Atlantis
komentáře u knih
Sen Ockerwee
George R. R. Martin
Tak tomu říkám brutální kniha. Brutálně nevyrovnaná. Martin skvěle nastiňuje atmosféru předválečného amerického Jihu. Ty parníky a otroky prakticky vidíte. Jenže pak toho začne být nějak moc. Příliš popisů, příliš brzdění, příliš opakování. Pokud ani upíři nedokáží dostat do vašeho románu akci, někde je chyba. Vždyť ti fešáci mezi sebou bojují intenzivním zíráním! Jako vážně, sakra fix? Jenže pak si postavy začnou povídat a je to zase ten Martin, kterého máme rádi. Je to chytré, vtipné, povedené. Celkově ale není Sen Ockerwee (body za pokus o překlad, ale tohle je lehce trapné) světoborným dílem. Na pár cest do práce zabaví, ale to bude tak vše.
Batman - Špatný den: Penguin / Riddler
Tom King
3,5* Výrazně nevyužitý potenciál, hlavně u prvního příběhu. Ten přitom začíná skvěle - Penguin sedí v parku, přišel o vše a chce zpět. Jenže pak se párkrát projde po ulici a má hotovo. Riddler je pak solidní psycho drama, které ale mělo jasné řešení už od počátku.
Vzchop se!
Kojoharu Gotóge
Já se snažím, opravdu chci být fanouškem téhle série. Ale když ono je to všechno tak tuctové, obyčejné a stokrát jinde viděné. Bojovník silný ve spánku - One Piece much? Hlavní postava bojující i se zlomeninami - říkal někdo MHA? Protivník, ze kterého vyleze něco jiného? Tady je seznam tak dlouhý, že se ani nebudu snažit. Kresba je přinejlepším průměrná, ta velká očiska se sem prostě nehodí. Jako půjdu dál, ale čekám na zlom. Buď se stane něco, co ze mě udělá fanouška, nebo to půjde do kopru.
Jednou budeš Arab 4: Dětství na Blízkém východě (1987-1992)
Riad Sattouf
Hodně jiný díl. Nejenže nabobtnal do objemu (zbytečně, dle mého názoru), ale výrazně změnil i atmosféru vyprávění. To, co v předchozích částech bylo takové dětsky znepokojující, je tady doslova nepříjemné. Z pitomého otce se stal nesnesitelný fanatický magor, který se nebojí popálit svojí ženě nohu, protože se smála bohu. A pak v komentářích čtu, že je vám ho vlastně líto! Jako vážně? Velká část děje se tentokrát odehrává ve Francii a řešíme spíše problémy s dospíváním. To mi úplně nesedlo, pro tohle tuto sérii nečtu. Ale ten konec... bože, ten ohavný závěr.
Učeň temnoty
Christie Golden
3,5* Velmi, ale velmi rozporuplná kniha. Na jednu stranu jsou zde hezky vykreslené postavy Obi Wana nebo Dookua. Na tu druhou se ale jiné postavy chovají dost odlišně od svých předloh (Asajj). Na jednu stranu sledujeme období klonových válek, na opačné straně je to kniha hodně ukecaná. Z jednoho pohledu jde o úplně zbytečnou kapitolu, z druhého výrazně ovlivňuje několik linií a možná je svým způsobem i mění. Nevím, jsem asi momentálně ovlivněný silným koncem, proto relativně dobré hodnocení, ale jinak jsem se moc nebavil. Těch změn stran je tady nějak hodně a romantickou zápletku si chci užít jinde, ne ve Star Wars.
Proroctví
ONE (p)
Nic proti ničemu. Setkáváme se s většinou hrdinů třídy S, ale vlastně zjišťujeme často jen jejich jména a vizáž. Spousta z nich nemá prostor se ukázat. No a jinak pár pleskanců, však to znáte. I ten humor tentokrát nějak chyběl.
