1. Domů
2. Autoři
3. Ludmila Vaňková
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 52
• Bazar 80
• Životopis
• Citáty 9
• Diskuze 25

Populární knihy

/ všech 52 knih

Nové komentáře u knih Ludmily Vaňkové

Královský nach tě neochrání

„Na můj vkus až moc romantiky, těžiště knihy je v milostných vztazích Elišky Rejčky a Violy Těšínské a královsko-šlechtické partičky Záviše juniora a spol. Členové přemyslovské dynastie jsou vylíčeni značně negativně a ačkoliv vývoj postavy třeba takového Václava III. se víceméně shoduje s dobovými svědectvími, Mikuláš Opavský nebo Eliška Přemyslovna to od paní autorky schytali tak, že by si od nich ani Konrád z Bottenštejna kůrku nevzal... Určitě jde o dobrou knížku, ale červená knihovna není právě můj žánr...“... celý text
— Crocuta

---

Kronika Karla IV. - Cval rytířských koní

„Cval rytířských koní Ludmila Vaňková Kniha by se dala nazvat historickým románem, ale stejně dobře by mohla být částí kroniky. Těžké, složité, ale o to znamenitější čtení. To je první díl ságy o lucemburském rodě. Příběh začíná v době dětství našeho asi nejznámějšího panovníka Karla IV. Románů a publikací o této osobě je napsáno opravdu nespočet, ale čtenář se málokdy potká s knihou takového rozsahu jako toto dílo. Hlavními postavami jsou právě Karel IV a zároveň i Jan Lucemburský, toho času vládce Lucemburska a českých zemí. Král Jan nechává svého syna vychovávat z dosahu matky Elišky Přemyslovny. Nejdříve na hradě Loket a pak na Křivoklátě. Následně ho přesouvá k francouzskému dvoru. Až do tohoto momentu je kniha velmi stručná avšak na další vývoj Karla má obrovský vliv. Odloučení od matky a od své rodné země v něm zanechává silný vliv, který se projevuje v jeho dospělosti. Vlastně bychom mohli Janovi poděkovat za takové rozhodnutí. Karlovi se na francouzském dvoru dostává vzdělání a netrvá dlouho a situace si žádá Karlovu přítomnost v Itálii, aby řešil spory. Spory, které přímo ovlivňují tamní města, ze kterých má lucemburský rod nemalé příjmy. Nutno podotknout, že král Jan, ač skvělý panovník, je v neustálém nedostatku financí. Dalo by se říct, že dluží všude, kam se podívá. Jen v českých zemích zastavuje snad všechny královské hrady tamním pánům. Takové dluhy jsou ovšem vyváženy obrovským vlivem jeho pozice na poli evropské politiky. Kniha je nesmírnou studnicí informací, dat, jmen a letopočtů. Na čtenáře působí snad až pře-složitě. Objevuje se se zde mnoho jmen, známých i neznámých. Tím hůř, že většina panovníků jsou Jindřichové, Janové a Karlové. Ovšem tuto knihu neberete do rukou proto, abyste za pár dní dočetli. Tato kniha s Vámi stráví mnohem delší čas. Na každé straně strávíte několik minut přemýšlením a obrazně řečeno zakládáním informací do správného místa na dějové lince. Netřeba zmiňovat děj knihy kapitolu po kapitole. Základních informací o rodu lucemburském a hlavně o samotném Karlovi je všude mnoho. Tato kniha a následující díly podrobně popisují celý jeho život. Každou situaci, která nás napadne, když se zmíní Karel IV. Co ale na knize je tak speciálního kromě toho, že nám situaci předkládá v celoevropském měřítku a že si můžeme poskládat mozaiku toho, co se dělo v Evropě a tou dobou v českých zemích? Napadlo nás někdy, jaký byl Jan Lucemburský nebo Karel IV? Jako člověk? Byl to tyran, milovník, sukničkář, diplomat? Jaké měli vztahy se svými dalšími rodinnými příslušníky? Je velmi příjemné popřemýšlet nad tím, že oba králové, Jan i Karel, nebyli jen panovníci a velcí králové. Že si lidskou tvář Karla nemusíme srovnat jen s hercem Vlastimilem Brodským, i když skvěle zahraného. Že Karel měl i světskou a velmi jednoduchou stránku svého já. Že možná mohl jednat impulzivně. Že možná ve svém mládí nebyl až takovým zastáncem všeho rytířského. Že si dovedl užívat života a to ve všech směrech, kterými se taková aktivita vysvětlit dá. Jsem velmi rád, že autorka dovedla vytvořit takové dílo. Že do bezpochyby velmi obsáhlého příběhu dovedla přidat lidskost a z knihy vytvořila právě takový román, jakým je. Že, ačkoliv se po dočtení s tlumeným „uf“ pochválíte, protože kniha je opravdu těžká a složitá na čtení, stejně už pokukujete po dalším dílu. Že i když je kniha studnicí dat a jmen, která se ze začátku pletou tak, až to člověk pomalu chce vzdát, stejně chcete číst dál. Za tu provázanost lidskosti postav a velikosti obsahu celé knihy vzdávám hold. Nedovedu si představit, kolik práce muselo stát za vytvořením takového veledíla, kterým tato kniha a vlastně celá sága bezpochyby je. Popravdě nevím, zda vůbec srovnatelné dílo svou velikostí, obsahem a zpracováním lze nalézt. A proč vlastně hledat podobné. Stačí vzít tuto knihu a ponořit se do středověké Evropy, kdy rytíři byli rytíři a panny nebyly tak úplně cudné. Autor recenze: Marek Sedláček“... celý text
— Marokrates

