Lolita

Lolita https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36471/bmid_lolita-3K0-36471.jpg 4 3683 520

Skandální bestseller o vztahu mezi pětatřicetiletým pedofilním intelektuálem a dvanáctiletou školačkou. V polovině padesátých let minulého století rukopis odmítla čtyři renomovaná americká nakladatelství a tak kniha poprvé vyšla v Paříži. Kontroverzní tabuizované téma a pověst „pěkné prasečinky“ možná láká senzacechtivé čtenáře, ti ale knihu brzy znuděně odloží. Lolita není lacinou a šokující vulgaritou. Jde o jazykově bohatou výpověď o skutečné vášni a neopětované lásce. Byť postavy nevzbuzují sympatie, ale jen lítost, příběh je to silný.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

Lolita , 1955


více info...

Přidat komentář

chamyl
07.04.2017 5 z 5

Jedna z nejkontroverznějších knih 20. století… Ale proč vlastně?
Cynický hebefil Humbert Humbert v ní deníkovou formou odkrývá svoji dnes tak populární 13. komnatu posedlosti mladičkou Dolores Hazeovou a jejich společný život. Osudy této nesourodé dvojice jsou prakticky od počátku zpečetěny a čtenář tak především sleduje neobvyklou „roadmovie“, popsanou Nabokovovým bravurním jazykem.
Humbertův vnitřní hlas je při vyprávění toho, co a proč se stalo (lépe: o čem si myslí, že se stalo a proč) velmi originální, ironický a leckdy i vtipný. Vývoj jeho i čtenářových emocí se pohybuje v sinusoidě a nevynechá prakticky žádnou jejich podobu. Nic to však nemění na faktu, že on sám jako člověk je poměrně asociální, prakticky bez jakéhokoliv kladného vztahu k ostatním či výčitek za své činy a slova. Většina lidí je tak pro něj hloupá, ošklivá, nudná či primitivní a tím celkově podřadná bez nároku na jeho zájem. Své základní rozdělení světa omezuje na nymfičky (rozuměj hodné zřetele) a ostatní (odpad), kam ovšem logicky spadá většina populace. Tímto prizmatem se vlastně chová i ke „své“ Lolitě, když ji přes svoji posedlost vnímá jako pouhý nástroj uspokojení a z tohoto úhlu k ní vždy přistupuje, čímž je ovšem zároveň nekonečně zranitelný. Samotná Dolores je naopak v knize (pro mne) překvapivě vcelku normální – s výjimkou své předčasné vyspělosti, díky které umně s Humbertem manipuluje – se navenek chová jako většina dívek svého věku.
V úvodu komentáře zmíněná kontroverze je tedy dána spíše postoji čtenáře k „nestandardnímu milostnému vztahu“, jelikož žádné detailní popisy nějakých hrátek či praktik se v knize (bohudík) nekonají a vlastně by v ní byly zbytečné. Případně možná tato kontroverze vychází z názorů lidí, kteří Lolitu nikdy nečetli… Je to především dobrá a neotřelá kniha, ve které je Nabokov velmi přesvědčivý a předvádí brilantní ekvilibristiku se čtenářovými pocity, díky které mnozí nakonec zůstávají na vážkách, kdo je vlastně v tomto příběhu obětí.

PeťkaW.
23.03.2017 4 z 5

První část knihy mě ihned vtáhla do děje. Humbert Humbert mě neskutečně bavil. Jeho smysl pro ironii i způsob, jakým vše vyprávěl, je Nabokovou mistrovskou hrou se slovy i významy. Druhá část o cestování, podle mě, už postrádala onu lehkost a hravost z první části. Zbytečně dlouhé popisné pasáže chvílemi až uspávaly. I tak hodnotím knihu velmi kladně. Lolita donutí člověka podívat se na celou problematiku z trochu jiného úhlu, než byl doposud zvyklý...


