Hlad / Žízeň

Karika dokáže svými knihami zaujmout a udržet čtenáře v napětí.

Za mě perfektní počtení a skvělá (i graficky krásně a neotřele zpracovaná) kniha. Parádně to doplňuje jiná Karikova díla a vnáší to do nich na jedné straně kus smyslu, souvislostí a vazeb; na straně druhé další kus mystifikací a zmatků...
Z dřívějška jsem znala povídku Samota z rozhlasové dramatizace, která je perfektní atmosférou, nechutností a závěrečným rozuzlením; a nyní se k ní připojily další velice podobné kusy. Výsledek tak nenabízí nic šokujícího, příběhy jsou si naopak velice podobné, doplňují se, navazují na sebe a svým způsobem se opakují... ale právě o to, podle mě, jde. A funguje to.
Takže chtě nechtě pět hvězd, Karika na mě prostě umí. A těším se na další kusy. I když teda... pokud bude autor dál pokračovat v jakémsi stupňování nechutností a nepříjemných výjevů, tak nevím, jak dlouho s ním ještě budu držet krok. Ale uvidíme. :)
PS: Čtenářská výzva - kniha, u níž jsou autorovy iniciály abecedně

Za mě je tahle dvojkniha (ačkoliv po celou dobu jsem ji vnímala jako jeden propojený celek) majstrštyk. Někdo hodnotí roztříštěnost knihy do určitých "povídek" jako nepovedenou, naopak podle mě se jedná o bravurní tah a právě díky němu dokázal autor vystihnout komplexnost a rozvětvenost celého námětu. Toto by se v románu nikdy nepovedlo. Rozsah a zpracování tématu do detailu, ale přesto naprosto poutavě a napínavě je v této knize až neuvěřitelný.
Na knize mi vadily jen dvě věci. Zaprvé téma covidu se tam naprosto nehodilo, působilo prvoplánově a rušivě jako něco, co celou knihu sráží do bažin populismu a všednosti. A za druhé, celá kniha se možná poněkud dost podobá Kingově "To". Fanoušci tohoto žánru jistě brzy narazí na tuto podobnost, není zas tak skrytá. Ovšem musím dodat, že v Karikově podání slovenské "To" působí velice věrohodně a děsivě, až si člověk říká, jestli ta podobnost není dána tím, že něco takového doopravdy existuje... Takže suma sumárum tleskám, rozhodně jsem nadšená, že se hororová kniha dá napsat tak, aby nepůsobila lacině a ještě vyvolala otázku, zda to všechno opravdu není skutečnost.

Karika umí skvěle přicházet s náměty pro dobrý horor, jeho hlavní problém, že téměř každá jeho hlavní postava je jen jakousi sebeprojekcí. U sbírky povídek je to problém, protože každá z těchto spousta občas ani nejmenovaných postav nemá ani špetku hloubky. Hlad/Žízeň začal hodně slibně, první dvě povídky z Hladu byly velmi solidní. Povídka Mlžiště je přesný bod kdy jsem to začal ztrácet. Slibný začátek následovaný asi 15ti stranami nějakých metafyzických keců, u kterých si troufám hádat, že si pan Karika šlehl nějaké psychadelika a trip mu opravdu nesedl. Zbytek Hladu pak nekončí slavně, Výlet postrádá nápad a Bílé Díry je slabší recyklace konceptů z předchozích povídek. Žízeň už nedrží tak pevnou strukturu, spíše si pohrává s nabízením jiné perspektivy k Hladu, což mi přišlo v první povídce docela zábavné, ale celkový výsledek byl hodně unavený a četl se mi pocitově extrémně dlouho. Kniha je zajímavým experiment, autor převedl nějaký svůj vnitřní pocit z jedné lokality do několika příběhů o různých místech, lidech a situacích v této lokalitě. Námět dobrý, ale je to u Kariky poprvé, kdy jsem zklamaný provedením.

Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se autor jednoho dne vydal na Čebrať a od té doby by ho už nikdo nikdy nespatřil. To by ovšem byla škoda, neboť píše horory, u kterých se opravdu bojím.

