Zvon
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458916/bmid_zvon-Zxb-458916.jpeg
4
1219
1219
Smrtka / Žatva smrti série
< 3. díl >
Ve světě smrtek je všechno jinak. Citra a Rowan zmizeli. Plovoucí město Trvalka je pryč. Zdá se, že už nezbývá nic, co by mohlo smrtkovi Goddardovi zabránit, aby uchvátil absolutní moc. Když se teď Nimbus odmlčel, zůstává otázka: Může ho ještě někdo zastavit? Odpověď mohou dát Tón, Zvon a Hrom.
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Yoli (ČR)Originální název:
The Toll , 2019
více info...
Přidat komentář
Tuto sérii miluji již od prvního dílu. Svět Smrtek je tak dokonalý až z něj jde hrůza. Tedy... nejdříve je dokonalý. Všichni jsou šťastní, dokud se pár z nich nerozhodne být ještě šťastnější. A přesně to se děje v prvních dvou dílech. Dokonalý svět se řítí do záhuby. A poté přichází díl třetí.
Co se postav týče, tak ač mě baví sledovat osudy tohoto světa a jednání jednotlivých postav, tak k žádné z hlavních jsem si nevypěstovala nějaký silnější vztah. Chvíli mi byl sice sympatický Lucifer, ale to jen když měl na sobě pláštěnku. A pak jsem si během druhého dílu docela oblíbila Nimba (dá se považovat za postavu?) a Ayn a v podstatě jsem celou knihu čekala na dvě věci- na to jaký Nimbus udělá tah (a jestli jej někdo nějak "neusmrtí") a pak na to, kdy se Randové konečně rozsvítí, sebere koule a řekne supersekáčovi pěkně od plic, co si o něm sakra myslí. Kniha je sice plná zajímavých postav a třeba Jeri mě strašně bavil, ale že bych některé z nich nějak extrémně fandila se říci nedá.
A tak jsem se začala soustředit na Nimbův velký plán a když mi začalo docházet, kam jeho kroky míří a jak to celé asi dopadne, tak jsem přestala mít chuť číst dál, protože konec, který jsem očekávala mi začal připadat strašně prvoplánový a vlastně takový... nevim jak to přesně popsat, ale prostě, že se k dané knize nehodí a že bych jej čekala u jiné a tady prostě autor zvolil nejjednodušší cestu. I přes toto očekávání jsem to ale dočetla. A ano "hlavní" konec byl v podstatě takový jak jsem čekala, ale naštěstí tam byla hromada vedlejších konců, které mi přišly neskutečně úžasné a tedy vyrovnaly ten "hlavní".
Tak konečně dlouho očekávané finále. Smrtka a Nimbus byly naprosto boží čtení, Zvon - no o malinko slabší tak 4,8*.
Trochu pomalý začátek, chvíli mi trvalo se začíst. Celkem dost nových postav a velká část knihy se točí kolem tonistů, Rowan a Citra jsou spíše vedlejší postavy. Celkové rozuzlení bylo za mě v pořádku, a s tím, co se nakonec stalo s cechem smrtek stejně jako i s osudy jednotlivých hrdinů jsem spokojená.
Celé náboženství tonistů s jejich Hromem Tónem se mi jevilo trochu zmatené a pasáže s tonisty mě dost nebavili. Postava Jerico mi byla jako člověk sympatická a docela jsem si ji oblíbila, ale neustále připomínání toho, kým vlastně je, mi přišlo trošku na sílu, stejně jako narážky na soudobou politiku.
Děj se odehrává v širším časovém období zhruba tří let a mimo region Severní Meriky se dostáváme i do dalších koutů světa.
Chvílemi (někdy ke konci) mi čtení připomínalo "Vzpomínku na zemi" od Liou Cch'- Sina kdy tak trochu přecházelo z dystopie do až sci-fi žánru.
Zatímco ve Smrtce máme úryvky z deníku kosení jednotlivých smrtek a ve druhém díle potom úvahy samotného Nimba i ve třetí knize nám autor nabízí zpestření.
Zde mě bavily začátky kapitol s úryvky budoucí civilizace objevující události nebo relikvie, které v současném ději právě zažíváme.
Zvon je skvělým zakončením celé série a z velké části jsem si čtení naprosto užívala.
