barbucha07 komentáře u knih
Jeden z mnoha (post)moderních románů. Po prvních 40, 50, 100 stránkách jste nadšeni, postupně však autorovi dochází dech, někdy v polovině (tady 450 stránce) si říkáte má to vůbec cenu dočítat, což autorovi dojde bohužel o 350 stran později a proto nakonec děj zrychlí a pak utne.
Nejvíce bych románu vytkl přerod hlavní postavy z sympatické, odvážné mladé ženy v čekající husu, které se opravdu nedá fandit.
Opravdová lahůdka pro literární labužníky!
Příběh Ory a jejích čtyř mužů, vyprávění plné citu, u kterého si několikrát musíte říct "Opravdu to napsal muž!". Vyjádření lásky k dětem, muži, doteků, milování, strachu, opuštění, bezmoci, vzteku jsou napsány s neskutečnou působivostí a empatií.
Do osobního příběhu Ory se vplétá osud lidí žijících v Izraeli, neustálý strach z dalších konfliktů, atentátů ...
Svižně napsaný příběh o ... O čem vlastně, trochu o vyprázdněném životě smetánky, trochu o bulváru, trochu o vládě v moci policie a tajných služeb. Bohužel ani jedno z témat do hloubky. Na autora Zeleného domu, Pantaleóna, Kozlovy slavnosti trochu málo.
Nuda, na to jak oblíbená kniha to je, čekal jsem něco propracovanějšího, zábavnějšího a ne zdlouhavé nepromyšlené vyprávění bez výrazných charakterů postav (umí někdo po přečtení rozeznat ty trpaslíky jinak, než podle jména a barvy pláštěnky)... Když si autor neví rady tak tam narychlo něco vrazí, polovinu knihy čekáte na souboj s drakem a pak ...
Česká próza se zřejmě nachází v hluboké krizi pokud toto je nejlepší próza roku 2013 podle ceny Magnesia litera. Bohužel jsem v tomto románu nenašel vůbec nic ...
Povídka o nespolehlivosti pijáka a jeho snaze, které vždy kousek chybí. Příjemné hořceúsměvné vyprávění.
Zajímavá kniha se silnými tématy viny, zodpovědnosti za viny rodičů a arabského terorismu, bohužel příběh působí trochu vykonstruovaně a trčí z něj snaha o vyjádření morálního postoje autora. Autorovi se nepodařilo úplně udržet intelektuální a jazykové rozrůznění postav bratrů, zdařilé na začátku knihy a nepozornému čtenáři tak mohou v některých pasážích splývat.
Výborně napsaná kniha. Autor v prvních dvou částech ve vás nejprve navodí pocit tíživé atmosféry a nechá Vás tápat v příběhu a hledat náznaky souvislostí, které se postupně objasňují v druhé polovině knihy. Jednotlivé promluvy postav mozaikovitě skládají příběh odcizení a nepochopení lidí v nejužším kruhu rodiny.
Všechno jako bych v té knize už jednou někde četl, bohužel většinou lépe. Postavy nejsou vesměs dobře a uvěřitelně vykresleny, jednají spíše vůlí spisovatele, než logikou příběhu a charakteru. Spisovatel se dopouští i logických nesmyslů, kde postava Marty si na jedné straně nepamatuje z dětství názvy hub, květin, ale o stranu dále si přesně vzpomíná na pohřební rituály. Ve snaze o květnatý jazyk se pak autor dopouští až kýčovitých obratů "... a odešel do noci.".
Aby mě kniha více zaujala, musela by mít silnější téma, myšlenku, nebo by musela být více napínavá, strhující.
Skvělý nápad, výborné zpracování, ale na 300 stran to nevydrží.
Po zklamání z románu Zítřek přišel Graham Swift opět v dobré formě. Výborně prokleslené a až chirurgicky rozpitvané vnitřní stavy postav, pocit tísně a smutku. Škoda jen natahovaného konce.
13 povídek převážně o mezilidských vtazích, o jejich ztroskotáních a životě bez toho druhého. Ač "šíleně smutné", přece je v nich najdeme i humor. Sevřený styl, krátké věty, někdy jedno slovo stačí místo dlouhé věty.
Příběh o životě člověka v pralese, životě v souladu s přírodou proti nesmyslnému dobývání. Příběh je zajímavý, z počátku dobře napsaný, avšak ke konci, kdy by měl vrcholit, jakoby autorovi došly síly.
Zajímavý námět, který se však utopil v příliš mnoha slovech. Příběh je vleklý a nejasný, nejasná je i motivace postav a příčiny jejich stavu a jednání. Autor, jakoby si to uvědomil a na posledních stranách se tak mění způsob a dynamika vyprávění. Knihu to však nezachrání.
Knize chybí zejména lepší jazykové zpracování. Takto je to často jen popis děje. Zajímavý nápad s vloženými příběhy, které se někdy jen dotknou hlavní linie by mohl být rozveden na celou knihu, tak aby si čtenář mohl skládat příběh z jednotlivých střípků a hlasů postav.
Román utopený ve stylu, jen by mě zajímalo, zda stylu Denemarkové nebo Stavariče