Pana Kariku miluju a četla jsem všechny jeho knihy a byla z nich nadšená. Považuji ho za mistra svého oboru. No, i mistr tesař se někdy utne. Tato kniha mě ani trochu neoslovila, děsivá mi nepřišla ani v nejmenším. Nějak jsem ani moc nepochopila, co tím chtěl autor říci. Komentáře autore v části Hlad mi přišly už úplně navíc, mimo. Nicméně, na Jozefa určitě nezanevřu, tuto knihu která mě nezaujala ani v nejmenším mu odpouštím a těším se na další příběh.

81%

...Hrozivé nebolo to, že sa neznámy snažil vytratiť zo stodoly, aby si ho nikto nevšimol. Ani to, že sa až groteskne hrbil. Hrozu naháňali jeho prsty. Neprirodzene, nenormálne dlhé. Oproti bežným hádam aj dvojnásobné...
...Ďalší detail, dost desivý. Chlap mal na hlave natiahnutú akúsi masku, zrejme z látkového vreca. Na mieste očí vystrihnuté nepravidelné otvory. Tam, kde mali byť ústa, sa škerila uhĺom načrtnutá línia pier.
_______________________________________________________________________________
Znovu jsem si přečetla Hlad. Při první četbě jsem spěchala a občas přeskakovala stránky, teď jsem si ji přečetla důkladně. Je to DĚSIVÉ, mysteriózní, napínavé, hrůzostrašné, temné, morbidní, zvrácené, krvavé, nechutné ajánevímcoještě. Vyprávění je vzájemně propojeno.
Jestli tohle není horor, tak pak už nic.
Doporučuji, ale nic pro slabé povahy.

Tak si představuji pravý horor. Tichá hrůza, která křičí. Opuštěná krajina, vesnice zastrčená v lesích, pleso a údery pádel, tíživý sklep, otevřená ústa jeskyně. Karika mi dokázal pocítit strach tak, jak žádná kniha v mém dospělém věku.
Povídky jsou vzájemně propojeny, je zřejmě jedno, kterou začnete. Za mě nejlepší byly Hlad, Hajej a Bílé jámy.

Toto je moje první kniha od tohoto autora.
Přiznám se že jsem úplně nevěděla co očekávat a nakonec jsem byla překvapená. Nedokážu říct jestli mile, nebo ne.
Příběhy byli strašidelné, tak akorát krátké ale někdy na mě bylo až moc toho filozofovaní.
Zbytečné a zdlouhavé úvahy.
Po přečtení každého příběhu mi v hlavě vyskakovali otázky “Kdo? A jak? Knihu jsem začala číst Hladem. A od přečtení posledního příběhu v Žízní, jsem taková trochu zmatená. Jasně, všechno to do sebe zapadalo, ale já nevím, něco mi asi muselo uniknout, protože nad tím furt musím přemýšlet, jaký závěr si z celé knihy vlastně chci vyvodit.
Oceňuji popis vražd, to bylo něco pro mě.

Podle mě je chyba brát Hlad/Žízeň jako sbírku povídek a ne jako jeden celek. Potom si neužijete nenápadné souvislosti mezi zdánlivě nesourodými "povídkami" a celkový kontext. Pro mě osobně Hlad/Žízeň dost vybočuje z obvyklé Karikovy tvorby svojí extrémní morbidností a nihilismem. Tyto vlastnosti mají i ostatní jeho horrory, ale zde byly pozvednuty až k dokonalosti. V podstatě vás vyznění knihy donutí svojí neuvěřitelnou sugestivitou pochybovat úplně nad vším, včetně vlastní existence. Ten pocit marnosti, prázdnoty a nejistoty je naprosto zdrcující. Jedna z nejvíce fascinujících knih, jaké jsem kdy četla a taky nejděsivějších. Co bych vytkla je lkaní nad covidem v poznámkách autora, bez kterého bych se fakt obešla. A dokonce bylo nutno covid nacpat i do děje .... není nad to napsat něco geniálního a pokazit to plky o covidu. Přesto jsem nakonec dala plné hodnocení, protože samotný text knihy je něco zcela jedinečného, nesrovatelného s ničím, co jsem kdy četla.

