Zvon
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/458916/bmid_zvon-Zxb-458916.jpeg
4
1219
1219
Smrtka / Žatva smrti série
< 3. díl >
Ve světě smrtek je všechno jinak. Citra a Rowan zmizeli. Plovoucí město Trvalka je pryč. Zdá se, že už nezbývá nic, co by mohlo smrtkovi Goddardovi zabránit, aby uchvátil absolutní moc. Když se teď Nimbus odmlčel, zůstává otázka: Může ho ještě někdo zastavit? Odpověď mohou dát Tón, Zvon a Hrom.
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , Yoli (ČR)Originální název:
The Toll , 2019
více info...
Přidat komentář
Krásné zakončení série. Trošičku slabší rozjezd, ale od poloviny nabírá na rychlosti. Vlastně už Rowan ani Citra nejsou hlavní postavy. Nakonec to všechno do sebe zapadalo.
DOKONALÝ SVĚT neexistuje a myslím, že nikdy ani nebude.
Mě trošku překvapilo a docela i vyděsilo to nízký hodnocení tady až do modrejch čísel ze začátku, páč tuta série se mi fakt líbila, jak nápad, tak postavy a vůbec všecko. Tak jsem se do toho pustil téměř po dvou letech od čtení Smrtky a Nimba. Začátek byl trošku těžší, přecejenom jsem si nepamatoval úplně všechno, ale postupně jsem se do toho začet, šlo to pozvolna a přece rychle (těch 540 stran mi fakt nevadí, já si to užil, Shustermanovo styl je čtivej).
Možná byli jak Citra, tak Rowan odsunuti na trošku vedlejší kolej, ale tohle bylo třeba. Za mě v pořádku, že se dostali do popředí jak postavy Greysona, tak nově Loriany a byl nám přiblížen vývoj Nimba a všechno se odehrávalo tak nějak všude :) Nemohly chybět samozřejmě zrady a různý veletoče, ale to nechci vyzradit.
Za mě osobně byla nejlepší dějová linka Nimba, prostě mi fascinovalo, jak má všechno pod kontrolou, i to, co nevidí (:D), ostatní tak potom nějak prostě zapadlo tam, kam mělo.
Co se týče konce - Má to konec, opravdu pěkně vymyšlenej, byl jsem spokojen. Ideální svět nemůže existovat, pokud o všem budou rozhodovat lidi, z toho důvodu se mi líbila "záchraná brzda" smrtek.
A konec vrchního supersráče (to neni překlep) Goddarda. To byla třešnička :)
Začala jsem číst knihy ze série Smrtka kvůli vysokému hodnocení a kladným komentářům na databázi knih. Anotace knih mne také zaujaly. Upřímně jsem nečekala, že by se mi tato série mohla až tak moc líbit. Byl to originální příběh s postavami, které jsem si, buď oblíbila, nebo je nesnášela. Ať tak nebo tak, Smrtka je moje srdcovka. Proto si své hodnocení nechám pro sebe. Řeknu jen, že finální díl v mnoha směrech splnil má očekávání a v některých případech i je předčil. Samozřejmě se našlo pár maličkostí, které se mi nelíbily, ale aspoň mě to nutilo se zamyslet, proč to tak autor napsal.
Za mě je kniha vydařený počin, který mne naprosto uspokojil. Určitě si knihy opět za rok přečtu znovu a pak ještě několikrát....
Jsem trochu v rozpacích jak tento díl hodnotit.
Tak hlavně těch 500 stran uteklo rychle, četlo se mi to dobře a od knihy jsem se nemohla odtrhnout.
Ale...
- Neal vystavěl dokonalý svět! A ten nakonec dokonale zničil... Hrozně mi chyběl dokonalý svět, kde jsou všichni šťastni a smrti vládnou CTIHODNÉ smrtky.
- čekala jsem víc Citry a Rowena! Konec Nimba sliboval jejich velkolepý návrat, ale nakonec mi přišlo, že tam byli spíš do počtu
- zpočátku mě docela štvalo na první pohled nelogické přeskakování po časové ose, ačkoli se později ukázalo jako chytrý záměr, jak udržet čtenáře v napětí.
