Ludmila Vaňková

Ke knihám L. Vaňkové jsem se dostala takto. Jela jsem z Prahy na redakční radu do Brna; ráno před šestou jsem usedla na sedadlo v autobuse, stačila jsem zaregistrovat, že vedle mne sedí pohledný třicátník a otevírá knihu, evidentně beletrii. Potom jsem usnula, když jsem se probrala, pán stále četl. Já opět zalomila, kousek před Brnem jsem procitla a on nepřestal hledět do knihy. To už jsem nevydržela - mužský, který takhle čte, není běžný jev! Nakoukla jsem mu přes rameno, posléze i pod ruku, a našla jsem jméno autorky.
Zbytek už byla hračka, ale vyklubala se z toho láska na celý život. Začala jsem přemyslovskou trilogií a postupně jsem přelouskala všechno, včetně ságy z Afriky i neobvyklé scifi. Můj táta je historik, takže jsem se u něj ujišťovala o pravdivosti některých neuvěřitelných tvrzení. Nikdy jsem autorku "nepřistihla" při lži, základní historická fakta vždy sedí. Ale všechno okolo je její neuvěřitelná představivost, před kterou smekám a kterou nepřestanu obdivovat, ale hlavně číst.

Další autorka od které jsem přečetla všechno,co mi přišlo pod ruku. Díky možnosti e-knih mi toho "přišlo pod ruku" ještě trochu,takže doufám v další krásné výlety do historie a fantazie

Knihy Ludmily Vaňkové mě provázely celé mé dospívání. Nejenže jsem se při četbě výborně bavila, ale byla zažehnuta má láska k našich dějinám. Po maturitě jsem šla studovat historii. Základ mého zájmu položila právě tato spisovatelka. Za to má můj vřelý dík!

Rozhovor s paní Vaňkovou: http://www.knihcentrum.cz/ludmila-vankova-stredovek-je-desivy-ale-srozumitelny

Paní Ludmilu obdivuji, je čistým důkazem toho, že všechno jde,když se chce . Když se člověk podívá na její osud,dává mu to sílu jít kupředu.
Chci taky reagovat na Kní
A Havel se o Paní Vaňkové, nebo jejim otci někdy zmínil?
Vždy jde o lidi!

Ať k paní Vaňkové napíšu cokoliv, nikdy to nevyjádří, jak moc bych jí chtěla poděkovat, protože kromě toho, že jsem měla neskutečné štěstí na učitelky dějepisu, měla jsem také neskutečné štěstí, když mi padla do ruky její kniha Král železný, král zlatý... Právě ona vytvořila ve svých románech archetyp muže, kterého by chtěla mít doma každá žena (ano, jak kdysi podotkla moje kolegyňka, Záviš za sebou nikdy nenechával špinavé ponožky a voněl vždy po fialkách). Díky ní na téhle době (II. polovina XIII. století) ujíždím a díky ní jsem si později při studiu různých odborných knih doplnila své znalosti. Vážená paní Ludmilo, moc Vám děkuji, přeju Vám pevné zdraví a těším se na jakékoli Vaše další historické knihy.

Narodila se v rodině vrchního ředitele Anglo-Pragobanky a od roku 1937 Národní banky československé JUDr. Václava Vaňka. Za okupace se podílel na odbojové činnosti, za heydrichiády byl zatčen a popraven, rodina byla vyhnána z pražského bytu bez náhrady. Po válce L.V. studovala na FF UK, v roce 1948 se však při únorovém komunistickém puči účastnila dvou protestních průvodů na Hrad k prezidentu Benešovi, a tak byla v květnu vyloučena ze studia na všech vysokých školách v Československu. Její matce pak úřady odebraly vdovský důchod se zdůvodněním, že jako vdově po významném představiteli buržoazního státu jí nepatří. Po rehabilitaci v r. 1968 svá vysokoškolská studia dokončila. Bylo jí 44 let. Za disertační práci Člověk a kniha obdržela doktorát UK. Po NĚKOLIKADENNÍM působení v nakladatelství Albatros byla opět na pokyn "shora" propuštěna. Našla si místo u dráhy, kde ve stanici Karlštejn přehazovala výhybky. Co k tomu dodat, milí přátelé a obdivovatelé komunismu?

Ludmila Vaňková mě uchvátila od samého počátku, kdy jsem si koupila první knihu, další následovaly... Velmi se dobře čtou. Nevím, kterou knihu upřednostit, ale asi jsem nejvíce prožívala První muž království, dále Král železný král zlatý, Rab z Rabštejna, Lucemburská trilogie, Cval Rytířských koní. Při četbě jsem se zamilovala do Pána z Lipé, tedy do Jindřicha a obdivovala jsem ho, že láska a touha ho vedla daleko na koni do Hradce Králové (kde žiju) za vášnivou Eliškou Rejčkou, to bylo počteníčko. Paní Vaňkové patří můj obdiv, hluboká úcta a přeju jí pevné zdraví, děkuji za její knihy!!! Dana

Paní Ludmila Vaňková je moje paní spisovatelka, v jejím podání je historie za vlády Přemyslovců a Lucemburků velmi krásné čtení. Před lety byla hostem v čs. rozhlasu , kde o své tvorbě hovořila. Čerpala z historických pramenů a její knihy jsou čtivější než stejná témata od jiných autorů. Mám všechny její knihy - královské ságy i Pána stříbrné růže,Válku růží a Ženu pro třetího krále. Černá sága a Mosty přes propast času mě tak nezaujaly.

Mela jsem stesti a v Databazi Knih.jsem si objednala v bazaru knihy serie "Lev a ruze" ktere jsou uz na ceste, a na ktere se velice tesim. Za meho mladi jsem precetla celeho Jiraska, mam jeho sebrane spisy a ted rada ctu knihy pani Vankove a je to muj "Jirasek" 20 stoleti.

Knihy mé nejoblíbenější české autorky čtu od mládí a stále dokola. Mám je skoro všechny, doporučuji všem, kdo se alespoň trošku zajímá o naši historii!!!

Miluju historické romány a ty od Ludmily Vaňkové obzvlášť. Král železný, král zlatý byla moje první kniha od této autorky a od té doby jsem přečetla většinu jejích románů a některé i vícekrát.

Knihy od L.Vaňkové čtu moc ráda, obzvláště ty z doby Přemyslovců a Lucemburků. Je to moje nejoblíbenější česká spisovatelka.

Přečetla jsem její dílo kompletní. Ráda se k němu vracím, ale bohužel mi pár nevrácených chybí. Při čtení mě zaujme nanovo.

Píše velmi pěkné romány a je vynikající spisovatelka.

Autorka mých nejoblíbenějších knížek.

Spisovatelka mého srdce! Četla jsem všechny její knihy. *****