danny_21 komentáře u knih

Další kniha z této edice končí u mě s hodnocením někde na půl cesty většina myšlenek a záhad už byla publikována jinde. Autor navíc vidí mimozemské entity a záhady za vším co se kdy a kde šustlo a odkazuje se například na pozorování jevů kolem Venuše v 15.-tém století, kdy jakýsi amatérský hvězdář pozoroval těleso u této planety, které pak zmizelo a Rétyi to naroubuje na pozorování fenoménů UFO v minulém století ať už na Zemi nebo spekulativně ve vesmíru. Něco bylo navíc hodně úsměvné jako třeba dutý Měsíc, sloužící jako základna mimozešťanů, případně opět omílané pyramidy a tváře na Marsu nebo biblické výjevy popisující prorokovy lety do kosmu. Naopak standrartně zajímavě záhadný Egypt či Dogonská kultura a jejich kult Siria. Prostě standartní dávka záhad, spekulací a konspirací, v této edici ale patří zatím ty lepší, myšlence života putujícího vesmírem, případně umělým zásahem upraveným jsem nakloněn, myšlenka jedinečnosti inteligenci v biliónech galaxií ve Vesmíru je za mě zcestná, bohužel díky vzdálenostem a krátkému životu je setkání s některou jinou civiliací nedostižná, snad možná v jném metafyzickém stavu :-) - 60 %

9 10.07.2023

Do třetího dílu pánové opět spojili síly a je to znát co se týče příběhu, netradičním prostředí výkonu posledního úkolu senátorky Petersonové ( ní-ža ) a stylizace, nějak jsem měl z tohoto příběhu pocit, že hlavní pero držel konečně Steve. Tajemná skříňka vydávající čokoládové dobroty a mince je zpět ( ale také umí dle pana Farrise způsobit pořádnou polízanici na Modré planetě ), se stala objektem zájmu Ničemných mužů / Taheenů ) ve žlutých kabátech a jezdící v barevně křiklavých bourácích, kteří netouží po ničem jiném než po nastolení Diskordie. Jsem rád, že jsem zase mohl aspoń nakouknout do Derry na Pennywise a vzpomenout na Temnou Věž, jen škoda že tento Richard Farris s dábělskými inicály působí jako hodný strejda na straně Bílé a ne jako starouš Randall Flagg ( nebo Richard Fannin ) na straně Černé. Třetí díl rozhodně nejpovedenější a končí u mě v lehkém nadprůměru - " Jsou i jiné světy než tento " - 75 %

12 03.07.2023

Z dívenky Gwendy, která kdysi dostala do úschovy tajemnou a mocnou skříňku s tlačítky od cizince v černém obleku a Pan-Tauovské buřince, se po dvou dekádách stala úspěšná autorka a následně i kongresmanka a skříńka se na dlouhou dobu vypařila neznámo kam. Jednoho dne se ale opět objeví po Vánočním návratu dospělé Gwendy zpátky do Castle Rocku, kde se podobně jako v Derry rádi dějí prapodivné věci. Tentokrát je strašákem tajemné mizení mladých dívek a Gwendy se díky skřínce může podílet na záchraně dívek a odhalení pachatele společně se starým známým šéfém místní policie Norrisem Ridgewickem. Z celé trilogie je tento kousek nejslabší, nejspíš i proto, že si ho Chizmar střihnul sám bez Steva a tak nějak lehce a komorně uteče bez zásadního nadšení, uvidíme jaký poslední úkol na senátorku bude čekat v díle třetím - 60 %

10 03.07.2023

Po povedené Knize Hřbitova ( pro mě do doby autor neznámý ) bylo nevyhnutelné sáhnout po další Gaimanově kousku a vyšlo to na chválené Nikdykde. Výsledný dojem po přelouskání této krátké fantasy není úplně dobrý, spíš jsem byl dost zklamán. Fantaskní svět Podlondýna, do kterého se po záchraně tajemné, zraněné dívky dostane milovník stereotypu Richard Mayhew mě rozhodně nepohltil, stejně jako jsem si nedokázal vypěstovat žádný vztah k postavám Ríši, Dvířky nebo Hunter a ve výsledku nejlepšími pasážemi byly u mě kapitoly týkající se toulající dvojice padouchů pánů Croupa a Vandemara a prospěcháře de Carabase. Příběh nakonec končí, tak jak se očekává a mám toho všeho pocit, že potenciál vedle sebe existujících světů nebyl vůbec naplněn ( podobně jsem to cítil i u Talismanu dvojky Straub & King ) možná mít načteno méně nebo se společně s Nikdykde potkat dříve, mohlo to dopadnout líp, takhle ale jen průměrná záležitost - 55 %

