Basta1912 komentáře u knih
(SPOILER) Taaak, to se opravdu hodně nepovedlo. Z těch přeskákaných stránek a otrávenyho protáčení očí mě načisto bolí za krkem. Přišlo mně to jako neuvěřitelně špatně splácané ze Strachu a Dítěte 44 (Tom Smith).
Strašných psychedelických blábolů, spousta nepřátelsky laděných geometrických tvarů, ufoni a zase ten Černý král, který to stihl pod*lat už ve Strachu. Nepropracované, nedomyšlené - spoiler : kde je spona,kde kamera... no ztráta času. Měla jsem to odložit jako kolegyně,už po první čtvrtině. Dobře mně tak.
Moc povedené, takový trochu Karika, ale naštěstí opravdu jen trochu ;) Poměrně sympatické postavy (ne všechny samozřejmě), hezky vykreslený děj, který pěkně odsýpá. Co musím moc pochválit jsou geniální, živé a absolutně uvěřitelné dialogy.( Sice ta čecháčština v přímé řeči mě semtam fakt štvala xD ale to je můj problém.) Konec se mně zdál hodně useknutý, ale jinak moc fajn. Bála jsem se, aby se Imbusovi něco nestalo!!! SPOILER: Psovi se nic nestane :) další bod k dobru. Knihu budu dál vřele doporučovat :)
Vynikající! Už jsem měla jednou půjčeno, ale neměla jsem na ni náladu. Pak se mi znovu dostala do rukou a tak, že ji jako otevřu, ať zhruba vím o co jde, a zase ji nenápadně vrátim do knihovny a... už jsem se od ní neodtrhla. Velice čtivě napsáno - děj letí, jako utržený ze řetězu :D žádné zbytečné odbočky a zdržování děje. Horor asi uplně ne, spíš triller. Plný počet a veliké doporučení
Super čtivé, děj mi běžel před očima jako film a bylo to napínavé natolik, že jsem neměla ani na okamžik chuť knihu odložit. Přesně, co čekám od knihy. Dějové linky byly všechny napínavé, neměla jsem tendenci žádnou přeskakovat. Navíc to v některých momentech bylo opravdu strašidelné, takže žánr horor za mě splněn. Paráda ! Doteď jsem převážně kladně hodnotila sérii strašidelných domů od Darcy Coates, ale ty jsou v porovnání se Schody do temnoty jen pohádky. Tohle bylo přeci jen o level mnohem výš. Super. Plný počet a doporučuju všem milovníkům hororů.
Legendu o Devíti křížích jsem se zaslechla před pár lety a jako milovnici tajemna mě to celkem nadchlo. Proto jsem se na knižní zpracování moc těšila. Zbytečně. Křečovité dialogy jako z google překladače, když překládám ze swahilštiny, převyprávění legendy utahané a mluva absolutně neseděla do dané doby. Četla jsem až do konce, protože mi kolegyně napověděla, že závěr mě doslova pokosí. A jo, za ten konec 2 hvězdy a víc ani ťuk.
Od autorky jsem četla už Odbočku v lesích a ta mi přišla maličko propracovanější. Tiché místo mělo velký potenciál. Čtivě napsáno, ale v průběhu čtení to bylo už takové moc rozvláčné a různé odbočky ve vyprávění celkem zbytečně zdržovaly děj. Pobyt u Heleny a Josefa/ to něco v kůlně, aspoň náznak něčeho s kým třeba Oliver "volal".... Nebylo to úplně špatné, ale takové - nedopečené.
WOW! Po dloooouhatánské době musím říct - skvělá knížka! Byla jsem poměrně skeptická, když mně ji kolegyně knihovnice doporučovala, čekala jsem dle anotace spíš knížku pro nějakou polonahou feministickou aktivistku, ke kterým bych se úplně nepřiřadila. Ale pak mně teda spadla brada. Už dlouho jsem se na pokračování ve čtení nějaké knihy tolik netěšila, jako teď u Lekce chemie. Sympatičtí hrdinové, kteří mi budou chybět, neobvyklá zápletka, neočekávané dějové zvraty a fantastické rozuzlení
- nečekaně čtivě napsané a samozřejmě miluju 6:30. Výborně, paní Garmusová. Lekce chemie určitě nebude chybět v mé knihovničce a vřele ji doporučuju absolvovat.
Tak po dlouhé době spokojenost i s koncem knihy, které se mně u pana Kariky zrovna moc nelíbily. Vážně jsem měla v některých pasážích reálný pocit, že se bojím a většina z povídek mě ke knize doslova přikovaly. Paráda. Jen ubrat na těch únavných popisech úvah a jinak výborné čtení - začala jsem žízní.
