Atlantis
komentáře u knih
Deník
Anne Frank
Je mi jasné, že názory jako je můj, budou u Deníku zatracované, ale mně se prostě a jasně kniha nelíbila. Nejen že je neuvěřitelně nudná a prakticky o ničem, ale nebojím se říct, že do ní bylo po smrti Anne zasahováno, protože některé myšlenky prostě nejsou od třináctileté dívky.
Tatra kolem světa
Stanislav Synek
Obrovsky jsem se na tento cestopis těšil. Z mojí generace (narodil jsem se právě v době, když se Tatra vracela) ví o cestách Tatry málokdo, a tak jsem se těšil na info z této napolo zapomenuté expedice. Škoda, že je kniha z větší části tak unylá.
Na Tatře kolem světa je vidět, že vznikala opravdu v jiné době. O členech posádky nebo interakcích mezi jednotlivci se nedozvíte téměř nic. O zajímavých událostech z jednotlivých zemí, které se členům staly také téměř ne (Guatemala je samozřejmě výjimkou).
Zato víte na centimetry přesně, kolik měla jaká loď délku, popřípadě výtlak vody a výšku stěžně. Zjistíte, v jakém muzeu je ten který obraz a představte si, že potkali krávy, které měly dojivost až 40 litrů mléka! Zív.
Tatra kolem světa dnes funguje jako vtipné poukázání na to, jak jsme byli oproti zbytku světa zaostalí. Členové expedice zírají s otevřenou pusou na autobusové plošiny pro vozíčkáře, odpočívadla u silnic nebo na to, že někteří lidé mají slevové poukazy na potraviny, kterých je mnohdy několik různých značek.
Kniha mě opravdu bavila až od Mexika, což je velice pozdě. I tak ale zamrzí, že druhý díl pro nezájem už nikdy nevznikl.
Dítě z hvězd
Jean van Hamme
Dítě z hvězd velice dobře funguje i jako vstup do série o Thorgalovi. Například já osobně jsem tuto postavu prakticky neznal, takže Thorgalovy počátky přišly vhod.
Výborná klasická kresba a hlavně oceňuji fakt, že (narozdíl od amerických komiksů z té doby) text opravdu funguje a nepopisuje každou titěrnost z panelu, čehož jsem se vzhledem ke stáří komiksu obával.
Asterix legionářem
René Goscinny
Pokud jste viděli Asterixe a překvapení pro Cézara, znáte tento komiks. Film byl ještě o některé části prodloužen, ale mně osobně více sedlo komiksové zakončení. Výborný výpravný komiks plný humoru s detailní kresbou.
Trávogeddon
Paul Tobin
Naprosto netuším proč, ale bavil jsem se. Vtipy jsou hloupoučké, děj nedává smysl, hra mě vždy po pár kolech přestala bavit, ale možná právě proto šlo o velice dobrou oddechovku, která si na nic nehraje.
Paříž pod vodou
Jean-David Morvan
Se samostatnými komiksy není problém, když se neodkazují k předchozím částem. Tento to bohužel dělá v hojné míře, takže nejen že nevíte nic o hlavních postavách, ale neznáte ani nic z Spirouského světa.
Ve spojení s celkem nezajímavým námětem, který jak rychle přišel, tak rychle odejde, je Paříž pod vodou rychle zapomenutelným počinem.
Dostavník
René Goscinny
Já jsem se tedy na rozdíl od ostatních nijak bravurně nebavil.
Ano, příběh se valí přímo dostavníkovým tempem, takže příliš možností k nudě mít nebudete, ale vtipy mi přišly jaksi na sílu. Jasně je vidět, kde jsem se měl smát, který panel je nachystaný jako pointa vtipu a to možná pro mě byl kámen úrazu.
Dostavník rozhodně není špatný komiks, vůbec ne, ale výkvět literatury taky nečekejte.
