Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463564/bmid_sikmy-kostel-2-OLb-463564.jpg
5
3833
3833
Šikmý kostel série
< 2. díl >
S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám a možnostem, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se v druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Krásná kniha, krásně napsané, úžasné lidské příběhy. Děkuji za přiblížení česko/polských vztahů. Stále se opakující a nevyčerpatelné téma, je jedno jakou máme národnost, jaké vyznáváme náboženství, jsme lidé a měli bysme vedle sebe umět žít. Zlo plodí vždycky jen zlo.
Tolik dojmů, tolik nelehkých osudů, tolik zbytečného násilí a hrůz.
Jsem ráda, že jsem již dočetla.
Jedna z nejlepších knih... autorka bravurně zakomponovala problémy českého pohraničí do románové podoby. Těším se na třetí díl, jen doufám, že bude brzy, velmi brzy!!!
První díl byl úžasný, kniha, která mě pohltila a vtáhla. Dvojce se to tolik nepovedlo a přiznám se, že jsem utíkala a chtěla přeskakovat, napsala bych, že jsem se nudila, ale tak to nebylo. Prostě mě ta masa negativních osudů převálcovala. A přiznám se, že natolik, až si nejsem jistá, zda chci číst i trojku. Zatím jsem došla k tomu, že to trpí neduhy, které mají prostřední díly a taky k tomu, že nemusím být nadšená ze všeho, z čeho jsou nadšení všichni ostatní. Vím, že budu se svým komentářem asi sama, ale je to tak. Další postřehy snad už jen v kostce: V knize je napěchováno tolik různých dějových linek a tolik osudů, až je možné se v tom ztratit. Vím o čtenářích, kteří si psali jména na papír právě proto, aby se neztratili. Dotkne se odsunů (ano odsunů, ne jen jednoho, je jich více, s lidmi se na Těšínsku trošku hýbalo tam a zpět), dotkne se to nacionalismu, ukáže se vše, co dělá ten malý koutek země tak zvláštní. Přesto jsem nakonec došla k tomu, že paní Karin chtěla tak moc popsat osudy celého regionu a vše, co se dělo, že nakonec použila osudy několika rodin a ty dala dohromady, nejsem si jistá, zda by jedna rodina mohla zažít opravdu až tohle všechno. Přitom vím, že situace v tomto regionu byla složitá. Nechce se mi tomu věřit, ale možná jsem jen já tak nevzdělaná a nevěřící. Je to přece jen určitý pohled na dějiny, není to úplné a ne, takhle to úplně nemuselo nutně vypadat, pořád je to fikce. Něco v té knize prostě chybí. Popsáno je vše živě, skvěle, ale nějak se mi to pak už táhlo, vlastně i svým způsobem opakovalo ve způsobu vyprávění a jak jsem už psala, chtěla jsem i přeskakovat. Každopádně jsem ráda, že jsem to přečetla. A ještě o kus více jsem ale ráda, že ta kniha byla napsaná. O dějinách tohohle zapadlého regionu se zase tolik neví a tohle je v tomto směru fantastický počin.
Jinak jako doplnění k tomuto románu doporučuji komentář od Veronika 5179. Jsou v něm krásně vysvětleny některé dějinné děje v knize zmíněné málo nebo vůbec.
Moc ráda jsem se s velkou zvědavostí vrátila do života Barky, Julky , Ženky a dalších postav a byla jsem nesmírně napnutá, jak se to s nimi bude odvíjet v období druhé světové války. Některé události byly opravdu velice smutné, jako třeba tragédie v rodině Fanky. A taktéž život Ženky byl k politováníhodný.
Přibližně v půlce jsem měla trochu čtecí krizi, ne, ze by mě kniha nebavila, ale ma 600 stran, a trochu se to táhne i kvůli hustému textu :-)
Ovšem jinak si kniha právem zaslouží veškeré ovace, které se na ni pějí. Je úžasná!
Ps: hrozne se mi líbí slovo hlupaňa:-D
Strhující popis událostí na moravsko slezském pomezí. Díky paní Lednické jsem pochopila mnohé události z mé vlastní historie i chování některých členů rodiny.
Mám pocit, že cokoli napíšu bude neskutečně plytké, když pomyslím, co vše kniha obsahuje. Na první chvíli mi blesklo hlavou, že přece jedna rodina nemůže tohle všechno zažít, ale pak si člověk přebere v hlavě 20.století a uvědomí si hrůzy, které jako by nekončily šly jedna za druhou. O co více máme dneska štěstí, že si to vlastně ani neumíme představit. Síla knihy ale podle mě není v těchto velkých dějových zvratech, ale je v drobnostech, v malých připomínkách na vlastní minulost, kdy mi babička z Orlové jako malé zpívala Siedzi mucha na scianie....
Další díl nezaostal za svým předchůdcem. Opět strhující popis jednoho neveselého období našich dějin. Vypěstovala jsem si už návyk na sledování životních osudů všech postav a tak netrpělivě vyhlížím třetí knihu...