I když mě tento díl neohromil jako předchozí dva, tak série jako celek je jednoznačně na pět hvězd. Určitě jedna z nejlepších sérii za poslední dobu.
Tento dystopický svět se Shustermanovi povedl skvěle vystavět a bude mi chybět. Těším se na další díla z jeho dílny i když nejsem úplně cílová skupina, Schustermann si vždycky ráda přečtu.
Těšila jsem se a popravdě čekala jsem tak nějak víc. Předchozí díly jsem přečetla za den, tohle jsem táhla snad týden.
A vadila mi ta fluidní postava, takové podprahové sdělení, no, asi stihomam :-)
Nejslabší z trilogie. Každý od závěrečné knihy očekává velkolepé finále, ale v tomto případě se ho čtenář nedočká. Dějových linek je hodně a jsou rozpolcené ve velkém časovém období, takže jsem se často neorientovala, do jakého momentu je zrovna děj zasazen. Střídající žánrové formy sice čtenářský prožitek ozvláštní, ale určitě ho nezachrání. Musím přiznat, že stále nechápu úryvky z chvalozpěvů o Zvonovi a jejich rozbor. Nicméně i nadále Neal zůstává mezi mými oblíbenými autory a ráda si přečtu jeho další počin.
Moooc povedené, přečteno jedním dechem, chytré, promyšlené, zajímavý konec.
Kniha se velmi dobře čte, jen oproti předešlým dílům mi děj přišel příliš roztříštěný. Možná to bylo tou dlouhou pauzou mezi druhým a třetím dílem, ale už jsem se nedokázala ponořit do původně velmi dobře promyšleného světa, který mě v minulých dílech nutil přemýšlet nad budoucností lidstva a nad tím, že vlastně u nesmrtelnosti není oč stát. U tohoto dílu už žádná vyšší myšlenka nebo záminka k hlubšímu zamyšlení. Celý svět se propadl do anarchie a na konci vlastně moc nechápu krok, který Nimbus učinil s tonisty.
Já jsem bohužel z tohoto dílu spíše zklamaná. Smrtka byla skvělá - autor vytvořil svět, který mě pohltil a neskutečně bavil. Nimbus už byl o trochu slabší, ale pořád to bylo dobré. Ale Zvon? Děj přeplácaný. Příliš postav, příliš časových posunů a příliš zápletek, které mě vlastně vůbec nebavily. Málo Citry a Rowana. Chyběl mi svět vytvořený v prvním díle, svět smrtek a jejich učedníků. Čtení mě nebavilo a musela jsem se donutit knihu dočíst. Takže pro mě: první díl skvělý, druhý dobrý, třetí zbytečný. Bohužel.
Hodnotit tento závěrečný díl je pro mě k mému překvapení opravdu těžké..
Čekala jsem hodně a asi půjdu proti většině, ale dostalo se mi málo..
Souhlasím s INCOGNITOREADER, že se kniha dobře čte, ale pro MĚ se děj moc odchýlil od hlavních hrdinů. Nové postavy mi nevadily, děj byl přehledný, jen mi připadal oproti prvním dvěma dílům takový nijaký...
Čekala jsem fenomenální konec a vlastně svým způsobem byl, ale opět souhlasím i s Tereziee, že se celý odehrál na pár stranách..
To mě ovšem neodradí od dalších knih pana Shustermana a budu se na ně těšit, protože předchozí díly jsou fantastické a originální :-)
Ach jo, dočteno. A chci víc. Naprosto dokonalý a úžasný zakončení série, opravdu jsem si nemohla přát nic krásnějšího.
Naopak bych klidně přidala ještě dalších 100 stránek, aby se každý postavě dostalo víc prostoru. Já mám úplně zahřátou dušičku, stálo za to si na to o ten rok dýl počkat.
.
.
Jeden jediný drobný detail, který mi trošku vadil, byla postava Jerico a neustále připomínání toho, jaká je, což je podle mě výsledkem dnešní doby, ale jakože pouze můj názor.
Je tu dlouho očekávaný závěr. Dostojí očekávání, které na něj čtenáři mají? To je docela složitá otázka.
Záleží jak moc nad příběhem budete přemýšlet a co od konce očekáváte.
Nutno říct, že kniha se stejně jako předchozí díly čte rychle a dobře, 563 stránek jsem měl za dva dny přečteno.
