biki

Příspěvky

SpasitelSpasitelAndy Weir

Pro mne nejlepší kniha roku 2021 a také jedna z nejlepších sci-fi poslední doby. V podstatě jednoduchý, ale nesmírně lidský příběh v hlavní roli s člověkem, který se stal hrdinou proti své vůli. Ano, s Markem Watneym má sice společnou nesmírnou vůli k životu a rozsáhlé vědomosti, ale jinak se dle mého názoru jedná o zcela odlišný typ postavy. V knize je řada výborně zpracovaných originálních nápadů a opět zde autor nešetří poučkami z fyziky, chemie či biologie. Závěr je však podle mého názoru propracovanější oproti Marťanovi. Knihu jsem dočetla s úsměvem na rtech a opravdu jsem litovala, že jsem se musela s oběma hrdiny rozloučit.
A hlavní poučení z knih autora? Děcka, vykašlete se na influencerské a youtuberské idoly či na pofidérní vzory celebrit showbyznisu a učte se matematiku, fyziku a jiné přírodní vědy. Nikdy nevíte, kdy se vám můžou hodit.

31.12.2021


Deset malých černouškůDeset malých černouškůAgatha Christie

Sama sobě se divím, že ani v době největšího nadšení jsem toto špičkové dílo A.CH. nečetla, znala jsem jen filmové zpracování. Teprve pseudokorektní útoky na název knihy, které se poslední dobou šíří, mě konečně ke knize přilákaly. Chvíli mi ale trvalo, než jsem se do ní pustila - bála jsem se, že mě po tak dlouhé době už nebude bavit a jsa zvyklá na akční thrillery očekávala jsem, že příběh nebude mít spád. No, nemohla jsem se víc mýlit. Bez zdlouhavého úvodu jsou jasně definované postavy uvrženy přímo do centra dění a příběh se rozvíjí závratným tempem, přestože se autorka dokázala obejít bez většiny rekvizit současných detektivek. Je fascinující, jak dokázala vykreslit postupně narůstající napětí, strach a houstnoucí atmosféru nedůvěry v závislosti na počtu mrtvých, jak vzájemná podezřívavost měnila vztahy mezi přeživšími, jak se v některých případech pokusili vysvětlit či dokonce ospravedlnit své prohřešky. A i když jsem postřehla jednu drobnou logickou nesrovnalost (normálně se mi to nestává, vždycky autorům všechno sežeru i s navijákem), stejně se musím přidat ke všem nadšeným komentářům. Domnívám se, že by i současným autorům občas prospělo použít ve svých knihách některé z metod tvorby klasické detektivky.

25.11.2020


MalevilMalevilRobert Merle

Malevil (a spolu s ním i Den trifidů) považuji za absolutní špičku postkatastrofického žánru. Co jsem v posledních letech s podobnou tématikou četla či zahlédla na pultech knihkupectví těmto knihám v naprosté většině nesahá ani po kotníky.

28.12.2015


HanaHanaAlena Mornštajnová

Konečně jsem se odhodlala splnit svou lokálně patriotickou povinnost a přečíst tuto knihu. Je fakt, že jsem tím vystoupila hodně a hodně daleko ze své komfortní čtenářské zóny a snad proto je mé hodnocení poněkud zdrženlivější. A i když jsem měla z četby velké obavy, opravdu mě překvapilo, jak byla kniha čtivá.
Jako opravdu dobře promyšlené hodnotím členění příběhu do tří nikoli chronologicky uspořádaných časových období, každé s odlišným charakterem vyprávění, což aspoň podle mého názoru přispělo k prohloubení celkového dojmu a zážitku z knihy. První dvě části odehrávající se ve známých reáliích, jsou skutečně vynikající: vykreslení atmosféry doby a odpovídající, realisticky působící jednání jednotlivých postav, odrývání charakterů řady osob, které nikdy nebyly černobílé, ale i to, jak i drobné, zdánlivě bezvýznamné události mohou mít zdrcující následky.
Třetí část - vlastní vyprávění Hany - se mi ale překvapivě už tak nelíbilo. Působilo na mně jaksi neosobně, bez větších emocí, dokonce i v případě události, mimořádně traumatické pro každou ženu. Pokud to byl záměr autorky, aby tak vyprávění působilo vzhledem k duševnímu stavu Hany, tak tedy velká poklona, jenže mi to stejně trochu narušilo mé předchozí dojmy z knihy.
Ale co jsem opravdu nemohla překousnout, byla informace uvedená doslova na poslední straně (věneček) - tak ať se na mně autorka nezlobí, ale zdálo se mi to už přehnané, zbytečné a dost laciné. Celou dobu jsem si myslela, že dám knize nejvyšší hodnocení ale ten závěr mi to pokazil.

