Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463564/bmid_sikmy-kostel-2-OLb-463564.jpg
5
3832
3832
Šikmý kostel série
< 2. díl >
S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám a možnostem, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se v druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Skvělé napsáno, něco takového tu chybělo. Jen prvních sto stran mě úplně nebavilo. Potom to začalo být lepší. První díl se mi líbil o něco více. Hned na začátku překvapil poutí za solí a potom, jakmile se člověk zžil s postavami, tak začaly umírat (důlní neštěstí). V tom druhém díle se dlouho nic zvláštního nedělo. Pak to ovšem začalo být kruté.
Z postav mě zklamala Ženka :-). Zamilované dívky spíše dělají hlouposti a riskují kvůli své lásce cokoliv, tak mi to úplně nesedělo.
Ještě bych vytkla drobnost a to, že tam postavy jsou spíše ateisté (anebo se o tom nemluví) a pokud je někdo věřící, tak se to řeší zcela výjimečně. I když tam je zmínka o mši, nebo nějaké myšlenky Julky o víře, tak to je všechno a co si vzpomínám na babičky a jejich vyprávění, tak to bylo spíš naopak. Víra byla pro ty lidi velkou nadějí a upínaly se k ní. Neznamená to, že neměli pochybnosti, ale víra byla pevnou součástí jejich životů. Z příběhu mi to tak úplně nevyznívá.
Těším se na další díl! Krásně se čte o rodném kraji a o životě našich předků. Myslím na ty lidi, kteří už nemohou promluvit a dost si vytrpěli. A na krásné město, které už neexistuje.
První díl této románové kroniky z Karvinska jsem přečetla doslova jedním dechem a moc mě potěšilo, že i druhý díl, ve kterém autorka sugestivně líčí události z let 1927-1945, byl stejně čtivý a zajímavý. Autorce určitě muselo dát velkou práci zjištění všech reálií z této pohnuté doby, takže velmi oceňuji, že čtenáři přiblížila i takové události, které byly po dlouhá desetiletí utajené. Životní příběhy jednotlivých postav z prvního dílu se zde dramaticky rozvíjejí a přesto, že jde často o velmi tragické osudy, opět je tu místo i pro poetické, odlehčené pasáže. Tato kniha vás zkrátka vezme za srdce a dlouho budete o přečteném přemýšlet...
Naprosto dokonalá kniha. Marně vzpomínám,kdy jsem četla tak dobře napsaný román. Umím si ji představit jako bestseler ,který by jistě zaujal čtenáře nejen v ČR.
Nevím,co mě bavilo víc,jestli jednotlivé příběhy nebo popsaná historie .
A co opravdu oceňuji,že autorka nikomu nestraní . Nikdo není dokonalý klaďas ani záporák. Jsou to prostě lidé se svými chybami i klady.
Celá kniha je tak uvěřitelná .
Nemá smysl rozebírat složité poměry na pomezí Polska a dnes severní Moravy .
Co se mi dál líbilo je doba okupace Němci. Knih o utrpení v koncentračních táborech je mnoho,ale myslím,že jsem zatím nečetla knihu popisující strádání obyvatel v "normálním" prostředí.
Těch věcí,které mě nadchly je mnoho,ale samozřejmě je na každém,aby si našel to svoje.
Pro mě je ještě taková malinka třešnička nakonec, částečka se odehrává v mých rodných Hustopečích .
No ale teď je přede mnou jiný problém ,jakou knihu teď číst ? Něco tak skvělého jako Šikmý kostel asi hned tak nenajdu .
Paní Lednická nezklamala,její kniha ŠIKMÝ KOSTEL 2 mě opět ,,přibodovala" na pár večerů ke čtení a ,,hltání" každého písmenka v této knize,přesně tak,jak jsem ,,hltal" první díl.Ačkoliv si rád přečtu pěknou knihu,rozhodně nepatřím mezi ty čtenáře,kteří čtou stále.U této knihy jsem ale dokázal vydržet až do pozdních nočních hodin,nedočkavě jsem otáčel další a další stránky až byl najednou konec.Vzhledem k tomu,že žiji od narození v Havířově,není mi tento kousek země v němž se děj knihy odehrává tedy neznámý a při čtení jsem si představoval,jak to tady muselo kdysi být.Tyto představy byly umocněny také tím,že se rád toulám po místech,kde kdysi byl život a dnes jsou zde pouze pole,nebo jen skryté připomínky minulosti.