Sfáráme zpět do hutných karvinnských osudů a prožijeme si v kůži starých známých dalších pár znepokojujících let jejich bytí... a že nás ten neustále plíživý neklid opět náležitě rozbije... mrazivě odvyprávěno... sic pro mou maličkost opravdu až tak nějak kronikově, ale o to více z příběhu vystupuje celkový obraz té ďábelsky nevyzpytatelné doby... je zkrátka třeba si ty jejich zaprášené boty na pár chvil nazout a projít se v nich, aby nám na mysl zabušila naše dnešní pohodlnost.
První světová válka, její důsledky, hospodářská krize, nástup nacismu a život ve válce druhé, to vše se promítá v osobních příbězích postav Karin Lednické. Region, který popisuje, měl ale ještě další specifický problém. Necitlivé rozdělení Těšínska vyvolalo napětí mezi tamními obyvateli a eskalovalo až k nesmiřitelným postojům jak Čechů, tak Poláků. Změny chtěli dosáhnout silou. Ano, co nejde silou, půjde ještě větší silou... Toto odporující si rčení plně vystihuje vyhrocení vztahů až k ztrátám na lidských životech a k nucenému vystěhování všech, kteří žili na „nesprávné“ straně. Byla to těžká doba. Přes všechnu tíhu a komplikovanost námětu jde o knihu velmi čtivou, byť tu tíhu pocítíme i my. Závěrem nás autorka vyzývá k tomu, abychom se neustále učili rozumět dění kolem sebe, chybná rozhodnutí jsou ve svých důsledcích ničivá bez ohledu na dobu, ve které člověk žije.
Podařená kniha, povedené a reálně vystavěné postavy, krásný jazyk, smysl pro detail, udržení linie příběhu a zrání charakteru jednotlivých osob. Byla jsem na začátku spíše skeptická, ale kniha mě uspokojila. Gratuluji autorce.
Druhý díl je pokračováním životních událostí další generace rodu Barbory, která v prvním díle měla tři dcery a jejich rody se rozšířily. Na pozadí životních osudu jednotlivých osob popisuje autorka čtenáře čtivou a zasvěcenou formou do doby, kterou osoby prožívají. Složité historické události u polských hranic se dotýkají našich hrdinů a spolu s nimi jsme do historie vtahováni.
Nezbývá než vyjádřit veliké díky autorce za obrovskou práci, kterou pro území, k němuž má hluboký vztah, vynaložila. A jistě ne marně! Spolu s osudy hrdinů jsme prožívaly jejich nelehké chvíle a je nutné si uvědomit, že je posiloval zájem jednoho o druhého. Kéž bychom si odnesli ponaučení, že je třeba být svým rodinným příslušníkům, spolupracovníkům, spolubydlícím - nablízku, aby se necítili sami.
Začnu výrokem mé kolegyně, které jsem knihu doporučila a její reakce na otázku, co jí říká, byla: "čtenářské blaho". Ano, druhý díl je ještě větší "čtenářské blaho" než díl první. Alespoň pro mě. Ač bylo občas náročné udržet otevřenou knihu v ruce, což je dáno jejím objemem, ale i pevnou vazbou, nemohla jsem ji odložit.
Pokusím se formulovat své myšlenky postupně, doufám, že nebudu přelétávat z jedné na druhou.
Je vidět, že autorka nad knihou doslova "potila krev" - je to velmi poctivá práce, myslím si, že příběhy, které "rozjela" ve svém druhém díle jsou nastaveny tak, aby ten třetí byl opravdovou třešničkou na dortu. Tuším, kam příběhy některých osob povedou, ale kdo ví... protože život v 1. polovině 20. století byl jako jízda na tobogánu.
Stále jsem přemýšlela nad tím, jak málo známe novodobou historii své země. Vůbec jsem netušila, jak složitá situace byla na Těšínsku. A to nejen po 1. světové válce. Poláci, Češi, Němci. Možná je takových míst v naší zemi více, ale tak málo o nich víme. O národnostních konfliktech, které se staly součástí života v pohraniční.
Velmi oceňuji, že je historie vyprávěna prostřednictvím obyčejných lidí. Kteří nemají nijak zvláštní osudy, ale přitom je život každého z nich tak rozdílný. A tak dramatický. Co je však spojuje je přání prožít šťastný a klidný život. Rodina je jedním z nejdůležitějších prvků, které k jejich životu patří. Opravdu to tak cítíme i teď? Držíme za každou cenu při sobě, pomáháme si?
Přečetla jsem již několik knih, jejichž tématem bylo období 2. světové války, ale nejsem si jistá, jestli mě všechny zasáhly tak, jako právě Šikmý kostel. Beznaděj, odhodlání, ale i rezignace, smutek, zoufalství... to vše je zde popsáno prostřednictvím příběhů "nedůležitých" lidí. Avšak velmi sugestivně, tak, že mě až zabolelo u srdce, když jsem si představila, že bych se ve stejné situaci ocitla já. Představovala jsem si, jak řeším dilema, k jaké národnosti se přidat, zda podepsat Volklistu - hlásit se k německé, české, polské nebo slezké národnosti? A co je v dané situaci pro mě a moji rodinu to nejlepší? Co nám umožní přežít válku a začít zase normálně žít? To je opravdu těžká volba. A protože poválečnou historii již známe, je asi každému jasné, že pokud během války někdo díky správné národnosti přežil, vůbec nic to neznamená... přijde doba, která bude možná ještě horší a zákeřnější než doba válečná.