14.11.2021


Napsáno krvíNapsáno krvíChris Carter

Chris Carter prostě umí. Náhodně objevené vodítko k sérii mimořádně brutálních vražd, ale se zcela atypickými parametry. Atypicky se chovající, velmi inteligentní zabiják, ze kterého mi šel mráz po zádech, musím říct, že dokonce víc než z Luciena. Naprostá absence motivu, ale ani byť malé, ale důležité vodítko, to vše nijak nedokázalo přivést Huntera a Garciu blíž ke zjištění identity pachatele. Teprve díky nezodpovědnému chování jedné z důležitých osob došlo k zásadnímu posunu v ději a závěrečná Hunterova akce, jak psychologická, tak akční, byla naprosto excelentní. Jo, je to trochu sci-fi, ale to mé nadšení nijak neumenšilo.
Už poněkolikáté Carter ve své knize poukázal na nebezpečí kyberprostoru a osob, které jeho anonymity zneužívají. Na jednu stranu mi pachatele bylo tak trošku i líto, což v Carterových knihách není úplnou výjimkou, ale ani jeho minulost nemohla jeho činy nijak omluvit. Také jsem měla pocit, že stejně jako Carter se poněkud změnil i Hunter - možná jsem si toho dřív nevšimla, ale v této knize se autor víc věnoval i Hunterovým soukromým pocitům a myšlenkám. A nemohu si pomoci, mám dojem, že tato kniha je zase trochu jiná, než ty předchozí.

31.12.2020


Dívka pod hladinouDívka pod hladinouAndrew Mayne

Tak dlouho čtenáři naříkali a stěžovali si, že je v autorových knihách příliš mnoho odborných popisů, termínů a motivů z různých vědeckých oborů, a že je to proto nebaví, nudí se, ztrácejí pozornost, atd., atd., až jim Mayne vyhověl a napsal tento, jak jinak než výborný, příběh. Příběh z diametrálně odlišného prostředí oproti jeho předchozím knihám, který se odehrává převážně v atraktivním prostředí potápěčů a hledačů pokladů. Zbrusu nová hrdinka s nezvyklým povoláním a s pozoruhodně barvitým rodinným zázemím, které sekunduje detektiv v.v., k němuž má Sloan a její rodina velmi, ale velmi kontroverzní vztah. Ale co na tom, když to funguje. No, a jak je uvedeno v anotaci, jedná se o velmi zamotaný a do mnoha směrů rozvětvený případ zasahující až do těch nevyšších kruhů, takže naši hrdinové mají opravdu co dělat, aby z té šlamastyky vyvázli živí.
Knihu tedy hodnotím jako sice vcelku standartní, ale velmi dobrý thriller, v němž se čtenáři nemusejí obávat žádných vědeckých termínů či náročnějších odborných odboček (i když - párkrát jsem měla pochybnosti ohledně dekomprese při hlubších ponorech, ale což, je to jen fikce).

PS. Pevně doufám, že se Mayne časem k Theovi zase vrátí.

19.06.2021


RychlopalbaRychlopalbaŠtěpán Kopřiva

Je to fakt hrozná ostuda, ale českou detektivku jsem naposledy četla někdy v minulém tisíciletí a ani zde tak populární a známá jména jako je Goffa či Klevisová mě nijak nenalákala. S autorovým jménem jsem měla spojený úplně jiný žánr, proto jsem si knihu půjčila jen zcela nezávazně, spíš z nedostatku jiné, pro mně lákavější nabídky. No, a pak jsem se nestačila divit. Nikdy bych nevěřila, že lze z tak ryze českého, veskrze prozaického prostředí a tomu odpovídajících situací vytřískat takovou pecku, která podle mně neměla hluchého místa. K tomu výstižně vykreslené postavy, které má člověk přímo před očima. Sarkastický humor, situace, kdy jsem nevěděla, jestli se mám smát, nebo jít zvracet. A hlavně - bezejmenný hrdina, jemuž se život tak trochu vymkl z rukou, a kterého jisté situace donutily sklouznout až na samou hranici dobra a zla, nebo v jednom případě až za hranu. Ale pozor, nebylo mu to jedno a on si to dobře uvědomoval, o to víc mi byl sympatičtější. A jak už bylo dříve uvedeno, žádný happy end na závěr. Jdu shánět druhý díl.
Jo, a "romaneto", to mi taky utkví v paměti na hodně dlouho.