Zpočátku příběh přeskakuje v několika časových rovinách a úplně v orientaci nepomáhá, že chybí letopočet a rok má vždy jen jméno.
Většina děje se odehrává tři roky po údálostech na konci druhého dílu.
Pokud nejste fanoušci Tonistů tak zde jich dostanete vrchovatou dávku a některé pasáže už na mě byly moc a musel jsem přeskakovat.
Další otázka je, jestli bylo opravdu nutné tolik tlačit na hyperkorektnost, která pro děj samotný nemá žádný význam a je tam jen aby tam byla.
Pokud máte rádi Citru a Rowana tak vás kniha asi trochu zklame. Děj se jich tolik nedrží a jsou skoro až vedlejší postavy.
Jinak celkový příběh jak to asi tak dopadne lze odhadnout dopředu.
A jaký je konec samotný? No konec je takový neukončený. Hodně otázek zůstává nedořešených a další jsou položeny. Přišlo mi, že je tam i pár dějových nelogičností, které popírají dřívější zákony a pravidla.
Podle mě by to chtělo přeskočit zbytečnou akci v průběhu knihy, která je tam jen aby tam byla akce a více rozpracovat konec, protože to v jaké podobě konec je to vypadá, že konečný počet stran byl daný a tak se na konci muselo škrtat.
To bylo tááák dobré :-) Krásně uzavřená série. I přes Goddardovo smrtčí megalomanství a destruktivní vedení celého cechu smrtek nakonec zůstala lidem na zemi, i těm ostatním, naděje. Dostali novou, spravedlivou šanci. A to v tomto světě, který autor stvořil, a příběhu, jenž nám vyprávěl, rozhodně není málo :-)
Miluju tuhle sérii. Skvělé zakončení, nemohla jsem se odtrhnout od čtení, potřebovala jsem vědět jak to bude pokračovat a jak to skončí.
Svět je dokonale zpracovaný, což se o všech kniháxh podobného typu říct moc nedá.
Shustermana považuji za nejlepšího YA autora současnosti a tato knížka mi to opět potvrdila.
Vzhledem k tomu, jak dlouhá doba uběhla mezi vydáním druhého a třetího dílu, jsem se trošku bála, jak se do příběhu dostanu, ale už od začátku mě kniha naprosto pohltila a vyplivla až na konci a musím říct, že za mě byl poslední díl asi tím nejlepším.
Autor má všechno dokonale promyšlené a i když většinu času netušíte, kam tím míří, nakonec se vše propojí způsobem, který byste nečekali a ještě vás donutí k zamyšlení nad spoustou otázek.
A ten konec?! To byla teda jízda. A i když to bylo takové hořkosladké, moje romantické srdíčko nakonec zaplesalo.
Nevím, co teď budu dělat se svým životem.
Celou sérii jsem si zamilovala na první přečtení, asi i proto jsem čekala na konci něco víc. Měla jsem problém se do knihy začíst, bylo tam moc proměnných, moc nevyřešených věcí, jedna z hlavních postav minulých knih Rowan tam neměl prakticky prostor, Citřino hlášení o akcích smrtek mi připomínalo Catniss z Hunger games a její videa. Vše mi přišlo nedodělané, nepropracované, žádný příběh nedostal dost prostoru, abychom se do něj vžili. Jsem lehce zklamaná, myslím, že auto umí víc - viz Sucho, které je pro mě jedna z nejlepších knih, co jsem četla.
Chvilku jsem se rozhodovala jak poslední díl mojí oblíbené série hodnotit. Nakonec nemůžu jinak než dát pouze tři hvězdičky a to z několika důvodů. Smrtka a Nimbus pro mě bylo něco wow. Chtěla jsem prostě jen číst, číst a číst. Tenhle stav se ke mně u Zvonu nedostal. Začátek se hrozně vlekl, nemohla jsem se absolutně začíst. Do příběhu totiž naskočí velké množství nových postav a časové posuny mezi kapitolami mi občas dělaly problém. Chtěla jsem víc Citry a Rowana, ne milion dalších, pro mě nepodstatných, postav. Tyhle dvě hlavní postavy byly až moc odsunuty do ústraní a staly se z nich spíš postavy vedlejší. Celé mi to přišlo nějak moc překombinované a chaotické. Zvon, tónisté, nová garda, pustý ostrov, záchranná akce...
