Žízeň
Jo Nesbø
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/312891/bmid_zizen-A5a-312891.jpg
5
2799
2799
Harry Hole série
< 11. díl >
11. díl krimi série o detektivu Harrym Holeovi. V Oslu dojde rychle po sobě k vraždám několika žen, které si domluvily schůzku prostřednictvím seznamky Tinder. Vyšetřovacímu týmu, jemuž nově velí Katrine Brattová, zůstává rozum stát nad způsobem, jímž byly oběti zabity, i faktem, že z míst činů vždy zmizela část jejich krve. Vrchní policejní náčelník Mikael Bellman potřebuje případ co nejrychleji vyřešit, aby mohl na kariérním žebříčku postoupit ještě výš. Proto povolá zpět Harryho Holea, který se mezitím odstěhoval k Ráchel na Holmenkollen a chtěl si užívat spokojeného manželského života a poklidného vyučování na policejní akademii. Vzhledem k brutalitě vražd mu však nic z toho dopřáno není. Okolnosti ho donutí založit alternativní vyšetřovací skupinu a pustit se po stopě. Jenže dopátrat se pravdy není vůbec jednoduché, zvláště když ho život v určitém okamžiku postaví před zásadní dilema, zda má dát přednost rodině, nebo vyšetřování. Jo Nesbø pokračuje ve stejné linii, kterou zahájil Sněhulákem a dále ji rozpracoval v Levhartovi a následujících dílech. Žízeň opět přináší svižný a dramatický děj plný překvapivých zvratů, Harryho sarkastických poznámek a svérázného chování. Harry je prostě zpět v plné síle a se vší parádou.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2017 , Kniha ZlínOriginální název:
Tørst , 2017
více info...
Přidat komentář
Po spoustě thrillerů, ve kterých nebylo vždy úplně jasné, jak se Harry Hole k závěrečné scéně dostal, v Žízni už je HH detektivem se vším všudy. V závěru je vše vysvětleno, události a fakta do sebe zapadají a autor si dovolil vysvětlující scénu ve stylu Agathy Christie - při disputaci - obhajobě doktorské práce. Pro někoho je možná dílo zbytečně rozsáhlé, některé monology postav se zdají být nadbytečné, ale mně to dokazuje hlubokou znalost autora o zpracovávané problematice.
Nezklamalo!!! Na drsné reálie jsem si už zvykla, tak jsem knihu "zhtla" za týden. Harry mi přijde víc lidský, možná za to může věk :-)
Jako vždy překvapení až do posledních stránek, doufám, že Nesbo ještě neskončil...
Zase bych se akorát vyznávala ze své lásky k autorovi, takže jedním slovem - paráda.
A vypadá to, že se nám Harry ještě vrátí.... :-)
Nesbømu se nedá upřít poctivost při tvorbě rešerší. Má mnoho vědomostí, které ve správný čas použije, ať už se týkají sociálních sítí, lidského těla a psychiky, počítačů atd. Taktéž forma se mu daří naplňovat bezezbytku tak, jak jsme u něj zvyklí. Ale dějově je Žízeň spíš nepovedená. Čím blíže je člověk konci knížky, čím víc se propojují jednotlivé postavy a jejich vzájemné vztahy, tím hůře se tomu všemu věří. Na konci se ukáže, že v podstatě všichni jsou něčím propojeni, mají nějakou souvislost v sledovaném příběhu, ... Je to naprosto neuvěřitelné. Tedy pro mě. Jak vidno, většině čtenářů to nevadí, naopak to shledávají jako výhodu. Knížka díky tomu působí jako uzavřený formát, který člověku dovolí velmi málo po stránce vlastní představivosti.
Co je zajímavý moment: --SPOILER-- jednoznačně spojení dvou (až tří, .. až čtyř) pachatelů. Bohužel i to je pro mě naprosto neuvěřitelné.
Celkově 45%
No tak jo...zase nezklamal. Ani Nesbo, ani Harry. Myslím, že všichni, kdo jednou ochutnali Harryho už ho prostě přijali za svého. A nevyvrátí to ani skutečnost, že je ženatý, relativně hodný a že je z něho učitel.