callahanh
20.03.2017 4 z 5

Hodně už tu toho bylo napsáno, takže rozhodně nepřinesu nic nového, každopádně měl-li bych to shrnout, tak Lolita je kvalitní kniha, k níž se ale nebudu vracet. Především mi tu vadí odtažitost, kterou dílo má, kterou symbolizuje spousta odkazů a francouzských slovíček, jejichž význam musíte hledat ve vysvětlivkách a stejně většinou moc netušíte, o co jde. Taktéž hlavní postava je strašlivě nesympatická, protože přehnaně sebevědomá, narcistní a i když ví, že je natolik destruktivní a nebezpečná okolí, nic moc s tím nedělá. Samotná Lolita pak nadčasově symbolizuje prvoplánovou krásku, která spoléhá na svůj vzhled, s muži si pohrává a nemá v sobě moc citu. Poslední velká výtka směřuje k nevyrovnanému tempu, protože zatímco první polovina je čtivá a svižná, druhá je roztáhlá, pomalá a trochu víc zahleděná sama do sebe. Na druhou stranu ale musím pochválit perfektní jazykové podání, které vyniká i v překladu, opravdu zajímavý a netradiční námět, decentní erotické scény, které nejsou nijak explicitní, ale spíš dotváří zvláštní atmosféru celého příběhu a taktéž přítomnost mnohdy ironického humoru, který knihu potřebně odlehčuje. Celkově vzato tak jde o kvalitní dílo, které čtenáři nejde moc naproti a chvílemi působí zahleděně samo do sebe a je zbytečně natahované a složité. 70%

SeverusSnape
17.03.2017 5 z 5

Knížka byla fakt dobrá,měla jsem dost obavy ji začít číst,ale fakt jsem byla mile překvapena.Rozhodně zajímavý a na tu dobu odvážný námět.Klobouk dolů,takže všem vřele doporučuji

Henry_1986
02.03.2017 2 z 5

Za přečtení to stálo...ale že bych kvůli tomu pořádal ohňostroj...asi ne. Chvílemi zajímavé ( vztah nemocného člověka a vyčůrané pubescentky ), chvílemi nudné...posledních 100-150 stran už je člověku líto to nedočíst, tak to teda dočte. :-)

Malina20
01.03.2017 4 z 5

První polovina knihy mě naprosto uchvátila!!! Druhou polovinou už jsem se jen protloukala.

Ema22
27.02.2017 5 z 5

Když přijmete věkový rozdíl Humberta Humberta a Lolity, tedy především její věk, jde o knihu z mého pohledu brilantní. Lolita byla potvora vypočítavá a věděla, jak s muži manipulovat, aby dosáhla svého. Oběť zneužívání? Ani v nejmenším. Jako první jsem zhlédla film a nadchl mě, miluju Jeremyho Ironse mimochodem. Pak se mi dostala do rukou kniha a filmové zpracování v mých očích rázem kleslo. I když některé scény hodnotím jako velmi podařené (první shledání HH + L).
Nesmírně mě baví spousta aluzí. Vnitřní monology HH. Napětí mezi oběma.

Ajli
21.02.2017 1 z 5

Hrozně slabá a už ve své podstatě odporná kniha, která mi sebrala dva měsíce života, kdy jsem se s jejím čtením trápila. Kromě krásného jazyka, kterým je dílo psané nikomu nedoporučuji a posílám knihu dál.

Mabie
17.02.2017 1 z 5

Nechápu, že se nadělá takový poprask okolo zpovědi pedofilního zvrhlíka. Za mne hnus a snad nejhorší psychologický román, který jsem kdy četla.

ZuzziŠ
15.02.2017 3 z 5

Hnusná a odporná, zbavená života, toužící po usedavém pláči a smutku, po pláči a smutku. Už nikdy víc, už nikdy víc nechci tuto knihu vidět, nechci o ní mluvit, protože jsem ji dočetla, jsem hnusná a odporná zbavená života, toužící po usedavém pláči a smutku, tatam je radost ze života, z lásky a krásy.
(ach, kniha je to tedy dokonale napsaná, ale mohu ji doporučovat a uvrhnout tak další do stavu hniloby?)