Suma sumárum kniha se mi líbila, ale bohužel po předchozích dílech jsem měla kapku vyšší očekávání
Neal Shusterman završil dystopickou trilogii Smrtka naprosto fantasticky, i když nic jiného jsem od něho ani neočekávala. Všechny ty detaily a úžasně propracovaný svět, propletené dějové linky, nepředvídatelnost příběhu a to, jak to na konci do sebe všechno zapadne… To je prostě nádhera!
Netvrdím, že byl Zvon úplně bezchybný, přece jen tu bylo pár věcí, které mi třeba i oproti těm předchozím dílům tolik nesedly. Narovinu říkám, že Smrtka a Nimbus mě bavily o dost více. Zvon je mnohem detailnější, příběh hlavně v první polovině nemá takový spád a působí chvílemi dost chaoticky. Občas jsem se ztrácela v dějových linkách, které přeskakovaly z jednoho časového období do druhého. V knize se navíc objevila spooousta nových postav, které mi zkrátka nepřirostly k srdci tolik jako Citra s Rowanem. Ti byli bohužel hodně upozadění, což mě mrzelo. Na druhou stranu bylo super, že příběh nestál pouze na nich, a každá nová postava měla v knize své místo.
Přesto jsem byla ze Zvonu nadšená. Bála jsem se, aby moje očekávání nebyla příliš vysoká, a doufala jsem, že se autorovi podaří sérii uspokojivě zakončit. To se mu nakonec opravdu povedlo a já smekám, protože takhle překvapivý, ale zároveň skvělý závěr jsem už dlouho u žádné série neviděla.
Ještě jedna rada na závěr. Pokud se na Zvon chystáte a už uplynula delší doba od toho, co jste přečetli Smrtku a Nimbus, určitě doporučuju zvážit rereading obou dílů. Autor vás totiž vůbec šetřit nebude a mohli byste tak hodně tápat, v jakém příběhu jste se to vlastně ocitli. Hlavně si ale Zvon o to více užijete, pokud budete znát všechny podrobnosti z předchozích dílů.
No, co k tomu jen říct. Na Zvon jsem se opravdu těšila, ale trochu jsem byla zklamaná. Kniha mi přišla až moc dlouhá, některé věci bych úplně vypustila, nepřišly mi podstatné. Co mi opravdu vyrazilo dech bylo Goddardovo zachování při velké podívané s tisícema lidí.
Celá tato série je perfektní. Jiný svět, jiný nápad "fantasy" a Anastázii jsem si fakt hodně oblíbila. Napínavé, zvláštní svět.. A Nimbus? Podle mě může být jednou realita našeho světa!!
Možná mohl být poslední díl malinko kratší a možná by mu tahle malinká vada na kráse mohla ubrat pár pomyslných bodů, ale bodování teď beru za celou trilogii, která se mi líbila se vším všudy. Vůbec mi nevadilo víc postav (ani zdánlivé upozadění Citry s Rowanem), nabobtnání v tomto směru bylo spíše plusem, protože člověk se seznámil s dalšími jinakostmi budoucího světa, stvořeného Nealem Shustermanem. Nebýt toho, nepoznám Jeri, což by byla vážně škoda. Nerozjel by se příběh Greysona, který se vším všudy stojí za to. To, jak autor popisuje, kam až se může dostat víra, jak se z něčeho poměrně normálního dokáže vysunout sektoidní skupina magorů. Jak jsou lidé oblbnutelní a co všechno zmůže dobrý marketing. K tomu politikaření, zákulisní čachry, smrtky, které si nárokují vše. Trochu mi to občas připomínalo současnou situaci v našem státu.
Skvěle vymyšlený literární svět. O tom, jak v dokonalém světě nemůžou tak nedokonalé bytosti, jakými jsou lidé, obstát. I když mají za zády dokonalou umělou inteligenci. Za mě plus i za ukončení série. Myslím, že k Smrtkám se ještě někdy vrátím.