Možná právě díky paní Lednické a jejího Šikmého kostela pochopí čtenáři,kteří zde nežijí,že i tato část ČR má svou historii a své kouzlo.
Opět vynikající práce, paní Lednická smekám před Vámi. Neskutečně precizně zpracované, do posledního detailu. Kolik hodin práce asi zabere zpracování tématu a nastudování informací? V první části knihy autorka nenásilně připomíná děj prvního dílu, aby se čtenáři, kteří jej četli již dříve, lépe zorientovali. No a pak jste přímo vtaženi do nelehkých osudů rodiny a jejich blízkých, prožíváte radosti a starosti, pomáháte jim se rozhodovat v těžkých chvílích, abyste pak zjistili, že tohle nebylo zrovna správné rozhodnutí. Kdyby člověk mohl některé věci vědět dopředu...V závěru knihy zajímavá obrazová příloha.
Šikmý kostel je prostě kniha, jejíž hrdinové se vám vryjí pod kůži. Prožíváte s nimi všechny radosti i pády, jako by to byli vaši blízcí přátelé. Část z války se četla špatně, odpočítávala jsem si v duchu: vydržte ještě dva roky, už jenom rok... I přesto, že to není příliš optimistické čtení, objevují se v ději sem tam i malé radosti, které všechno nakonec kupodivu převáží - alespoň u mě. Zkrátka všechny špatné věci v knížce jsem se zatajeným dechem přelouskala, ale o to více mě pak těšily ty malé radosti obyčejného života :)
Těžká doba to byla… Která? No vlastně všechny…!
V místech svárů, spojů, třenic mezi národy to asi jiné být ani nemůže, dokud jsou lidé lidmi.
Nelehké živobytí a osudy každé z postav!
Jsem zvědavá na třetí díl!
Pokračování Šikmého kostela mi dalo přesně to, co jsem od něj čekala. Autorka ladně převyprávěla osudy jedné rodiny ve třech generacích a bouřivé události první půlky dvacátého století. Styl autorky je velmi čtivý a čtenářsky nenáročný - ovšem emočně velmi náročný. S postavami jsem velmi lehce splynula a soucítila. Neobyčejná kniha.
Přestože jsem si nechala na hodnocení dvoudenní odstup, stále nevím, jak se s ním poprat. První díl mě nadchnul, tento druhý emočně vyždímal. Bravurně předvedená historie regionu pomocí popisu života jedné rodiny. A i když toho na ní paní spisovatelka naložila víc než dost, příběh působí uvěřitelně a do skutečných událostí a míst zapadá naprosto dokonale. Děkuji paní Lednická.
První díl byl skvělý, ale tenhle je snad ještě lepší. Já miluju rodinné ságy. A tahle knížka mě navíc dostala svým historickým pozadím. Dodneška jsem nevěděla o tak silné řevnivosti mezi Čechy a Poláky. Vlastně bych to měla napsat obráceně. Mezi Poláky a Čechy. Možná se to dneska už ve školách učí, ale já jsem vzdělávaná v socialismu. Tam se nehodilo psát o takových věcech.
Naprosto úžasná knížka, všem doporučuji
Já jsem autorce už vzdala hold v recenzi první knížky. Je až neuvěřitelné, kolik zápalu a energie věnuje psaní této trilogie. To je výjimečné, a proto stojí za to, je otevřít a přečíst. Přiznám se, že nemám rada témata války, ale zde je v popředí líčení pocitů a příběhů. Druhý díl je lepší:)
Právě jsem dočetla a určitě to budu mít v hlavě hodně dlouho, nebo spíš napořád. Hltala jsem stránku za stránkou, zvědavá na další osudy celé rodiny a všech těch lidiček okolo. Naprosto úžasné čtení.
Kde začít... i když jsou příběhy postav fabulace, tak to ve mě vzbouřilo dost emocí. Celé to čtení ve mě doznívá....Je mi líto, že jsem četla tak rychle.
Příběh:
Ženky: jak zoufalý,smutný a nalomený člověk
dokáže v životě nasekat takových blbin ,že
si ho zvládne dost pokazit ,otrávit.Ale zase
na druhou stranu lze za včasu procitnout a
chytnout zas život za otěže ....těším se jestli
se dozvím kam až to Ženka s Jůlinkou došli
na své cestě.
