Poslední přání

29.03.2020

Přečteno už několikrát, tentokráte odposlouchané jako audiokniha, kterou všem doporučuji. A co dodat, je to holt první díl, který je spíše pohádkový, ale dokonale vás navnadí na další.

23.03.2020

Možný SPOILER

Je zajímavé, že před seriálem z produkce Netflixu, jsem se o Zaklínače moc nezajímala. Věděla jsem, že tu byly knížky (o přesném počtu jsem neměla ani tucha, přiznávám), seriál (ten jsem neviděla, i když si vzpomínám, že ho na ČT určitě dávaly) a hry (bohužel nejsem herní typ, takže asi tak). Nicméně se musím přiznat, že mě nový seriálový Zaklínač opravdu chytl. Z toho vyplývá, že se mi to až tak líbilo, až mě to dokopalo k přečtení knížek. Zatím jsem teda zvládla jen první díl, ale na zbytku se začne pracovat. Rozhodně chci knížky dočíst, než přijde 2. série.
Kniha se skládá z několika povídek a každá z nich má něco do sebe a člověka úplně vtáhnou do děje. Zaklínač začíná povídku "Cesta, z níž není návratu " a pojednává o Geraltově matce Visseně a otci Korinovi. Dále obsahuje: "Zaklínač", "Zrnko pravdy", "Menší zlo", "Otázka ceny", "Konec světa" a "Poslední přání". Mezi jednotlivými povídkami se nachází "Hlas rozumu", který líčí léčení Geralta po střetu se strigou. Na závěr můžu říct, že jsem ráda, že jsem se k Zaklínači dostala, protože teď chápu ten boom kolem. Kniha je úžasná, skvělé se čte a příběhově vás dostane (svět, nadpřirozené síly, magie, postavy).

22.03.2020

Asi s vyjimkou zaveru se mi saga o Zaklinacovi fakt libila. Ale ty povidky jsou proste jeste lepsi, nemuzu si pomoct :o)

20.03.2020

K sáze o zaklínači jsem se dostala až po seriálu od Netflixu. Víc než dekádu patřila tato série k těm "rozsáhlejším, u kterých věřím, že budou dobré, takže si četbu raději nechám na někdy, kdy na ni budu mít opravdu čas". Jako obvykle to byla chyba. Měla jsem o Geraltovi číst už na střední, beztak to bylo poslední období, kdy jsem nějaký čas měla.

Velmi se mi líbí Sapkowskiho styl a slovanský humor. Polští autoři mi jsou rozhodně bližší než třeba autoři němečtí, kteří svou fantastiku zpravidla pojímají buď příliš vážně nebo příliš jednoduše. V rámci žánru je Zaklínač vyzdvihován zcela právem. Geralt je pravděpodobně první hrdina z pera slovanského autora, který úspěšně boří zažitá dogmata fantasy meče a magie a vydává se vlastním směrem. Zachraňování pannen pravda nevadí a Geralt by snad ani nějakým tím panenstvím tu a tam nepohrdl, ale mutant se taky musí nějak živit, že... Jako velký fanoušek Zeměplochy a fantasy parodující fantasy, ze které se vyklube víc než jen parodie a ještě je to nakonec i docela vážná zábava, si hodně všímam nejen co a jak, ale také kdy bylo napsáno a v jakém kontextu. Hráči Zaklínače a ti, kteří se podívali na seriál a napadlo je si knihy přečíst, byť jinak nečtou nebo nečtou fantasy, to podle mě nikdy nemohou plně ocenit, protože jim chybí odpovídající rozhled ve fantastice 20. a 21. století.

Také mám ráda knihy, kde autor pracuje s postavami a netahá je jen po mapě světa sem a tam jako bezduché loutky. Poslední přání k nim patří. Navzdory povídkovému formátu (který mi vůbec nevadí, protože vím, co od povídky čekat a román to není) se v rámci knihy o vývoji postav hovořit dá, protože povídky pocházejí z různých let a tak je vývoj postav v područí vývoje Sapkowskiho autorských dovedností.

Povídky jsou výborné, akorát je trochu nešťastné chronologické zařazení povídky Cesta, z níž není návratu. Úplně novým a Zaklínačem dosud nedotčeným čtenářům dá hned z kraje pocit, že půjde spíš o generickou fantasy. Podle mě by jako bonusový příběh měla být úplně někde na konci. Nejvíce se mi líbily povídky Otázka ceny a Poslední přání, ale Zaklínač byl v těsném závěsu.

17.03.2020

Hru zaklínače jsem začal hrát asi v šesté třídě a tak se mi zalíbila, že jsem si řekl že jí přečtu. Opravdu miluju fantasy jako Harry Potter a pán prstenů a nejdřív jsem se trochu bál ale po knize jsem sáhl a jsem rád četl jsem i ve škole pod lavicí, protože kniha je napsána bravůrně opravdu všem doporučuji.

