František Saleský
francouzská, 1567 - 1622
Populární knihy
/ všech 7 knih
Nové komentáře u autorových knih
Pojednání o lásce k Bohu
„Skvost mezi katolickou duchovní literaturou, prověřený staletími, byť poněkud ve stínu mnohem slavnějšího Františkova Úvodu do zbožného života, kdy Úvod do zbožného života je určen spíše začátečníkům, kdežto Pojednání o lásce k Bohu spíše pokročilým v duchovním životě. Tak to první dílo orientuje zájemce o duchovní život na to, co a jak správně dělat ve vztahu k Bohu, kterého chce duše milovat, a to druhé je spíše velepísní o tom, co dělá Bůh ve vztahu k člověku, kterého miluje až k vlastnímu sebezmaření v extázi lásky na Kříži (i originální název lze přeložit ne nutně jako "Pojednání o lásce k Bohu", ale i jako "Pojednání o lásce Boží", jak to činí např. překlad anglický nebo polský, zdůrazňující spíše lásku samotného Boha než primárně lásku člověka k Bohu), byť obě díla tvoří jeden celek a jedno se neobejde bez druhého, stejně jako se jakékoliv úsilí člověka neobejde bez lásky a milosti Boží (ne nadarmo je výraz "milost" příbuzný se slovem "milovat", "láska (milosť)", "milovanost") a stejně jako láska Boží nedojde svého cíle bez svobodné a přitakávající odpovědi člověka. Po vzoru staršího rozdělení bychom tak Úvod do zbožného života mohli označit spíše za dílo asketické a Pojednání o lásce k Bohu spíše za dílo mystické, zabývající se skutečnostmi kontemplace, extáze, stupni mystické modlitby a hlavně bezedné lásky Boží a jak jí ve spolupráci s ní dojít, kdy katedrou této lásky je golgotský Kříž Ježíše Krista, jak potvrzuje poslední kapitola této knihy.
Kniha je to sice rozsáhlá, ale předností Františka Saleského je, že i o těch nejhlubších skutečnostech dokáže psát velice jednoduše, srozumitelně a přístupně a díky tomu má dar vtahovat do hlubiny, o které píše a kterou evidentně sám zná z vlastní zkušenosti. Díky tomu poslednímu aspektu má jeho dílo pomazání duchovně inspirovat dychtícího čtenáře neboli přímo seznamovat s Tím, o kterém František tak krásně a jednoduše píše.
V tomto díle se tento autor také kromě samozřejmé inspirace biblickým textem odkazuje na mnohé klasiky z dosavadních dějin spirituality a čerpá i z jejich zkušenosti a odkazu, což prozrazuje, že sv. František je také osobnost sečtělá, fundovaná a v těchto otázkách velmi kompetentní, neboť vzdělaná.
Knihu nelze než doporučovat, i když tato kniha toto doporučení nemá zapotřebí. Je totiž krásná a hluboká sama sebou a čtenář, čte-li ji s otevřeným srdcem, na ni již nikdy v životě nezapomene, protože je schopna předat mu ono "políbení úst", o kterém psal dlouho před Františkem už např. sv. Bernard z Clairvaux a které předává i (nejen) toto dílo sv. Františka Saleského, tzn. duchovní pečeť, předanou "polibkem Ducha" samotným vtěleným Slovem, jak vykládali již mnozí duchovní a mystičtí autoři při výkladu biblické Písně písní ("kéž mě políbí polibkem svých úst"). Charakter Františkova Pojednání o lásce k Bohu nemůže být ani jiný, když pojednává o lásce, ne kterou milujeme my, ale kterou miluje Bůh nás. A takové pozvání, prezentované v knize sv. Františka Saleského, by se nemělo odmítat. Může totiž svého čtenáře přivést k anticipaci věčného, která se započala příchodem vtěleného Boha Ježíše Krista pro ty, kdo v něho věří.“... celý text
— Čtivous
Úvod do zbožného života
„Toto skvělé dílo jsem dostal darem od svého zpovědníka a musím říci, že nemohl vybrat užitečnější knihu. Sv. František Saleský ve svém "Úvodu do zbožného života" vytvořil jakýsi kurs, jak postupovat v utvrzování víry a zbožnosti. Velmi přínosné byly úvahy k rozjímání (doplněné návodem, jak vlastně správně rozjímat) i didaktické teoretické pasáže - zde se nabízí srovnání s antickými filosofy, kteří často ve svých spisech volili podobnou formu.“... celý text
— Freiherr
Úvod do zbožného života
„Mám doma vydání z roku 1990 a nikdy jsem se nedokázala do knihy začíst. Přesto mám k tomuto světci velkou úctu a při troše trpělivosti lze v tomto spise potkat moudrost a zdravý rozum. Vzácné to věci v dnešní době :o)“... celý text
— Chesterton
Dopisy sv. Františka Saleského II. část
„„Není třeba se domnívat, že nemůžeme mít důvěru v Boha, když cítíme obtíže ve vyhýbání se hříchu a když se bojíme, že neodepřeme pokušením a špatný příležitostem. Opravdu ne, protože nedůvěra v naše síly není nedostatek vůle, ale opravdovým uznáním naší slabosti. Je lépe nedůvěřovat, pak budeme moci odporovat pokušením, než domnívat se, že jsme si jisti a silní proti pokušením. To, co neočekáváme od našich sil, to očekáváme od milosti Boží. Kolik jen bylo těch, kteří s velikým nadšením slíbili, že budou dělat veliké věci pro Boha a když na to přišlo, uboze padli. Jiní naopak nedůvěřovali ve vlastní síly a pak dělali podivuhodné věci.
