Chemiczka komentáře u knih

Náročné čtení plné hlubokých myšlenek o bloudění, putování a smyslu života.
Dvě "hvězdy" Ester/Helena a Nadžma bloudí světem i svým vlastním životem. V první části jsem samozřejmě prožívala jak se Ester s rodinou schovává a později prchá před nacisty. Po válce pak putuje až do Země zaslíbené a zdá se, že bloudění je u konce. Zde pak začíná příběh Nadžmy, která je nucena bloudit, kvůli vzniku státu Izrael. Obě dvě vlastně prchají a bloudí, protože jsou nucené bojovat o vlastní život.
Nejvíce mě poznamenala myšlenka starého Nase - "Vždyť slunce svítí pro všechny". Stále aktuálnější téma soužití různých národů, ras a náboženství. Jedni musí být odstraněni, aby druzí mohli život. Symbióza není možná.

1 15.02.2018

Naprosto výstižné i pro dnešní svět. Stále více mám pocit, že Vánoce pozbyly svého opravdového Ducha a zůstala jen chamtivost a mamon. Skruž je pro mě ztělesněním hamižných lidí, prodejců a zaměstnavatelů bez špetky lidskosti.
Krásně napsaná kniha, která byla přímo manou nebeskou pro mou fantazii. Jak ráda bych viděla všechny Duchy Vánoc a zavzpomínala jaké krásné svátky jsem s rodinou a blízkými prožila. Vrátit se, bohužel nemůžu do svých nejkrásnějších Vánoce mého dětství. Tak alespoň se Skružem jsem si prožila příjemnou procházku vánoční. Vhodné do jakéhokoliv ročního období.

7 15.02.2018

Přečetla jsem jedním dechem (souvisí to i s tím, že jsem nejprve viděla film, a tak nějak už jsem dopředu věděla jak bude děj ubíhat). Nalákalo mne téma katastrofy spojené s potopením Titaniku. Celá plavba, střet s ledovcem a potopení autorce vydalo na pár stránek - zbytek knihy je už jen o osudech sourozenců Winfieldových. Nejvíce jsem si užila část, kdy je Edwina vydává poprvé od smrti rodičů a snoubence vydává přes oceán zachránit svou sestru.
Nic světoborného, ale neurazí.

3 29.01.2018

Výborný životopis (a vlastně i smrtopis) hollywoodské herečky Sharon Tate. Líbilo se mi, že autor se nezasekl pouze u popisování její smrti, protože to je to snad nejznámější fakt o Tateové. Občas mám pocit, že největší úspěch získala až po své brutální smrti. Příběh o tom, jak obyčejná dívka, dcera vojáka, přičichne k natáčení a celý svůj krátký život zasvětí právě filmové kameře. Asi se dá debatovat nad tématem "Sharoniny herecké kvality", ale to záviselo také na roli, kterou měla ztvárňovat.
Její vstup do společného života s Polanskim a následné těhotenství je pak plné manželových nevěr a její bolesti při postupném zjišťování, že toto manželství asi nebude to co by si v životě přála. Dá se spekulovat jestli by přišel rozvod, pokud by Sharon nebyla zavražděna.
Druhá polovina knihy je již plně věnována Mansonovi, jeho následovníkům a všemu co se stalo v Cielo Drive a u LaBiancových. Oceňuji doslov o právech obětí a jejich rodin, včetně úsilí Sharoniny matky, aby se žádný z odsouzených nedostal z vězení podmínečně propušten.

2 29.01.2018

Každodenní milé zastavení pro každý den od počátku prosince až do Štědrého dne.
Soubor celkem netradičních povídání, básniček, písniček o celém čekání na zrození Spasitele. Celým kalendářem prostupuje téma Světlo, doplněné krásnými ilustracemi.

19.12.2017

Očekávala jsem klasický emotivní příběh z koncentračního tábora. Chvílemi jsem byla rozčarovaná, že vyprávění je takové bezpocitové, spíš jen popisné. Až v poslední kapitole jsešm pochopila, že každý je svým vlastním osudem.
Velmi se mi líbila myšlenka, že hlavní hrdina měl prostě štěstí, protože to bylo nejdůležitější, abyste přežili museli jste mít především štěstí. Jak moc bylo důležité přežít, abyste mohli žít dál. Nezůstat v osidlech koncentračního tábora i po osvobození, protože jenom tak mělo vlastní přežití smysl.