Asterix a slavný štít
René Goscinny
Největším problémem tohoto dílu je, že každý průměrný fanoušek Asterixe již podle názvu ví, jak to celé dopadne.
Jinak mi nezbude, než se opakovat - výborná detailní kresba, skvělý humor a tentokrát i lehce výpravný příběh. Paráda.
Záludné léto
Ben Aaronovitch
Uf, tak tomu říkám promarněný potenciál. Po Záludném létu jsem sáhl kvůli Čtenářské výzvě a když jsem viděl, že jde o mix detektivky a fantasy, začal jsem se neskutečně těšit, až si přečtu celou sérii. Po jednom díle ale už vím, že to neudělám.
Celá kniha by se dala osekat minimálně na polovinu. Postavy se neustále točí v kruzích, opakují věci, které už dělaly pár stran zpět. A ten konec? Neodpoví prakticky na nic, nedává naprosto smysl. Jestli se vše dořeší v příštím díle, to já už bohužel zjišťovat nebudu.
Záludné léto pracuje s fenomenálním námětem, který ale nedokáže využít. Detektivky je v něm málo, fantasy překvapivě ještě mnohem méně a jediné, co se dozvíte je, jak vypadají různorodé pěšinky na britském venkově. Nejhorší na tom je, že nejde o špatnou knihu, jen o obrovské zklamání.
Asterixův syn
René Goscinny
Lehce slabší, ale pořád velice slušný komiks. Asterix a Obelix jsou prostě osvědčená dvojka, od které už víte, jaký typ humoru čekat a dostanete ho i zde. Pravda, v trochu menší míře, ale je tady.
Ostří trav
Stan Sakai
Je mi jasné, že budu se svým názorem v menšině, ale Ostří trav mě prostě nebavilo. Ještě než skončily všechny epilogy (kterých je asi pět), tak už jsem se ztrácel v názvech a jménech a meč jako takový mi prostě nepřišel jako dostatečně tažné téma pro celou knihu. Já mám asi radši Usagiho epizodického.
Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Poslední přání mi už kdysi prošlo pod rukama, ale jsem rád, že jsem většinu zapomněl a mohl si Zaklínače užít odznova. Výborný fantasy svět smíšený s klasickými pohádkami (Kráska a zvíře nebo Sněhurka), který drží skvělou vyváženost mezi vážnými pasážemi a humorem.
Svět Zaklínače je vystavěn tak, že sice zrcadlí ten náš, ale má v sobě tolik zvláštností, že i když chápete, na jaké skutečné sociální problémy autor naráží, nepřijde vám to jako nucené poučování.
Jediným mínusem je pro mě poslední příběh, který měl být asi zlatým hřebem, ale mě moc nebavil.
Těším se na další díly, ale mám neodbytný pocit, že kvalita bude klesat.
Karlík a továrna na čokoládu
Roald Dahl
Filmovým zpracováním Karlíka jsem se vždy svědomitě vyhýbal. Zdály se mi až příliš podivné a překouzelné za každou cenu. Proto jsem ke knize přistupoval s jistým odstupem.
Pokud se budete na Karlíka dívat jako na kouzelný příběh plný laskomin, tak jde o hravou, svižnou a hlavně čtivou knihu.
Můžete se ale na ni taky dívat jako na příběh podivína, který nevychází z domu a pouze si do něj zve děti, které se navrací s těžkými psychickými a fyzickými újmami. Přitom také zjišťujeme, že tento podivín drží v otroctví černošský kmen, na kterém provádí nelidské pokusy. Ale takhle se na Karlíka nedívejte, Dahl by to tak určitě nechtěl. Ty náznaky tam nejsou, nene.
Tortilly pro bratry Daltonovy
René Goscinny
Od Goscinnyho má přece jen raději Asterixe. Moderní vsuvky jako ambasadoři a podobně se mi v podobně laděném komiksu nepozdávají.
