Životní terno
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410426/bmid_zivotni-terno-7Bm-410426.jpeg
4
669
187
Je noc před Štědrým dnem a nemocniční chodbou kráčí žena v šedém, aby si odvedla jednoho z nás. Má s sebou desky se jmény nás všech: pětileté holčičky trpící rakovinou, která maluje svou oblíbenou židličku na červeno, dvacetiletého mladíka leštícího pivní sklenici v milované hospodě, pětačtyřicetiletého muže, který uhání tmou v drahém autě a hledá, do čeho by narazil. Někdo z nás dnes přijde o život, pokud se někdo jiný dobrovolně nevzdá toho svého. Ale nestačí pouze zemřít, protože život není jen to, co právě končí. Život je všechno to, co se stalo předtím. Fredrik Backman umí mistrně vylíčit lidské pochyby a vnitřní démony, aniž ztrácí smysl pro humor. Toto vyprávění je mnohem smutnější než třeba Dickensova Vánoční koleda, ale i zde najdeme naději a možnost všechno napravit — i když za velmi vysokou cenu.... celý text
Přidat komentář
Příběh mi přišel smutný, ale velmi hezky napsaný. Bavilo mne knihu číst a nalákalo na další knihu autora. Vánoční tématika je v tomto příběhu spíše smutným aspektem a občas jsem při čtení pocítila úzkost či lítost. V knížce jsou i pěkné ilustrace, proto jsem si ji také vybrala ke čtení, protože mne lákala jeho obálka i obsah s obrázky.
Jsem na rozpacích, ano na city to působí moc, smutné to je, ale je to na můj vkus až moc. Byla to má první přečtená kniha od tohoto autora. Zkusím přečíst i další...
Útlá knížka, smutná, hodně k zamyšlení. F. Backman je můj oblíbený autor a líbila se mi i tato knížka, i když jeho jiné knihy se mi líbily víc.
Kraťoučká knížka přečtená za dvě hodiny. Ale trošku prvoplánovitá s cílem útočit na city. Nápad ne zcela originální, takový švédský Smrt kmotříček.
Jak jen to ten chlap dělá? Asi každá jeho kniha u mne umí vyvolat vlhko v očích.
V průběhu čtení jsem několikrát šel obejmout svého pětiletého syna.
Už mnohokrát jsem četla vynikající hodnocení na tvorbu Backmana a protože při čtení knihy Babička pozdravuje a omlouvá se se u mě žádné nadšení nedostavilo, chtěla jsem autorovi dát ještě šanci. Životní terno je příběh, který ocení lidé, kteří rádi a často přemýšlí o smyslu života, sebeobětování, životě po životě. Na tak útlou knížečku je téma hodně “dlouhé, široké a bystrozraké”, ale celkové zpracování se mi nelíbilo, přišlo mi syrové a nedotažené, na bližší seznámení se s postavami je vzhledem k minimalistickém rozsahu dílka opravdu malý prostor.
Pokud v hodnoceních autorovy tvorby čtu, že tento spisovatel dokáže rozvířit emoce i na pár stránkách, u Životního terna jsem tento pocit nezískala a nerozvířilo se nic.
Takže shrnutí - pro mě Backman evidentně není ten pravý.
Po knize jsem v knihovně sáhla jen kvůli jménu autora, aniž bych věděla, o čem je. Když jsem začala číst, říkala jsem si, co se asi autorovi v životě přihodilo, že měl potřebu se vypsat těsně před Vánocemi z tak skličujících myšlenek. Umírající holčička, otec, kterému uteče synovo dětství, aniž by k němu dokázal mít nějaký opravdový srdečný vztah… Spíš než smutné nebo emotivní mi to však přišlo jen hodně pochmurné.
Jako povídka do časopisu nebo knižně v rámci souboru povídek, ano. Samostatně vydaná kniha mi ale přijde jen jako neúměrná snaha vytěžit co nejvíc na proslulosti autora (a nic na tom nezmění ani zdařilé ilustrace).
