bejan komentáře u knih

Je to vtipné, labužnické, nostalgické, poučné i poučené. Radost číst.

Doporučeno hlavně:
1) monarchistům, především pak obdivovatelům Rakousko-Uherska
2) labužníkům, kavárenským povalečům, mlsounům, kavárníkům, restauratérům, sommeliérům, hoteliérům, lahůdkářům...
3) lidem, kteří rádi cestují a krásu dokáží najít třeba jen kousek za hranicemi.

Deníky 13ti leté Poliny jsou obžalobou zlého, zbabělého a krutého světa dospělých. Ač sama teprve na prahu puberty, má jasnější vidění světa a je moudřejší, než většina dospělých, které ve svém životě v Grozném potkává.
Je to důležitá kniha.

Styl dobrý, ovšem téma mě nezaujalo.

1 17.06.2016

Holland píše skvělým stylem plným ironie a přitom je to velmi fundované. Lehký styl a těžké téma. Zajímá-li vás, jak vznikly a jak se formovaly judaismus, křesťanství a islám, pak sáhněte po této knize. Avšak pokud jste věřící, knihu nedoporučuji, protože Holland nemilosrdně poukazuje na lži, podvody, nesnášenlivost a zneužívání náboženství. Upřímně se divím, že ještě žije...

5 17.06.2016

Krásný překlad a krásný jazyk. Kniha, která potěší malé i velké. A hlavní poselství těch příběhů? Spravedlnost je v porozumění a nedá se najít v liteře zákona, ale v jeho duchu.

1 17.06.2016

Na 130 stranách dokázal autor navodit tak neskutečnou atmosféru jedné zapadlé maďarské vesničky uprostřed Puszty, že se Nesbo, Larsson a ostatní severští autoři mohou jít schovat. Dusivá atmosféra, bezvýchodnost a napětí. A to vše v novele, ve které se téměř nemluví a zdánlivě nic neděje. Připomíná to scény z westernů Serge Leoneho, ve kterých se vzduch tetelí horkem, slunce praží, vítr si pohrává s chomáči uschlé trávy, větrník vrže a prkna verandy skřípou pod kroky neznámého pistolníka, který není v záběru vidět. Zdánlivě se nic neděje, ale vy cítíte, že se něco stane, něco zlého se blíží...

Doporučuji přečíst najednou bez přerušování, jinak se v textu můžete trochu ztrácet. A ten závěr! Jdu se poohlížet po nějaké další maďarské próze...

6 16.06.2016

Příběh o Abelárdovi a Heloise tak jak jsem ho nikdy neznal (a nemohl znát).

1 12.06.2016

Rudovy knihy nejsou jen o cestách, moři a dobrodružstvích. Jsou to knihy plné příběhů lidí, které na svých cestách potkává. Jsou to knihy o hledání (a nalézání) toho, co je v životě důležité. Jsou to knihy o svobodném duchu, který nemůže spoutat žádná hranice. Je důležité číst jeho knihy.

1 08.06.2016

Česká autorka. Česká kniha. České osudy.
Vyprávění se hrne kupředu jako řeka, ale na středním toku. Tempo mohutné, rychlost konstantní. Sem tam nějaká mělčina, nějaké malé slepé rameno, ale kudy teče proud každý přesně ví.

Jako byste poslouchali vyprávění stařeny o osudech celé jedné rozvětvené rodiny v několika generacích za dlouhé zimní noci u kamen. Do těch osudů zasahují historické události, ale prostá vypravěčka se do historických analýz nepouští. Znáte to, když stařeny vyprávějí - občas zabrousí k vedlejším dějům, postavám a detailům a my, o dekády mladší posluchači, netrpělivě čekáme, kdy se zase vyprávění vrátí k tomu podstatnému, abychom po chvíli zjistili, že vše mělo svůj smysl a krásně do sebe zapadá. Vyprávění poutavé, ale smířlivé ke všem, na které se vzpomíná, jak už to u lidí pokojně očekávajících smrt, po dlouhém životě, bývá. Někdy snad až příliš shovívavé, ale soudit nemáme, abychom sami nebyli souzeni...

Román Hotýlek je důkazem, že autor může čtenáři udělat literární radost a vůbec mu nemusí podlézat. Za mě bez váhání 5*

13 29.05.2016

Mistr rozhovoru skvělý jako vždy. Při čtení této knihy nekonfrontujeme pouze názory jednotlivých intelektuálů a politiků se skutečností, ale také mezi nimi navzájem.

29.05.2016

Tahle kniha byla pro mě zklamáním. Zapomněl jsem totiž, že když císař napíše svůj oficiální životopis (ostatně jako každý politik), nic zajímavého se z něho čtenář nemůže dozvědět.

