1. Domů
2. Autoři
3. Kai Hermann
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 1
• Bazar 2
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Kai Hermann

My děti ze stanice ZOO

„Kdysi jsem četla knihu v tištěné podobě, a to hned několikrát. A už po prvním přečtení si mne "získala" (nevím, jestli je to vhodné slovo). Zaujala a šokovala mne tou syrovostí a přímostí vyprávění, kdy tu není nic přikrášleno. Naopak je svět narkomanů v Berlíně 70. let 20. století popsán takový, jaký byl. Drsný, nelítostný, bolestivý. Pamatuju si, jak jsem knihu četla poprvé ve svých 14 letech - ve stejném věku, kdy ústřední postava knihy Christiana byla již závislá na heroinu a peníze si pomalu začínala obstarávat prostitucí. Vybavuju si, jak jsem z toho byla celá paf, že někdo v tak moc mladém věku má toho za sebou v životě již tak moc. Nyní jsem se ke knize po dlouhé době dostala znovu, tentokrát v audio podobě. A dojem to na mne dělá stejný. Neuvěřitelný smutek a zoufalství z toho, v jakém světě ty děti musely vyrůstat. Spolu s otázkou, zda se tomu dalo nějak zabránit? Čí je to vina? Společnosti? Rodiny? Školy? Samotných obětí drogové závislosti? Je tu spousta proměnných, které musí při odpovídání na tuto otázku zvažovat. Hodně mne to nutí přemýšlet. A byla bych ráda, kdybych měla někoho, s kým bych si o tom mohla popovídat, protože by mne zajímal pohled jiných lidí... Každopádně tohle je kniha, kterou rozhodně doporučuju každému bez ohledu na věk. Někdo může říct, že to není vhodné pro mládež kvůli explicitním popisům. Ale já nesouhlasím. Tahle kniha se věnuje reálným osudům skutečných 12-15letých dětí, které ty věci skutečně prožily. Proto myslím, že i v tomto věku je možné tohle číst. Jako varování, pro vzdělání a vhled do tohoto problému... PŮVODNÍ KOMENTÁŘ: To je jedna z těch knih, kterou by si podle mého měl přečíst úplně každý. Velmi sugestivně napsané dílo přináší čtenáři silný příběh mladičké Christiany, která již v nějakých 13-14 letech byla závislá na heroinu. Popisuje každodenní starosti a problémy narkomanů, jak těžké je pro ně přežívat ze dne na den, shánět drogy, jak těžké je pro ně odvykat, jak těžké jsou jejich vztahy mezi nimi samotnými a mezi nimi a zdravými lidmi. Četla jsem knihu 3x a pokaždé mi z toho mrazilo. Vyprávění je drsné a syrové a velmi znepokojivé. Rozhodně to není lehké čtení a čtenáře jistě nenechá chladným. Nicméně doporučuji.“... celý text
— sgjoli

---

My děti ze stanice ZOO

„Ano sice ten příběh může působit dost smutně ale vybrala si to sama.To jak k těm drogám přistupuje všechny rozhodnutí činila sama.Knížka sama o sobě není špatně napsaná a sem tam byla u čtivá ale kvůli čtenářskýmu deníku jsem ji přečetla a asi bych se do ní znova nevrhla(za mě) ale určitě si své čtenáře najde.“... celý text
— AngelkaRosa

---

My děti ze stanice ZOO

„Jako kdyby někdo vzal melancholii, odhodlání a trochu beznaděje, zamíchal to dohromady a podal vám to s humorem, který bolí a zároveň léčí. Tohle není jen obyčejný závan reality, ale pořádný tornádo emocí, které vás donutí se smát i brečet zároveň, a to není jednoduchý výkon. Pro všechny, kdo mají rádi věci syrové a pravdivé, ale bez zbytečného patosu, je to malý zázrak, co si vás podmaní. Na chvíli se ocitnete tam, kde se svět zdá být šedý, ale zároveň neuvěřitelně živý. A věřte mi, tahle jízda stojí za to, i když vám může párkrát zatočit hlavu. Skoro až jako kdybyste sami byli u toho.“... celý text
— LadyWalsh

---

---

My deti zo stanice ZOO

„Silná kniha, o tom niet pochýb. A veľmi ťažká, zanecháva silný- no nie práve najlepší- dojem. Bolo by jednoduché tvrdiť, že Christiane si za všetko v živote mohla sama, tých síl, ktorých na ňu vplývali, muselo byť strašne veľa a zrejme nad väčšinou nemala kontrolu a ani životné skúsenosti na to ich zvládnuť. No i tak som jej fandil.“... celý text
— oleg121

---

My děti ze stanice ZOO

„Konečně přečteno, starý dluh. Absolutně famózní. Neuvěřitelné. Je zbytečné cokoli dalšího psát, komentářů je tu habaděj. Kdo to nečetl, o hodně přišel. Doporučuji!“... celý text
— jozik_v_tumane