16.03.2020

Moje asi nejoblíbenější kniha, mám ji přečtenou asi 4x a považuji ji za nejlepší díl této serie. Zaklínač mě provází už od páté třídy jako hra a od sedmé jako kniha.

15.03.2020

Seriál jsem neviděla, ten si nechávám až po přečtení všech dílů, tudíž nemohu a nebudu srovnávat. Nejsem povídkový typ, přesto už teď vím, že musím přečíst i další díly a těším se v nich na románovou formu. Zaklínač se zcela jistě na poličce zařadí na čestné místo mezi HP a LOTRa :-) Je to parádní čtení pro fantasy nadšence. Já jen nechápu, že se mi to do ruky dostalo až teď...

11.03.2020

Na stará kolena jsem objevila Sapkowského. Nedotčená seriálem a hrou na PC jsem si užívala čtení o bělovlasém zaklínači. Byl to zážitek.
Nevím, jak je možné, že se mně, která čtu všechno napříč žánry, zrovna Sapkowski vyhýbal / nebo já jemu?/. Ale nikdy není pozdě na objevy. Jsem ráda, že jsem se se Zaklínačem potkala. Fandím mu a těším se na další díly.

11.03.2020

Tak dlouho na me Zaklinac z police jukal, az jsem neodolala a vstoupila do rozverneho sveta cistokrevne fantazie :) ... Nestoudny a perfektne klapajici mix naprosto vseho, co si pod poklickou fantasy lze predstavit a vzpomenout, od klasickych pohadek po prvky od jinych autoru, tvorove, postavy, kraje a krajiny, najdeme tam vse ...a jak si to spolu pod taktovkou pana Sapkowskeho krasne rozumi :) Kniha je nesmirne ctiva a povidky se krasne prolinaji, radost pocist a vrele doporucit :)
Se Zaklinacem budu jiste pokracovat...

10.03.2020

Moje cesta zaklínačským světem začala první hrou na PC od CD Projekt. Následně pokračovala dalšími dvěma hry až jsem se přes seriál dostal k první knize, kterou jsem na jeden nádech přečetl. Povídky tu jsou poutavé a čtou se rychle a dobře rozšiřují tento svět. Nejvíce mě ale, asi nijak překvapivě, bavila povídka Poslední přání.

09.03.2020

Poslední přání má na rozdíl od Meče osudu intermezza, která knihu stmelují a poskytují jí jakýsi rámec. Vsuvky pod názvy Hlas rozumu (1-7) často tvoří úvod k následující povídce. Je-li Geralt nazván „řezníkem z Blavikenu“ následuje povídka o Blavikenu, hovoří-li se o setkání s Yennefer následuje povídka o tomto setkání apod. Tímto způsobem Sapkowski docílil v povídkové knize téměř románového efektu, což už se v Meči osudu neopakuje.
Sapkowského styl je chytrý, vtipný, napínavý, propracovaný. Určitě mu více sluší širší – románový – rámec než povídkový.
Smůlou je, pokud jste viděli seriál, ať už polský nebo od Netflixu, který z řady povídek vychází, že přijdete o momenty překvapení, neb se filmové zpracovaní sujetu dosti drží a liší se jen v detailech, přesto se vloudí tolikrát již položená otázka: Proč si scénáristé myslí, že jsou chytřejší než autor? Trpí stejnými pocity jako řada čtenářů, kteří mají pocit, že je v díle nevyužitý potenciál, že kdyby to autor napsal tak či tak, bylo by to lepší?

07.03.2020

Četla jsem kdysi dávno, teď mě upoutal seriál, tak jsem si dala opáčko formou audioknihy. Boží fantasy, poutavé, zajímavé, návykové.

Sapkowski se mi trefil se Zaklínačem do vkusu jako nikdo! Držela jsem v ruce první díl a přitom vymýšlela, co si místo toho přečíst, nakonec jsem mu dala šanci s tím, že to zavřít můžu vždycky. A jak to dopadlo? Knížku se mi nechtělo zavírat vůbec! Ač přemýšlím tak, že se mi kouří z hlavy, nemůžu najít nic, co bych mohla za sebe vytknout. Tahle láska bude na celý život, cejtím to v kostech...

Na seriál se nechystám, a to nejen kvůli tomu, že nemám Netflix, ale víme, že knížka se nedá nikdy srovnat s výplodem filmařů. Tudíž vysedávání u televize by byla ztráta času, to radši budu číst Zaklínače pořád dokola.