12 27.06.2023

Další Foglarovka pracující s typickými motivy dva mladící Standa a Lojzek zprvu jen toulající se ulicemi a biografy, kteří ale tajně touží po dobrodružství. Náhoda je zavede k potyčce, a následně se z oběti vyklube člen Turistického oddílu a oba hošani jsou rázem přijati do klubu. Tam mají možnost naučit se novým hrám, dovednostem a čestným sportovním soubojům mezi družinami. Děj vrcholí na prázdninovém táboře na Slovensku, kdy oddílový vedoucí představí rozsáhlou hru za honbou Pokladu Černého delfína - solidní průměr, ale nedosahuje kvalit Hochů od Bobří řeky nebo Devadesátky - 70 %

8 14.06.2023

Při honbě za novým autorem jsem dal na žebříčkovou radu databáze a tentokrát výsledek opravdu téměr naplnil očekávání. Psychothriller jako sviňa, kdy hlavní padouch trpící disociativní poruchou identity díky prodělaným zvráceným zážitkům z dětství a dospívání, propadne touze unášet a mordovat ženy s poznávacím znamením skalpu v barvě jahodové blond ( neodolal jsem a vygooglil, představa ale byla jiná ) za pomocí svých několika identit jestlipak ses milý Shyi nenechal inspirat zde pro svého Rozpolceného ? Jednou z vyvolených krasavic je i renomovaná psychyatrička, a samozřejmě nesmí chybět populární postava postaršího, otcovsky laděného můžského elementu, v tomto případě v podobě federálního agenta E. L. Pendera. Výtku mám k nepovedenému konci a překladu, jinak hodnotím tento trip mezi alter egy jako silný nadprůměr - 80 %

9 08.06.2023

To je tak když si jeden nepřečte štítek ( pro děti a mládež ), dle žebříčku se nechá zlákat hodnocením a zůstane napálen, no ale můžu si za to sám. Samozřejmě už dávno nejsem cílovka young & adult, přesto musím objektivně uznat, že to nebylo úplně špatné agentura teenagerů obdařených zvláštními schopnostmi má modus operandi likvidaci spirituálních entit, které se najednou rozhodly zjevovat se ve monarchistické Anglii, aby nejen děsily, ale dokonce na životě ohrožovaly nebohé Brity. Částečně naivní, zápletka předvídatelná, ale kolem a dokola je to poměrně originální a určitě si další díl Lockwoodovy partičky střihnu - 70 %

5 30.05.2023

Kdo z generace Husákových dětí by neznal praotce komisků v Československu ? Já jsem ho samozřejmě miloval, nejen osudy Čtyřlístku z Třeskoprsk ale i ostatní příběhy Poldu a Oldu, Káťu a Škubánka a jiné. Měl jsem štěstí, že máma sbírala pro mě a četla se mnou, takže se jich nahromadilo docela dost a každý rok jsem si ten pakl vzal a listoval znovu a znovu tou nezaměnitelnou atmosférou. I dvanáctý díl se stejně jako několik předchozích dva věnuje samostatnému pohádkovému příběhu čtveřice tentokrát ze zimního prázdninového prostědí, víceméně v čistém středu, takže za mě - 55 %

6 18.05.2023

Další z strašidelný příběh z Fear Street od Stinea je teda dost chabý a připomíná nejlepší fláky dvojice Siegelových v edici Stopy Hrůzy. Vyvražďování kandidátek na Královnu plesu, nikoho ze složek sboru Protect&Serve nijak zvlášť netankuje, nemluvě o motivu vraha nebo racionálním chování postav nejen těch podsouvaných autorem za kandidáty zločinu a ten překlad :-( Dámy prominou, ale tohle se může líbit opravdu jen upištěným stvořením, měl jsem z mládí někdě uloženo že Stine uměl lépe, leč zatím s vyjímkou Tajné ložnice je to těžký podprůměr. Ani tohle u mě nevyválčilo víc než než dvě hvězdy, ale bylo to o prsa korejské ženy, stejně jako dřívější Robertovy pecky Nůž a Haló, tady Fantom, které se prakticky tématicky shodují - 30 %

5 16.05.2023

Zmatek nad Zmatek je další z řady Verneovek, které mě v dětství minuly ( do knihovničky nedoputovala a v městské knihovně nebyla ). Pokud jste četli předchozí patálie astronatů v knihách Ze Zěmě na Měsíc a Kolem Měsíc, najdete zde staré známé z Dělostřeckého klubu, kteří se naprosto poddají ambicióznímu projektu Společnosti praktického využíti Severního pólu. Jde o bláznivý nápad posunutí zemské osy tak, aby se zaledněné oblasti ledu skrývající uhelné bohatství posunuly k rovníku a mohlo se začít s těžbou, kterou si žádá rozpínající se průmyslová revoluce. A když jde o Dělostřecký klub, lehce si lze domyslet, jakým způsobem toho má být dosaženo tentokrát jde o slabší román, vesmírné dobrodrůžo bylo povedenější - 45 %

