My děti ze stanice ZOO
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Mladistvá západoberlínská narkomanka ich-formou popisuje svůj příchod jako 6leté na berlínské sídliště Gropiusstadt s minimem možností zábavy pro děti. Neutěšené rodinné poměry vedoucí k rozvodu rodičů ji přivádí k hašišové partě v „Domě středu“. Následně postupně propadává světem drog až k těžké závislosti na heroinu a všemu, co s ní souvisí: těžké zhoršování zdravotního stavu, snaha opatřit si peníze na dávku (žebrání, krádeže, prostituce) a občasné zoufalé a neúspěšné pokusy zbavit se závislosti. Později se dívka závislosti na heroinu zbaví, ale pořád zůstává závislá na hašiši. Kniha obsahuje vlepenou 32 stránkovou fotografickou přílohu. Předmluvu napsal JUDr. Kamil Klášterský. Odborně lektorovali MUDr. Jan Cimický, CSc., JUDr. Kamil Klášterský a MUDr. Jaromír Rubeš. První vydání.... celý text
Originální název: Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Komentáře knihy My děti ze stanice ZOO
Přidat komentář
Překvapivě dobře a autenticky napsaná kniha, která je mimo jiné i apoteózou odvrácené tváře Západního Berlína 70. let. Příběh s hutnou atmosférou, která na popisovaných místech panuje dodnes, byť tamní podmínky jsou už úplně jiné. Výbornou vizuální ilustrací berlínského světa drog, prostituce, alternativního sexu, bezdomovců, kriminality atd. od 70. let do současnosti jsou knihy génia černobílé fotografie zachycující světová velkoměsta Mirona Zovnira, zejména "Berlin Noir", na jehož stránkách jako by Christiane postávala kdesi v pozadí...
Kniha vypráví skutečný příběh Christianne F., která se už ve 12 letech dostane k drogám. Z počáteční zvědavosti a touhy zapadnout se postupně stává těžká závislost na heroinu. Vznikla na základě rozhovorů novinářů Kaie Hermanna a Horsta Riecka s Christiane, je psaná syrově, bez idealizace, realisticky a proto je tak skvělá i smutná zároveň. Je to hodně drsné varování.
O této knize už bylo asi napsáno vše.. Je to děsivé čtení,kruh odvykání a návratu k drogám. Trochu ta kniha vyznívá jako obžaloba společnosti, ale nechtějte po mně, abych Christiane litoval, protože to prostě nedokážu.
Dlouho me zadna kniha tak nesundala. Ta autenticnost, tisen, zmar a bezvychodnost.. bylo mi ji lito na kazde strance. Zniceny zivot uz v podstate od detstvi. Pri kazdem pokusu vzit se do situace rodice mrazi. Ze tem detem system tehdy nedokazal pomoct mi prijde neuveritelne. Kazdopadne povinna cetba do skol.
..a teda ctu tady ty komenty a ne Christiane si za to rozhodne nemuze sama tvl. Jednodusi lide proste vnimaji jednoduse no.
Kdysi jsem četla knihu v tištěné podobě, a to hned několikrát. A už po prvním přečtení si mne "získala" (nevím, jestli je to vhodné slovo). Zaujala a šokovala mne tou syrovostí a přímostí vyprávění, kdy tu není nic přikrášleno. Naopak je svět narkomanů v Berlíně 70. let 20. století popsán takový, jaký byl. Drsný, nelítostný, bolestivý.
Pamatuju si, jak jsem knihu četla poprvé ve svých 14 letech - ve stejném věku, kdy ústřední postava knihy Christiana byla již závislá na heroinu a peníze si pomalu začínala obstarávat prostitucí. Vybavuju si, jak jsem z toho byla celá paf, že někdo v tak moc mladém věku má toho za sebou v životě již tak moc.
Nyní jsem se ke knize po dlouhé době dostala znovu, tentokrát v audio podobě. A dojem to na mne dělá stejný. Neuvěřitelný smutek a zoufalství z toho, v jakém světě ty děti musely vyrůstat. Spolu s otázkou, zda se tomu dalo nějak zabránit? Čí je to vina? Společnosti? Rodiny? Školy? Samotných obětí drogové závislosti? Je tu spousta proměnných, které musí při odpovídání na tuto otázku zvažovat. Hodně mne to nutí přemýšlet. A byla bych ráda, kdybych měla někoho, s kým bych si o tom mohla popovídat, protože by mne zajímal pohled jiných lidí...