A i když to bude znít jako klišé, pokud si dnes stěžujeme na to, jak to máme těžké, jak přicházíme o své jistoty, je možná dobré zamyslet se nad tím, jestli jenom nepláčeme nad rozlitým mlékem. I když nemůžeme cestovat za hranice okresu, stále máme možnost důstojně žít. Máme se dobře, i když na nás padá smutek z toho, co se děje kolem nás. Občas není od věci připomenout si, že v nedávné historii museli lidé řešit a prožívat mnohem větší hrůzy, než musíme my teď.
Paní Lednické za knihu velmi děkuji. Moc prosím, aby vytrvala a třetí díl pro nás dopsala. A Šikmý kostel doporučuji všem čtenářům a čtenářkám.
Většinou jsem skeptická co se týká pokračování tak úspěšných děl jakým 1. díl bezesporu byl. Druhý díl hezky navazuje a pro ty z nás, kteří jedničku četli před delší dobou, krátkými vzpomínkami připomíná děj předchozí. Autorčina skvělá znalost historie kraje se krásně prolíná se smyšlenými příběhy hlavních hrdinů, ke kterým jsem hned pocítila sympatie a prožívala s nimi jejich radosti i smutky. Na konci každé kapitoly jsem se s hlavními postavami jen těžko loučila, ale zároveň se těšila na osudy dalších. Závěr knihy lehce naznačuje, jak by mohl vypadat a kam by se mohl ubírat život Ženky i Wojtka a i díky tomu se už moc těším na pokračování. Tentokrát jsem si, ale udělala svůj malý rodokmen, abych při čtení 3. dílu nelovila hluboko ve vzpomínkách, jak to vlastně tenkrát bylo:o)
Stejně jako první díl byl i tento naprosto na jedničku. Miluji historické romány a už se těším na třetí závěrečný díl.
Úžasné stejně jako první díl. Jak už tady mnozí psali, i já smekám před autorčiným jazykem, nářečím, před vší tou prací "za knihou", díky níž se dozvídáme spoustu málo známých faktů z historie. Se všemi postavami jsem prožívala jejich strasti a trápení, všem jsem dokázala díky autorčině stylu porozumět. Kdybych měla přesto najít něco, co mi úplně nesedělo, tak to, ze snad všechny hrůzy, které se za války a těsně po ní děly, byly "nacpány" do jedné rodiny. Ale možná i to mělo svůj důvod, autorka určitě nechtěla nikomu stranit. Každopádně se moc těším na další díl a je mi líto, že zbývá už jen jeden.
Dechberoucí a ohromující druhý díl Šikmého kostela mě dostal skoro do kolen. Jsem fascinována autorčinou znalostí kraje, nářečím i studiem historie, které přenesla na papír v tak strhujícím podání. Osudy všech postav jsou natolik reálné a uvěřitelné, že ve vás vyvolávají všechny možné emoce, nejvíce však bolest a žal. Je mi moc líto, že jsem se již musela se všemi hrdiny rozloučit, několik dní byli mými nejbližšími, ale jsem šťastná, že mi zvědavost nedala a oba díly jsem přečetla. A také jsem šťastná, že tuto skvostnou kroniku mám doma a ne jen zapůjčenou z knihovny. Dávám 10* a doporučuji jako nejlepší ságu současnosti :-)
Běh života již známých postav a jejich následovníků dále v čase, aneb smýkání lidských osudů velkými dějinami, mnohdy tragické a absurdní........
S dovolením navážu na komentář - Šikmý kostel 1. - Knihu jsem začala číst víceméně ze zvědavosti, zda obsah odpovídá anotaci a hodnocení, a asi spíše proto, že se mi líbila obálka knihy.....Příběhy, které jsou napsány tak, že každé slovo nese tíhu osudu, mě naprosto fascinovaly. Kniha je tak úchvatná, čtivá, ale při čtení jsem měla pocit, že mi každá stránka těžkne pod nánosem dějin a drsných příběhů, které jsou naprosto uvěřitelné. Kniha je ohromující, nelze se od ní odtrhnout a vše, co je o ní napsáno, nedosahuje síly životních zvratů v této knize.
Šikmý kostel 2. - tak, jak pokračují dějiny, zabarvují se osudy jednotlivých postav do temných a stále temnějších tónů, až má člověk pocit, že i ticho bolí. Tento kraj moc neznám, ale díky tomuto vynikajícímu románu si člověk dokáže živě představit nenávratné a mnohdy dramatické změny v koloběhu života lidí a krajiny.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Jen málokdy se stane, že druhý díl předčí první...a tady k tomu došlo...opravdu nádherné čtení, které Vás ubezpečí o tom, jak se máme vlastně dobře!!!