Tohle mě moc neoslovilo, příliš prvoplánově dojemné a poučné. Chyběl mi tam severský nadhled, trochu toho laskavě ironického humoru, snad jen na konci několik jiskřiček. Asi jsem na tohle moc velký cynik. Připadá mi to promiňte a snad pochopíte - spíš americké.
Silný příběh na několika stránkách, prodchnutý ohromnou lidskostí a opravdovostí. Knihy tohoto autora mě nikdy nezklamaly a ani tato není výjimkou, prostě nutí k zamyšlení a to mě na jeho dílech baví...
Nemůžu si pomoct, Backman to prostě umí.
Na pár stránkách rozjede tak silně emotivní etudu, po níž vám zůstanou rozbouřené emoce, trocha smutku, trocha něhy a letmý úsměv na rtech.
Pokud v nás, čtenářích, dokáže autor vyvolat emoce, je to to nejlepší hodnocení jeho talentu vytvářet umění.
Jedná se o velmi krátkou povídku, která je opředena tématem smrti. Co se týče pointy příběhu tak ta byla za mě vcelku nečitelná. Tohle je totiž přesně ten typ knihy, kde si tu message mezi řádky buď najdete a budete ji milovat nebo vůbec nepochopíte, co tím autor vlastně chtěl říci. Já tentokrát bohužel spadám do té druhé kategorie :( Místy jsem věřila, že autorovu myšlenku chápu, ale na další stránce jsem zase tápala.. Nedávalo mi to moc smysl a vůbec jsem nevěděla, co si o příběhu mám myslet. Zkoušela jsem to číst znovu a znovu s vidinou, že text ve mně něco zanechá, nějaké emoce, že tam naleznu hlubší myšlenky.. Ale uspokojivý výsledek se bohužel nedostavil.. Každý si v tom zřejmě najde to své podle životních zkušeností a prožitcích.
Životní terno na rozdíl od autorových předchozích knih není plnohodnotný román ale povídka, která nemá ani sto stran. Ovšem i přes tento krátký rozsah má hloubku. Jak je možné na tak málo stranách napsat tolik emocí a pocitů? Knihu přečtete ani ne za hodinu a ještě dlouho po dočtení budete tento příběh zpracovávat. Co je pro nás nejcennější? A co jsme ochotni pro to obětovat. Kniha spíše než o příběhu je o zamyšlení a pocitech, které ve vás vyvolá. Zabývá se otázkou života a smrti, takže pokud nad těmito otázkami neradíme dumáte, pak vás kniha nemusí tolik ohromit. Životní terno doporučuji všem komu se líbila Vánoční koleda nebo Volání netvora.
Možná je lepší, že jsem to četla až teď a ne před Vánocemi. Asi bych se rozsypala ještě víc než dneska. Malý a milý příběh o životních rozhodnutích a jejich následcích. Naprosto chápu, proč kniha nesedne každému. Asi na ní zároveň musíte mít mimo jiné i náladu. Právě jsem dočetla důkaz, že je Backman jednička. Ve všem. I na 80 stránkách :)
Upřímně nebyla to nejlepší ani nejdojemnější kniha od Backmana. Úplně ve mně nevyvolala ty pocity, které asi měla. Přiznávám, že jsem se s hlavní mužskou postavou nedokázala nijakým způsobem ztotožnit. Možná kdyby příběh byl rozpracovanější, tak by to vyplynulo jinak, ale takhle to na mě působí na Backmana slabě. Velký bonus ale má za ilustrace, které jsou doopravdy nádherné a věřím, že tenhle příběh dokáže oslovit. Jen asi ne lidi jako jsem já.
Štítky knihy
Vánoce švédská literatura nemocnice, špitály Švédsko mezilidské vztahy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Kniha Životní terno je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 886x |
| Čtenářské výzvě | 210x |
| Doporučených | 27x |
| Knihotéce | 259x |
| Chystám se číst | 248x |
| Chci si koupit | 80x |
| dalších seznamech | 9x |
Silné téma o smrti na několika málo stránkách napsáno tak, aby čtenář nebyl úplně smutný...