08. dubna


SpadSpadF. Kotleta (pseudonym)

Když jsem se rozhodla doplnit své čtenářské portfolio brakové literatury, prostě jsem musela sáhnout po dalších knihách od Kotlety. Nářezy se mi (aspoň zatím) nějak moc nezamlouvaly, proto jsem zvolila tuto sérii.
Jak jinak než akční děj se odehrává v kulisách bývalé České republiky, zdevastované celosvětovou nukleární válkou, řídce obydlené zbytky obyvatelstva, které se snaží tu s menším, tu s větším úspěchem přežít. K nim patří i hrdinové knihy v čele s plk. Michálkem, kteří už taky mají válek a bojů plné zuby a jenom touží, aby jim už všichni dali pokoj. Ovšem jisté dluhy z minulosti, které je nutno splatit, rozhodnou jinak. Výsledkem je putování na trase Praha – Brno s menší odbočkou na Šumavu, při němž se naši hrdinové setkávají s různými komunitami, které se různým způsobem snaží vypořádat se situací a kde často hraje roli jistý druh náboženství (např. neodolatelný "otec Josef"), či ještě hůř – kultu. Děj je samozřejmě proložen množstvím zábavných hlášek, které hrdinové trousí vesměs v přestávkách mezi rachotem palných zbraní či méně nápadnými způsoby eliminace protivníků, než dorazí do cíle: "Nečekal jsem, že to kdy řeknu, ale jsem rád, že jsme konečně v Brně". A že i Brno dokáže světem a válkami protřelé Pražáky překvapit …
(Tak mě napadlo - že by se autor nechal inspirovat útrapami provozu na trase Praha – Brno po D1?)

Když jsem občas nahlédla do některých knih post-apo žánru, velmi často v nich byl dystopický svět autorem prostě dán, aniž by bylo jasné, proč to tak je. V této knize proto musím ocenit velmi dobrý nápad - komentáře The Hokkaido Shimbun Press v úvodu kapitol, které chronologicky vysvětlují, jak k celé té jaderné apokalypse došlo a proč svět vypadá jak vypadá.
A i když post-apo není mým nejoblíbenějším žánrem, kniha mě opravdu pobavila. Ovšem k úplné spokojenosti mi přece jen něco chybělo – hlavní postavy se mi zdály trošku sterilní, nedokázala jsem si k nim vytvořit ten správný vztah . Na druhou stranu mě ale autor potěšil tím, že nechal přežít zubry, kteří se novému prostředí velmi dobře přizpůsobili (viz Černobyl).
V tomto světě bych tedy rozhodně žít nechtěla.

25.04.2021


Setkání s RámouSetkání s RámouArthur Charles Clarke

Naprosto souhlasím s komentářem níže - TOTO je opravdová sci-fi a také jedna z vůbec nejlepších knih svého žánru. Málokomu se podaří, aby mimozemská civilizace byla skutečně cizí, ne-lidská.
Znovu si musím povzdechnout, že autoři takového kalibru jako byl A.C.Clarke a jeho vrstevníci, se dnes snad ani nevyskytují, a co horšího, ani se k nim kvalitou nepřibližují. Oni by totiž kromě řemeslné zručnosti měli mít asi také slušný rozhled v různých vědeckých oborech, i když připouštím, že to dnes není tak jednoduché.

30.01.2016


ArtemisArtemisAndy Weir

Základní předpoklad ke čtení této knihy je zapomenout na Marťana. Je to diametrálně odlišný příběh z jiného prostředí, s jinými hrdiny, s jinými problémy. Co se týká hlavní hrdinky - vezměte postavu Marka Watneyho, otočte ji o 180 stupňů a dostanete Jazz Bašárovou. V jednom starším komentáři je označena jako antihrdinka, což ji dle mého názoru plně vystihuje. Průšvihářka, pohybující se v šedých zónách společnosti, v prostředí, kde téměř každý zná každého. Která se snaží přežít jak nejlépe umí, spoustu věcí myslí dobře, ale kupodivu se to vždy nějak zvrtne a dá jí potom hodně práce vzniklé situace napravit. Souhlasím, že úplně sympatická osoba to není.
Co mě v knize opravdu uchvátilo, je precizní vypracování technických záležitostí od konstrukcí staveb po metody zajištění fungování života v této izolované komunitě. Zmínka o problémech spojených s dlouhodobým pobytem v šestinové gravitaci, které jsem si doposud vlastně ani neuvědomila. Ještě mě také mile překvapila postava Martina Svobody - zatímco naši autoři ve svých knihách masově používají jména převážně západní provenience, není asi mnoho cizích, kteří by pro svou, ne úplně nevýznamnou postavu použili jméno veskrze české, a ještě aby to byla postava kladná. To jenom na okraj.
Artemis je prostě ryzí nefalšovaná sci-fi, tak jak je mám ráda.