1 19.12.2017

Příjemné překvapení - od Johna jsem neočekávala žádný zázrak. Velmi sugestivně popsané jak lehce se dá spadnout do závislosti, která nevyhnutelně veden ke zkáze.
Ihned jsem si zavzpomínala na své mládí, rebelii a vzdor vůči společnosti, a vlastně i pochopila proč se Michal snažil uniknout despotickému otci, opičí lásce matky a zklamání první lásky. Nic z toho člověka neomlouvá, ale tyto vlivy se dají alespoň pochopit.
Realistické popisy z nemocnice a psychiatrické léčebny dodávají příběhu jistou syrovost.

2 13.12.2017

Bravurně napsaná kniha, z počátku pro mne dost obtížně orientovat se v přemíře postav a míst, ale po chvíli jsem se zorientovala. Naprosto jsem si vychutnávala všechny náznaky, které jednotlivé příběhy spojili v jeden.
Nejvíce se mi líbilo vyprávění Sonmi a Cavendishe. Ale více než vypravěčské uměné jsem ocenila základní myšlenku všechny příběhu a celé knihy. Od první až do poslední stránky jsem cítila, jak moc se nám autor snaží sdělit, že civilizace se jednoho dne sama zahubí svým chtíčem po moci, penězích a konzumu. Ovšem i tento náš osud se dá zvrátit a to pokud se vždy najdou lidé schopní se vzpeřít, a každou svou laskavostí mění náš svět.
Jedna kapka v oceánu nic nezmůže, ale oceán je plný kapek.

10 04.12.2017

Velmi hezká publikace s popisem míst, kde všude fungovaly radiostanice Sparta I a Sparta II, a především odbojová skupina Tři Králové. Zajímavé zpracování s mapou, takže místo obvyklé cesty na Pražský hrad a do ZOO, můžete s průvodcem vyrazit po místech, tak důležitých pro vývoj druhé světové války na našem území.
Potěšilo mne, že je zde více prostoru pro spolupracovníky Tří Kralů, bez kterých by jejich činnost nenabyla takových rozměrů a především tolik úspěchů.
Nezapomeňme!!!

2 28.11.2017

S dětmi Finchovými jsem si prošla ruku v ruce celým příběhem. Od bezstarostných her s Dillem, přes číhání na neznámého dárce drobností ve stromě, až po obrovský a přesto předem prohraný soud jejich otce, obhájce Atika. S každou stránkou jsem se dostávala více do prostředí Maycombu, a čekala co bude nejen s Tomem a Bubu Radleym, ale i s celým městečkem.
A stejně jako Jem s Čiperou jsem prošla cestou naprosto do nebe volající nespravedlnosti, úzkoprsosti, předsudků, rasové segregace, omezenosti, ale také vstřícnosti, přátelství, pokory, starostí o život ostatních, rodičovské lásky a lidské sounáležitosti.
Vyjímečná kniha.

12 26.11.2017

Filmové zpracování je jedním z mých oblíbených filmů o druhé světové válce. Tušila jsem, že to nebude to pravé ořechové, vzhledem k tomu, že šlo jen o přepracování filmového scénaře. Řekněme si upřímně, že to málokdy funguje oboustraně, v knihách je kouzlo, které se na plátno přenést nedá, stejně tak do knihy nepřenesete dynamiku filmu.
I přesto, jsem si knihu užila, hodně jsem zavzpomínala jak se to vlastně odehrává ve filmu, a čekala na každý zvrat, který má nastat. Škoda jen, že jsem dopředu věděla všechno podstatné, a přišla jsem tak o napětí, jak to vlastně všechno bylo.

