Poslední přání

15.02.2020

Zrovna to na něj vyšlo a poslechla jsem si ho jako svou druhou audioknihu. Geralt má skvělý hlas, zato Marigold si myslím že byl hlasem přeceněn.

Moc povedené, doporučuji.

13.02.2020

Celé sérii jsem se roky vyhýbala v domnění, že tohle není pro mě. Seriál na Netflixu se mi ale nevyhnul a po jeho shlédnutí jsem prostě musela začít číst (poslouchat). Jsem neuvěřitelně překvapená. Propracovaný svět a jazyky jsou v tomhle žánru samozřejmostí, ale překvapil mě přesah a odkazy v knize. Od genocidy, rasové nenávisti atd. Pokračují dal a jsem moc zvědavá co mě čeká.

13.02.2020

Hodnocení celkem vypovídá. Knihu jsem si půjčila od synovce, který jinak nečte, ale tuhle sérii hltal. Čte se to dobře. Někdy jen nechápu úplně souvislosti mezi kapitolami. A kde byl v knize potom dál objasněný prolog? Nějak jsem úplně nepochopila ani ten konec. Asi to bude v dalším dílu. Ale jinak se to čte hezky. Napínavý, čtivý, ani místy humor tam nechybí. Dobro vítězí nad zlem..nebo v tomto případě menší zlo nad větším zlem. Mezi fantasy knihami je tato zatím nejlepší co jsem četla. Doporučuji.

11.02.2020

Obrovská klasika. Kdo hraje Dračí doupě nebo něco podobného a nečetl tuhle knížku, měl by to co nejdřív udělat. Přišlo mi zajímavé, jak velký prostor dostávají v knížce souboje s netvory. Až si lze občas představit, jak u toho Sapkowski sedí a hází za každého kostkou na útok i na obranu a s náramnou radostí se rozepisuje o každém výsledku. Paráda. Moc jsem si to užil.

11.02.2020

Ať počítám jak počítám, je to po LOTR a Hobitovi a Silmarilionu (což je v podstatě jeden svět) první jiná fantasy. No dostal jsem se k tomu přes své okolí a tak vůbec... vždyť je kvůli tomu docela pořád nějakej povyk. Myšleno kolem PC hry. No bylo to zajímavé, přestože nemám k fantasy žádný velký vztah (s výjimkou LOTR universa).
Každopádně mi tento úvodní díl přišel spíš jako takové intro, v podstatě se totiž nejedná o ucelený příběh, ale o různé (byť svým způsobem provázené) epizody. Docela by mě zajímalo, jestli autor předpokládal, že těch knih napíše celou řadu.
Zábavný byl i styl psaní, musím říct, že dost neotřelý. Zajímalo by mě, jak dobře to šlo překládat. Přecijen polština je pro našince jistě uchopitelnější než angličtina.

09.02.2020

Nemohu moc srovnávat se žánrovou literaturou, jsem jí políben jen velmi zlehka. Líbil se mi ale nadhled, sympatická nemělkost postav, živé a vtipné dialogy. Netuším, jestli psal autor první díl jako samostatné povídky a pak je pospojoval, ale pokud ano, není to nějak okatě lepené. A čte se to samo. Za mě překvapivě dobré a rád sáhnu po další části.

07.02.2020

Zaklínač – fenomenální série, která nemá obdoby, která si jde svou vlastní cestou. Jistě je tu vynikající Hra o trůny (knihy, ne ta z prstu vycucaná, překombinovaná seriálová blbina…), Pán prstenů a mnohé a mnohé další, ale tyto série nejdou srovnávat – žádná z nich není lepší nebo horší, jsou jen jiné. Co ale mají společné, je úžasný propracovaný svět, Sapkowski se v mnohém nechával inspirovat reálným světem, reálnými událostmi – od poskytnutí bratrské pomoci Severnímu Aedirnu/ Dolní marce, přes pogromy a ghetta pro nelidi, až ke konečnému řešení jejich otázky. A to nemluvím o slovanské mytologii, mnoho románů s tímto předobrazem na trhu není. Dále citáty a repliky historických i fiktivních osobností, v paměti mi utkvěl třeba tento: „Toho bohdá nebude, aby nilfgaardský maršál z boje utíkal.“ A samozřejmě pohádkové náměty, s často ne tak pohádkovým koncem (nebo je to spíše návrat k jejich původním verzím? :)). Historický, morální i filosofický přesah je jedna z mnoha silných stránek této série.