---

Král železný, král zlatý

„Král železný, král zlatý Toto byla úžasná cesta do středověku. Příběh krále Přemysla Otakara, pátého krále země české a markraběte moravského začíná dnem jeho narození, kdy jeho otec přišel o oko. Narodil je jako druhorozený, otec dával vždy přednost jeho bratrovi a on byl vychováván pro církev. Vše se změní, když jeho bratr náhle zemře a Přemysl je najednou brán jako následník trůnu. Začíná se učit být králem. Ne vždy člověk dělá jen správné věci... Přemysl se stává markrabětem, spolukrálem, králem a na své cestě životem potkává spoustu přátel i nepřátel, svádí boje s cílem zajistit pro svou zemi mír. Z politických důvodů se ožení s o hodně starší ženou Markétou, s Pancéříkem Anežkou má nakonec několik dětí, ale Markéta mu už děti dát nemůže a kdo zdědí českou korunu? Paní Vaňková mi nastínila úžasný příběh českého krále, o kterém (ruku na srdce) jsem téměř nic nevěděla. Ano, jsem ostuda. Přišlo mi, že jsme se kdysi ve škole učili jen letopočty, ale informace, které jsem se dozvěděla díky této knize, jsou věci, které hned tak nezapomenu. Jediné mínus knihy bylo pro mne to, že na jedné straně jsem se dočetla tolik informací, že jsem četla opravdu velmi pomalu a přečtení knihy mi trvalo více než týden. Některé věty mi přišly trošku těžkopádné, nebo chyběla slova. V každém případě děkuji paní Vaňkové za úžasnou knihu plnou historie a historických postav, o kterých jsem si na internetu zjišťovala další informace, stejně jako o místech, o kterých v knize píše. Zhruba ve třetině knihy jsem se do Přemysla zamilovala. Do panovníka, který udělal vše pro svou zemi, pro své lidi. A poddaní jej milovali. VLÁDNOUT NEZNAMENÁ JEN POBÍRAT DŮCHOD A SVÁDĚT BITVY. BERU-LI STŘÍBRO Z JIHLAVSKÝCH DOLŮ, MUSÍM VĚDĚT, JAK ŽIJÍ LIDÉ, KTEŘÍ HO PRO MNE DOBÝVAJÍ ZE ZEMĚ A MUSÍM MYSLET NA TO, ABYCH JIM ZAJISTIL JEJICH PRÁVA. MUSÍM VĚDĚT, V ČEM SE LIŠÍ POTŘEBY MORAVSKÉHO SEDLÁKA OD HORALA VYSOKO V ALPÁCH. MUSÍM UMĚT ZABRÁNIT TOMU, ABY TI HORŠÍ Z MOCNÝCH NEZNEUŽÍVALI SVÉ SÍLY A NEUTISKOVALI PŘÍLIŠ NESNESITELNĚ TY, KTERÍ SE PODDALI POD JEJICH OCHRANU. Přemysl Otakar, Markéta, Pancéřík, Kunhuta, Gertruda, Záviš z Falkenštejna, bratři Oldřich a Filip, Štěpán Uherský a spoustu dalších a dalších postav dělají tuto knihu a tento příběh naprosto skvělý. Občas stačí maličkost a vše se mění... Velmi si ráda přečtu další knihy autorky a tuto určitě doporučuji. Jen upozornění-četla jsem vydání z roku 1988, je to opravdu velká bichle a určitě není vhodná pro čtení v MHD ani ve vaně :)“... celý text
— knihovnička007

---

---

Král železný, král zlatý

„Knihu jsem četla před pár lety a dodnes si pamatuji, jak mě vtáhla do doby vlády Přemysla Otakara II. Autorka dokáže historické události podat živě a čtivě, aniž by příběh ztratil spád. Vzestup i následný pád "krále železného a zlatého" působí lidsky a uvěřitelně. Netroufám si hodnotit historickou přesnost do detailu, ale jako čtenářský zážitek pro mě román fungoval výborně. Ráda dávám 5 hvězd. Silný příběh ambiciozního panovníka, jeho úspěch i osudový pád , je vyprávěn s lehkostí a s přirozeným vypravěčským talentem. Autorka umí skloubit fakta s poutavým vyprávěním. Možná bych dnes četla jinak, ale před lety mě román naprosto pohltil- a právě ten pocit je pro mě důvodem k plnému hodnocení.“... celý text
— Damatto

---

Dítě z Apulie

„Další díl a další křížová výprava. Tentokrát zcela bez účasti Přemyslovců. Už jsem ale pochopil, že Vaňková se nesoustředí jen na české země, ale na všechny evropské země a jejich dobývání ve Svaté zemi i jinde. Tahle kniha pak končí smrtí Přemysla Otakara I.“... celý text
— Hadati