Burinkacdbd komentáře u knih

Audio
Tak trochu absurdní, krátká, hororová povídka. Začátek příběhu byl trochu delší, hlas pana Kemra nezaměnitelný a excelentní. Mě kdyby tedy někdo vzbudil ve 2:15 (jako Kleinmana) a neřekl mi proč, tak by se asi se zlou potázal. Takže se hlavní postavě vůbec nedivím.
Hlavní postava má "svůj" úkol, ale neví jaký. Mrzne venku, hlídá město před vrahem. Setká se s prostitutkou, umírajícím doktorem...Kleinman nakonec skončí tak, jak nikdy skončit nechtěl... (samozřejmě kvůli spoileru neprozrazuji jak).
Audio pochází z roku 1989 a kromě pana Josefa Kemra poznáte snadno i Miloše Hlavicu, Lubu Skořepovou, Petra Čepka, Tomáše Topfera, Simonu Stašovou či Jana Přeučila v roli Spira.
Krátké audio, akorát tak na dobu než doděláte oběd :-)

2 20.12.2020

Ani jsem nedoufala, že se ke knize dostanu tak brzy. První vydání bylo snad během tří týdnů rozebráno a kniha se ke mně dostala od kamarádky, která autorovi nafotila obálku (to jsem netušila, není z těch, co se chlubí). Ta fotka toho vypovídá mnoho. Stačí do těch míst dojít (dojet) a uvidíte sami. Ano, mám k okolí Chaloupek či Jelení osobní vztah, znám to tam.

V příběhu sledujeme velkou spoustu osob. To mě zpočátku možná trochu mátlo. Není to jen nešťastný příběh českého lesníka Floriána a Němky Rity. I když rozlišit v knize, kdo je Čech nebo Němec je celkem zbytečné. Ti lidé tu žili od nepaměti spolu a vedle sebe...

To, že Hitler dokázal zfanatizovat davy je všeobecně známý fakt. Ale, že byli Němci zfanatizovaní i tak poměrně daleko od Berlína, v čistém lůnu našich hor, je zvláštní ( "V jejích horách ji nechtěli, že je Češka, tady ji nepřijali, že je Němka" ).
V pohraničí se nežilo špatně jen za válek, ale život tu byl těžký i mezi nimi. Než přišel Hitler k moci, tak už česko-německé vztahy poměrně dlouho gradovaly a sousedé, kteří spolu dříve normálně vycházeli, se začali nenávidět...

A co se dělo po válce? Ani babička o tom příliš nemluvila, protože lidé, kteří to na vlastní kůži zažili, na to všechno chtěli hlavně zapomenout...

Mohla bych polemizovat ještě asi dlouho, každopádně si myslím, že tato autorova prvotina stojí za přečtení. Protože nestraní ani Čechům, ani Němcům...

6 17.11.2020

"Birkenau - a jsem si jistá, že i jiné koncentrační tábory-bylo peklo. To nebyl drsný tábor s přísným režimem a brutalitou dozorců. Bylo to čiré peklo, které si dokázali navzájem vyrobit lidé pro jiné lidi ještě na Zemi."

Mohla bych popsat tři stránky, citovat desítky odstavců o zverstvech, která prováděli lidé jiným lidem jenom proto, že se cítili nadřazenější a protože prostě mohli. Ale proč bych to dělala, když každý, který si o této etapě dějin něco zjistil a něco načetl, ví, že to jen málokdy dopadlo dobře... Ale právě těch několik, co přežilo, nám ostatním ukázalo nejenom nezlomnou vůli přežít...

Toto není spoiler, toto se skutečně dělo...
Brečela jsem, když jsem dčeři četla nahlas úryvek jak Mengele oddělil kopancem matku s dcerou - jedna do plynu, druhá na pokusy...
Několik dní jsem myslela na umučeného asi 21. letého chlapce, na kterém se fašisté "učili" vyslýchat vězně a jehož tělo ani díky způsobeným zraněním nevrátili rodině... Představte si, že by to byl váš, nedávno plnoletý syn, vnuk, příbuzný...
Hlavní hrdinka se z idylického života a první lásky dostane přímo do válečné nenávisti, vyhnání z domovů, cestě za smrtí... s dovětkem "návrat nežádoucí".