Každopádně tohle je kniha, kterou rozhodně doporučuju každému bez ohledu na věk. Někdo může říct, že to není vhodné pro mládež kvůli explicitním popisům. Ale já nesouhlasím. Tahle kniha se věnuje reálným osudům skutečných 12-15letých dětí, které ty věci skutečně prožily. Proto myslím, že i v tomto věku je možné tohle číst. Jako varování, pro vzdělání a vhled do tohoto problému...
PŮVODNÍ KOMENTÁŘ:
To je jedna z těch knih, kterou by si podle mého měl přečíst úplně každý. Velmi sugestivně napsané dílo přináší čtenáři silný příběh mladičké Christiany, která již v nějakých 13-14 letech byla závislá na heroinu. Popisuje každodenní starosti a problémy narkomanů, jak těžké je pro ně přežívat ze dne na den, shánět drogy, jak těžké je pro ně odvykat, jak těžké jsou jejich vztahy mezi nimi samotnými a mezi nimi a zdravými lidmi. Četla jsem knihu 3x a pokaždé mi z toho mrazilo. Vyprávění je drsné a syrové a velmi znepokojivé. Rozhodně to není lehké čtení a čtenáře jistě nenechá chladným. Nicméně doporučuji.
Ano sice ten příběh může působit dost smutně ale vybrala si to sama.To jak k těm drogám přistupuje všechny rozhodnutí činila sama.Knížka sama o sobě není špatně napsaná a sem tam byla u čtivá ale kvůli čtenářskýmu deníku jsem ji přečetla a asi bych se do ní znova nevrhla(za mě) ale určitě si své čtenáře najde.
Jako kdyby někdo vzal melancholii, odhodlání a trochu beznaděje, zamíchal to dohromady a podal vám to s humorem, který bolí a zároveň léčí. Tohle není jen obyčejný závan reality, ale pořádný tornádo emocí, které vás donutí se smát i brečet zároveň, a to není jednoduchý výkon. Pro všechny, kdo mají rádi věci syrové a pravdivé, ale bez zbytečného patosu, je to malý zázrak, co si vás podmaní. Na chvíli se ocitnete tam, kde se svět zdá být šedý, ale zároveň neuvěřitelně živý. A věřte mi, tahle jízda stojí za to, i když vám může párkrát zatočit hlavu. Skoro až jako kdybyste sami byli u toho.
Silná kniha, o tom niet pochýb. A veľmi ťažká, zanecháva silný- no nie práve najlepší- dojem. Bolo by jednoduché tvrdiť, že Christiane si za všetko v živote mohla sama, tých síl, ktorých na ňu vplývali, muselo byť strašne veľa a zrejme nad väčšinou nemala kontrolu a ani životné skúsenosti na to ich zvládnuť. No i tak som jej fandil.
Konečně přečteno, starý dluh. Absolutně famózní. Neuvěřitelné. Je zbytečné cokoli dalšího psát, komentářů je tu habaděj. Kdo to nečetl, o hodně přišel. Doporučuji!
Kniha, kde jsem velmi často měl nutkání řvát na hlavní postavu - nedělej to, cool nebudeš. Kniha kombinuje dva pocity bezradnosti. Jeden vychází z problematiky závislosti, která se zdá věčná a druhá ze společnosti, která často svými protektivními opatřeními ty děti vede do náručí nudy a snadným útěkům z ní.
Tohle byla síla. Příběhy z okraje společnosti mám rád. Tady je hodně drsně pospanej život závislejch dětí. Člověk čte a kroutí hlavou s myšlenkami, že tohle přece není možný. Určitě doporučuju. Nutí to k zamyšlení, že všechno je tak křehký a vrtkavý. Stačí pár špatných rozhodnutí a už se vezete. Dočetl jsem s mrazením v zádech.
Hodně silná kniha, v koutku duše jsem doufal, že to skončí happy endem. Při čtení některých pasáží mi bylo hlavní "hrdinky" opravdu líto, doslova děti hozeny do stoky Berlína. Dočetl jsem za víkend a celý mi ho to zkazilo.
Je to reportážna biografická kniha o živote detí v puberte na berlínskom sídlisku, o drogových nástrahách a následkoch. Konkrétne sledujeme život dievčaťa Christiane od jej dvanástich do pätnástich rokov života, jej rodinné zázemie a najbližších priateľov, postupný pád na samé dno. Okrem jej vlastnej výpovede sú tu okrajovo vsunuté aj svedectvá ostatných. Spísali ich dvaja nemeckí novinári z nahrávok z magnetofónových pások, keď sa pokúšala liečiť zo závislosti na drogách.