29.02.2020

Nevím jestli to hodnotit kladně s ohledem na dobu vzniku a že to je kultovní, ale asi ne. Stejně jako mě zklamal seriál od Netflixu, tak jsem rozčarovaná i z této knižní předlohy. Přestože se to čte velmi dobře, tak nemasné, neslané řeči, úvahy jsou jako neosolený vývar - maso, mrkev, cibule, česnek, bylinky tam jsou ale... A když je Geralt sám, tak mluví aspoň s koněm :D Skákání mezi přítomností a vzpomínkama, které jsou vlastně samostatné povídky nikoli vzpomínky, je matoucí. Časovou posloupnost a rozestupy mezi jednotlivými událostmi jsem vařila z vody, protože vodítek povídky moc neposkytly. Třeba sága samotná je lepší. Dávám tomu šanci.

28.02.2020

Ke čtení nejslavnější polské fantasy ságy bych se asi nikdy nedostal, nebýt obrovského boomu kolem seriálové adaptace, kterou svět oslavuje i ještě dva měsíce po jejím uvedení. Jako každodenní uživatel Netflixu jsem ji i já vyzkoušel, abych po třech dílech prostě musel pro značné nepochopení sáhnout po knížce. Ta mi se seriálem nemálo pomohla, zároveň mě ale ve spoustě pasáží nudila ještě o ždibec víc než její obrazová verze. A tak se i přes poměrné zalíbení ve fantasy žánru bohužel jen tak se slavným světem Zaklínače neztotožním. Tím ale nekonstatuju, že se v budoucnu třeba nevrhnu do navazujících pokračování.

27.02.2020

Čekala jsem mnoho. Akční fantasy se zajímavým univerzem, mnoho zaklínačských dobrodržuství a příběh, který mě srazí na kolena. Místo toho jsem trochu rozčarovaná. Mnohé zapříčinil povídkový formát první knihy, který nedává tolik prostoru jak pro vystavění fikčního světa, tak pro rozvinutí zápletky. Ačkoli byl Geralt zajímavou postavou a vyprávění mělo hlavu i patu, dovolím si tvrdit, že bez seriálového vizuálu by mě čtení velice brzo nudilo. Velká část pozornosti mi při čtení ubíhala k porovnávání seriálové podoby povídek (a postav), a také jsem si neodpustila hledání tolik avizovaných podobností mezi klasickými pohádkami. A tyto pohádky se tam opravdu daly najít, bohužel většinou z toho důvodu, že v mnohém tam byly poměrně násilně zakomponovány a nebyly nikterak důležité pro vývoj zápletky. Zaklínače tedy hodnotím spíše průměrně. Ač to bylo čtivé, akční a často i vtipné, má očekávání (vzhledem k popularitě a seriálu) byla příliš velká.

24.02.2020

Připravovala jsem se na seriálový maraton, začala jsem číst poté, co jsem viděla původní polskou verzi seriálu, která mě uchvátila. Bohužel je to jeden z mála případů, kdy se mi seriál líbil mnohem víc, než knížka. Ta byla pro mě velmi špatně uchopitelná. Nevzdám to a zkusím další díly, evidentně jsem v menšině, věřím, že kouzlo knih o zaklínačovi objevím v některém z dalších dílů.

22.02.2020

Jsem další z těch, kteří se dostali ke knize díky seriálu. A jsem za to ráda. Povídky jsem si užívala a první knihu mám po dni dočtenou.

A jsem ráda, že jsem se ke čtení dostala až teď. Můžu říct, že před pár lety bych Zaklínače nedokázala docenit. Ale dost bylo slov. Je čas uchopit Meč osudu a vrátit se za Geraltem, Yen a Marigoldem.

21.02.2020

Celý Zaklínač dočten, a jsem ráda že jsem se do toho celého pustila a vydržela všech 7 knih.
U prvního dílu jsem byla trochu rozpačitá, a říkala si co na něm všichni tak vidí, vždyť to jsou upravené pohádky. Naštěstí jsem tomu dala šanci a u třetího dílu jsem si uvědomila, jak mě to celé dostalo, pohltil a jak mě to neskutečně baví.
Celý svět, intriky, politika, magie, nadpřirozené postavy, hlavní postavy, ale i ty vedlejší a i boj bylo dokonale a do detailu promyšlené. Méně zajímavé pasáže, i když důležité, byli vyvážené těmi akčnějšími.
Je tam velká rozmanitost postav a charakterů, ale zároveň to je tak skvěle napsané, že jsem s tím neměla problém a nestrácela jsem se v nich. Zároveň se vyvíjely přirozeně podle toho co zažily a podle situace.
Na konci závěrečného dílu mi dokonce bylo až líto, že jsem to celé přečetla a je čas se rozloučit. :)