Alex.Barunka
komentáře u knih
Proč číst fantasy, jak to, že zvířata v knížkách mluví, a odkdy se Američané bojí draků
Ursula K. Le Guin
Na pár stránkách tolik skvělých myšlenek a podnětů k přemýšlení.
- Proč je důležité, aby nejen děti četly fantasy
- Proč to nemá fantasy na akademické půdě jednoduchý
- Jaké dopady může mít odmítání fantastiky
- Zvířata v dětské literatuře a náš vzájemný vztah z historického hlediska, na kterém staví potřeba dětí sahat po knihách se zvířaty
A ke všemu následná, podložená argumentace. Z každého jednoho eseje sálá autorčina láska a oddanost k fantastice a v tomto případě k tolikrát zmiňovanému Tolkienovi.
Ale atmosféra některých esejů působila až nepřátelsky. Jako by před jejich psaním někdo pronesl, že číst fantasy je zbytečnost. Někdy to odnesly žánry, někdy zase čtenáři. To podání bylo místy až agresivní a prudké. A po dočtení ve mě tento pocit nad pocity z mnoha krásných a úderných myšlenek, bohužel převládá. Úplně mi nesedlo ani škatulkování.
Ale je dobrý mít názor na názor.
Nejlepší den pro umírání: (Thompsonův rok)
Vladimír Šlechta
Dvě hvězdy. Jedna za svět, druhá za atmošku, i když si nejsem jistá, jak moc se na tom podílela forma audioknihy.
Tímto za sebou a autorem nezavírám dveře, jen je trochu přivírám.
Tohle je úplně trefný případ vztahu, kdy mi kniha, ale vůbec nic nedala a já na ni do pěti minut zapomenu. V momentě, kdy mě přestaly zajímat postavy to pro mě skončilo a já jsem dočítala jen z jakési setrvačnosti. Možná kdyby nebyly nastavené na jednu notu a autor je vyvíjel, hloubil, dával jim podněty, zkrátka a dobře jsou ploché. Všechny do jednoho. A vybrat si jako hlavní postavu půl elfa, který má morální kodex ještě níž než stažený kalhoty je sice fajn, ale ono je s tím potřeba pracovat a ne že mu vždy naservíruju tu nejhorší možnou volbu a ono to bude stačit.
Povídka jako útvar je mnohdy těžko uchopitelná, je dobrý, když má pointu. Zde místy, opravdu místy nějaká ta pointa byla, ale rozvíjena na špatném místě, ve špatnou dobu a za nepřipravených okolností.
Chválím informační vsuvky o světě a měla jsem pár momentů, kdy jsem se řehtala jako blázen.
Thor a mocné kladivo Mjölnir
Sergio A. Sierra
Vždycky skáču radostí, když se někdo snaží přiblížit severskou mytologii mladším čtenářům. Tu čistou, ryzí, ze které se nám toho moc nedochovalo. První díl této série operuje s jedním z nejznámějších mýtů ani ne v rozsahu sto stran a je doplněn o část skutečných reálií. Za to palec nahoru. Ale měla jsem problém s redakcí. Chyby, krkolomně poskládané věty...
Encyklopedie mytologie. Antická, keltská, severská
Arthur Cotterell
Obsahově úžasná záležitost, ale u takové keltské mytologie, která není tak hodně v podvědomí je forma abecedního řazení prostě průser. Rozhodně bych uvítala jít od jádra do šířky, takhle si z toho vezmi, co chceš, ale bude ti chybět rámec.
Poslední argument králů
Joe Abercrombie
Ten kruh, ta hra s postavami, která byla skvěle rozehraná od prvního dílu, se prostě neuzavřela. Ne v pohledu stávajícího setrvání postav, tam se autor držel toho, že pro happy endy není dobrej materiál a že vývoj postav je ne vždy proveditelný tak, jak jsme na něj u většiny knih zvyklí, ale z pohledu jejich minulosti. Ta skládačka je nekompletní.
No nic, jdu syslit další knihy z universa. protože jinak to bylo eňo ňuňo.
Aristokratka u královského dvora
Evžen Boček
Aristokratka si mě kdysi dávno získala prvním dílem. Pak už to bylo jak na houpačce, ale nikdy jsem neměla pocit, že by to za to nestálo. Až teď. Jak se říká, opakovaný vtip už není vtipem. A zde to bohužel platilo u každého druhého. Někdy je potřeba říct si stop, zvlášť, když je každá kniha založená na tom stejném. Za čas to nebude stačit, nestačilo. A nepomohla tomu ani změna prostředí.
Válečná smršť
Victoria Aveyard
Povím vám něco o autorce, která kdysi napsala docela obstojný první díl příběhu, jež je podobný Hunger Games a Selekci. Ale pak se něco pokazilo a všechno upadlo do stádia sebelítosti, točení se v kruhu a předvídatelnosti tak velké, že těchto skoro 700 stran bylo naprosto zbytečných.
