Romeo a Julie
William Shakespeare
Jedna z nejslavnějších tragédií Williama Shakespeara.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2008 , Tribun EUOriginální název:
Romeo and Juliet , 1595
více info...
Přidat komentář
Recenze, která o mém vztahu k tomuto dílu vypoví vše: http://knihy-jsou-duvodem-k-ziti.blog.cz/1707/romeo-a-julie-william-shakespeare.
Příběh Romea a Julie se stal mou láskou již dávno, avšak přečtení této knihy mé srdce hluboce naplnilo nádhernými verši, do nebe volajícími svou genialitou.
,,Ach, Romeo, Romeo, proč jsi Romeo?"
Ach, Romeo, Romeo, kde jsi Romeo?
Nádhera.
p.s.-neodpustím si,abych trochu nezapropagovala Zeffirelliho film z roku 1968 s Olivií Hussey a Leonardem Whitingem,protože oni jsou tam tak překrásně praštění..
Nejkrásnější a nejtragičtější příběh lásky, ovšem z dávných dob :) (na dnešní dobu se už neobětuje tolik mrtvol pro jednu naivní pubertální lásku ). Neexistuje snad nikdo, kdo by jej neznal, přesto málokdo se jím v knižní podobě prokousal. A kolik moderních podob už se jí dostalo.
Kouzlo tohoto díla přetrvává, každý jsi z něj vezme to své. Je dobré ho znát, ale dle mě má Shakespeare mnoho lepších děl.
Drama mě prostě nebaví a s tím se nedá nic dělat. Kdyby aspoň nemluvili ve verších a hádánkách, tak bych tomu možná i rozuměla.
Strašný sladkobol. Příběh jistě pěkný, a kdysi jsem o něm smýšlela taky jinak, ale teď když už jsem životem protřelejší v tom vidím, jen nesmyslnou pěknou pohádku pro puberťáky. Nicméně tím nechci znehodnocovat dílo jako takové - Shakespeara uznávám jako výborného autora a souhlasím s tím, že by to mělo být v povinné literatuře. Však se z toho čerpá a dělá milion filmových adaptací.
Shakespeare byl bezesporu génius ale... Jak ho mohlo napadnou napsat tuhle slaďárnu? Kdyby žil o pár století později, třeba by knížka vypadala úplně jinak. Jestli to tak jak Shakespeare popisuje v tehdejší době chodilo no tak to je dost smutný. Ale je to klasika co se dá dělat. Ale prostě i modernější nastudování tohoto díla mě už asi nikdy nepřinutí, abych na tento příběh koukala jinak. Shrnuto a podtrženo viděla jsem celkem 4 různá nastudování Romea a Julie a při každém jsem kroutila hlavou nad tím, jaká je to vlastně blbost. Takže pardon ale tohle se mi nikdy na rozdíl od krále Leara nebo Othella líbit nebude. A nespravila to (spíš ještě zhoršila) ani Tereza Voříšková v roli Julie na Shekespearovských slavnostech (nejhorší nastudování, jaké jsem kdy viděla).
Hra o afektované zamilovanosti, ne o lásce. :-( Na základce jsem taky jednu takhle miloval. Bohužel bydlela v domě bez balkonu. To byl konec. Tragický konec naší pečlivě budované třídenní lásky.
Kdyby to napsal Wilda dneska jako scénář, tak by v tom mohla hrát třeba Majlí Sajrus nebo Hilery Daf... hodně těžká slaďárna - ale za famózní scénu s Merkuciovou smrtí (spojler tady snad nehrozí) a za to, že díky tomu Nino Rota složil nádhernou hudbu, tam těch pět napálím.
Nesmrteľný príbeh, ktorému nesmrteľnosť zaistila doba, v ktorej bol napísaný. Udiať sa to dnes, tak tých dvoch puberťákov nechám napospas ich hlúpemu rozhodnutiu a ani tú knihu nedočítam. Takže chvalabohu za Williama :)
Takže díky úžasným přednáškám pana Hilského teď vím (mimo jiné), že tahle hra je plná sonetů. Na samém začátku promlouvá Chór formou sonetu, což se pak opakuje i ve druhém dějství. Úplně první rozhovor mileneckého páru v domě Kapuletů je také sonetem. A nejen to, na mnoha místech se Shakespearův text Shakespearovým sonetům podobá.
Nesmírně zajímavé mi přišlo také to, že Montekové mohou být vlastně katolíci. Už jen to jméno (v angličtině Montague) - lord Montague byl katolík, ovšem věrný královně Alžbětě, která nad ním držela ochrannou ruku. Když si pak za Kapulety dosadíme prostestanty, máme hned důvod nesnášenlivosti rodů, v Shakespearově době aktuální.
No...
Použitý jazyk je skvost, to se musí nechat. Líbí se mi slovní hříčky, obraty i to, jak je to kolikrát ironické, až sarkastické. Ale ten děj. Božínku, ten d-ě-j.
