Já, robot
Isaac Asimov
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30551/mid_ja-robot-iVf-30551.jpg
4
1548
204
Isaac Asimov – při tomto jménu se všem příznivcům a čtenářům SF vybaví dvě věci – románový cyklus Nadace a hlavně: tři zákony robotiky. Jakže znějí? 1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo. 2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem. 3. Robot musí sám sebe chránit před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem. Tvůrcem a otcem celé robotické etiky je právě americký spisovatel Isaac Asimov. V této dnes již klasické sbírce nacházíme jedny z nejlepších povídek, jaké kdy byly na toto téma napsány. A nelze jen dodat, že myšlenky v nich obsažené nijak nestárnou – spíše naopak.... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 2000 , TritonOriginální název:
I, Robot , 1950
více info...
Přidat komentář
Tak ako mnohí i ja som si myslel že to bude ako film Ja robot (ktorý sa mne dosť páčil a pre to som sa na toto tešil) ale nebolo to tak a je to asi aj lepšie, kedže film je akčný zaujímavý ale oproti Asimovovej tvorbe až detsky jednoduchý... tuná je viacero kratších príbehov ktoré predostierajú zložitejšie problémy a to je na tom dobré... niekedy je krátkosť poviedky ale na škodu, niekedy je to akurát. Občas som mal problém uveriť tomu žeby robot nezachránil človeka pričom by pri pokuse sám zomrel len na základe úvahy abnormálneho robota, alebo tvrdeniu r.psychologičky... ale inak ok. Ak si vezmeme že roboty sú vlastné osobnosti tak by sa to ,,asi,, dalo pochopiť, no nechajme to tak... v poviedke o rakete a Mozgu som trocha neuveril žeby sa im (tej konkurenčnej spoločnosti ktorá krachla) podarilo mať plány na takú medzihviezdnu raketu. Ale aj toto sa dá prekusnúť... :)
P.S: premýšľam ako táto kniha bude pokračovať do ,,Konca večnosti,, a toho čo sa tvrdí v ,,Nadace a Zeme,,.
Upřímně doznávám, že jsem si knihu "nechala přečíst" Milanem Nedělou, místo abych si dala tu práci ji louskat sama a jelikož mě to tedy nestálo tu námahu se soustředit, o to víc jsem si ji užila.
Netvrdím, že by mi sci-fi obecně přišlo nějak zvlášť záživné, jenže Asimov měl prostě dar podat ho svým jedinečným, mírně arogantním a vtipným způsobem, takže mi všechny povídky přišly nejen velmi zábavné, ale ta poslední dokonce i nesmírně motivující.
Zajímavé mi připadá i srovnání s filmovým zpracováním, kde jsou roboti líčeni v podstatě jako ti zlí, které je třeba v zájmu lidské existence a svobody zničit, jenže v knižní podobě to vyznívá naprosto opačně: tedy že právě oni a jejich citově nezaujatý "dohled" je jediným řešením, jak nedovolit lidem, aby zlikvidovali planetu i sebe samotné.
Já robot je další z klasických děl světové literatury, ale musím říct, že mě ta přísná logika třech robotích zákonů až tolik neoslovila. Některé příběhy vzestupu umělého člověka a jeho konfrontace se svým stvořitelem mě pobavily, jiné méně. Čekal jsem víc, ale jsem si jistý, že Asimov mě ještě překvapí - tady ale jen lepší průměr - 65 %
Nejsem zastánce sci-fi a přesto jsem tuto knihu dočetla. Zaslouží obdiv. Nějaké části se mi líbili, některé méně. Ale autorovi gratuluji, dílo jistě mnoho lidí oceňuje.
I když nejsem moc sběhlá v četbě tohoto žánru, "Já, robot" je knížka podle mého gusta. Povídky jsou spolu navzájem provázané a jejich pořadí vůbec není náhodné (kniha senzačně graduje); zároveň je každá povídka skvěle vypointovaná a může být čtena i samostatně. A co mě na knížce nejvíc zaujalo, je neúprosná logika, které se autor i čtenáři musí držet, aby mohly být zachovány tři robotické zákony. Skvělá knížka. Klasika, kterou by měl přelouskat každý.
Jak na povídky moc nejsem, tak tahle sbírka je prostě klasika klasik a nemá konkurenci. Snad jen poslední mírně zaostává. Ale i tak je pro mnohé další autory nedostižná.
Dlouho jsem tuto knihu odkládal, ale nakonec jsem rád, že jsem si jí přečetl. Všechny příběhy mají hlavu a patu, jsou dobře popsané a vyvedené závěry se mi líbí. Co více dodat. Stojí za přečtení a jistě ještě pár desítek let bude mít koho inspirovat.
Nepředpokládala jsem, že mě to bude bavit, ale naopak jsem si čtení povídek moc užívala. I přes to, že nejsem zrovna milovník sci-fi, se těším až si přečtu nějakou další 'robotí' knihu od Asimova. :)
Musela jsem bohužel zavřít. Snad její sláva už pominula, protože doba opravdu pokročila. Navíc to není žánrově úplně můj šálek kávy. Jednu povídku jsem dočetla, druhou už jsem nedala po třech větách. Pro mě nuda, ačkoliv mám ke knize úctu.
Četla jsem už dávno, měla jsem vydání z r. 1981, klasika sci-fi, líbila se mi.
Ja, robot časovo patrí na úplný začiatok sérií o Robotoch a Nadácii. Kapitoly spája vnútorná logika, i keď sú písané ako takmer samostatné poviedky. Každá z nich predostiera určitú etapu vzniku a zdokonaľovania robotov, zároveň je zamyslením o istom probléme z oblasti umelej inteligencie a strojov ňou obdarených.