Meč králů
Bernard Cornwell
Dvanáctý Uhtred je jiný. A já si nejsem úplně jistý, jestli jsem spokojený. Nekoná se žádné velké válečné tažení, nestojí proti sobě stovky mužů ve štítové hradbě, hlavní hrdina nehýbe celými dějinami. Místo toho neustále utíká, schovává se a sem tam někoho píchne. Samozřejmě, všechny klišé tu jsou zase - Vosí žihadlo do hradby, Hadí dech na volno, nesmrtelný Uhtred. Ale neviděli jsme to už několikrát? Kolik žen ještě tenhle dědula vystřídá? Kolikrát se bude plavit na širé moře. Je to asi podivný přístup, ale já bych už byl rád, kdyby nás pán z Bebbanburgu slavně opustil. Díky, stačilo.
Historky z psíšeří
Evan Dorkin
Nikdy jsem neviděl seriál Supernatural, ale nějak takhle si jej představuju ve své hlavě. Skupina poloprofíků lovící duchy a démony. No a teď z nich ze všech udělejte pejsky, přidejte fenomenální kresbu s detailní anatomií zvířat a máte suprový komiks. Bestie v sobě mají řadu silných momentů (finále s jezírkem bylo intenzivní), které ale lehce podrývá epizodičnost prvního dílu. Zhruba od poloviny je ale vidět, že autoři pochopili, že se tady může ukrývat víc než jen pár psích skopičin a začali dělat ucelenější příběh.
Odkaz rodu Blacků
Cullen Bunn
Hm. Dočetl jsem asi před pěti dny a Odkaz ve mne zanechal tak minimální dojem, že horkotěžko vzpomínám, o co šlo. Plusem je kresba. Zajímavá, evokující vodovky, se skvělou barevnou paletou. Ale příběh... ten si nejspíš jen chystá píseček pro pokračování, protože naťuknuto je mnohé, vyřešeno minimum.
Kočičí deníky
Džundži Itó
Tady bude hodně záležet, jestli jste kočkomiové a jestli jste někdy nějakou tu číču měli doma. Jestli ano, budete spokojeni. Kočičí deníky jsou střelené, ujeté a pravdivé. Hloubku nehledejte, ta bydlí jinde, ale zábavy je tu plný píseček.
Zatni pěsti
Jason Aaron
Působivé před-finále. Bál jsem se, že si bude Aaron chystat píseček na závěr, ale to jsem se spletl. Tady jedeme na plné koule, neohlížíme se napravo nalevo. Postav ubývá, ale ne bezdůvodně... No prostě je to skvělé, tady nenajdete chybu.
Ach, vy dívky mládím zmítané 1
Mari Okada
Tohle by se mi asi nemělo tak moc líbit. Ale "Dívky" jsou neuvěřitelně povedená manga. Skvělý humor, luxusní nadsázka, milé postavy. A hlavně - jejich myšlenkové pochody. Podobné období měl ve svém životě snad každý (aspoň z klučičího pohledu), kdy máte pocit, že se všude jen sexuje a vidíte to prostě všude, myslíte na opačné pohlaví dennodenně. A právě tahle schíza je tady zachycená brilantně. Za mě nejlepší manga, která minulý rok vyšla.
Tokyo Revengers 7
Ken Wakui
Já už asi konečně pochopil, proč mi poslední díly Tokyo revengers tak nesedí. Já totiž nevěřím těm postavám. Všechny jsou smrtelně vážné, oddané, psychopatické... Až k trapnosti. Celé je to takové patetické. Pokud mám mangu s nadpřirozenými schopnostmi, tak ok, kopanec, který odhodí člověka přes dvě ulice beru. Ale pokud to má být rvačka normálních dětí (!), tak to všechno vyznívá prostě trapně. Asi brzo s touto sérií skončím.