05.12.2019


ŠelmaŠelmaAndrew Mayne

Jeden z nejlepších thrillerů loňského roku. Originální hlavní hrdina, kterého jsem si zamilovala hned na první stránce. Nesmírně inteligentní člověk, který je obdařen vlastností nutnou pro opravdu dobré vědce, ale i detektivy – posedlostí uvést i to minimum fakt, která jsou k dispozici, do správných souvislostí, všímat si i zdánlivých maličkostí či nesrovnalostí, zkrátka vnést řád do chaosu. Který se neuspokojí s prvním dojmem, byť je to nejpohodlnější, a pokud se mu naskytne i ta sebenepatrnější stopa, je ochoten ji za každou cenu sledovat až na konec.
Celý příběh mě neskutečně bavil, nenudila jsem se ani na vteřinu. Vůbec nemám pocit, že v knize bylo moc biologie – domnívám se, že jí bylo tak akorát pro pochopení příběhu a jednotlivých souvislostí.
V předchozích komentářích se také objevila řada výtek k některých dalším aspektům příběhu, dokonce mám v některých případech dojem, že jsem četla jinou knihu. Můj osobní názor ale je, že naprostá většina byla, aspoň pro mě, uspokojivě vysvětlena, přinejmenším v rámci žánru. Pokusím se k některým námitkám vyjádřit v rámci diskuse, ať tady nezabírám moc místa.

V poslední poznámce na okraj ještě uspokojím svou ekoteroristickou dušičku: netuším, kolik čtenářů zaznamenalo zmínku o chytridiomykóze – vysoce nakažlivém onemocnění, které decimuje populace obojživelníků napříč světem (zjištěno i u nás), a které při dalším šíření může znamenat velký ekologický prů...r. Řada organizací se snaží zajistit záložní populace těchto tvorů pro případ jejich vyhynutí ve volné přírodě, mimo jiné také Durrell Wildlife Trust, u jejíhož zrodu stál opravdu TEN Gerald Durrell.

09.02.2019


Nejsem z leduNejsem z leduA. Frasier (pseudonym)

Ani v této knize autorka nezklamala - velmi kvalitní detektivka na velmi smutné téma. Je opravdu depresivní a frustrující pomyšlení, že se řada podobných skutečných příběhů stále odehrává po celém světe, že boj proti tomuto typu zločinu a lidem, kteří ho jsou schopni, je opravdu sisyfovský úkol.
Pátrání Jude a Uriaha je zde komplikováno jednak Uriahovým zdravotním stavem, jednak zimním počasím, typickým pro tuto oblast USA. Domnívám se, že těchto specifických meteorologických podmínek autorka využila pro zdůvodnění některých událostí a okolností - zvláště netypické jednání sociálky a pak individualistické jednání Jude v závěru - které by za příznivějších okolnosti musely proběhnout jinak. Ale potom už by to nebylo tak napínavé.
V celém tomto příběhu se sice Elliot motal od samého začátku, pořád mi to ale připadalo jako něco navíc, co by v knize ani být nemuselo. Jenže opět závěr knihy situaci ozřejmil a tím také do značné míry donutil Jude opustit svou ledovou skořápku.
Jediné, co mě při četbě této knihy trochu zklamalo, že jsem postavu hlavního padoucha vytušila dlouho před koncem. Ale to byla jen taková nepodstatná drobnost.

09.11.2020


Poločas rozpaduPoločas rozpaduF. Kotleta (pseudonym)

Protože mě 1. díl sice pobavil, ale zase nijak zvlášť neoslnil, k tomuto jsem přistupovala dost opatrně. Zbytečně. Teď příběh konečně dostal pořádné grády - před plukovníkem Michálkem a spol. se objevil problém, který se už zdaleka netýkal jen přežití zbytků Česka, ale doslova celé planety. Kromě řady strhujících akcí (ne všechny končí úspěšně), jako obvykle proložených tu méně, tu více vtipnými hláškami, autor na mnoha případech zobrazil naprostou degradaci lidskosti v některých typech komunit - měnitelé, Krakow. V jiných pak zase zcela pragmatické jednání obyvatelstva zaměřeného na jediný cíl - přežít. Obávám se, že by v případě celosvětové katastrofy nebyl tak daleko od pravdy. Ale to snad ani nechci vědět.