Tahle série je totální pecka. Teď nezbývá než truchlit, protože je konec. Není moc knížek, které čtu opakovaně, ale k těmto se rozhodně zase vrátím.
No tak tohle fakt bolelo. Dlouho už jsem nepsala recenzi. Neměla jsem potřebu, ale tahle kniha mě víc zklamala, než potěšila. Za mě nejslabší díl ze série. Ano konec dává smysl, ale hlavních hrdinů bylo tak málo, že jsem tu knihu opravdu kousala.
Po dlouhé době jsem byla ráda, že jsem knihu dočetla a vrátila do poličky. Dvě hvězdy dávám opravdu jen kvůli Citře a Rowenovi.
Zakončení trilogie Smrtka se mi líbilo. Na začátku jsem byla trochu zmatená, rozjezd byl pomalejší, ale určitě se do Zvonu pusťte co nejdřív. Ten konec stojí za to.
▶Jeri- tahle postava mě vážně zaujala. Nejprve jsem si na ni nemohla zvyknou, ale pak mi její "střídání pohlaví" přišlo naprosto normální, za mě super vedlejší postava.
▶Strašně se mi líbí ohlédnou se na celou sérii zpětně, je neskutečné, jak bravurně dokázal autor posunout celý svět dopředu. Když srovnám první a poslední díl, je tam obrovská změna- v dobré slova smyslu. Konec knihy mě ale už tak nebavil, přišlo mi, že čtu něco úplně jiného.
▶Nejsem si jistá, jestli se mi líbí, jak celá série skončila. Možná je to proto, že většina YA končí ve stylu žili šťastně až do smrti a tak nejsem zvyklá ta takovýto neutrální konec, něco mě na tom prostě znepokojuje.
▶Větší množství dějových linek nemám moc v oblibě, ale tady mě to opravdu bavilo, zvlášť, když se začínaly protínat a mohla jsem sledovat, jak se všechno spojuje do společného konce.
▶Mojí nejoblíbenější postavou je určitě Nimbus: "Nikdy jsem netvrdil, že jsem bůh, jenom sem mu podobám."♥
Neskutečné zakončení celé triologie, do kterého jsem se zamilovala během pár kapitol. Po lehkém zklamání u Nimba bylo tohle přesně to, v co jsem doufala. Začátek byl sice lehce matoucí tím, že tam přeskakovalo v čase, a možná trochu pomalejší. Pak se ale akce rozjela a já nemohla knížku dát z ruky. Čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc jsem se bála, co přijde a ten konec mě naprosto dostal. Trochu mě mrzí, že Rowan neměl více prostoru. Objevilo se tu několik nových postav, ze kterých jsem si nejvíc oblíbila Jeri. Za mě skvělé zakončení a vůbec by mi nevadilo, kdyby bylo ještě nějaké pokračování o Citře a Rowanovi.
Nečekala jsem, že mě tato série tak chytne a ani mě nenapadlo, že by mě mohl závěr příběhu zklamat. Líbilo se mi, jak má autor vše do detailu promyšlené a myslím, že zakončení trilogie bylo důstojné. Jen Rowana mohlo být více. :-)
(SPOILER)
Takže... Jsem zklamaná. To je asi to první co mě napadne, když pomyslím na tuhle knížku. První dva díly byly úžasné - bylo tam tolik napětí a uvěřitelných zvratů a já to bláhově očekávala i od tohoto dílu. Ale jak říkám - zklamalo mě to.
Na začátku se seznamujeme hlavně s příběhem okolo Ostrova šlofíků, kam připlouvají Munira s Faradayem. To je šest týdnů po potopení trvalky. Pak je tu dějová linka Greysona jako Zvona a posla tónistů - a taky jediného člověka, s kterým Nimbus stále mluví. Dále je tu Jeri - nebinární postava a vedoucí lodi. Jeri mi z nových postav nejvíce přirostl/a k srdci. Ale jak máme v češtině to sedl - sedla, nemohla jsem se do postavy úplně vcítit a brát ji jako člověka bez určitého pohlaví, což je škoda. Pak se tu objevuje nová postava Loraine, která pracovala u Nimba a nakonec ztroskotala také na tom ostrově s Munirou a Faradayem.