Drogy sú v osemdesiatych rokoch v Berlíne dostupnejšie ako cukríky. Deti dospievajú predčasne, namiesto starostí so školskými úlohami riešia, kde zohnať drogy. Čím väčšie množstvá a ťažšie drogy berú, tým viac starostí majú aj so zháňaním peňazí. Tu na rad prichádzajú krádeže, neskôr prostitúcia nehľadiac na vek či pohlavie. Kým si zodpovední všimnú, že niečo nie je v poriadku, je už neskoro.
Človek si uvedomí, že v pozadí za všetkým stojí systém nútiaci rodičov pracovať od svitu do mrku. Tak zodpovednosť za výchovu ich detí preberá sídlisko, ostatné deti, kluby. Naplno sa prejaví nedostatok lásky, starostlivosti i nevšímavosť. Výsledkom je závislosť, strach, bolesť, špina, poníženie, strata hraníc, morálnych zásad, strata človeka.
Nie je to ani zďaleka oddychovka. Zanechá dojem, stopu, námet na premýšľanie aj ľútosť nad toľkými stroskotanými životmi pre nenásytnosť drogového priemyslu.
Velmi silný příběh.
Knihu jsem četla několikrát a pokaždé jsem z ní měla husí kůži, z toho, jak málo stačí a obrátí se život na ruby.
Tuto knihu bych doporučila každému puberťákovi, ať vidí, jak málo stačí stát se závislým.
(SPOILER)
Tohle mě hodně bavilo. Silnej příběh dítěte, kterýho něsťastný okolnosti, nedostatek péče a porozumení okolí i tehdejšího systému přivedlo na scestí drog a prostituce. Že to je autentická výpověď reálného člověka, kterej tohle všechno fakt zažil tomu dává uplně jinej rozměr. Přišly mi super prostřihy výpovědí dalších osob z příběhu, především pak úhel pohledu Christianiny matky.
Tohle by měla být povinná četba pro nejen mladý lidi. Pro mě, jakožto čerstvýho otce to byla přínosná sonda do hlubin dětskýho smýšlení, který je fakt křehký. Nedostatek empatie vůči dětem může být katastrofální. Pár kámošů, kteří knihu četli v pubertě prý ten příběh částečně brali jako inspiraci ke vzdoru vůči všemu-společnosti, rodičům, systému, sobě samýmu. Pro mě to byl jasně odstrašující příběh, kudy cesta nevede. A jak je důležitý mít v životě směr.
“Nemám strach z bolesti při odvykání, ale z toho, co bude potom”
Neskutečně silná kniha, která je psaná v kuse, bez kapitol, takže vás pohltí a nejde se od ní odtrhnout. Příběh je opravdu silný a nepředstavitelný. Vůbec nechápu, jak k tomuhle obrovskému selhání společnosti mohlo dojít a trochu doufám, že tohle zlo už je v dnešní době "překonané", i když je mi jasné, že na děti čekají zas jiné nástrahy.
Je mi líto všech těch dětí i jejich rodičů a snad tato kniha přispěla k tomu, že jich pár od této cesty zachránila.
Četla jsem ji poprvé v pubertě, je to jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Dohromady jsem ji četla tak šestkrát, věřím že se k ní ještě vrátím. Pokaždé mi přinese buď silnější, nebo i nové pocity z dalšího přečtení. Určitě doporučuji, pro mě měla velký význam
Tohle je opravdu psycho a není to vhodné pro slabší povahy, ikdyž bych to dal jako povinnou četbu k maturitě. Naprosté selhání systému, naprosté selhání rodičů, naprosté selhání všech dospělých. Copak je normální, aby se 12ti, 13ti leté děti toulaly po nocích venku, šlapaly a nikdo si ničeho nevšiml?
Bezvýchodná situace Christiane a jejích přátel a syrová názorná ukázka, co "háčko" dokáže způsobit v tak krátkém čase. Velmi smutné a depresivní čtení.
Po přečtení jsem zkouknul film, ten je taky dobře udělaný a víceméně se drží knižní předlohy.

68 %
84 %
Stejně to nestojí za to vracet se nahoru.
Povědomí o této knize si s sebou nesu od základní školy. Nutno podotknout, že to je již dlouho. A po přečtení (leden 2026) ... naberte si toho plnou hrst sami ... Rozhodně doporučuji.