Takže abych si to ujasnila - naše milá Julinka, ve svých třinácti (skoro čtrnácti, pardon) letech se zamiluje do přelétavého Romea, který byl do doby, než poznal naši roztomilou suicide girl, zakoukán do slečny jiné. V pořádku, ve svých patnácti letech má na to právo. Ale může mi někdo prosím vysvětlit, proč ve chvíli, kdy ji potkal na jedné z nóbl tančovaček, se do ní okamžitě zamiloval a začal ji líbat? Cožpak neměl ještě před pár vteřinami neuvěřitelné depky, jelikož hochova, dle jeho naivního pubertálního mínění, životní láska o něj neprojevovala zájem? Takže naše milovaná Julinka (která byla, chuděra, teprve nedávno zasvěcena do tajů ženského těla a všemožných prokletí, které s sebou přináší) se stala pouhou záplatou. Romeo, proč jsi jen Romeo, ty pako jedno korunovaný? Takhle se zlomený srdíčko neléčí! Chudák holka. Kdybych měla použít dnešní výrazivo, obdařila bych ho titulem "labilní fuckboy." To zaprvé. Když tedy pominu, že se do sebe zamilovali, aniž by o sobě cokoliv věděli.
Věc další. Romeo, ty jelito, ona by ti dala, slyšíš, dala by ti! Dokonce se to pro vás i uchystalo! Veškerý ty teatrální výstupy byly naprosto, ale úplně zbytečný. Bod dvě. A asi i ten hlavní. Rozvedu to - znali se pár dní a už se bezmezně milovali. Ne. Nebyla to láska, ale pouze hormony. Adrenalin, nic víc. Kdyby se ti dva spolu vyspali dřív, tak a)třeba by si ujasnili, jestli by spolu být tedy chtěli nebo ne b)uklidnili by si hormony c)dost zbytečných věcí by se nestalo. Ale tou dobou běhal Freud ještě po horách, takže to přikládám jejich mladičkému věku a tomu, že na ně rodiče v dětství málo stahovali ruku.
Jakože pardon, ale zamilovat se během pár dnů (ke všemu když je vám tolik, co jim), je fakt stupidní. Nebyla to láska, ale hormony.
Ale možná dobře, že se nakonec oba zabili. O dva stupidní puberťáky na světě míň.
Žádná příběh velké lásky, ale splašených hormonů.
(Oukej, menší update - beru zpět toho "fuckboye" protože, guess what, on umřel jako panic!)
Až k smrti krásně líbá jeho jed.
Ze začátku jsem k tomuto dílu byla trochu skeptická, protože tenhle příběh je světoznámý a tak se může zdát už ohraný. Ale má svoje kouzlo a každý by si tuhle knihu měl na vlastní kůži přečíst.
Na to, že je to klasika a oblíbený příběh už mnoho generací, mě tento příběh moc neoslovil, četl se mi těžko a popravdě jsem to už chtěla mít za sebou. Prostě další knížka z povinné četby. Jediné co jsem opravdu ocenila byla krátkost příběhu (naštěstí) a zapsaní veršů do scénáře. Ale básnicky je to moc dobře zpracováno.
Však srdce bude jímat zas a znova
žal Juliin a bolest Romeova... Nádhera!
Příběh lásky, která měla tragický konec a skončila smrtí obou milenců jen kvůli tvrdohlavému nepřátelství mezi dvěma šlechtickými rody.
Klasika, kterou jsem si musel přečíst. V tomto díle mě fascinuje schopnost ukrýt a obsáhnout moudra ve veršovaném textu, jeden z mých nejoblíbenějších úryvků:
Tak prudká vášeň mívá prudký konec
a stravuje se jako střelný prach
v polibku s ohněm, na vrcholu. Sladkost
přemírou lahody se zprotivý
a místo chuti k jídlu budí odpor.
Zněj proto míru v lásce, ať je stálá:
zmešká, kdo otálí, i ten, kdo cválá.
Doporučuji - 90%
Příběh, který každý zná ať už četl/nečetl knihu nebo viděl/neviděl filmové zpracování :) Nečekala jsem od toho nic více, než už jsem vlastně věděla, ale musím říct, že mě to celkem překvapilo a bavilo. No a dokonce i když jsem věděla co mě na konci čeká, dostalo mě to :)
Romeo a Julie je klasika, snad jsme to ani nemuseli číst a stejně víme o čem to je a jak to končí. Musím říct, že jediné, co mě na knize opravdu bavilo byl právě tragický konec, který podle mě i z knihy, která moc nenadchne udělá nakonec něco dobrého. Mě příběh vlastně ani moc nezaujal, přišlo mi to takové zdlouhavé a až moc "básnicky" psané. Možná bych z knihy měla lepší dojem kdybych kdybych nevěděla dopředu konec a kdyby kniha nebyla tak oslavovaná a opěvovaná. Ale zas úplný propadák a zklamání to také nebylo.
Štítky knihy
láska smrt zfilmováno divadelní hry tragédie William Shakespeare, 1564-1616 divadelní programy klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Kniha Romeo a Julie je v
| Právě čtených | 76x |
| Přečtených | 10 109x |
| Čtenářské výzvě | 925x |
| Doporučených | 261x |
| Knihotéce | 853x |
| Chystám se číst | 363x |
| Chci si koupit | 64x |
| dalších seznamech | 82x |
Kdo by naznal příběh Julie Kapuletové a Romea Monteka? Příběh plný intrik, vražd, emocí a nenávisti, jak poplatné v každé době. Tato kniha není mým šálkem kávy ať už zdůvodu otráveného nedorozumněný na konci či naprosto zbytečných úmrtí. Obecně pan W. Shakespeare nepatří mezi mé top autory. Tento příběh byl posléze přepracován mnohými autory, ve kterých je nastíněna spekulační otázka, zda hlavní hrdiny nešlo zachránit. Zkrátka nekonečný a dokolečka opakovaný příběh...