To ale nic nemění na tom, že jsem se u Tortill poměrně bavil. Daltonovi jsou správně ujetí, přímo úměrně svojí výšce a jazyková bariéra byla vyřešena na jedničku. Lucky Luke mě jako postava neoslňuje, ale to se může s dalšími díly obrátit.
Dárek od Caesara
René Goscinny
Nenechte se zmást stejně jako já, kdy jsem si zkombinoval Překvapení pro Caesara a Dárek od Caesara. S jedním z nejslabších Asterixových filmů nemá tento komiks prakticky nic společného.
Příběh je sice minimalistický, ale rozhodně nenudí, standardně úžasná kresba a výborný vtip. Co víc od komiksu chtít? Přečteno jedním dechem.
A mimochodem, zde to bylo poprvé, co jsem viděl Asterixe bojovat s jeho mečem. Zajímavé.
Dokonalé stroje
Jean-David Morvan
Meh. Prostě a jednoduše meh. Příběh nijaký (dočteno před dvěma dny a už teď horko těžko doluji vzpomínky), zábava chybějící, vtip občasný. Tuctový, šedý a nezapamatovatelný komiks. Pokud to šlo s Meteorem takhle dál, tak mě ani nemrzí, že další díly česky neseženu.
Hrob v horách
Hans Rosenfeldt (p)
Tak takhle neskutečně nudnou a jalovou knihu už jsem pěkně dlouho nečetl. Naprosto mi nejdou do hlavy nadšené výkřiky ostatních čtenářů. Asi to pro ně byla jejich první detektivka.
A když už jsme u toho, jestli máte v plánu číst Hrob v horách jako detektivní příběh, tak na to hned zapomeňte. V průběhu celých pěti set stran se do zápletky vždy tak lehce drbne, abyste nezapomněli, že tu pořád je, ale jinak je tato kniha absolutní harlekýnka. Ten miluje toho, ten je tajný otec té, ten chce tu, ale ona nechce jeho, ona chce toho, ale on nechce ji, protože na něj byla kamarádka ošklivá, fňuk.
A těch postav! Přiznávám se, že jsem ostatní díly nečetl (a ani nebudu), a tak mi trvalo asi osmdesát stran, než jsem z těch téměř dvaceti (nepřeháním) postav zjistil, která má být ta hlavní.
Ne, prostě ne. Nenechte se zlákat obalem, který vás bude obluzovat kecy o seriálu Most, tato kniha je stupidní, nudná, do čtení se budete nutit a nakonec nudit.
Vládce hor
Jean van Hamme
Moje první setkání s Thorgalem a musím uznat, že příjemné. Staromilská evropská kresba a příjemný fantasy příběh okořeněný o skoky časem. Oceňuji, že jsem nemusel mít načteno dalších dvacet čísel, abych pochopil děj.
Hvězda dolů za to, že při bližším prozkoumání zjistíte, že hlavní tahák děje úplně nefunguje a časové posuny by měly fungovat krapet jinak.
Souboj náčelníků
René Goscinny
Skvělý komiks. Humor je lehký a osvěžující a vůbec nevadí, že část tohoto komiksu znáte jako svoje boty díky filmům (mám pocit, že konkrétně jde o Asterix a velký boj).
Mám jen malou výtku a to, že v mém vydání byly časté chyby v kolorování, ale ani to nebránilo skvělému pocitu ze čtení.
Atentát
Jean-David Morvan
Tento díl se úplně nevydařil. Tradičně skvělá kresba je narušována téměř experimentální prací s panely, kvůli čemuž jsem se občas lehce ztrácel.
Nejslabším článkem Atentátu je ale jeho příběh, který naprosto nikam nevede. Možná jde o začátek většího arku a celá linka se později rozjede, ale tady to působí nedotaženě. Alespoň jsme se dozvěděli další info o fungování Meteoru.
Atentát je pro mě určitě nejslabší díl Meteoru, ale možná je to jen proto, že mě tématika terorismu už prostě unavuje.