Hana
Alena Mornštajnová
Třetí román úspěšné Aleny Mornštajnové. Pokud existuje něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí druhým. Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se navzdory zákazu svých rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tak, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a poodhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. Příběh, vycházející ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí... celý text
Přidat komentář
Čtivé, zajímavé, poutavé. Knížka obsahuje všechno, co od knihy člověk očekává. Styl psaní mi sedl a příběh je krásně napsaný.
Absolútne nerozumiem všeobecnému nadšeniu z tejto knihy! Respektíve, asi je to dnešnou dobou, kedy je všetko rýchle...plytké...kĺže po povrchu...nezamýšľa sa...bez imaginácie...prvoplánové...Taká je kniha Hana!
Práca šikovnej maturantky, bez väčšej literárnej hodnoty. Tam, kde vám vynikajúci spisovatelia vedia zájsť pod kožu a spôsobiť zimomriavky, tak tam Hana iba úsmevne a trápne “přicmrndává”. Niekto to v komentároch nazýva mainstreamom (proti ktorému ja v zásade nič nemám), ale aj ten môže byť kvalitný, alebo...Mornštajnovej Hana.
Postavy sú čierno-biele, čiže sú vám dosť jedno, alebo v lepšom prípade na smiech...nič vás v románe neprekvapí...dostávate stále len informácie a možno práve preto sa číta tak “rýchlo”.
A že je téma závažná? To bezpochyby!!! Ale takto povrchne o nej čítať naozaj netreba. Vzhľadom na závažnosť témy sa to až bojím napísať, ale táto kniha je zbytočná! Sú lepšie! Oveľa lepšie! Knihy v úplne inej lige!
Vůbec nevím proč jsem tuto knihu tak dlouho odkládala .... možná proto, že jsem čekala opět drsný příběh z doby Holocaustu, kterých jsem četla, viděla a vyslechla na vlastní uši spoustu a stále je to pro mne těžké vnímat, že se to mohlo vůbec stát. Ano, byl, ale tak geniálně napsaný, že jsem na konci jen zírala do zdi a nevěřila tomu, jak mne dostal. Doporučuji těm, kteří ještě neměli tu čest, aby si nečetli komentáře, které občas odhalují více než anotace. Já to udělala a byla jsem víc než spokojená. Nejlepší kniha kterou jsem četla. A jak tu jeden uživatel zmínil - tak já jsem ovce, jsem za to ráda a pět hvězd si to (za mne) určitě zaslouží!!! :o)
Autorka nezklamala a nabídla velmi čtivou knihu. Její přímočaré popisy postav a událostí jsem zhltla jedním dechem. Hvězdičku odebírám, protože jsem zkrátka četla lepší. U srdce mě po přečtení Hany píchá a je mi úzko z lidské hnusoty, ale slza neukápla.
Zprvu jsem se trochu bála, že se nezačtu a začátek byl pro mě trochu nejistý... Nakonec to dopadlo tak, že jsem knihu jen těžce odkládala a chtěla číst a číst... Pro mě velmi silný příběh Hany a po dočtení ve mě ještě dlouho zůstal. Výborná kniha!
Hana je kniha, která měla silný marketing, mnoho se o ní řeklo, člověk ji viděl na každém kroku a dalo se tudíž předpokládat, že ani nemusí být tak dobrá. Dobré knihy přeci nepotřebují silný marketingový tlak na kupující. Ale tato kniha je skvělá!!! Je bez debat jedna z nejlepších, kterou jsem letos četla, možná i úplně nejlepší. Možná předčila i Smrtku (která byla vynikající) a to asi proto, že vychází z reálných událostí. Moc se mi líbil celý příběh, jeho smutek, spletitosti, propojenosti a beznaděj, která z něho trčí. I přes to, že je to vlastně skrz na skrz smutná kniha, tak jí hodnotím kladně, což je skoro neuvěřitelné, mám raději knihy s dobrým koncem. Také mám raději knihy s přímými řečmi bez zbytečných popisných scén, tady je přímé řeči relativně málo, stejně mě to dostalo. Kniha se mi četla snadno a rychle. Líbilo se mi, jak byly části příběhu na sebe navázány, jak některé spojitosti člověku docházely postupně. Je to prostě kniha, kterou by si měl přečíst každý a každý by měl pocítit to, co jsem při čtení cítila já.