Btw v době psaní mojí recenze nemá tato kniha jediný komentář, a přesto je její hodnocení téměř 100 procent. Podivné
Akira 3
Katsuhiro Otomo
Proč jen mi ten Akira ne a ne sednout? Nedokážu se svézt na vlně nadšených ovací, i když první díl byl skvělý. Trojka má skvělou kresbu. Živá, dynamická a detainí. A právě díky těmto detailům tak skvěle vyzní samotné finále, kdy opravdu máte pocit, že vidíte každé okýnko mrakodrapu, kde vyznívá ta velikost finální události. Jenže zbytek komiksu je jen hromada běhání, řvaní a poskakování. Necítil jsem z toho dostatečnou atmosféru, bylo mi naprosto jedno, která skupina ve finále získá Akiru. Možná jsem jen lehce nadržoval
tetě ;)
Černá sekera
David Petersen
Myší hlídka se v mých očích zlepšovala díl od dílu (Legendy raději nepočítám, ty jsou ehm... průměrné). A Černá sekera je vrchol. Krásný, hluboký, výpravný příběh. Akce je skvělá, vedlejší postavy nejsou černobílé, svět Hlídky funguje. Samozřejmostí je naprosto precizní kresba, která třeba při boji s liškou tak fenomenálně dokresluje atmosféru, že bych jednotlivé panely vystavil v muzeu.
Paní kamene
Kazu Kibuishi
S hodnocením hodně váhám. První Amulet je naprosto v pohodě komiks s povedenými nápady (finální odchod domu). Ale zároveň nenabízí vůbec nic nového, vše je hodně ohrané a stokrát viděné jinde. A možná i lépe. Přechod do alternativního světa byl doslova jenom "projdeme se chodbou a jsme tam", ztráta rodiče už je taky takový trademark, stejně jako malý otravný bráška. Jenže přese všechny tyhle nedostatky jsem se nenudil. Děj je plný akce, titulní Amulet ještě bude zajímavý a hlavní hrdinka mi nijak nevadí. Uvidíme, co bude dál, odraz je tak akorát.
Přátelské klání s kjótskou sesterskou školou
Gege Akutami
3,5* Pátý díl je taková klasika šónenové mangy. Naši hrdinové potkávají skupinu z jiné školy/města/státu, která nutně nemusí být nepřátelská. No a ke konci nám to samozřejmě překazí zlobušáci. Vzpomínáte na Naruta, My Hero Academia, Fairy Tail? Tak asi tak. Hrdinové i soupeř odhalí zase víc svoje techniky, dozvíme se něco víc z historie postav, no prostě klasika. Nečekejte nic úchvatného a nebudete zklamaní.
O slonech a velbloudech: zvířátkové říkanky
Petr Behenský
Proč ne? Malé, milé, vtipné, roztomile nakreslené, některé básničky jsme si i nahlas předčítali.
Sláva poraženým
ONE (p)
3,5* Král hlubin, ukrutně přesílené monstrum, se probíjí hrdiny napravo nalevo. Vypadá to, že na něj nestačí ani zástupci kategorie S. Tak co na to Saitama, muž, který ničí oponenty jednou ranou?
Pátý díl One-punch mana si drží svůj standard. Povedená akce, vtipné situace, ale i lidštější scény, to vše tu zase najdete. Je jen otázka, jestli by to už jednou nechtělo trochu obměnu.
Válka vládců noci
James Palmiotti
Ze čtení mě bohužel vytrhávala kresba. Když pominu průměrný příběh, který si nebudu pamatovat za čtyři dny, tak mne vytáčí, jak kolikrát ani nepoznám, kdo je Jonah Hex. Člověk, který má půl tváře v háji. Celé je to totiž nakreslené tak jaksi divně roztomile se silnými obtahy, že jsem měl pocit, jakoby byl celý komiks přiblížený. Tím pádem horší kvalita, rozmazané, bez detailů. A možná jsem divný, ale dejte mi víc divokého Západu a méně Gothamu.