1 28.05.2016

Krásná kniha. Krásný jazyk. I ten smutek v knize je krásný. Pro mě výsostná literatura. A navíc podobné zážitky z dětství, z paneláku. Generační blízkost se nezapře.

3 28.05.2016

Výborná kniha. Zapadá do téhle "šedé edice" nakladatelství Dokořán, kterou tak báječně začal Mariusz Szczygiel, takže se s chutí vrhám na další svazek. Přál bych si, aby takové knihy psali i čeští žurnalisté.

Kniha mi naprosto vyhovuje, protože odpovídá mému způsobu poznávání cizích zemí. Je založena na cestování (pobývání přímo na místě) a rozhovorech s různými lidmi z nejrůznějších koutů Turecka. Zemi poznáte nejlépe tím, že se bavíte s místními lidmi a posloucháte jejich názory. A z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že Turecko takové je. Je to fascinující země. Mnohé věci (o kterých jsem jen četl) se mi nelíbí, ale strach z Turecka naprosto nemám. Autor nám umožňuje poznat Turecko i na reportážích mapujících známé mediální případy (včetně atentátníka na Jana Pavla II.), ale nejzajímavější nejsou známé osudy známých osobností, ale názory obyčejných lidí na ně.

1 28.05.2016

Zajímavá kniha na zajímavé téma, jen by jí slušel čtivější styl...

28.05.2016

Darren Crown je taková light demoverze Pavla Eisnera v jazyce barbarů z ostrova, kde každý den o páté fšeho nechávají a pijí horkou vodu. "Kapoftý".
Ftipné, poučené a zatraceně užitečné pro nás fšechny, keří se potíkáme (ale neutíkáme, ani netikáme!) se současnou lingua franca.
Esli je tak dobrý učitel, jak je ftipný pisálek, tak je to máj týčr ofmáj drím!
Díky jeho (f)tipům konečně pochopíme mnohé zákoňitosti (zákonnosťi?) angličtiny. Nabiftekovat se prostě fšechno nedá!

Suctou Váš
H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N

4 22.04.2016

Není to až tak čtivá kniha, ale přichází se zajímavým názorem. Bohatství, nebo chudoba států nezávisí na geografických, kulturních, rasových, nebo náboženských okolnostech, ale na nastavení systému - jeho pravidlech a institucích.

3 18.04.2016

"Lidem, kteří mají ideje by se neměl dávat vliv na věci tohoto světa."

"Pane Bože, děkuji Ti, žes mě unavil..."

"Proč přestaly ženy mít děti?!"

"A my? Nestárnem dětmi. Nestárnem prací. Nestárnem chudobou. Honem, honem sem se všemi rozkošemi!"

"Heleno, mužům, kteří jsou zbyteční, nebudou ženy rodit."

8 18.04.2016

Čím to je, že mě kniha ničím nepřekvapila?
Jazykově je kniha trochu kostrbatá (nevím zda to není vinou překladu) a nečte se právě nejlépe.
Autor text podkládá celou řadou odkazů na prameny a jiné práce a místy ozdrojovává i naprosto banální vyjádření.
K tématu je to kniha dobrá, ale především stylem daleko zaostává za historiky typu Normana Davise, Nialla Fergusona nebo Timothy Snydera.

29.03.2016

Mimořádná kniha. Jedny z nejlepších politických pamětí, jaké jsem kdy četl. Modzelewski je historik a jako historik své paměti píše a my díky tomu poznáváme dějiny Polska druhé poloviny 20. století. Dějiny sousední země, o které nevíme zhola nic.
Kniha přemýšlivá a polemická. Kniha svědectví. Kdybych měl v českých vodách hledat podobně zajímavé memoáry, napadají mě jen Rozpomínky Milana Uhdeho.

1 26.03.2016

Nemůžeme si vlastně za všechny okupace a normalizace sami? Tahle otázka se mi neustále vracela na mysl při čtení knihy o statečné, odhodlané, vlastenecké a nekompromisní podzemní organizaci BOJUJÍCÍ SOLIDARITA, kterou komunistická moc v Polsku nikdy nedokázala infiltrovat svými konfidenty, ani ji nikdy nedokázala zničit.

Poznámky ke knize:

Většina z členů Bojující Solidarity se odvolávala a chtěla navazovat na hrdinský boj Zemské armády během druhé světové války i po ní. Na co bychom navazovali u nás?!

Strategie Bojující Solidarity: Ať se oni bojí nás!

Proč jsem to dělal? Chtěl jsem svobodné a nezávislé Polsko.

Nechtěli jsme žádný dialog s komunistickou mocí, chtěli jsme ať komunistický režim padne.

Poměry v československých věznicích byly neporovnatelně horší, než v Polských.

...

21.03.2016