Jedna z mála naprosto perfektních, letos přečtených knih. Taková, co by si zasloužila deset hvězdiček...

Přečteno: srpen 2019

7 10.08.2019

Třetí kniha norského autora Samuela Bjorka (pseudonym Sandera Oiena) se mi líbila stejně jako obě předchozí. V tomto díle se možná více než v těch předchozích objevují "jednorázové postavy" (=postavy, které se objeví jen v jedné kapitole a víc se s nimi čtenář nesetká).
Detektivové Holger Munch a Mia Krugerová ( a vlastně celý jejich "zvláštní" tým) se vzájemně doplňují a každý svým "střípkem" přispěje k objasnění záhadného případů vražd náhodně vybraných obětí.

Přečteno: červenec 2019

3 30.07.2019

Útlá sbírka básní obsahuje 3 oddíly:

1.Kousek smrti
2. Kousek života
3. Kousek Vídně

Srozumitelné, spíše melancholické básničky, vzpomínky na dětství, mládí, přátelé, domov...

"Jako malý kluk
na stromy jsem lozil
a schovával se
do haluzí
tam přemýšlel
jaké to asi bude
až vyrostu
a po těle
třásl se"

Přečteno: červenec 2019

1 29.07.2019

Do posledního dechu opravdu svižně ubíhá až "do posledního dechu". Kromě vyšetřování zločinu řeší sympatická náčelnice Kate Burkholderová také svoje temné tajemství, jehož následky vyplouvají na povrch po mnoha letech...
Jen tak dál, tahle série mě ohromně baví. Sledujeme i rozvíjející se vztah mezi Kate a agentem Tomasettim.

Přečteno: červenec 2019

6 24.07.2019

Další autorčin příběh z amišského prostředí. Příběh je uvěřitelný (i když těžko pochopitelný) , policejní náčelnice Kate Burkholderová je sympatická a hlavně schopná vyšetřovatelka. Je to moje třetí přečtená kniha od Lindy Castillo a rozhodně doporučuji.
Přečteno: červenec 2019

4 23.07.2019

Takové hořkosladké vyprávění, které jsem četla až po aristokratkách. Tahle kniha s humorem moc společného nemá. Kromě spousty věcí "mezi nebem a zemí" a mraky běžných starostí jak zajistit chod celého zámku jsme se setkali i s "kolektivní halucinací" (či jak mám nazvat např. nemocniční anabázi s dcerou). Konec je víceméně otevřený, tak si umím představit i pokračování "po letech".

Přečteno: červenec 2019

2 18.07.2019

Smysluplné verše nad kterými jsem nemusela příliš přemýšlet. Moje první setkání s autorem, dávám plný počet *.

Přečteno: červenec 2019

17.07.2019

Obsahuje spoiler!!!
Moje srdce zaplesalo, kniha se úžasně rychle četla, po prvních 70.ti stránkách jsem i zavrhla, že si udělám tahák s postavami. Jediná potíž je ta, že pokud bych chtěla udělat krátký výcuc, tak popíšu 4 stránky a budoucí čtenář si řekne, že jsem pomatená...

Opravdu má kletba vynesená v hodině smrti v 17.století takovou moc, že ovlivní chod města a změní životy spousty lidí o několik století později? Nešťastné děti nešťastných rodičů - Jess a Sam, dvě zavražděné (jedna zabitá nešťastnou náhodou) čtyřleté holčičky v rozmezí 30.ti let. Rasisticky smýšlející Nils, syn vedoucího uprchlického tábora s podobně laděnými kamarády Vendelou a Bassem.
Linií, propletenců a vztahů mezi postavami v příběhu je tolik, že tentokrát opravdu vůbec nevím odkud začít... Zpočátku jsem si říkala, že uprchlíci už jsou na mě moc a snížím kvůli nim knize hodnocení, ale ve finále se domnívám, že i tahle dějová linka má v příběhu své místo.
Dost se mi líbilo vyprávění "Bohuslav 1672" a myslela jsem si, že "hon na čarodějnice" nemusí dopadnout tak jako vždy. Bohužel v tomto případě vyjímky neexistujou.