Nesbo si s námi opět hraje a svým mistrovským uměním nám chystá jedno překvapení za druhým. Vždy když už si člověk říká, že je to jasné, je opět uveden v omyl. Nesbo se neztrácí ani v velkém počtu dějových linek a zdá se, že všechny mají své místo a opodstatnění.
No a nebyl by to Nesbo, kdyby nás opět nenechal napnuté jak kšandy :-)
To byl teda nářez! Další famózní dílo od krále severské krimi. Já toho chlapa prostě miluju. Na knihu jsem se těšila asi jako všichni fanoušci. Už když jsem dočetla Policii a ta měla víc než otevřený konec a spoustu nedořešených dějových linek... byla jsem naštvaná, že to Nesbo neuzavřel, ale zároveň jsem si říkala "jupíí, Harry se vrátí". A Harry se vrátil.... a to mnohem lidštější než kdy dřív. Chuť na panáka má pořád, ale uvědomuje si, co je mu v životě drahé.
Celá kniha se vyznačuje tím, v čem je Nesbo opravdový Mistr a to je psychologie postav. Když jsem to četla, měla jsem pocit, že tam jsem s nimi. Že je vidím, cítím a že se umím do postav vžít. Zase mě postihlo to, co pokaždé, že jsem o ději přemýšlela, i když jsem knihu zrovna nečetla. Pořád jsem přemýšlela, jak to vlastně je a jak to bude. Samozřejmě jsem měla svoje tipy na pachatele a to mi vždy Nesbo smetl ze stolu. Ke konci už jsem si byla fakt jistá, co za tím stojí, ale Nesbo přišel a řekl "nene, jsi vedle jak ta jedle". A to na něm miluju nejvíc, člověk do samého konce nemůže vědět, jak to dopadne. I když důkazy mluvily jasně - zase mě dostal!!!! Po dočtení zavládla opět paranoia, protože je tu spousta otazníků a opět otevřený konec.... No, snad nebudeme na další díl čekat takovou dobu!!
Abych to shrnula na závěr - dokonale propracované dílo se skvělou psychologií postav a zápletkou, která nám jako vždy zamotá hlavy. V knize nechybí i celkem dost nechutností, kterými je Nesbo pověstný. Harry je prostě Harry, jen trochu méně Bůh a trochu více člověk. Bellman je pořád vypočítavý hajzlík. Aurora je chudák. Truls je pořád práskač, ale taky hrdina. Ráchel je stále trpělivá žena a Oleg je přímý syn, který se nebojí říct, co si myslí... No a Katrine.... to si přečtěte sami!!! :-)
Četlo se to dobře, ale závěrečné rozuzlení se mi zdálo poněkud překombinované.
Srovnám-li s předchozími Holeovkami, tak to až taková pecka nebyla, i když posledních stran to dost zlepšilo a přidalo jednu hvězdu. Zbytečně moc dějových linií, které děj nikam neposunuly (nemocná Ráchel, Wyller se svým otcem..) a i poměrně dost hluchých míst, kdy jsem přeskakovala odstavce. Z Policie, Sněhuláka, Levharta, Pentagramu jsem byla zvyklá, že mě Nesbo naprosto pohltí a nevnímám svět okolo, nevidím, neslyším, jen hltám knihu a to se u Žízně bohužel ani zdaleka nekonalo.
Jeden O. Henryho citát říká: Člověk se nikdy netěší z něčeho tak, jako se těšil na něco. V tomto případě si zdvořile dovolím nesouhlasit. :) Po přečtení Policie jsem doufala, že ty náznaky otevřeného konce nám dávají naději, že desátý díl nebude poslední - a nebyl! Jsem nekuřák a Jim Beam mi nechutná, ale přesto mám pro toho norského supermana slabost. A ač jsem si dávala pozor, aby mě pan Nesbø zas netahal na fusekli, stejně jsem mu skočila na špek, kdykoli se mu zachtělo. Výtek na Harryho adresu z komentářů jsem si vědoma, a v podstatě s nimi souhlasím. Jenže... kdo jednou ochutnal, už navždycky má žízeň. :)
Harry Hole je už dlouho žízní, která nemůže být nikdy docela uhašena, naopak máte jen mnohem větší chuť číst dál. Navíc jednoznačně platí čím starší tím lepší a dohromady ochutnáte pracovanou dokonalost, která rozhodně není jen odpovědí na obrovské tržby!