3 21.11.2017

Tahle útlá knížka v sobě nese tak obrovské poselství a sílu, že vydá ze několikset stránkový román. Velmi mě zaujala skutečnost, že se v životě Dáši objevila rodina Popperových, které jsem vždycky považovala za románové postavy z knížek Oty Pavla, ale teď se pro mě stali skutečnými.
Z počátku jsem trochu nechápala, proč se vede tak obrovský boj o autorství, vždyť moc nezáleží na tom, kdo je uvedený na obálce jako autor, jde přeci především o to, aby se příběh dostal mezi čtenáře a tak se mohla šířit osobní zkušenost přeživší holokaustu. Až po dočtení poslední stránky jsem pochopila, jak moc to pro paní Dagmar bylo důležité, opakovalo se přesně to co ji kdysi udělali nacisti, sebrali jí jméno. Když už v životě ztratíte domov, vzdělání, rodinu, to poslední co z Vás dělá člověka je Vaše jméno. A když ztratíte jméno už prostě nejste!!

Velmi milé překvapení, jsem moc ráda, že i zahraniční autoři se zmiňují o existenci tábora BIIb v Osvětimi, a především o tak významné osobě jako bezesporu byl Fredy Hirsch. Ve více svědeckých výpovědí jsem viděla jak moc se zapsal do paměti nejen dětí, ale také svých asistentů. I jeho odkaz v nich žil a žije dál. Nezáviselo na tom, jestli se mu líbili muži nebo ženy, především to byl člověk rovný a právem ho mužeme označovat cadikem, protože on opravdu byl spravedlivý.
Do příběhu jsem byla nejvíce vtažena v pasažích, kdy Dita pečovala o své svěřence, "knihy". Přemýšlením o síle slov, jsem se vracela zpátky k příběhu M. Zusacka o jedné malé "Zlodějce Knih".
Děkuji za to, že mohu číst a žít!!!

7 21.11.2017

Velké překvapení, pro mě první kniha od této irské autory. Od první stránky jsem byla vtaženo do bezútěšného Irska k malé "zázračné" Anně. Balancovala jsem na hraně mezi vědou a Vírou, nakonec mi přišlo opravdu děsivé fanatické vyznávání, ale především strach před skandálem, tak velký, že raději necháte zemřít své dítě, aby náhodou nepošpinilo čest rodiny.
Závěr trochu přitažený za vlasy a veden spíše po romantické ose, ale i přesto dávám plný počet za skvělou psychologickou sondu do malé holčičky ovlivněné "slepou" církví.

3 11.11.2017

Kniha se mi do rukou dostala celkem náhodou. Mile mě překvapil fakt, že jde o příběh v pozadí, tak velkého vědeckého objevu na poli molekulární biologie a genetiky. Je opravdu zajímavé číst si o realném člověku, který stojí za HeLa buňkami. Ovšem celou dobu jsem nějak nechápala obrovský boj rodiny o nějaký zisk z buněk své matky. Je jasné, že je velmi těžké, že v tak brzkém věku ztratily matku a tím pádem vlastně i otce a dětství, ale obracet celé své neštěstí v to, že chci z nemocnice potažmo vědců získat hlavně finanční odměnu.
Kniha je opatřena i poznámkovým aparátem a lze se tak dostat i k originálním vědeckým textům týkajících se problematiky genetiky i lékařské etiky.

1 07.11.2017

Nikdo z nás si nedovede ani představit jak moc to bylo hrozivé!!!!!
Velmi zajímavá kniha ve formě originálních deníkových zápisků mladé dvacetileté Evy, která musela společně se svou širokou rodinou nastoupit do ghetta. Je obdivuhodné, jak tohle mladé děvče dokázalo svýma malýma rukama uživit tolik lidí. Měla štěstí v podobě zaměstnání, a tak nejen možnost získat lepší stravu a o hodně lepší porce, ale získala také ochranu před transporty na Východ.
A stejně musela celý život strávit s otázkou, zda nepřímo nezavinila transport svého dobrého přítele a tak vlastně jeho smrt v Osvětimi.
Do života Evy i její rodiny zasáhli nejen nacisté, ale také jeden československý občan, Karel, který i přes hrozbu v podobě trestu smrti, zásoboval celou rodinu a část známých potravinami, cigaretami i zprávami z okolního světa. Ačkoliv bylo hrozné jak se lidé chovali k lidem, tento muž vykoupil všechno zlo svým dobrým skutkem a touhou pomoci potřebnému!!