Ale blíže k příběhu – zaklínač, zabiják příšer, ochránce lidstva před temnotou; jistě to je pravda, ale mnohdy si sám rozumí více s příšerami než s lidmi. Sám hlásající neutralitu, ale často jej okolnosti zavedou mezi krále, guerillové bojovníky – Veverky, a samozřejmě mezi čarodějky. A tak prostý zaklínač řeší nejen morální dilemata, zda zabít či nezabít abstinujícího krvesaje, ale i které zlo je menší – a která nestvůra nejhorší. Pletky s čaroději, a zejména čarodějkami, mají své kouzlo, od cynického humoru, přes různé pletichy, až k milostným romancím – tu delším, tu kratším. Ale to nejsou jen čarodějky, sem tam nějaká ta princezna či medička třeba – aneb: „vědmák, schovejte ženské“. Každá postava má svou osobnost, chová se uvěřitelně a ne samoúčelně. A právě propracovanost je další z vynikajících stránek knihy – i záporáky jsem si tu oblíbil. Což je další plus – vlastně většina postav není vyloženě záporná – je Renfri padouch nebo oběť? Nebo Veverky? Čarodějky nejsou jen arogantní megery po plastice a trpaslíci nejsou jen tupí balící, neustále chlemtající pivo.

Jazyk knih je naprosto skvělý, od trpasličího nářečí, až po latinu. Možná je to dáno i překladem z polštiny, kde se dá plně využít krása a záměr slovanského jazyka. Překlepů je většinou jen velmi málo, více mi jich přišlo v šestém a sedmém dílu, ale ani tak neztěžují srozumitelnost příběhu. Názvosloví je konzistentní v průběhu všech 8 dílů. S jazykem souvisí i humor, cynismus a sarkasmus dialogů, což ideálně s trpasličím stylem vyjadřování působí skvěle.

Co se týče prvních dvou dílů – povídková forma možná občas znesnadňuje pochopení motivů Geralta a jeho nejbližších nebo orientaci v čase, ale zase je to skvělé seznámení se světem zaklínače, také právě zde je nejvíce pohádkových motivů, které jsem již naznačil výše. Tedy pokud váháte nad koupí celé série, tak první dvě knihy určitě napomohou v rozhodování.

Románová část je sice pojata trochu jiným stylem, ale mě se líbila více. I když je škoda, že Geralt nepoužívá znamení jako v povídkové části (snad jen občas Aard?). Příběh má spád, přesto nejsou opomenuty reálie světa a činy postav nejsou nijak uspěchané, vše má svůj důvod a cíl. Výcvik Cirilly nechal nahlédnout do kasty samotných zaklínačů a později i do tajů magie. Líbily se mi podrobné popisy alchymistických a technických postupů nebo některých bitev – třeba bitva u Starých Zadků, chcete-li bitva u Brenny. V jiných románech se občas takové události odbydou na jedné stránce, ale zde byl pohled na samotné bojiště, velení i polní špitál; navíc ne všechno šlo podle plánu. Naopak zklamáním pro mě byla epizoda na hradě Stygga, příliš uspěchané, a to jak po stránce plánování, tak samotného provedení… že by autor potřeboval příběh už zakončit?

Poslední, osmý díl měl sice také své kouzlo, zejména ve větším přiblížení minulosti Yennefer, Geralt se rozpomněl, že má znamení, a většího prostoru se také dočkal Marigold. Ale přesto tento díl vnímám jako nejslabší ze ságy, byť stále nadprůměrný, a to nejen ve svém žánru.

Závěrem – úžasný svět, slovanské (částečně také germánské) reálie, nic není černobílé, filosofický přesah – určitě 5/5.

A k seriálu od Netflixu – není vyloženě zprzněný, ale… Nejdříve Geraltovy povídky – chápu, že musí být zkrácené, a tak je považuji za vcelku dobré, i když zrovna tridamské ultimátum chtělo více rozvést. Mimochodem první díl považuji za nejlepší, takže jak jsem měl před samotným shlédnutím obavy, tak mě první díl docela navnadil (teda až na ten boj pod půl metrem vody s čtyřmetrovým zvířátkem), ale měl jsem se držet svého skepticismu. Yennefeřina linka je také dobrá, i když se nedrží tak úplně předlohy (o Yennefeřině minulosti toho je známo velmi málo, takže šlo o zaplňování bílých míst); v její lince se mi vyloženě nelíbila akorát druhá bitva o Sodden, to bylo prostě úplně mimo. Cirillina linka nenaplnila svůj potenciál vůbec, kdyby si autoři seriálu alespoň úplně zbytečně nevymýšleli blbosti, to už by bylo lepší celý Brokilon vynechat než to, co tam provedli… Když už se tedy odmítli držet předlohy, tak to mělo mít aspoň hlavu a patu, ale ani to se nestalo… Nevadilo mi ani až tak to duhové obsazení (dejme tomu, že sem tam nějaký voják nebo kupec zůstal v Severních královstvích), ale s černým dětským elfem to teda přehnali; à propos, kolik že v celé sáze bylo dětí elfů (ať už jakkoliv barevných)? – Neodešli v podstatě všichni mladí elfové, kteří mohou mít děti, s Aelirenn? Dále, podivně pojatý Cahir a naprosto idiotský Marigold. A ještě jedna otázka do pranice – skutečně Calanthé prováděla nevyprovokované výpady vůči elfům a až tak nesnášela čaroděje, nebo je to další zbytečný výmysl scénáristů? Abych to shrnul, pokud by nezprznili celou Cirillinu linku a postavu Marigolda, moje hodnocení by bylo pozitivní, ale takto při nejlepším průměr, a to zejména za doplnění Yennefeřiny minulosti a choreografii soubojů. Ale jak jsem začal – vyložený paskvil to není – a tak se podívám i na druhou řadu.