Barka: Ta toho zkusila.Je jen zázrak,že nezahořkla
jako její máma.
Leon: Toho musí mít rád každý :)
Fanka: Té toho přece jen na kříž naložili přespříliš.Je
až ku podivu ,že se nezbláznila.
Asi bych tak mohla pokračovat.Měla jsem je svým způsobem ráda všechny.Všechny ty obyčejné lidi v té hrozné době. Děkuji autorce za informace a doplnění historie ze této části naší země. Doufám ,že se tam někdy podívám. Nějaké informace o tom to kraji jsem si už dohledala, až tak mě kniha zaujala. Kdyby těch hvězdiček bylo deset dám deset.
Po výborném prvním dílu následuje snad ještě lepší díl druhý . Barka , Ludwik , Julka , Ženka , Halka a mnozí další zažívají relativně klidná dvacátá léta , aby je ovšem brzy vystřídala hospodářská krize a nástup nacionalistických nálad , který dokáže rozdělit rodiny a přátele na dlouhé roky. S postavami zde vyloženě žijete, dýcháte , smějete se a pláčete. V knize je pár tak silných momentů, že jsem se slzám neubránila. Děkuji autorce za doplnění hodin dějepisu . A moc se těším na další díl ...
Tuž, co wum bydzie dziolcha z Olbrachtic muwic, to se radszy przeczytajcie sami, gizdi.
A teď zpátky od "po našymu" ke knížce samotné.... Naprosto úžasné, Karin by měla dostat čestné občanství města Karviné, Ostravy, Stonavy, Těšína i Czeszyna za to, co pro náš region udělala! Čtení knížek mi vrátilo vzpomínky na vyprávění mé babičky - Češky, pohled na válku očima dítěte, když přišli Poláci a hned zas Nemci, nebo starzyka, který z Křivého dolu pochází, vzpomínky ze školní návštěvy Životického muzea nebo ostravského "Horníka". Dnes už se Češi a Poláci naštěstí jen špičkují v hospodách nebo si posílají vzkazy přes Olzu v době pandemie, ale čas od času starší doba pronikne na povrch. Třeba moje polská babička několik měsíců nemluvila s mým českým tátou, že nás dal do české školy... když přijedete do naší vesničky, najdete všechny místní cedule dvojjazyčně z rozhodnutí koho a proč? dnes se jim jen smějeme, při nedělní návštěvě kostela se můžete nechat překvapit jazykem mše, ale jinak je toho mnohem víc, co nás spojuje než rozděluje, konec konců, máme vlastní jazyk, kterému nikdo nerozumí.... Jen nevím, jak přesvědčit databázi knih, že 5 hvězdiček je žalostně málo! Opravdu díky Karin i Vašim dětem, že to vydržely!
Ještě pořád ve mně doznívají a v myšlenkách se s nimi loučím... ty těžké osudy hlavních hrdinů Barky, Ludwika, Julky a jejich rodin. A přemýšlím nad tím, jaký byl dříve život krutý, těžký a my dnes jsme již nějak změkčilí a slabí, nemáme tolik vnitřní síly a odolnosti... I Šikmý kostel nás v tomto smyslu může posílit a dodat energii. Díky za něj !!
P.S. Já byla šťastná z té naděje, která se objevila na úplném konci. Tolik jsem ji potřebovala, zrovna jsem byla z tolika ran osudu ve smutné náladě a naděje všechno změnila ! Naděje pro Ženku...
Naprosto skvěle napsané pokráčování románové kroniky starého města Karviná tentokrát v letech 1921-1945.Prožívala jsem nelehké žití knižních hrdinů,měla jsem moc ráda Ženku a fandila jí,ale pak v dospělosti zklamala svými jednání.... .
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Sága Šikmý kostel mi svou osnovou dost připomněla Follettovu trilogii Století. Na rozdíl od Lednické ale Follett píše květnatěji a živěji. Přestože mě oba dosud vyšlé díly Šikmého kostela bavily, nemohl jsem se ubránit dojmu, že kdyby osudy postav nebyly jejich historickou daností tak mrzuté, nebyla by kniha tak působivá, protože Lednická prostě není Follett.