-Pečivo-
30.01.2017 5 z 5

(SPOILER) ţ - díky nějaky pirátský kopii Lolity, kterou jsem objevil ve čtečce, jsem byl nucen přetrpět toto písmeno jako náhražku písmena ž. Prostě místo ž bylo todle turecký ť. Nic příjemného, proto bych to rád zde přiblížil:

Poté co jsem přečet jednohvězdičkový zoufalství od Nabokova jsem nějak extra náladu na Lolitu neměl. Příběh o starým chlapovi, co se zabouchne do malý buchtičky, zná kaţdej kdo měl v roce 2000 televizi a sjíţděl hitpošky. Alizee ve svých šestnácti předvádí jak se dělá pořádnej pop a vsadim se, ţe si ho u jejího klipu nejden divák vydrandil.

Zpět ke knize - rovnou předem pám 10/10 / ţádnej full frontal / ţádná erotika - resp. ţadná explicitní. To ţe ho Lolita vyţbrundá Humbertovi nohou se nepočítá. Příběh Humberta Humberta, jméno tak dobré, ţe mu ho rodiče dali dvakrát, kterej je pedofil a intelektuál z Evropy začíná popisem jeho dětství, kdy Nabokov zvládá udrţet moji pozornost. Někdy okolo druhý světový se skoro 40ti letej Humbert vydá na prázdniny někam do americkýho prdelákova, kam se mu vlastně ani moc nechce.

To ale jen do chvíle, neţ uvidí 12ti letou dceru svý bytný. Okamžitě se do ni zamiluje, i kdyţ sám o sobě ví, ţe je nemocnej a ţe je to špatný. Přece jen je ji 12 a je to holka a ne whiskey. Tu by klidně moh zpráskat a nic by se nestalo.

Nabokov svým strašlivě otravným stylem vyprávění ("a teď mily čtenáři") popisuje Humbertovo snaţení přiblíţit se Lolitě a naklonit si jeji city, aby ho aspoň trochu pohonila. Jelikož je Humbert máčo, tak si to všechno zapisuje a dává do šuplíku. Lolity matka začne Humberta milovat a vezmou se. Brzy však přijde na to, ţe kdyţ Humbert rabuje jeji dílnu, ve skutečnosti by radši raboval dílničku jeji dcery a teď jeho nevlastní dcery. Jelikoţ je detektivka (jakože je blbá jako ten žánr), tak si toho všimne aţ kdyţ si přečte jeho zápisky.

Pak ji náhodou přejede auto (tady to Nabokov trochu přehnal) a Humbert tak můţe započít svou odyseu do kalhotek Lolity. Jelikoţ je dítě zrovna na táboře, tak ho vyzvedne a řekne mu, ţe je matka nemocná. Páč matka byla píča, tak se Lolita ani moc neptá a jede s tátou na výlet.

A tam se dějou věci, to ti povídám! Dej kobylám, to ti povidám! Dej kobylám, ovsa.

Pralev
30.01.2017 3 z 5

Předpokládám, že hlavní pointou téhle knihy je kromě vylíčení posedlosti čtyřicátníka mladou dvanáctiletou holkou především kontrast mezi tím, jak Humbert zdánlivě svým vyprávěním obhajuje a racionalizuje své činy a roli v celém příběhu, a tím, jaký skutečně je a jak se chová. Ono těch kontrastů je v Lolitě vůbec spousta, z těch nejmarkantnějších bych zmínil například alespoň to jaké má Humbert nízké mínění o všech ostatních (a dává ho i patřičně najevo - každý chlap, který se v jeho životě objeví, je hned strašný pitomec a trouba), ale přitom on sám je vyloženě primitivní, povrchní a jednoduchý člověk (a to i přes tu vzdělanost a sečtělost, kterou se snaží neustále projevovat).

