Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463564/bmid_sikmy-kostel-2-OLb-463564.jpg
5
3833
3833
Šikmý kostel série
< 2. díl >
S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám a možnostem, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se v druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Opět sledujeme dramatické osudy hlavních postav, na které tentokrát doléhají válečné události. Je obdivuhodné a těžko představitelné v jakých podmínkách museli tehdy lidé žít, s jakými problémy se museli vyrovnávat a přesto neztráceli naději. Rozhodně působivé a poučné čtení.
No nic tak co dodat po přečtení ... už aby byl třetí díl. Jsem rád, že knihy mají takový úspěch a odkrývá se významná část historie našeho rázovitého kusu republiky.
Tam kde byl první díl zajímavý a volil neokoukané téma, tam druhý bohužel pokulhává. První půlka o tahanicích mezi Československem a Polskem je ještě zajímavá, druhá ovšem přináší vcelku okoukaný příběh z druhé světové války. Chápu, že to tak tehdy prostě bylo, ale kniha zde nepřináší nic jiného než stovky před ní. To stejné, ale s českými Němci, bylo nedávno v kinech s filmem Krajina ve stínu, u čehož se nemůžu zbavit srovnávání. Děj bohužel navíc, kvůli své prodloužené délce, již neplyne tak hladce, jako v prvním dílu a někdy se stává rozvláčným a jindy se děje jen pro to, aby autorka mohla dospět k "dějinně zajímavějším" rokům. Ovšem stále se to obecně čte dobře, jen je to méně inovátorské než první díl.
Druhý díl se mi líbil o trochu víc,možná proto, že mi byl časově blíž, něco si pamatuji z vyprávění mé babičky. To, že Rusové rabovali a znásilňovali, je známé, ale jaké boje probíhali v pohraničí, ohledně polské strany, jsem vůbec netušila. No asi jsem ve škole nedávala pozor...
Příběhy jako jsou tyhle nepotřebují žádná další slova. Pro takovéto knihy neexistuje dostatečně velké souvětí, které by popsalo sílu, emoce a drsnost každé strany.
Šikmý kostel musí v každém člověku zanechat stopy, ať je sebevětší drsňák...
Zlá doba vyžaduje zoufalé činy. Zlá doba dokáže obrušovat každičkou buňku v těle až do úplného rozpadnutí... Zlá doba dokáže naučit lidi radovat se z každé maličkosti. Protože tyto maličkosti jsou symbolem možné naděje na lepší zítřky.
Další mistrovský kousek Karin Ledecké, který mi ještě dlouho nenechá spát.
Při koupi Šikmého kostela jsem váhala, ale teď nelituji a jsem ráda, že ji mám ve své knihovně. Druhý díl byl opět čtenářský zážitek, který jen tak z mé mysli neodpluje. Tím že jsem četla díly hned po sobě, neměla jsem nepořádek ve jménech a tím to i usnadnilo plynulé čtení a úplné ponoření do příběhu. Při čtení na mě někdy přišly chmury, jak to měli lidé tenkrát těžké, ale že si i z maličkostí dělali radost, chovali naději jako nejcennější dar. V téhle době si pak uvědomíme, jak malicherné a rozmazlené životy vedeme.
Na to že kniha obsahuje dost zastaralých výrazů, styl psaní je hutný a bohatý na slovní zásobu, četlo se mi to velmi dobře. Osudy hlavních hrdinů mi nebyly lhostejné, s nevídanou trpělivostí šly ruka v ruce i velká zvědavost. Při dočtení poslední kapitoly přišlo mírné zklamání, že není třetí díl, ale já si ráda počkám.
Pevně věřím, že budoucím čtenářům se Šikmý kostel bude líbit tak jako mně.
Dovolte mi, abych touto cestou složil paní Karin Ledecké, upřímnou poklonu.
Druhý díl většinou u knih ztrácí šťávu, ale tady ne. Úžasně napsáno, příběhy vás nutí přemýšlet. Nic není jednobarevné. Přesně popsaná doba, neokrášlená, nestranná. Životní osudy tak na " palici " a cituplné, že by to nejednoho porazilo na kolena i níže. Nejde mít protagonisty nerad, ani jim nadávat. Prostě je musíte vzít takové jaké jsou a držet s nima pospolu.
Pani Ledecká posunula druhým dílem laťku výše a už teď se těším na třetí díl.
Dejte si načas, Karin, pilujte, škrtejte, dopisujte, stylizujte.
Děkuji za týden s touto knihou a příběhy, které mne nenechaly chladným a daly mi lépe pochopit, naturalitu zdejšího havířského lidu.
Pro někoho, kdo tady žije a hodně z historek slyšel během dětství od své starky, je to neskutečná jízda. Děkuji, paní Lednická!
Už ke konci 1. dílu přicházela ke slovu čím dál víc politika. Mrzelo mě to, chyběl mi ten víceméně ničím nerušený proud přinášející neustále a plynule nové životní osudy hlavních hrdinů. Ale doba taková byla a já se tomu (sice nerada) poddala. Nešlo to jinak, v 2. díle politika proniká již do veškerého dění. Zasáhlo mě, když jsem si uvědomila, že to nejtěžší a nejhorší, čím si postavy v knize musí procházet, je vždy způsobeno druhým člověkem. Ne zával v dole, ne kolébka, do které se narodíte, ne přírodní katastrofa, ne nepřízeň osudu, ale lidé jsou tím, odkud vám hrozí největší nevraživosti a nebezpečí. A to i od těch z vašeho nejbližšího okolí. Politické a národnostní rozbroje, boje o území, likvidace šlechty, válečné běsnění, za tím vším přece najdeš člověka.