Čarodějné znamení
Den Patrick
Nakonec tři, a to to mělo tak hezky našlápnutý dosáhnout si na tu čtverku. Jo a anglická audiokniha, kterou má na triku Thomas Judd je neskutečná. Ještě jsem nic takovýho neslyšela. Bylo to úžasný, procítěný a ještě ke všemu se tam zpívalo.
Úžasnej svět, kterej se s každou jednou kapitolou rozvíjel a posunoval se výš a výš. Rusko-severskej folklór, mytologie mísená s fantasy prvky, draci, originální prvky a neskutečná uvěřitelnost. O tento svět je prostě pečovaný a jde to cítit z každé stránky.
Asi tak do půlky příběhu bylo všechno zalitý sluncem. Ale pak čtenář zjistil, že postavy, ač se jednalo o docela obstojný sourozenecký duo, se nikam neposouvají. Ustrnuly na místě, věci kolem nich se měnily a ony musely zabrat, a najednou to přestalo fungovat a stačit. V návaznosti na to se začaly hemžit nelogičnosti a z příběhu bylo cítit, jako by byl autor neskutečně unavenej, vyčerpanej a chtěl to nějak ukončit. S koncem to všechno tak nějak sláblo, skomíralo. Velká škoda.
Slušná YA fantasy, která má úžasný úvodníky kapitol, dokáže překvapit, je dobře napsaná a je z ní cítit ta oddanost autora. Škoda jen, že na všechno nestačil dech.
Zaslíbená Země Nezemě 8
Kaiu Širai
V tento moment prozatím s touto mangou končím. Cítím na sobě už po dobu několika dílů, že veškerá zvědavost a to, co by mě mělo k příběhu táhnout, prostě vymizelo. Jsem v bodě, kdy je mi to zkrátka a dobře jedno.
Páté roční období
N. K. Jemisin (p)
Velice specifická kniha, sorrynotsorry, ale je mi upřímně líto, pokud v ní někdo nevidí to, co kniha představuje.
V zajetí zimy
Naomi Novik
Noviková je zkrátka a dobře jednička v navození té správné temné-pohádkovo-rusko-slovansko-zimní atmosféry.
Po Ve stínu hvozdu jsem k další knize přistupovala s velkou rezervou a zimní příběh rozhodně není dějově tak přepálenej, za což jsem neskutečně ráda. Tohle možná bude znít divně, ale neoblíbila jsem si žádnou postavu, všechny do jednoho mi byly vzdálené. Ale sympatickou formou. To dává smysl, ne?
J. R. R. Tolkien: Životopis
Humphrey Carpenter
Před ním stál Strom, jeho Strom, dokončený, dá-li se to říct o Stromě, který byl živý, jeho listy se rozvíjely, jeho větve rostly a ohýbaly se ve větru...
... Je to dar.
Krvavá Rose
Nicholas Eames
O něco málo slabší než Králové, ale...
... hořkosladký konce!
Černobyl. Historie jaderné katastrofy
Serhii Plokhy
"Svět měl problém vyrovnat se s jedním Černobylem a jednou zakázanou zónou. Další si už nemůže dovolit."
A ani se neodvažuju tomu dát míň než pět hvězd.
Les mytág
Robert Holdstock
3,5 z 5
Les Mytág je skvělá záležitost s naprosto táhnoucí atmosférou a úžasným nápadem, který podtrhuje autorův vztah k rodné zemi. Nestává se často, aby byl zrovna tento aspekt z knihy tak moc cítit.
Už od prvních kapitol jsem z knihy neskutečně cítila povídkový formát a to se do poslední věty nezměnilo. Les Mytág je rozpracovaná povídka a tohle rozhodně není nic proti ničemu, autor zkrátka a dobře odhadl formu pro svůj příběh. Nedokážu si představit, že bych v tomto směru četla něco delšího. Může to znít zvláštně i nelichotivě, ale právě naopak, tohle si zde fakt nahrává.
Co mi nesedělo byl hlavní motiv. Takhle, on tam vlastně jistým způsobem seděl, ale neseděl mě. Budu se opakovat, když vyzdvihnu skvělý nápad a to, jak krásně je kniha napsaná. Je to tak. A pokud by nebyla, neměl by Gaiman pro svoje knihy takovýho parťáka.
Jantarové oči
Vilma Kadlečková
Pořád jsem čekala, kdy mi autorka nabídne víc než jen příběh založený na psychologii hlavních postav. A ono to nepřišlo. Ne, že by výše zmíněný aspekt nebyl dobý, je a moc. Ale sám za sebe nestačil.
I s přihlédnutím k tomu, že je toto úvod zde ty prvky světa chyběly. Tady a teď. Nicméně myšlenka založení mimozemské civilizace na víře zde působí neskutečně sympaticky.
Rod země a krve
Sarah J. Maas
“Through love, all is possible.”
A to je všechno, co k tomu řeknu.