6 15.05.2023

Ze Zěmě na Měsíc je další z Verneovek, které mě v dětství minuly a v tomto případě je to docela škoda, protože příběh o megalomanské touze Yankee nadšenců z Gun Clubu sestrojit veledělo a poslat pozdrav souputnici Luně se mi zamlouval. Samozřejmě nechybí spusta technických detailů a vizonářských myšlenek, které se staly skutečností polovině minulého století - leč dnes na Měsíc nikdo nepáchne. Určitě si dám pokračování, protože jsme zvědav jak dopadla trojčlenná posádka luxusně vybaveného projektilu, kterou jsme opustili v nezáviděníhodné a takřka beznadějné situaci - 65 %.

Pokračování románu ze Země na Měsíc bylo docela povedené, osudy tří prvních austronatů v dělostřeleckém náboji při cestě k naší Luně, kdy se snaží dosáhnout povrchu a prozkoumat místní faunu a floru, ideálně rovnou kolonizovat. Typický Verne tak jak si ho pamatujeme - spousta fantazie, technických popisů a zvratů. Samozřejmě díky době vydání úsměvně ( např. vyhazování předmětů z okna projektilu do kosmického prostoru ), ale některé myšlenky se potvrdily - 60 %

8 15.05.2023

Další Orwellova kniha tentokrát I tentokrát silně socialistická a zaměřená na nejchudší sortu lidí a dá se rozdělit na odlišné dvě poloviny. První pařížská, ve které autor popisuje trable především v oblasti pohostinství, kdy člověk, který má alepoň nějaké zkušenosti s prací v těch nejnižších patrech toho odvětví, zjistí, že se ani téměř za století prakticky nic moc nezměnilo. Popisy se sháněním práce, boj o přežití o hladu ve štenicích zaneřáděných hotýlcích a hlavně praktiky kuchařů při vydávání jídel mohou slabší povahu znechutit. Druhá polovina, kdy autor putuje Anglií a shání noclehy v různě kvalitních chudobincích, se z velké částí věnuje problematiky tuláctví a jednotlivým lidským postavičkám, na které Orwell cestou narazí 70 %

7 12.05.2023

Akt jako rodinné drama se zpěvy a tanci aneb přepis první hry divadelního souboru Járy Cimrmana. Kouzlo originálního humoru celé skupiny ať už v rámci úvodního semináře ( který mě v tomto případě bavil víc než samotná hra ) nebo pozdějšího představení mě nikdy neomrzí, nicméně styl asi není pro každého a dnešní dvacetiletí jedinci z něj nadšením příst nebudou. Vynikající Miloň Čepelka v roli matky Žílové, která byla vyvolanou ztrátou paměti "ošetřena" aby zapomněla na své ratolesti, které starý Žíla vyslal do světa. Z Cimrmanových her není Akt ta nejpovedenější, ale pořád lehký nadprůměr, prostor k zasmání obrovský 75 %

10 11.05.2023

Smrtelný pozdrav je mou druhou knihou po průměrném Mysu Hrůzy a ani toto krátké dílko nemá valné kvality a zapadne v moři průměru. Agent je vyslán do místa svého dětství a dospívání, kde prožil nehezkou chvilku, aby se lstí pokusil přesvědčit vojenského spolupracovníka k návratu, když se zotavuje po smrti zhýralé manželky. Celý román si spěje v jasně vyznačených kolejích bez žádného překvapení, postavy jsou černobílé až hrůza a nechybí až skoro naiviní pocukrovaná romance - za mě podprůměrná záléžitost, další dílko rozhodne, zda se s MacDonaldem bude potkávat v budoucnu i nadále - 45 %

4 04.05.2023

Pouští je první dílem cyklu Ve Stínu Padišáha, což jak naznačuje bude nabízet putování Orientem. Podobně jako v otrokářské sérii Mahdí sledujeme chrabrého Karu ben Nemsího, který rozumí všech 999 tisícům jakyků a nářečí, je liškou lstivostí obdařenou a když už nad něj někdo vyzraje, zase mu pláchne. Křesťanské cítění mu v drtivé většině případů brání darebáky patřičně potrestat, nejednoho muslima usvědčí z neznalosti koránu a rád jej poučí. Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah nesmí jako věrný nohsled chybět a společně jsou v tomto prvním díle nejprve na cestě z Alžírska do Egyptě na stopě vrahů, poté zajatí námářními lupiči na Rudém moři, aby se přes Mekku dostali až na Arabský poloostrov. Tady se seznámí s podivínskou figurkou sira Lindsaye, cestovatele a filantropa, který netouží po ničem jiném než pořádném dobrodrůžu. Za mlada to člověk hltal, dnes je to úsměvné a shovívavé počtení, na víc než střed to nevidím, indiánské příběhy mě bavily víc - 50 %

10 03.05.2023

Farma Zvířat předkládá originální formu skupinové vlády, která ať už bude reprezentovat jakýkoliv ismus, si nemůže udržet vlastní ideály dlouho a nakonec se zhroutí do absolutní totality několika jedinců, protože taková je podstata člověka, ovládat a ničit slabší ať už cizího nebo vlastního druhu - a to ne vždy nutně formou fyzického násilí, vždyť kolikrát stačí jen několik vhodně zvolených slov, dezinformací a propagandy a Orwellova alegorie to jen potvrzuje - 80 %.