Takže, milý čtenáři, pokud jsi můj chaotický popis dočetl až sem, ničeho se neboj a směle do toho...přesně ta správná kniha pro knihomola.
Přečteno: červenec 2019

1 17.07.2019

Příběh o síle přátelství, o snech a o nutnosti se rozhodnout i když vám to rozhodnutí trhá srdce. Lennie mi připomíná postavu Blazeho od Richarda Bachmana alias S. Kinga...
Knihu jsem předčítala manželovi a našim dvěma puberťákům a i ty (kupodivu) příběh chytl za srdíčko.
Přečteno: červenec 2019

8 15.07.2019

Předně chci zdůraznit, že svým hodnocením *** nechci nijak snížit důležitost tématu. Spíš v porovnání s ostatními knihami nemohu (a ani nechci) hodnotit jinak.
Kniha, nevelká rozsahem stran, popisuje nelehké putování autorky židovského původu, nejprve zaoceánskou lodí St. Louis z nacistického Německa (trable na lodi zabírají celou třetinu knihy), poté projde m. j. např. Terezínem a Osvětimí.
Sama autorka přiznává, že byla hodně dětinská a naivní a dle mého jde zrovna toto přiznání plus odstup cca. 44 let po prožitém utrpení na díle znát.
Kniha vyšla v Amsterodamu v roce 2015, po smrti autorky (zemřela ve věku 87 let). Její syn, který se narodil v roce 1971 a je v současnosti uznávaným nizozemskýn autorem (Arnon Grunberg) , prý neměl tušení, ve kterém svém životním období (snad počátkem 90. let) svou knihu psala. Sám si celou knihu přečetl až po její smrti. Do té doby měl přečteno jen pár kapitol.
Přečteno: červenec 2019

1 10.07.2019

"Piješ natruc svůj vroucí čaj z pitevny,
zatímco dům se rozpíná až k vesmíru
hudbou skřítků. 
Ruka z černobílé fotografie se pohnula, 
dotýká se mne."

Začátek knihy mi dal příslib, že se bude jednat o zajímavé básně, ale postupem času mi to nadšení z četby vyprchalo. A asi jsem se ve verších i trochu ztrácela...
Přečteno: červenec 2019

09.07.2019

Obsahuje spoiler!!
Bylo to jiné. A líbilo se mi to. Nezávisle na této knize jsem nedávno dočetla Květy zla Charlese Baudelaira, takže jsem byla v obraze a verše mě nerušily. Naopak vnesly do příběhu něco nového...
Nečetla jsem autorovu předchozí knihu, se kterou "Věř mi" někteří zde (a nejenom zde) srovnávají. Prosím nesrovnávejte knihy (já se tomu neubránila např. u Jakuby Katalpy, jejíž Němci byli úžasní a Hořké moře mě strašně zklamalo).

On je vinen, jen potřebuje usvědčit. Ona má dělat volavku. V jediném okamžiku se však role obrátí. Celým příběhem se prolínají Květy zla Charlese Baudelaire...
Ano, vrah tentokrát zůstane vrahem a je jím osoba nejpravděpodobnější. I když má minimálně dvakrát namále a autor se nás snaží přesvědčit, že vrahem je někdo jiný.
V tomto příběhu chybí potoky krve, popisy vražd nejsou až tak nechutné, ale důležitá je (jak já to nazývám) linie strachu a nejistoty...
Knihu jsem začala číst v pátek večer a v neděli ráno jsem si dočetla poslední kapitoly. Schválně jsem je nedočetla večer, abych měla čas přemýšlet a očekávat, zda autor dokončí příběh tak, jak jsem si myslela, že skončí anebo zda bude chtít čtenáře šokovat a vrahem bude osoba zcela jiná.
Přečteno: červen 2019

2 25.06.2019

Neumím přesně popsat, co se mi na knize nelíbilo. Možná byly povídky tak trochu "neslané, nemastné" . První bych hodnotila tak na 2*, druhou na 3* a poslední, která mě zaujala nejvíc, na 4 *. Takže průměr... Hlavní postavy mi navíc nebyly vůbec sympatické...