Závěr dílu a vlastné celé trilogie byl hrozně uspěchaný. Celé se to odehrálo asi na dvaceti stranách. Pořád se nemůžu rozhodnout, zda to byl happyend nebo ne. Abych ale jen nekritizovala. Shusterman umí psát a měl to všechno promyšlené do posledního detailu. Dokonale propracovaný svět, moderní technologie ale i postavy. I když pro mě byl Zvon zklamáním, první dva díly série jsou pro mě pořád srdcová záležitost a těším se s čím novým autor přijde.
Na začátku jsem měla pocit, že to není ta samá série, kterou jsem si tolik oblíbila, byla to nuda (na můj vkus moc tonistů a Greysona, kterého prostě nemám ráda), ale naštěstí jsem se pořád mohla těšit na kapitoly se Citrou a Rowanem.. a nezklamaly! Jen teda mohli mít mnohem větší prostor. Konec je takový hořkosladký, ale myslím, že jsem spokojená, udržel mě v tom správném napětí. :)
Na knihu jsme dlouho čekali a neubránila jsem se různým představám.
Lépe je nic nečekat.
První polovina knihy na mě skrze všechny události a zpracované příběhy jednotlivých postav, působila tíživě a beznadějně.
Nimbus se odmlčel a v tichu kuje nějaké plány, tonisty jsem nemusela ani v předchozích dílech, a teď je jich všude plno a stávají se klíčovými hybateli děje. Mé oblíbené postavy jsou jakoby v pozadí a nic moc se s nimi neděje. Na utajeném místě roste utajená stavba a jedna ctihodná smrtka tam má depresi. A aby toho nebylo málo, tak většina smrtek známých regionů, jsou vše možné, jen ne ctihodné !!
Ale přes všechny myšlenky čtu, čtu a čtu a když nečtu, tak na knihu myslím.
A pak přichází poslední třetina knihy, všechno zapadne na své místo jak ozubená kolečka ve složitém stroji, a já žasnu, jak to ten autor zase geniálně završil.
Doufám, že si jednou přečtu celou trilogii plynule, a ve světle konce uvidím jasněji jednotlivé stránky.
uf....na něco se vyplatí čekat- třeba i 117 let
" Víra v nic je totiž stále vírou v něco - a jedině dosažením věčnosti se dá poznat úplná pravda. "
Svět upadl do chaosu, Nimbus přestal komunikovat a starý řád smrtek se tříští , nový svět nastává a pár jedinců se snaží vyhledat záchranné brzdy, které ještě mohou lidstvo spasit. Takhle lze nějak v krátkosti popsat děj dlouho očekávaného třetího dílu série Žatva smrti. Vyvrcholení příběhu bylo vskutku znamenité, vím, že někteří si konec představovali jinak, ano, i já bych tam pár věciček změnila, ale to nic nemění na tom, že jsem si tu finální jízdu užila, a to nesmírně !. No a ta poslední věta mě skoro rozbrečela - “Před chviličkou.” ——) zasvěcení, co už mají přečteno, vědí ♥️.
Štítky knihy
pro dospívající mládež (young adult)
(SPOILER) Na tuhle knížku jsem se neskutečně těšila a zároveň měla strach, že se mi nebude líbit, jak autor sérii zakončí. Musím ale napsat, že se konec povedl. To jak autor sérii ukončil z hlediska celého světa, je prostě geniální. Pro Rowena a Citru jsem asi bezprostředně po dočtení chtěla něco jiného, ale když jsem pak nad tím přemýšlela, tak mají vlastně to, co by sami chtěli, navíc mi to dává trochu naděje, že by třeba série mohla někdy pokračovat. Jedinou výhradu mám k postavě Jerico, vadilo mi to zdůrazňování, že na pohlaví nezáleží, což je v dnešní době strašně populární a mně vadí, jak se to občas násilně rve do knížek. V předchozích dílech se i líbily pasáže z deníků smrtek a úvah Nimba. Tady byly úryvky převážně o Tónistech, což byla trochu nuda, beru to ale tak, že autor chtěl, aby čtenáři pochopili, jak byli Tónisti pro ostatní otravní. Také bych uvítala, kdyby Goddard přišel o život trochu víc výrazně. Ale celkově sérii hodnotím jako velmi povedenou.
4 1/2