Mé první setkání s Orwellem padlo na 1984 a dopadlo pro mě s rozpaky. Zobrazování totalitního diktátu a absolutní potlačení individuality je až mrazivě pravdivé a přesné vzhledem k tomu, jak fungoval stranicko-soudružský komunismus v bývalém Východním bloku - za to před autorovým vizionářstvím klobouk dolů. Nicméně způsob cesty za poznáním byl taaaak zdlouhavý a krkolomný, že jsem několikrát vážně uvažoval, že to nedočtu - 50 %, dohromady to u mě dává - 65 %

8 02.05.2023

Malevil me dlouho míjel a odkládám jsem ho i vzhledem k tomu, že doposud mě Merleho knihy mě nijak zvlášť neuchvátily, ale nakonec jsem podlehl místnímu pozitivnímu hodnocení a taky právě shlédnuté první sérii The Last Of Us, které má naladila na pokoření nějaké solidní postapo záležitosti. Za místo katastrofy je vybrán francouzský venkov s hradem Malevilem, který díky své příhodné poloze umožnil skupince mužských ( s jednou postarší služebnou ) přežití v prvních okamžicích po explozi. Vlastník hradu a mazaný lišák manipulátor Emanuel Comte se zhostí role vůdce skupiny a v nových pořádcích nastolené demokracie vede skupinu k přežití. Příhodně se jim do cesty staví další skupinky přeživších jak z blízkého okolí, tak i sousedního městečka, u kterých mi pořádně chybělo objasnění jejich přežití a nechybí ani konfrontace s vypočítavým samozvaným biskupem. Často jsem se musel usmát nad vykreslenými černobílými postavami a hlavně nad zlváštním vykreslením ženských charakterů uznávám, že pro zachování rodu je potřeba myslet pragmaticky, ale všechna ta koketerie a víceméně svérázně svobodomyslné nakládání s tělesnými prožitky mi přišla hodně ustřelená. V rámci žánru jsem měl tu čest s lépe napsanými kousky - Kingovo Svědectví, Masky Apokalypsy nebo McCarthyho Cesta kde nechyběla potřebná osudovost. Kam se bude děj děj ubírat a jakým překážkám budou klaďasové z Malevilu čelit se dá vytušit, nicméně vydržel jsem číst s napětím do konce, takže dávám lehký nadprůměr, být to má první postapo kniha, nejspíš půjdu výš, takhle jen - 75 %

26 24.04.2023

Málokdo nezná nejslavnější příběh vzpoury v Kárlovském námořnictvu ať už knižní nebo filmový. Posádka lodi Bounty, mířící vykořisťovat (obchodovat) na Tahiti, trpějící pod kázeň vyžadující nejen devítiocasou kočkou, kterou jakožto nástroj k vynucení poslušnosti zhusta používá násilnický, hrubiáský prospěchář kapitán William Bligh. Na druhé straně stojí spravedlivý důstojník Fletcher Christian a především idealistický námořní kadet Petr Heywood, který díký událostem prožije přerod ze snílka do kruté reality v rámci různých lidských povah civilizované podřízené kázni a řádu a svobodomyslné a prosté domorodých Tahiťanů - lehký nadprůměr 75 %

11 11.04.2023

Další případy mistra dedukce a jeho lékařského pomocníka obsažené i v jiných v povídkových sbírkách. Za mě byly nejpovedenější Strakatý pás, Umírající detektiv, Modrá Karbunkule a Škola v Priory - velmi silný průměr - 70 %

8 11.04.2023

Další Rollinsův kousek Oltáře ztraceného ráje nijak zvlášť nevybočuje obsahem a formou předchozích samostatných románů. Exotická zvířata nadaná neobvyklou inteligenci a některé z nich i rozměry, se z íracké ZOO objeví propašované v optimistických státech amerických a srdnatá doktorka Polková je postavena před rozluštění této záhady, když si ji vyžádá jak odborníka námořnictvo v čele s chrabrým velitelem Jackem. Po vcelku slušné první třetině a naháněčce na krvežíznivého pantera v mokřadech děj upadá a slouzne do velmi průměrných klišé kolejí - laboratní výzkum, únos, záchrana v rozpuku růzové romance dávám lepší průměr - 65 %

5 24.03.2023