Vtipná, moderní, svižná - tak přesně taková tahle knížka není ani omylem. (Smutné, že 100let stará Pýcha a předsudek je asi tak milionkrát zábavnější a modernější, než tahle prvotina Sophie Irwinové). Byla to neskonalá nuda, děj se táhl a byla jsem v pokušení přeskočit několik stránek, abych to martyrium už ukončila. Zápletka i konec byl jasný hned od počátku, ale absolutně jsem si nedovedla představit, jak si ti dva k sobě najdou cestu. Přesto že se naprosto dovedu vcítit do situace Kitty a v tom, že rodina má vždy přednost před sebou samým naprosto souhlasím, tohle byl vážně k uzoufání špatný pokus o novou Pýchu a předsudek. Postavy ploché, děj otravný. Hvězdička jen za atraktivní obálku
Hodně jsem se nasmála. Kdo alespoň chvíli učil nebo alespoň suploval se tu myslím najde :D
Absolutne nesympaticka hrdinka s plnou hlavou mindraku, ktere si ventiluje na podivne na ni zavislem priteli. Neuveritelne me unavovalo jak se o ni dojemne staral a pecoval a ona byla jak frackovity decko. Velice tezko uveritelne x) zamindrakovana princeznicka pred pritelem dela hrdinku a jak neveri na duchy a jak se ji vsecko hnusi, ale jen za chlapem zabouchly dvere, uz veri na certy a bubaky uplne normalne. Blbka. Ilustrace moc krasny, ale jak jsem psala u minule knizky, velice rusi strasidelny dojem. Absolutne nejslabsi ze serie
Mela jsem dojem, ze jsem fanouskem strasidelnych knih od Darcy Coates. Ale tak nejak ty posledni fakt uz nejsou strasidelny. Neuveritelne zdlouhave a za me ohromne unavne popisy uklidu domu. Jestli jste me chtela mila Darcy primet k uklidu domu, neklaplo to. Jen jsem byla nucena stranky preskakat. Zapletka s Guyem a Savanah byla velmi malo uveritelna a nijak tam ani nesedela. Ilustrace v knize jsou sice velice povedene a ilustratorka odvedla nadhernou praci, ale po pravde, ve strasidelne knizce to nema co delat. Odvadi to pozornost a mnohdy napovi, co se bude dit, takze se ani nemate sanci bat. Jedna z nejmene povedenych knih.
(SPOILER) Tak to bylo pomerne hodne spatne. Tak dlouho se valet po plosine, ze uz bych ho z tama skopla sama, tolik preskakanych stranech... Na zacatku jsem mela pocit, ze se budu bat, ale spis s odkazem na Smršť (kamera), pak to na dlouho preslo, pak chvilicku, kdyz sprunggaist predvadel skokansky vystoupeni vsech zucastnenych, ale ve finale... Jo a str.206: "Zatnul jsem pěsti, jednu z nich jsem zvedl k ústům, zakousl jsem se do kotníků." Nevím, co tím pan překladatel sledoval, ale všímám si, že jde o častý překladatelský kix. Navíc Macko Ignác je jednou plyšový kocour a jindy medvěd. Doufala jsem ale, že slovenština nebude pro překlad tak namáhavá, ale vida. Sumasumárum nekonečná únavná nuda. Sorry jako
Pan autor si evidentně něco kompenzuje #lordfarquaad x) Psát "opravené paměti" zesnulého zpěváka, který to skutečně prožil (logicky, páč jsou to jeho paměti) z pozice člověka, který se narodil o myslím víc než dekádu později, to chce fakt mimořádně silný žaludek každého čtenáře, který si tuhle hm... knihu? bude chtít přečíst. Já jsem to teda se sebezapřením přelouskala, a ač by to myslím božský Kája neudělal, bych vylezla z hrobky a autorovi s chutí jednu majzla x) Vydělávat se ale holt musí, že, pane Klusáku - a Goťák furt táhne.
(SPOILER) České autory/autorky nevyhledávám, ale když teda je to horor, udělám výjimku ;) Začátek mi hodně připomínal Karikovu Trhlinu, moc pěkně zmatené, člověk neví komu věřit, co je pravda a co ne. V půli knihy už bylo velmi těžké přestat se čtením a rozhodně nedoporučuji číst před spaním xD Ne, že byste se kdovíjak báli, ale i tak... Nejprve jsem si myslela, že hlavní hrdinkou bude Laura, pro kterou bude mít dovča nějaké fajn rozuzlení x) Postavy mi byly nejprve sympatické, ale jak je člověk víc poznával, bylo to vlastně jako v životě: navrch huj a vespod fuj. Přiznam se, že podle toho, co jednotlivé postavy popisovaly, že se jim dělo, jsem odhadovala,že to bude mít takový nějaký konec. Moc pěkné na český počin :) Sice to není na plný počet hvězd nebo na kdovíjaké doporučování všem k četbě, ale i tak super.
Zaujala mě obálka i anotace, čekala jsem něco jako Záhady slečny Fišerové, ale tohle teda... hm... nic moc no, jedině smutně nechutné rozuzlení. Nelíbilo.
Veeelké zklamání. V souvislosti s o více než 100 let starší Pýchou a předsudkem Rebelkám z Oxfordu chybí zajímavý děj, propracování charakteru postav - a to zvlášť u ústřední dvojice. V porovnání s 50 odstíny šedi, kterým se spíše blíží (jen tam nikdo nikoho nebije- většinou) je to o něco útlejší a změnily se jen kulisy dějství. Plytké, prvoplánové a na dobu, ve které by se mělo odehrávat, pěkně mizerné. Z tématu se dalo vytřískat víc. Dvě hvězdy - jedna za povedenou obálku, druhá za vzbuzené naděje. 100× lepší byly Kroniky prachu - i když bez explicitní postelové složky.
Alias "Císařovy nové šaty" - pohrdání zdravým rozumem. Plesk tlesk jak to bylo výborné a ve skutečnosti...
Autor si zřejmě něco kompenzuje. Freud by měl radost
Žádný krvák, ale klasická "detektivní" práce ve stylu slečny Marplové, otce Browna či Jessicy Fletcherové. Ušťouraná bývalá jeptiška jde po stopě a nedá pokoj, dokud se mrtvole v zatopeném kostele nedostane na kobylku. Lehce mě štvaly zbytečné pasáže týkající se jejího vztahu s detektivem Jackem, protože zdržovaly napínavé pátrání. Konec byl velmi překvapivý, především co se týče A. M. - to mě asi uniklo, jak jsem přeskakovala ty vztahovky, takže si to asi někde v průběhu toho, co si bývalá jeptiška dopřává ve velké míře, vysvětlili :D Zaujalo mě téma zatopeného města, ale další příběh si asi nedám.