Miluji jeho příběhy i jeho samotného a tak jsem se musím říci bála, že autor hrdinu podle názvu pošle do míst, která bych mu nepřála, ale je vidět, že ho zbožňuje stejně jako věrní fanoušci, proto šlo naopak o absolutní lahůdku.
Od skvělého příběhu, využití jednotlivých barevných charakterů, místy hodně temné atmosféry až po inteligenci a výraznou poetiku. Nesbo předvedl neuvěřitelnou formu a mně už je teď líto, že nemůžu číst dál, protože tahle série má ještě hodně co říci.
Závidím těm, kteří ji mají před sebou, hned bych znovu podlehla.
Za mne jedno velké doporučení!
Dlouho očekávané pokračování nemůžete číst - musíte HLTAT žíznivými doušky.
Děj se zahryzává do čtenáře se stejnou vervou jako se čtenář drží zuby nehty knihy. Když otočíte poslední stránku, jste plni příběhu, přesto stále žíznící.
Tu žízeň vyvolává Jo Nesbo. Žízeň po dalším případu Harryho Holea.
Na Žízeň jsem se opravdu těšil a zprvu jsem byl lehce zklamán a to názvem i dějem. Jenžeee...
... Jo Nesbo mě vyvedl z omylu jak s názvem, tak s dějem. Název totiž nabádá, že Harry bude chlastat jako duha, na což jsem se docela těšil, ale v dlouhodobém měřítku jsem se stejně tetelil blahem z využití slova 'žízeň'. A co se týče děje, Nesbo se vzhledem ke svým zaběhlým dějovým standardům vydává do nových vod a s padouchem pracuje nově. Což čtenáře na jednu stranu během četby trochu zarazí a ptá se "proč Jo, proč?", ale posléze vám stejně dojde, že Nesbo jen oživil svůj vypravěčský styl a nakonec to stejně zvládl tak, že knihu fanoušci hltají kapitolu po kapitole i tak.
Autor nám opět představí nové věci - krev, turky, psychologii a mnohé další - v detailech a k tomu opět civilně a dobře pochopitelné pro laiky. Nesbo tohle zkrátka umí a má to dopad na ponoření se do knihy. Žízni bych subjektivně dal 90 %. Za těch 10 chybějících může trochu zbytečně akční závěr, jinak jde opravdu o povedenou Holeovku, kterou si úrčitě ještě s chutí přečtu několikrát.
Příběh je krásný a četnost všeho nadlimitní. Tahle kniha se prostě vychutná.
Žízeň tak trochu klame názvem. Člověk by odhadoval, že bere do ruky zevrubnou románovou analýzu chlastáctví, že se zde zkrátka Harry na straně jedna zanoří do sudu s Jimem Beamem a zůstane v tom místě blaženství přinejmenším do strany šest set a občas jen spokojeně vypustí pár bublinek. Nuže, není tomu tak. Pan Beam sice možná ke slovu přijde také, ale jinak je název románu pozoruhodně mnohosmyslný. Lze jej spojit s vyšetřovatelem, s pachatelem, hned s několika vedlejšími postavami a také - jak si tady někteří v komentářích všimli - i s neukojitelnou obcí čtenářskou. Nezbedný pan Nesbø se tváří, že se dopustil politováníhodné prvoplánovosti, že mu to zkrátka již moc nemyslí a že mu docházejí nápady... a pak se ďábelsky zasměje a podtrhne kobereček, na němž stojí vratká stavba našich předpokladů. A tak to, prosím, dělá se vším, ne jen s názvem! To jen, abyste věděli a byli varováni.