05.06.2021


Nejsem živáNejsem živáA. Frasier (pseudonym)

K prvnímu dílu jsem měla jisté výhrady, takže s četbou této knihy jsem hodně dlouho otálela. A pak jsem byla velmi příjemně překvapena, protože je o poznání lepší než úvodní díl. Detektivní zápletka je skutečně děsivá, hodná nejlepších mistrů žánru. Jude a Uriah se při pátrání dlouho nemohou opřít o žádná pořádná vodítka a motivy hrůzných činů po většinu času zůstávají skryté. Zákeřný padouch si pohrává s policií i svými příznivci, takže jsem se v případě některých osob neubránila otázce - pachatel či další oběť?
Kromě detektivního příběhu však kniha sleduje také další Judin boj s vlastními démony, ne vždy úplně úspěšný. Elliotova linka mi zpočátku připadala trochu zbytečná, závěrečné odhalení ji však zcela ospravedlnilo. Tentokrát s hodnocením neváhám - za 5*.

09.11.2020


AmandaAmandaKristýna Sněgoňová

V jednu v noci dočteno a ještě hodnou chvíli jsem z toho byla vyšťavená, jako bych se celého toho dobrodružství zúčastnila osobně. Nezastavitelná tsunami akcí, které v naprosté většině probíhají podle pravidla "co se může pos...t (pardon, pokazit), to se taky pos...e (pokazí)". Další nové rasy emzáků, ještě bizarnější než v prvním dílu, takže je někdy těžké si v nich udržet trochu přehled. Hlavně aby si ho udrželi autoři. Tento vesmír rozhodně není prázdný, ale naopak zabydlený až moc a posádka Kraksny dělá co může, aby "švestkám" ukázala, že napadnout Zemi nebyl asi ten úplně nejlepší nápad. Doufám, že na další díl nebudeme čekat moc dlouho.

06.12.2020


Temná hmotaTemná hmotaBlake Crouch

V poslední době mi do rukou přišly knihy převážně z žánru military sci-fi, nedostatek času a také jiné, diametrálně odlišné oblíbené žánry mi nedovolují pojmout celou škálu současné sci-fi produkce. To jen pro vysvětlení, proč mi téma této knihy provařené nepřipadá, ale naopak ji považuji za jednu z nejlepších a nejoriginálnějších sci-fi poslední doby. Ano, občas se i v některých knihách, které již mám za sebou, objevil motiv alternativních světů, ale nikoli v takovém rozsahu jako zde. Také způsob, jak se k těmto světům dostat či jak je vnímat, považuji za výjimečný, stejně jako skutečnost, jak mozek zúčastněné osoby recipročně ony světy ovlivňuje. Musím složit autorovi poklonu, že se v alternativních světech neztratil a celý příběh si udržel srozumitelnou a svým způsobem i logickou linii.

30.12.2020


Jeden za druhýmJeden za druhýmChris Carter

Tak já jsem to dočetla včera v půl druhé ráno. Naprosto děsivé, mrazivé. A vůbec nejhorší je, že člověk dokáže do jisté míry pochopit (nikoli omluvit !) pachatele, proč k oněm hrůzným činům dospěl.

04.01.2016


Hovor se smrtíHovor se smrtíChris Carter

Další výborný thriller, který by se dal označit za standartní dílo z mistrovské "kuchyně" Chrise Cartera. Opět jsem nucena dát nejvyšší hodnocení, protože Carterův standart je o několik etáží vyšší, než u autorů řady jiných podobných děl. Je to také další příběh o tom, jakým tragickým způsobem (podobně jako v knize Jeden za druhým) mohou do života lidí zasáhnout sociální sítě. Bodík navíc za postavu pana J.
Pozn: hodnotím v časovém odstupu. Shodou okolností jsem knihu četla někdy v době, kdy si ty dvě zastydlé puberťačky natáčely a on-line sdílely svou zběsilou jízdu s nešťastným koncem tam někde u Mostu. Z morbidní zvědavosti jsem občas nahlédla na diskuse pod příslušnými články - většina diskutujících se shodla na tom, že bylo štěstí, že s sebou nevzaly ještě někoho dalšího.

17.01.2019


Projít ohněmProjít ohněmJakub Hoza

Vůbec netuším, co mě přimělo zakoupit tuto knížku od mně neznámého autora, zvlášť když jsem při nahlédnutí na první stránky měla pocit, že by se mohlo jednat o fantasy. Asi jsem měla nějaké tušení, které ale rozhodně nezklamalo.

VAROVÁNÍ !!! Jsi li sluníčkář, pacifista, stoupenec multikulti, příznivec organizací jako je Frontex, Sea Watch, Člověk v plísni a jim podobných, této knize se vyhni širokým obloukem, jinak by totiž mohlo dojít k fatálnímu poškození tvé křehké citlivé duše.