Tahle narkomanská výpověď, už je zařazena mezi kultovní literaturu, a mezi mladými lidmi je hodně "populární", respektive je to kniha, kterou si lidé opravdu přečtou!! Během čtení mě ani tak moc nepřekvapovala syrovost celého reálného příběhu, ani drastické popisy smrti heráků a heraček. Fascinovala mě neutuchající touha rodičů pomoci svým dětem, ovšem takovými prostředky, které jsou dlouhodobě zničující pro zavislé lidi. Výrazem lásky k dítěti přece není to nechat ho dělat si co chce a navíc bezmezně věřit, že dítě samo za nic nemůže, a vše jsou jen zlé okolnosti, které se okolo něj dějí. Mnohem významnějším projevem rodičovské lásky je nechat své dítě "vykoupat" v problémech, které si samo nadělalo a tím ho poučit mnohem důrazněji než řečičkami o tom, jak moc ho závislost může zničit, strašit tak moc až Vám dítě přestane věřit a tudíž se i přestane bát.
Je to obraz ztracené generace lidí, která mají v podstatě vše a vlastně v nich zeje obrovská prázdnota - žádný cíl, žádná budoucnost.

3 27.09.2017

Vynikající kniha od mé oblíbené autorky. Už od přečtení "Vyhnání Gerty Schnirch" je Tučková bezkonkurenče má nejoblíbenější autorka její generace. Naprosto skvěle vykreslený rozkol mezi církví, vírou a "pohanskými" rituály. Neotřelé téma, a naprosto nečekané zakončení. Ocenila jsem propojení více historických údobí, zvláště to válečné je mému srdci blízké. Při čtení jsem měla podobné pocity jako u knihy Jozova Hanule, ten popis nádherných zapadlých Kopanic je naprosto uklidňující.

9 08.08.2017

Záměrně se vyhýbám knihám, kterou jsem zrovna v "kurzu", nechci se nechat strhnout davovou hysterií, a něco číst jen proto, že to zrovna čtou všichni okolo.
Již nějakou dobu mám "Netopýra" na poličce v knihovně, a až teď jsem se odhodlala do něj pustit. A bylo to moc fajn, knihu jsem hltala a přečetla za pár dní. Jsem ráda, že serii o HH začínám pěkně postupně tak jak byla vydávaná. Nejsem pak dopředu zklamaná, že jsem četla již lepší díly z Nesbova pera.
HH je skvělý cynicky alkoholik - pravý opak postav typu "Mirek Dušín" a to se mi na něm líbí. Je to prostě člověk se svými chybami a nedokonalostmi. A ačkoliv by bylo skvělé kdyby všichni detektivové byly jako Sherlock Holmes nebo Hercule Poirot, ale byla by to děsná nuda.
Rozhodně doporučuji jako lehkou oddychovou detektivku na léto - to "australské vedro" se Vám přímo zaryje pod kůži. Body navíc za skvělé austrálské mýty a přízračný závěr.

10 20.06.2017

Naprosto skvělé překvapení - četla jsem do "Výzvy" jako oblíbenou knihu mojí mamky. Z počátku jsem se velmi málo orientovala ve směsici různých postav s dost krkolomnými jmény. Po pár stránkách jsem už byla plně pohlcena do zbojnického příběhu o zle, krutosti, lásce a spravedlnosti.
Během čtení mne stále provázel pocit zoufalství a bezmoci, protože pokud jste hraběnka, tak Vás nic moc hrozného nečeká. Rozhodně nic tak hrozného, co jste dělala ostatním Vy sama. Stále aktuální věc - spravedlnost je více nakloněna bohatým a mocným, než obyčejným chudákům a poctivým lidem. Doufám jen, že stejně jako čachtická paní po čase došla svého trestu, tak i v naší době se spravedlnost objeví v pravém světle.

4 06.06.2017