Ačkoliv je autor větším padouchem než jeho imaginární vrahouni, je naprosto nezbytné, aby byl čten. Totiž proto: na rozdíl od většiny detektivek a thrillerů (které občas čtu, leč na které v žádném případě nejsem odborníkem ani encyklopedií, a proto vás vyzývám, abyste má slova brali s rezervou) je Harryho stvořitel velmi informovaný. A nejsou to jen vědomosti vyčtené z knížek! Přijde mi, že Nesbø se prostě zajímá o věci kolem sebe - nu ano, má v sobě tu obyčejnou lidskou zvídavost, do všeho strká čenich, a tak ví, co je to Tinder, jak je to v lidském těle s hormony, k čemu všemu lze použít 3D tiskárnu a zda je lepším týmem Fenerbahce nebo Galatasaray (a tohle si nikde nepřečtete, pro tohle poznání musíte opravdu jít do toho baru mezi ty turecké přistěhovalce!). Nesbø je zkrátka svobodomyslný postmodernista každým coulem a po samaritánském způsobu vytahuje své čtenáře ze zahnívajícího rybníčku zvyku, zkostnatělosti a ignorance.
Též se chci podělit o zjištění, že ze všech jedenácti Harry eskapád má Žízeň patrně nejblíže ke klasické detektivce. Ve starších "holeovkách" občas převažovaly zákonitosti nepřevídatelného thrillerového masomlýnku; v Žízni je vysoké napětí samozřejmě přítomno, ale ne tak mocně, aby zaclánělo onomu tradičnímu způsobu vyprávění. Jistě víte, co mám na mysli: "Popatři, ó čtenáři, zdeť zkrvavená zbraň, zde nešťastná číča oběti, natlačená do placatky, a zde konečně stopy člověka zdánlivě třínohého... víš již, kdo je vrahem?" Nemysleme si ale, že je vše podřízeno mordování. Kdepak. Příběh Žízně je velmi rafinovaný stroječek, takový antikythérský mechanismus. Každé ozubené kolečko zde má svoji roli a každý motiv nalezne svůj kontrakpunkt a své opakování. Daní je občas jistá předvídatelnost, ale kdo poslouchá Händela, nemůže čekat, že náhle zazní dobře temperovaná vuvuzela. Vpravdě se věc má takto: málokdy si u historek o nejslavnějším norském vyšetřovateli řeknu "to je ale blbost!", mnohem častěji si říká "ano, přesně to jsem čekal, ale je to o tolik lepší, než jsem si myslel, že to bude!". A to je dobře!
Docteno za pár dnů. Kdysi jsem se nemohl dočkat noveho Nesba a uz jsem myslel, ze ted me to az tolik nebere, presto jsem pred vydanim chytl drobnou nesbohorecku, ale opravdu jen drobnou. Uz mam docteno a muzu hodnotit. Knizka ma opet vse, co mame na Nesbovi radi - krute vrazdy, specialni vrazedne pomucky, touhu po alkoholu, napinavy dej, zavadejici slepe ulicky, vyrazne postavy, promyslenou zapletku, ale tentokrat uz to nebylo uplne ono, neco mi tam chybelo. Uz tam nebyl takovy drajv jako driv. Presto jsem spokojen a nesboholikum doporucuji. Jen pozor vy, kdo jste nečetli, na nektere komentare nize, ktere zdanlive nevinnymi poznamkami uvadeji spoilery, ktere muzou pozitek z knizky zkazit.
Příběh trochu překombinovaný, ale to na něm bylo vlastně to super! A Harry? Ten byl prostě boží!
Přečteno a super. Už mi zase HH chybí. Já chci cist další a určitě nejen já :)
Štítky knihy
norská literatura severská krimi norské detektivky Oslo (Norsko)
A kde je napětí? Jednoho vraha chytli ve finále až moc přihlouple a rádoby náhodou, i když to autor nakonec vysvětlil. Jde však o to, jak celý případ vysvětlil. Všechny osoby byly až neuvěřitelně propojeny, čemuž jsem nějak nedokázala uvěřit. Stejně jako v Policii se alespoň nějaké vzrušení a napětí objevilo až v závěru knihy a otevřený konec nás má přilákat koupit si další díl, k čemuž mě tedy Nesbø nepřesvědčil. Bohužel mě Žízeň zklamala na plné čáře.