Asimov je premýšľajúci spisovateľ, bavia ho problémy a zápletky, s ktorými tu pracuje. Čo je dobré, a cítiť to nadšenie v ľahkom až v mierne ľahkovážnom štýle (nie je tu nič "temné"), aj forma je zvolená akoby novinárska. Je tiež jasné, že Asimov všetko podriaďuje skúmaniu hlavných myšlienok, zákonov robotiky a ich dosahu. Krátkosť poviedok, teda jednotlivých historických kapitol mu však neumožňuje ísť hlbšie a pracovať s problémom na viac ako na pár stranách. Vyberiem napríklad zarážajúci fakt, že na viacerých miestach robopsychologička Susan Calvinová nariaďuje (či nahovára) robotovi, že by mal spraviť niečo, alebo ignorovať niečo, čo zjavne odporuje základným zákonom robotiky. Ak si roboti dokážu takto ľahko zdôvodniť a modifikovať základné správanie ("Nemusím zachrániť človeka, pretože mi istá osoba povedala, že to teraz nie je podstatné"), zmysel týchto zákonov je pochybný. Na druhej strane, z toho pramení zaujímavý fakt, že roboti v Asimovovom vesmíre sú do určitej miery uzavreté-nepoznané-samostatné bytosti, ktoré sú predmetom vedy skúmajúcej ich myslenie "robopsychológie";- a to aj napriek tomu, že v knihe sa viackrát opakuje ako na ich umelom mozgu pracujú matematici roky. Mozog to však nie je v zmysle dnešnej bežnej predstavy - akýsi harddisk a procesor vykonávajúci program pokynov, ale mozog simulujúci ten ľudský biologický, pracujúci do istej miery samostatne.
Aj keď myšlienkovo nezostarla a číta sa ľahko, Nemôžem Ja, robot považovať za samostatne hodnotnú knihu (preto ***), ale ako stručný náčrt k väčšiemu celku obstojí veľmi dobre - kvôli tomu a historickej hodnote pridávam hviezdičku.
Po prečítaní tejto knihy som bol uchvátený nadšený a trochu zmetený. To asi preto že zákony robotiky sa môžu vyložiť aj takto som absolútne nečakal. Pre mňa najlepšie sci-fi poviedky aké som čítal.
Četl jsem první vydání v roce 1981...
S naším Ondřejem Neffem, Rusama Jefremovem a bratříma Strugackýma a s A.C.Clarkem patřil I.Asimov k mým základním autorům sci-fi . A že jsem jich v oné době přečetl......
Jo, ještě Stanislav Lem... a asi bych mohl pokračovat, ono se těžko vyřazuje. Ludvík Souček by se mohl cítit dotčen a to bych také nerad. Aha, a mého vůbec prvního autora sci-fi Jana Matzala Trosku a jeho kapitána Nema nemůžu vynechat.
Až teď si uvědomuju, jak jsme vlastně byli bohatí.....
Základní knížka pro milovníky sci-fi a robotiky. Český překlad je dobrý a čte se s lehkostí a dobrou zapamatovatelností. Co si nejspíše odnesete z této knížky, je, že pro poslušnost autonomních robotů nám budou stačit 3 pravidla, a že obcházet je, bude nejspíše katastrofické... A jestli něco mam vyzdvihnout, tak je to způsob vyprávění povídek, který dokáže i utlumit pocit, že čtete jednotlivé povídky a nikoliv ucelený příběh.
Super! Moc mě to bavilo, hlavně jak se krásně vyvíjely roboti a s jejich inteligencí i problematika emocí. :-)
Tak tuhle klasiku jsem četl poprvé na gymplu a od té doby (25 let) až teď. Ze své čtivosti kniha neslevila, co se týká uvěřitelnosti, je to horší. Trošku mi cukal koutek úst, když bylo potřeba logickou cestou najít jednoho konkrétního robota mezi 60 dalšími. Dnes, kdy máme unikátní sériové číslo na každé kalkulačce i jejích součástkách, pokud ale vezmeme rok vzniku 1950, nelze se divit. Každopádně povídkové variace na téma porušení tří robotických zákonů jsou mistrnou ukázkou, jak se povídky , nota bene sci-fi, mají psát.
Co se týká stejnojmenného filmu - jako americký blockbuster není špatný, ale hlavně se měl jmenovat úplně, ale úplně jinak. Ať pak lidi nejsou zmatení, co to čtou za knihu.
Štítky knihy
Část díla
- Chyť toho králíka! / Najprv zabiť vlka 1944
- Důkaz / Dôkaz 1946
- Hra na honěnou / Kolotoč 1942
- Konflikt nikoli nevyhnutelný / Odvrátiteľný konflikt 1950
- Lhář! / Klamár! 1941
Autorovy další knížky
| 2009 |  Nadace |
| 1993 | Já, robot |
| 2009 | Nadace a Říše |
| 2010 | Druhá Nadace |
| 1993 | Konec Věčnosti |
Kniha Já, robot je v
| Právě čtených | 21x |
| Přečtených | 2 323x |
| Čtenářské výzvě | 215x |
| Doporučených | 158x |
| Knihotéce | 571x |
| Chystám se číst | 486x |
| Chci si koupit | 123x |
| dalších seznamech | 30x |
Původně jsem si knihu z knihovny vytáhl jen jako společníka pro zkrácení dlouhé chvíle v tramvaji. Proto mě překvapila propracovanost jednotlivých logických problémů. Asimov byl velice chytrý chlapík, čehož je kniha jasným důkazem. Knihu bych označil za sbírku scifi detektivních příběhů, jejichž hlavní hnací silou není kriminální zápletka, nýbrž technický problém.