Příběh je tak intenzivní a sugestivní, že mě čtení tohoto dílu přímo fyzicky bolelo. Potřebovala jsem knihu na pár dní odložit a nadechnout se. Blížící se termín vrácení do knihovny mi to však nedovolil. Nakonec, možná to tak bylo lepší. Jinak bych se s/nad knihou trápila mnohem déle. Je to tíživé čtení, tíživé jako je tíživá atmosféra celé knihy. Nebraňte se však tomu, nechte se polapit. Vyjdete z toho sice rozbolavění, ale pokornější, silnější a možná svým způsobem i bohatší. Přečtěte si to. A prožijte.
Opět poctivý kus literární práce od Karin Lednické. Stylem zdařilejší než první díl, emočně více vysilující. Všechny ty známé události války i příchod sovětů (tedy témata, se kterými se roztrhl pytel knižního trhu) čtenář zažívá se známými postavami a ve specifickém prostředí a v tom je síla a originalita knihy. K tomu některé málo známé historické detaily, krátká odpočinutí u vyprávění z běžného života, nářečí...
Tak tohle mi fakt chytlo. Vůbec jsem netušila jak to před a po válce v polském pohraničí vypadalo. Děkuji za zážitek.
...a na jedničku plynule navazuje dvojka...těžké čtení,nikoliv formou,ale obsahem, osudy lidí,kterým předválečná,válečná a poválečná doba změnila život tak, jako bychom si dnes neuměli představit ani v tom nejhorším snu, možná bychom měli leckdy přehodnotit své "trable", v porovnání s těmi dávnými...alespoň já to udělám...jediná minimální technická...začínala jsem mít ke konci chaos v osobách,jménech,čí kdo vlastně byl...ale to není chyba autorky, ale zastaralého softwaru mého mozku
Autorce skláním hlubokou poklonu. Velmi výstižně byla v knize podána nelehká doba, oceňuji podrobné popisy místních událostí, pracovních příležitostí, nelehkého období války, myšlení lidí různých národností, vhled do politického i sociálního prostředí. Díky výbornému stylu psaní byly nelehké osudy obyvatel národnosti české, polské a německé opět podány nehodnotícím způsobem.
Asi téměř všechno, co knihu oceňuje a bylo sem již napsáno, mohu podepsat. Sama za sebe bych ještě přidala fakt, že díky této knize si ve správném okamžiku, podle mě, připomeneme to otřepané “historie se opakuje”. Z toho za podstatné vypíchnu, že zlo, nenávist a msta plodí jen to samé ,ale také krásně nasvícené životní hodnoty. Možná je kniha trochu delší a možná pro někoho rozvláčná. Jenže já se naopak radovala, že ještě není konec a teď už se zas těším na III. díl.
Hrozné osudy.... když to člověk čte, tak si říká, že je rád, že se narodil v této době.... hodně dobře napsané...
Zlo plodí jen zlo. Další boj za "pravdu" a "spravedlnost" přináší ještě více zkázy. Rodinná sága na pozadí nejhoršího období v lidských dějinách. Skvěle napsané, bez patosu, ale s tolika emocemi. Troufnu si tvrdit, že nejlepší kniha tohoto roku. Tolik utrpení a všechno jsme si MY Lidé způsobili navzájem, což považuji za tu největší tragédii. Klobouk dolů, paní Lednická. Kdybych mohla dám ještě jednu hvězdu navíc.
Opět čtivé až mrazivé. Při četbě jsem si kolikrát kladla otázku, zda se tato zvěrstva děla opravdu v naší zemi? Autorka umí čtenáře zaujmout a poutavě popsat podstatné. Těším se na závěrečný třetí díl.
Stejně vynikající jako první díl - nemohu se dočkat třetího.
I když vzhledem k obecně známým historickým faktům má člověk už teď neblahé tušení, kam se to s některými postavami vyvine...
U obou dílů jsem po dlouhé době zažila to, co už dlouho ne: že jsem rozmrzele sledovala nepřečtený počet stránek - protože ono jich moc rychle ubývalo!!!
Musím říct, že román i toto následné pokračování mě fascinuje. Navzdory tomu, že je to hodně popisné a možná i rozvleklé, mě se autorčin styl líbí. Jak se dokáže vžít do jednotlivých postav a propojit je s dalšími příběhy a osudy lidí a ještě to zasadit do konkrétní doby a hornické oblasti. Jen těžko bych si dokázala sama představit, jak se takovým lidem v té době žilo, ale díky kronice jsem to měla dost jasně přiblíženo. Hrozně se mi to líbilo a rozhodně nepovažuji druhý díl za horší, naopak bych řekla, že to krásně a plynule navázalo. Upřímně jsem měla ze začátku problém si vzpomenout na některé postavy a příběhy z první knihy, protože už je to déle, co jsem ji četla. Ale s tím, jak se mi postupně odkrýval příběh, jsem si vzpomínala na osudy malých sester, které už ve dvojce dávno nejsou malé, ale mají dávno své rodiny a nesou si své osudy. Je to hezky prolnuté, protože postavy často vzpomínají na to, co se dělo v minulosti a tím si krásně rozpomenete na první díl.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Narodila jsem se a žiju nedaleko Ostravy, přesto jsem neměla o některých historických událostech, o kterých kronika pojednává, ani zdání - ve škole nám o tom nikdo neřekl a pamětníci z mého okolí vzpomínali na jiné události. Velmi silný příběh, přečtený jedním dechem a smekám před úžasným stylem, jakým je napsán! A co bych nepřiznala, v závěru už jsem měla písmenka rozmazána - a špatným zrakem to nebylo....Doporučuji a rovnou jako povinnou četbu!!!