Přečteno: červen 2019

21.06.2019

Kniha si mě získala hned zpočátku díky hře Princ z Persie, kterou nás nechala v prvém ročníku (v roce 1992) SŠ hrát paní inženýrka na hodinách výpočetní techniky. Docela jsem chápala zklamání sestry hlavního hrdiny, když se princ napíchl na bodáky, utrhlo se s ním horní patro a nebo naběhl na meč nějakému vezírovi...

Povídka o Blueberrym začala pozvolna vtahovat mou mysl do knihy a super vyvrcholení s panem Pavlem mě donutilo přemýšlet, zda si svůj osud zasloužil nebo "to" měl za to, že byl příliš tajnůstkářský...

Stařík (mág) přejetý autem dal čtenáři na srozumněnou, že kouzla (věříme-li na ně) ne vždy fungují tak, jak mají.

Pohádka o anakondě, která má schopnost naučit se jen 5 výchovných informací mě rozesmála a pobavila, hlavně její pointa s indiány...

Festival nepřinesl mnoho nových informací, ale setkání s tělnatou tatérkou hlavního hrdinu vnitřně obohatí. A vůbec nezáleží, že se nejedná o intimní vztah. Vždyť i spřízněné duše mají co do sebe.

Moc mě neuchvátila povídka o nejpomalejším závodě, ale nakonec potěšila happyendem.

Detektivka Dům, kde mizí diamanty neměla chybu. Ráda bych si podobný detektivní počin jednou přečetla ve větším rozsahu :-)

Přečteno: červen 2019

1 19.06.2019

Mladí mě šoupli do výzkumáku, ale mám to tam dobrý: byt a strava zdarma, výborný kolektiv a hlavně - úžasná lékařská péče!"

Pokračování knihy To byl ale myšmaš! - Myšmaš nostalgických myší - přineslo další porci myších (krtčích a morčecích vtipů).

"Nic mi neříkejte, vidím to - už vás zase chytil myšias!"

Pobavila jsem se...
Přečteno: červen 2019

2 10.06.2019

Poprvé jsem tuto knihu četla krátce před maturitou v roce 1996, nyní (2017) jsem jí četla o prázdninách se synem znovu. Téma je jako "dělané" pro kluky, takže syn byl spokojen a mně po letech došly některé skutečnosti, které jsem před lety tolik nevnímala. Mínus dávám snad jen některým zvláště rozvláčným kapitolám.
Přečteno: září 2017

5 09.06.2019

Nerada hodnotím povídkové knihy, protože logicky se vždy najde povídka lepší a povídka horší. Já povídky z této knihy rozdělím do tří kategorií:
1) velmi dobré
2) ujde to
3) nelíbily se mi
ad 1) Duna, Opilé rachejtle, Zelený bůžek agonie, Nekrology, Míle 81
ad 2) Herman Wouk stále žije, Pod psa, Pan Mňamka, Letní bouře
ad 3) Premium Harmony, Batman a Robin mají spor, Zlý chlapeček, Smrt, Kostnice, Morálka, Posmrtný život, Ur, Blokáda Billy, Tommy, Ten autobus je jiný svět
Přečteno: srpen 2017

1 09.06.2019

Přečetla jsem knihu, koukla jsem se na stejnojmenný film. Amerika - 60. léta, rasismus, práva černochů, demonstrace, role mužů a žen, postavení v zaměstnání...
V knize dostala hodně prostoru (kromě Elisy a Zeldy) i Stricklandova manželka Lainie, která se ve filmu jen mihla. V knize vytvořila hodnotnou dějovou linku.
Ve filmu mě zase hodně oslovil Giles, kterého jsem díky knize považovala tak trochu za ňoumu.
Taková novodobá pohádka, kterou ale občas i dospělý člověk potřebuje zažít (přečíst).
Přečteno: září 2018

2 09.06.2019