S Citrou a Rowanem se setkáváme až někdy u sté stránky a v té době už jsem byla naprosto zmatená a netušila co se děje. Rowan se pak v příběhu prakticky nevyskytoval. Navíc se jejich dějová linka odehrávala o tři roky později od potopení Trvalky a do toho pořád skákaly kapitoly z Ostrova šlofíků (já ten název nesnáším, ale nevzpomínám si, jak se to jmenovalo oficiálně), kdy se příběh odehrával tři týdny od potopení a já už jsem to vůbec nechápala.
Konec byl na mě moc ukvapený, rychlý a taky jsem to celé vůbec nepochopila. Navíc nevím, proč by Citra s Rowanem dobrovolně opustili Zemi, když tu měla Citra pořád celou svou rodinu. A i když jsem to obrečela, dokážu objektivně posoudit, že zakončení nebylo dobré. První díl byl jednodušší na děj, ale když už do něj přišel zvrat, já si řekla: Pane jo. To mě překvapilo. V druhém díle přišla jako velká bomba Trvalka. Ale tady toho bylo nacpanýho tolik, až mi z toho šla hlava kolem.
Dala bych tři hvězdičky v porovnání s ostatními díly. Ale dávám čtyři i když se mi kniha vůbec nelíbí, ale je čtivě a dobře napsaná (Dopisy ztraceným). Dlouho jsem se téhle knize vyhýbala a teď ani nevím, jestli jsem ráda, že je to za mnou. Protože tohle není konec, která si tahle série zaslouží.
Strašně jsem se na knihu těšila, ale musím říct, že jsem zklamaná. Tenhle díl se mi zdál, že vůbec "neodsejpá". Pořád se něco dělo, ale vlastně se nic nedělo. Ke konci v pár kapitolách to vypadalo, že už by se to mohlo rozběhnout, ale ne.... Po dlouhé době kniha, u které jsem ráda, že skončila. Někdy je méně více.
3. a závěrečný díl Smrtky je konečně tu. Byla to pro mě velmi očekávaná kniha, zároveň jsem se však bála, že budu zklamaná.
.
Tato trilogie má velmi propracovaný svět, který se stále vyvíjí a mění. A právě to se mi líbilo ze všeho nejvíce. Nebylo to tak, že by nám autor v 1. díle představil nový svět a tím by to skončilo. V každém díle, v každé kapitole jsme se dozvídali nové informace, díky kterým nám byl onen svět bližší a známnější. Skoro jako bychom v něm žili také.
.
.
Co se týče postav, ve Zvonu se objevují nové, které jsou pro příběh klíčové. Musím se přiznat, že mi nepřirostly k srdci a byly mi lhostejné. Nezajímalo mě, co se s nimi stane, zajímalo mě, proč v knize jsou a co nebo koho ovlivní. Zamilovala jsem si Citru a Rowana, a mrzelo mě, že tentokrát nedostali tolik prostoru.
.
.
Do příběhu jsem se nemohla pořádně začíst. Stále jsem si opakovala, že to co nevidět přijde, ale nepřišlo. Myslím si, že to bylo velkým množstvím postav a dějových linek. Nicméně styl psaní byl čtivý, všechny myšlenky byly zajímavé a opravdu mě to bavilo, jen jsem z knihy nebyla tolik nadšená jako z předchozích dvou dílů.
.
.
Podle mě je to úctyhodné zakončení trilogie, která patří mezi mé nejoblíbenější série vůbec. Rozhodně jsem ji nečetla naposledy.
.
Ve spolupráci s Knižním klubem.
Štítky knihy
pro dospívající mládež (young adult)
Krása! Úžasně zakončená trilogie, až slza ukápla. Moc pěkné čtení. Snad autor přijde opět s další knihou- nejlépe sérii.