Bohužel se mi i přes sílu příběhu a zajímavou zápletku Lolita četla obtížně a s postupem děje čím dál hůř. S hlavním anti-hrdinou totiž prostě nejde ani trochu sympatizovat a jeho chování a myšlení mě otravovalo a rozčilovalo čím dál víc. Nejhorší je asi jeho mentální zamrznutí zhruba v dětském věku projevující se tím, že bere lidi (i Lolitu) jako svoje hračky. Nemá k nim žádné city (ani k Lolitě - vždyť za celou knihu snad ani jednou nepřemýšlel nad tím, co chce ona a co by mohl udělat proto, aby ona byla šťastná, z jeho pohledu to bylo stále jen já, já, já) a pouze se snaží všechny využívat k ukojení svých potřeb. Tomu ostatně nasvědčuje i to, jak majetnicky se k Lolitě chová a jak zoufale se ji snaží neustále hlídat a mít ji pod absolutní kontrolou. Začátek knihy a Humbertovo vyprávění o Annabel tuto domněnku o jeho zamrznutí v dětském věku jen podporuje.

Další hvězdičku strhávám za poslední zhruba třetinu nebo čtvrtinu knihy, kdy se relativně poutavé vyprávění změnilo v naprostý chaotický blábol plný Humberových paranoidních představ a teatrálních gest či proslovů. Na posledních stranách jsem už očima přeskakoval celé věty, což se mi normálně u knih nikdy nestává.

St.Evelin
29.12.2016 5 z 5

Moje srdcovka! Četla jsem ji snad 1Ox!

Lucy Sun
10.11.2016 5 z 5

„Lolita, světlo mého života, žár mých slabin. Můj hřích, má duše.“
Nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla. Miluji tuto knihu a vždycky, když chce někdo doporučit nějakou knihu řeknu ať si přečte Lolitu.

Looka2
20.10.2016 4 z 5

80% čekal jsem šokující porno, ale dostal jsem vtipnou studii, pedofilního zvrhlíka.

Blancheerka
04.10.2016 3 z 5

Hlavní hrdina Humbert se po nepodařeném manželství stěhuje kvůli práci. Nachází si byt v domě ovdovělé ženy s 12ti letou dcerou, do které se Humbert okamžitě zamiluje. Začíná zkázonosná honba za uspokojením s touto nymfičkou - první půlka mě naprosto uchvátila, ale bohužel přibývalo pasáží, kdy děj byl převyprávěn stručně a věcně a za ním následovala dlouhosáhlá samozpověď sebezpytovníka Humberta, který pláčíce nad svým zvrhlým osudem stále nepřestává myslet pérem! :D

rybabezkosti
23.09.2016 4 z 5

Byla to láska na první pohled, na poslední pohled, na každý a kterýkoli pohled.

brosofa
10.09.2016

První část mě úplně pohltila, ale od doby co Humbert s Lolitou cestovali, jsem se ke čtení musela dokopávat a nakonec jsem to nedokázala dočíst...

Ebba
09.09.2016 5 z 5

Jeden z nejlepších psychologických románů, který jsem kdy četla. Druhá půlka je o trošku slabší než první, ale stejně doporučuji dočíst, abyste prožili celý příběh až do konce.

StvN
04.09.2016 4 z 5

Lolitu znám z filmového přepisu s J.Ironsem. Takže jsem věděl, do čeho jdu. I když mi styl psaní nesedl tak úplně, místama jsem se dokonale nudil, přesto jsem knihu a tu dvanáctiletou potvoru, věděl jsem totiž, že je to potvora hned od začátku, nemohl pustit z hlavy. Snad to o mě nic nevypovídá :) Každopádně celkem dobře zpracované kontroverzní téma, každý jsme holt nějakej. Nebýt těch nudných pasáží, dám plný počet.