Bojím se knížek, co mají výborné hodnocení, neb jsou většinou nad mé očekávání. Tento román mne ale vůbec nezklamal. Brečela jsem hned na začátku. Úplně stříká emocemi, prožívala jsem a hltala každou stránku. Jsem moc ráda, že je umístěná v mé knihovně. Dobrou knihu také poznáte, že nechcete, aby skončila a já se děsně nechtěla dočkat konce.
Už to tady někdo napsal - mainstream jak vyšitý. Lidé jsou skutečně jako ovce. Mediálně propagované, samá chvála, když oni dávají pět hvězdiček, proč ne já... nechápu, jak se tahle kniha mohla umístit na první místo v žebříčku. Styl a sloh je pěkný, ale to pro mě ještě neznamená, že je kniha dobrá. Má úplně stejné charakteristické rysy jako předešlé knihy paní spisovatelky. Děj ani charakter hlavních hrdinů nejde do hloubky, nedokážu o nich říct nic konkrétního, všechno je jaksi stejné, popsané letem světem. S Hanou nemohu jaksi soucítit, je to pro mě prostě slabý odvar. Škoda.
Normálně se těm knihám, co budí všeobecné nadšení a stávají se bestsellery, spíš vyhýbám, protože z nich bývám zklamaná. Pokud to tak máte taky, tak se ale tentokrát bát nemusíte - Hana je opravdu tak dobrá, jak vám všichni budou říkat. :)
Moc pěkná kniha, i přes pasáže v koncentráku, přes tyfus, který byl zkázou pro většinu obyvatel Meziříčí, milostné zklamání a zradu Hany, a vlastně těžký život v období před válkou, během ní a poválečných letech. Ano, kniha je odkazem na tuto dobu a připomínka na holocaust. Doporučuji!
Hanu jsem přečetla na základě nadšených ohlasů a bohužel se přidávám k menšině, která byla zklamaná. Musím uznat, že se kniha čte velmi snadno a rychle (možná až příliš). Příběh je zajímavý, ale místy dost překombinovaný a plný momentů, kdy jsem se musela ptát: „To vážně?“ a odpovídat „No budiž.“ Dle mého názor nebyly i postavy úplně dobře napsané. Jednaly jinak, než by člověk od nich čekal, aniž by bylo vysvětlené, proč to dělají, jakoby se autorka příliš nezajímala o jejich charaktery a prostě to tam sázela – teď pomůže, teď se zachová zle…
Kniha je plná klišé a někdy až kýčovitých obratů. „Když se mi boky zakulatily a knoflíky na hrudníku se změnily ve dva kopečky vanilkové zmrzliny...“ Uf.
Popisování vášně a úzkostí mi připomíná Vondruškův styl – s postavami jsem necítila vášeň, necítila strach, ani obavy. Jen jsem četla jejich příběh. To, že jej autorka zasadila do složité doby, je prostě málo. Od literatury chci trochu víc.
krásná kniha, ale těžká na čtení (nedá se přečíst jedním dechem)..
Hrůzy války (Holocaust) popisuje s děsivou syrovostí, až člověku běhá mráz po zádech.
Dlouho jsem se této knize vyhýbala, odrazoval mě ten boom, který kolem ní byl. Nakonec jsem po ní ale sáhla - abych se přesvědčila, že je opravdu tak skvělá, jak většina čtenářů tvrdí. Jde o skvěle sepsaný příběh, perfektně rozdělený na tři části, ze kterých vám hlavně ta poslední vyrazí dech. Jinak to ani nejde... Rozhodně doporučuji.
Kniha, na kterou jsem čekala v knihovně strašně dlouho.... :)
O životě člověka rozhodují náhody. Svět je malý a o náhody v něm není nouze... Tak nějak by se dala shrnout kniha Hana. Po dlouhé době na mě padla neskutečná deprese z knihy. Autorka používá dokonale detaily.
Štítky knihy
Židé pro ženy rodinné vztahy rasová diskriminace poválečná doba ženy v 2. světové válce rozhlasové zpracování osudy žen Valmez - Valašské Meziříčí holokaust, holocaust
Hezká kniha, přečtená jedním dechem.