Je to totiž strhující, zcela nekorektní béčková jízda ve stylu Kotlety a údajně Kulhánka (pořád jsem od něj ještě nic nečetla, ale když to říkáte...). Velmi zajímavý a zábavný nástin blízké budoucnosti naší republiky a nepříliš optimisticky vykreslená situace zbytku Evropy (autor to zvlášť osolil Německu). Jak je v tomto žánru zvykem, hlavní hrdina má také ten správný hrdinský výcvik a poněkud zamlženou minulost, ale překvapivě i výcvik intelektuální. Samozřejmě nechybí krásné ženy, ale pro zaneprázdnění hrdiny bojem se zloduchy mu na sex skoro žádný čas nezbývá. Předpokládám, že čtenáři neuniknou více či méně jemné narážky a odkazy na nejrůznější literární a filmová díla - od Perunovy krve, přes Indiana Jonese, Smrtonosnou past, Higlandera, řekla bych že i Top Gun, a světe div se dokonce i MASH, a další a další (hledejte) ... Musím příznat, že při scéně s odkazem na Nebezpečnou rychlost jsem při konverzaci hrdiny s osazenstvem linkového autobusu brečela smíchy. Co je ještě nutno podotknout: Češi v tomto světě nejsou žádná ořezávátka (kéž by), a celá NASA, Musk s jeho Teslou, či MIT se můžou jít zahrabat před českou vynalézavostí a schopnostmi zlatých českých ručiček (kéž by), což se moc hezky četlo.
Já vím, je to žánr pokleslý, ale že jsem se při četbě ohromně bavila, tak těch 5* dám.

04.08.2020


SpravedlnostSpravedlnostLee Child

Naprostý masakr. No, co taky mohou čekat dva brutální gangy, když se mezi ně čirou náhodou zaplete Jack Reacher? Doufám, že dokud si bude vybírat tak kvalitní pomocníky jako v tomto příběhu, tak mu prohra ještě dlouho nehrozí.

26.09.2020


Mé cesty do hlubin mozkuMé cesty do hlubin mozkuMartin Moravec

Skutečně vynikajícím způsobem zpracované vyprávění o životě a hlavně o práci špičkového představitele české medicíny, neurochirurga profesora Beneše. Asi každý musí ocenit, jak srozumitelně i pro laiky dokázal pan profesor vysvětlit, o čem vlastně jeho práce je, něco o tom, jako mozek pracuje, jak je jeho činnost ovlivněna různými onemocněními (vzhledem ke své specializaci prof. Beneš hovoří zvláště o nádorech, ale nejen o nich), jak složité může být rozhodování o operaci - přístup, postup, ale i to, zda vůbec operovat ... Nemalá pozornost je věnována také zdravotnické etice, ale i postoji vůči pacientům. S těmito částmi knihy nemám vůbec žádný problém, nelze, než s panem profesorem souhlasit.
Zajímavé a místy i zábavné jsou také náhledy do osobního života prof. Beneše, či na jeho koníčky.
Ke knize jako takové nemám tedy vůbec žádnou výtku, ale mám trochu potíž s některými postoji a názory pana profesora. Stejně jako někteří naši další koryfejové medicíny - profesoři Pirk, Pafko, Žaloudík a pár dalších - žije ve své odborné bublině, už příliš dlouho odtržený od běžné, základní medicíny na úrovni měst a okresů, a zda vůbec aspoň tuší, s jakými problémy se tam lékaři potýkají. Proto mě opravdu hodně nemile překvapil např. jeho názor na syndrom vyhoření, názor na počet nemocnic u nás (tato problematika podle mého mínění úzce souvisí s nedostatečným rozsahem sociálních služeb), či také údiv pana profesora nad malým počtem žen v jeho oboru - když se člověk zamyslí nad jeho aktivitami, tak se divím, že se on diví. Tyto záležitosti by však byly na podstatně delší diskusi, která se ale samotné knihy vůbec netýká.
Uvedené připomínky jsou pak jen vyjádřením mých osobních názorů a nijak nemohou snížit kvalitu knihy, kterou mohu jen doporučit.

15.11.2020


HračkářHračkářAndrew Mayne

Opět exkluzivní obálka a opět mírně znehodnocená nálepkou Bestseller. To je, aspoň v mém případě, to jediné, co bych knize mohla vytknout. Pokud jsem Šelmu hodnotila jako jeden z nejlepších thrillerů loňského roku, tak přestože máme za sebou jen tři měsíce roku nového, domnívám se, že totéž bude platit i pro Hračkáře. Theo nyní pracuje mimo akademickou půdu, proto není divu, že se dostává do konfliktu se ctižádostivými byrokraty, což jej nepřímo přivádí k dalšímu případu. Ten rozjezd se mi zas tak pomalý nezdá - co taky čekat po devíti letech, kdy je nutno sesbírat aspoň pár faktů z neustále se měnících podmínek problematických městských čtvrtí. Aspoň že policie je tu o něco méně rigidní než v předchozí knize. Theo také od minulého případu nezahálel a provedl pár opatření - "co kdyby náhodou" - která se mu teď setsakra hodí. I nyní je v knize uvedena a použita řada faktů z různých vědeckých oborů a jejich aplikace ve forenzní praxi, v kontrastu s tím pak setkání se stoupenci magie, respektive lidmi, kteří pověr využívají a zneužívají. Skryté pozadí celého případu je však skutečně šokující, díky tomu pak považuji Theovo jednání ve finále jako naprosto pochopitelné. Doufám, že na další knihu s tímto okouzlujícím (aspoň pro mě) hrdinou nebudeme čekat moc dlouho.