Pocit vlastní slabosti je nutil, aby hledali Boží pomoc, bděli a modlili se, pokořovali se, aby neupadli do pokušení (Mt 26,4).
I když necítíme v sobě sílu ani odvahu odporovat pokušení, kdyby na nás v tom okamžiku přišlo, nemáme se rmoutit. Není nutné cítit vždy sílu a odvahu: stačí, že doufáme, toužíme, že ji ve správný čas a na správném místě budeme mít.“
Druhá část z výběru dopisů Františka Saleského má dvě hlavní témata – přátelství a vyrovnávání se s bolestí.
Svatý František se zde prezentuje opět jako vlídný a laskavý světec, kterému velmi záleží na tom, aby na tomto světě nerozmnožoval nevraživost a nikomu nezavdal důvod k osobní zášti.
V dopisech, které ho prezentují jako nezištného a obětavého přítele je krásně patrná Františkova touha svým přátelstvím sloužit svému protějšku, nebrat přátelství jako něco, co je tady pro mě, ale jako něco, co já mohu nabídnout druhému. To určitě může okouzlit i nekřesťanského čtenáře a oslovit každého, kdo byl požehnán darem tohoto důležitého mezilidského vztahu; a to zde zcela chybí jeho dopisy svaté Janě Františce, se kterou měl obzvláště něžný vztah. Následující Františkovu větu pokládám za výstižnou – a také mimořádně půvabnou: „Kdokoli mě provokuje v závodění v přátelství, musí být velice statečný, protože ho nebudu šetřit.“
V dopisech o smrti blízkých prokazuje sv. František pochopení pro rmoutící se adresáty, ale směřuje je (mírně, ale dost pevně) k tomu, aby se ve svém žalu neutápěli příliš, aby nacházeli útěchu ve vědomí, že posmrtný život bude prostorem pro budoucí šťastná shledání. Není v tom nedostatek citlivosti k lidskému trápení, ale pokora a uvědomění si hranic vlastních možností – tím trochu připomíná (a předjímá) svatou Terezku.
„Dejte si pozor, aby se Vaše snaha nezměnila v neklid a nepokoj. Nakolik cestujete na vlnách a mezi bouřemi častých námah, dívejte se vždy k nebi a říkejte: Můj Bože, ať k Tobě směřuji. Ty ať jsi mým vůdcem a mým lodivodem. Pak se posilněte myšlenkou, že když budeme v přístavu, útěcha, kterou tam budeme mít, zastíní trápení, které zakoušíme. Směřujeme k tomu přístavu mezi tolika bouřemi: dosáhneme ho, když budeme mít upřímné srdce, dobrý úmysl, pevnou odvahu, oči upřené na Boha a celou důvěru jen v něho. Když nám silná bouřka leckdy převrátí žaludek, zamotá nám hlavu, nezneklidňujme se, seberme znovu dech, povzbuďme se k dobrému.
Bojme se Boha a jiné věci nás nebudou děsit. Milujme Boha a každá věc od nás bude milována v Něm““... celý text
— mirektrubak
Dopisy sv. Františka Saleského I. část
„Nechala jsem si tenhle svazeček, který jsem ukořistila v kostele u salesiánů (kniha vyšla pouze pro vnitřní potřebu řádu), především jako "duchovní potravu" pro období letošního adventu. Františkův přístup kombinující důvěru ve vnitřní svobodu s radikálním zaměřením na Boha mi připomíná, a v jeho korespondenci obzvlášť výrazně, Augustinovu slavnou maximu "miluj a čiň, co chceš". Ta může být snadno chápána zavádějícím způsobem, nakolik jsme si dnes zvykli vykládat slůvko "láska" všelijak. (Třeba že je žádoucí to, co je doprovázeno povznášejícími pocity, a zbytek nemá cenu.) František se vyjadřuje mnohem jasněji, když říká, že chceme-li být svatí podle své vůle a podle svých představ, nebudeme svatí nikdy. Augustinovo "miluj" je Františkovo "dej s přesvědčením a srdečně absolutní primát Boží vůli". A potom, když v jednotlivých životních situacích a setkáních, do nichž tě Bůh staví, osvědčuješ lásku a pokoru, neulpívej na umělých pravidlech, protože láska nezná metodu. Je to velmi pokojná, zdravá a praktická nauka, která se hodí pro život člověka jakéhokoli stavu před čtyřmi sty lety stejně jako dnes.“... celý text
— Hanka_Bohmova
František Saleský - knihy
Žánry autora
Duchovní literatura Náboženství
Štítky z knih
dopisy korespondence křesťanství světci duchovní život křesťanský život biskupové duchovní literatura duchovní, klerici křesťanská víra
Saleský je 2x v oblíbených.