Mysteriózní až hororové čtení. Tentokrát je to dvojkniha povídek, které se prolínají časem a mají leccos společné. Děj se odehrává kolem vrchu Čebrať a nedalekého Ružomberoku.

Začla jsem Hladem. Nejlepší povídky: Hlad, Samota.
Nebavilo mě filozofování v povídce Mlžiště. Ostatní povídky mi nijak zvlášť neučarovaly ani ve mně nezanechaly dojem.

Pokračovala jsem Žízní. Hodně komentářů přede mnou tu vyzdvihuje povídku Teufelsloch, ale mně absolutně nebavila a s každou stránkou jsem se modlila, aby už skončila.

Obecně mi část Hlad přišla lepší než Žízeň, ale od Kariky jsem četla už tři mnohem lepší knihy a tuhle jsem si prostě neužila. Škoda.

Velmi vydařená kniha, vzájemně se prolínající povídky. Někdy zbytečně zdlouhavé filozofování, ale v souhrnu povedené čtení.

Musím říct, že se mi Karikovy povídky líbily mnohem víc, než některé jeho romány, vyjma Trhliny. Suprově se všechny prolínaly, na mě tedy sem tam moc toho nadpozemského a filozofického, to na mě opravdu není, ale jinak paráda.

Kdo by byl řekl, že hlad a žízeň budou tak příjemným překvapením. V první řadě musím zmínit fakt, že se po dlouhé době konečně setkáváme se spisovatelem, který opravdu umí psát povídky a nebojí se při jejich tvorbě experimentovat, měnit způsoby literárního provedení, vybočovat z žánru, inteligentně slučovat konkrétní s abstraktním a navíc všechny (?) tak neotřele propojit. Oceňuji formu, která nezůstává jen u krve a tupého napětí, ale překonává samu sebe v existenciálním strachu a všudypřítomné nevyhnutelnosti.

K tomuhle bohužel nemám moc co napsat. Tak vás pošlu k holkám, co se mnou četly, ty mají určitě hodnotnější recenze. Musím se přiznat, že kniha mi vůbec nesedla. Samozřejmě pár povídek se mi líbilo více, ale pořád to nebylo top, pořád za mě, něco tomu chybělo. Některé povídky za mě byly strašně nudné. Obzvlášť ta nejdelší a taky ta úplně první, která taky myslím nebyla moc krátká. Knihy od Kariky ještě chci zkusit, tak snad si sedneme příště více.

Hlad / Žízeň je příběh rozkouskovaný do několika povídek, které spojuje tajemný vrch Čebrať a legenda o Černém, který obchází okolím a nabízí neznámý dar ukrytý ve svém kufříku. Prochází takto již celými staletími a hledá, koho by probudil a ukázal mu pravý hlad po životě. S jinými si ale jen hraje, jako samotný ďábel. Vrcholem jsou za mě povídky Teufelsloch a Mlžiště. Bohužel ostatní se vcelku opakují, o jedno dvě vraždění osamělého chlapa ve žluté větrovce by bylo tak akorát. Filozofování by měl nechat Karika filosofům. Nemá talent na všechno.

Velmi dobrá kniha, která měla snad z hororu a thrilleru vše ,co se dá očekávat.
Kniha se skládá z povídek, které se nakonec propojí. Kdo se chce trochu bát a užít si dobrou četbu, mohu jenom doporučit.

Tak jsem dočetla knihu, která byla, aspoň pro mě, hodně zvláštní. Když došlo na výrazy z oblasti sci-fi, musela jsem hledat, co to znamená, některé výrazy jsem četla poprvé. Jestli je kniha pozvánkou do Ružomberku, tak děkuji nechci. Je to sice fikce, ale v dnešním světě je možné všechno.