09.04.2019


Na dněNa dněR. Caine (pseudonym)

Tak to jsem opravdu nečekala. Původně jsem vůbec neplánovala, že tuto knihu koupím, ale náhodně jsem si přečetla první kapitolu v knihkupectví a docela mě upoutala. I tak mi však trvalo pár dní, než jsem se odhodlala k četbě. No, ještě že byly ty svátky ... První část sice akční není, ovšem dusivá atmosféra paranoie, která těžce doléhá na hlavní hrdinku a zvláště na její děti, je opravdu sugestivní. Po krátkém období klidu, které se později ukáže jen jako klid před bouří, se to opravdu rozjede a našinec pak jenom čte a čte ... Gwen je úžasná a její boj (v podstatě proti všem) za právo na normální život pro sebe a své děti se v závěru ještě vystupňuje na opravdový boj o život. Jenže Gwen od začátku příběhu ušla dlouhou cestu, takže dokáže na svou stranu dostat i pár správných lidí. Závěr je překvapivý a slibuje další pokračování - zde mám ovšem jedinou výtku, že autorka napodobila (neúmyslně?) závěr posledního thrilleru jistého velmi populárního autora.
Až při četbě této knihy jsem si uvědomila, že naprostá většina autorů se věnuje rodinám, příbuzným a přátelům obětí, což je naprosto pochopitelné. Ale co rodiny a příbuzní pachatelů? Jistě, značná část přinejmenším tuší či je dokonce zapojena do pachatelovy činnosti. Ale pak jsou i zločiny - jako například v této knize - kdy rodina nemá o pachatelově činnosti nejmenší ponětí a vlastně se tak stává další obětí. Jenže na rozdíl od první skupiny se nesetkává se soucitem a porozuměním, ale naopak nenávistí a pronásledováním, kde velmi nepěknou roli sehrávají sociální sítě, ale konec konců i média.

25.04.2019


V ledovém sevřeníV ledovém sevřeníJakub Mařík

Naprosto souhlasím s předchozími komentáři - také se mi to líbilo ještě víc než úvodní díl. Možná i proto, že se děj ze stísněných prostorů kosmické lodi přenesl do vesmíru a na povrch cizí planety, kde se souběžně odehrává několik dílčích příběhů, každý sám o sobě akční, napínavý, a jak už je v military zvykem, neobejdou se beze ztrát. Ovšem skutečným bonbónkem je Calderoni a jeho osud - i když zdaleka nemám přehled, co všechno už bylo v tomto žánru vymyšleno, považuji autorův nápad za originální a za to mu patří hluboká poklona. Moc se těším na další díl.

27.12.2021


LestLestSandra Brown

Hlavní motiv knihy - mnohaleté úspěšné působení sériového vraha - sliboval kvalitní napínavý příběh. Musím ale přiznat, že první polovina knihy mi připadala trochu chaotická a útržkovitá a nemohla jsem se pořádně začíst. V druhé části, od Jasperova zmizení, ovšem příběh nabral pořádný spád s řadou dějových zvratů, takže zbytek víkendu padl na dočtení knihy. No a ten závěr, ten mě fakt dostal, to jsem opravdu nečekala.

30. ledna


Šprti & frajeřiŠprti & frajeřiKristýna Sněgoňová

Nemůžu si pomoct, ale tento díl se mi zatím líbil nejvíc - smršť akcí z obou předchozích dílů je zde nahrazena tísnivou, klaustrofobicky hororovou atmosférou prastaré kosmické lodi s pozoruhodnou "posádkou". Takže na naše hrdiny čeká řada nepříjemných překvapení, která se jako obvykle v jejich případě neobejdou bez celé řady průs...ů, ale také třeba zjištění, že s těmi šprty a frajery to není zdaleka tak jednoduché. Ani v tomto případě v knize nechybí obvyklý humor, snad jen o trochu uhlazenější. Ovšem při popisu Gerasimova rituálu proti uřknutí mi tekly slzy smíchu, a co mě dostalo - "jestli se nebudeš chovat slušně, dostaneš flákanec". Jo, je to asi trochu laciné, ale v kontextu doby ... A samozřejmě neocenitelné ilustrace paní profesorky na konci knihy jako špičkový bonus. Na rozdíl od některých komentářů, které knize vyčítají, že se příběh nijak neposunul, mám opačný názor - domnívám se, že Vodičkovy nálezy a Gerasimův úlovek pak v dalších dílech postaví Kraksnu a její posádku do úplně jiné pozice. A není vyloučeno, že Skořápka také ještě neřekla poslední slovo - co vy na to, autoři?