05.02.2020

Asi jako většina lidí, tak i já jsem knihu znala, ale dostala jsem se k ní a po seriálu. Kniha je super, je tam napětí, akce, rychle se čte. Povídky jsou ucelené, některé mě bavily víc, například Zrnko pravdy a možná proto, že to nebylo v seriálu a já si užila jen knihu.

04.02.2020

Po odehraném Witcherovi 3 včetně datadisků a shlédnuté 1. sérii seriálu Netflixu přišla na řadu i kniha. Bylo zajímavé sledovat spojitosti mezi hrou, seriálem a předlohou - knihou. Nicméně některé povídky jsem četl spíše z povinnosti. Některé zase byly o dost lepší. Každopádně zkusím i 2. díl.

31.01.2020

Zaklínače jsem si chtěla přečíst delší dobu a musím říct, že první kniha ne naprosto oslovila. Nechybí napětí, vtip a celkově se kniha čte dobře. Tak a jdeme na další díl :)

29.01.2020

Ačkoli nejsem příznivcem milionu ras, tisíců království a vymyšlených jmen, která ani nejdou vyslovit, jde o dobře čtivou a nenáročnou knížku. Je na ní z větší části založen děj první série Netflixového seriálu.

28.01.2020

Zaklínače jsem si chtěla přečíst již několik let, ale pořád jsem to odkládala ze strachu, že to nebude tak dobré jak jsem doufala. Mile mě překvapilo zjištění, že mé obavy byly zcela zbytečné a jako milovník fantasy literatury se s chutí pustím do přečtení celé série.

28.01.2020

Páni. Ze seriálu jsme byla nadšená takže jsme si okamžitě musela přečíst knížku a už chápu co na tom všichni vidí. Příběh mě nadchl. Zajímalo mě jak moc se seriál drží knížky a byla jsem příjemně překvapena. Hned jak to bude možné se vrhám na další díl.

28.01.2020

Skvělý úvod do světa zaklínače.

27.01.2020

Číst to na zakladní škole dám 100%. Teď v 35 letech dávám 90% :)

26.01.2020

"Dej si pozor," upozornil soupeře, "ještě krok a budeš svoji ruku hledat na podlaze."

Na Zaklínače jsem se chystala už dlouho. A teď se ptám sama sebe, proč jsem se na něj nevrhla hned po hlavě?! Tomuhle se říká zábava!

"... proto také se zde naši dědové usadili, elfy vyhnavše."
"... Elfy vyhnavše, ale starý elfský název měnit za nutné nepovažovavše ..."

Mluva pestrá a vtipná, není co vytknout. Postavy zajímavé s prostorem pro vlastní fantazii. To mě baví. Nejvíc se mi líbí Nenneke a čert :-) naopak mě nadmíru vytáčí Marigold a o to je to zábavnější. Co nejdřív se musím vrhnout na další díl. Uk uk! :-)

"... Rytíř bez jizvy je k*kot, a ne hrdina. Optej sa ho, hrabě, uvidíš, že je rád."

26.01.2020

I já patřím mezi ty, kteří se této knize (nevím proč) roky vyhýbali. Ne, že bych si ji nechtěla přečíst. Právě naopak, vždycky patřila mezi ty, které si jednou chci přečíst. Ale to jednou by asi nikdy nepřišlo, nebýt seriálu. Kniha mě moc bavila, mám ráda fantasy a až je mi líto, že jsem si ji přečetla až teď. Nicméně plných pět hvězd udělit nemohu, ač se kniha četla sama, poslední kapitoly mě nudily. Přesněji řečeno povídka Na konci světa. Čert mé hodnocení zkrátil o jednu hvězdu.

25.01.2020

I já jsem nakonec propadla jednomu z největších fenoménů dnešních dnů, ačkoliv se tomu většinou vyhýbám a Zaklínače jsem četla zároveň se seriálem. Nakonec docela chápu, proč tvůrci seriálu zvolili zrovna tenhle způsob vyprávění (na nějž si většina lidí dost stěžuje, a ano v seriálové podobě je dost zmatečný). Geralt je velice charakterní postava, jen v knize o trochu lidštější, a co se týká knihy samotné, tak musím říct, že napříč jinými svého žánru docela zastarala, alespoň, co do děje prvního dílu. Dnes už mě předělané pohádky opravdu příliš nenadchnou, znám i lepší zpracování. Přesto dávám sérii šanci a brzy se pustím do dalších dílů.

20.01.2020

Elfové, trpaslíci, magie, kouzla...skvělé :-) Pro milovníky fantasy je to povinnost :-)