27.09.2021


Vytočenej na MaxxVytočenej na MaxxMelanie Moreland

Když jsem ve Výměně roli vzala autorku na milost, zkusila jsem to s ní znovu. A dobře jsem udělala, protože se mi tato kniha líbila ještě víc. Jak už bylo řečeno v předchozích komentářích i já musím ocenit, že oba hlavní hrdinové byli v podstatě docela obyčejní pracující lidé s běžnými problémy, kteří vyrůstali v milujících rodinách, a které jen potkala smůla. Pravda, v případě Charly to mělo větší následky, které se ale Maxxovi podařilo bezvýhradně napravit. Celý příběh znamenal takové pohlazení na duši, zvlášť potřebné v této době.

06. března


Najdi měNajdi měA. Frasier (pseudonym)

Zatímco předchozí autorčina trilogie Nejsem ... patří k velmi dobrým thrillerům, tak tento je podle mého názoru o několik etáží výš. Naprosto originální zápletka, hrdinové stigmatizovaní svou minulostí, která do jejich životů vnáší mnoho pochybností a nejistot, když nelze věřit nikomu a ničemu, možná ani sám sobě. Nezanedbatelnou roli v příběhu pak hraje také fascinující prostředí Mohavské pouště, která nepřipraveným nic neodpouští.
Přiznávám, že zpočátku jsem na čtení dalšího drsného příběhu neměla náladu. Jenže jak jsem se začetla, kniha mě zcela pohltila takže jiné než nejvyšší hodnocení dát nemohu.

01. května


Nejsem mrtváNejsem mrtváA. Frasier (pseudonym)

Tak určitě ... nebylo to úplně špatné. První zhruba dvě třetiny se mi moc líbily: únik Jude ze zajetí, její snaha o návrat k předchozímu životu i k práci, pokus o obnovení starých a navazování nových kontaktů, a také samozřejmě boj s psychickými problémy. Atmosféra jejího bydliště včetně osoby domácího, kočka na střeše ... to prostě nemělo chybu. Sice se domnívám, že ve skutečnosti by asi byl její návrat do života delší a obtížnější, ale jak už jsem někde psala, je to přece jen fikce. Také stupňování napětí při novém pátrání, které okolí nebere moc vážně, a snaha o odstavení Jude ... furt dobré. Jenže závěr se mi zdá značně přehnaný, překombinovaný a až, nenapadá mi vhodnější slovo, dryáčnický. Takže slabší 4*. Pokud vyjde pokračování, dám ještě autorce šanci.

09.12.2018


Ve víruVe víruR. Caine (pseudonym)

K tomuto dílu jsem přistupovala s velkými obavami, protože jsem měla pocit, že v předchozím se velmi uspokojivě uzavřela hlavní dějová linka. O čem by tedy autorka měla dál psát? Jenže ne všichni byli spokojeni s uzavřením celého případu a zvláště díky podněcování jisté osoby dávali najevo své nesmiřitelné názory na Gwen a její děti. Bohužel, teprve nyní se zcela ozřejmila původní Samova role v celé kampani proti Gwen, následovaná velkým zklamáním a opětovnou ztrátu důvěry z její strany. Je ale fakt, že tato linie příběhu mi přišla už poněkud vyčpělá.
Autorce se však podařilo vymyslet novou zajímavou úlohu pro Gwen - jakousi poradenskou činnost pro ohrožené a pronásledované ženy, která ji přivede "do víru" dramatických událostí v jednom odlehlém městečku s vlastními pokřivenými pravidly života, a jen tak mimochodem vyřeší další závažný kriminální případ. Souhlasím, že tato část je trochu překombinovaná, ale čtivá, a stále zachovává charakter a motivaci hlavních hrdinů. Navazující závěr a nové povolání je pak už jen logickým završením vývoje Gwenina života v posledních letech.
I tato kniha se velmi dobře čte, ale ve s rovnání s oběma předchozími je o poznání slabší. Váhala jsem mezi 3 a 4*, ale přece jen je tam pár velmi dobrých momentů, takže nakonec za 4*.

27.09.2020


1 ...