Skallarix
přečtené 352
Žoldnéři fantasie: Na stopě zločinu
2018,
Michael Bronec
Už devátý ročník Žoldnéřů. Tento rok (2018) se takového doslovu, který nacházíme v těchto sbírkách, ujal Míla Linc. Zajímavá stať o historii soudů a jiných. (Vždy mě překvapí, kolik toho mají společného výherní povídky, tedy většina z nich, že se k nim dá napsat i nějaká ta úvaha na společné téma.) Žoldnéře fantasie mám rád, jsou skvělou příležitostí pro nováčky pisálky (ale i ty zkušenější) poměřit své síly a při troše štěstí se dostat na jisté "výsluní". Různé povídky převážně fantasy žánru, tak, jako každý rok... Co bych více psal? Stojí za přečtení. ....... celý text
Čtení z hvězd a obelisků
2022,
Jan Opolský
Velmi poetické a melancholické. Většina básní je obtěžkána právě onou trudomyslností, nejen při popisech krás krajin a úkazů přírody.
Hrad Kost
2017,
Karel Šiktanc
Hraní si se slovy, to ano. Ale jejich skladba, rytmus i význam mě obchází velikým obloukem. Tento básnický styl je mi asi naprosto cizí.
Mrtvá doba
2014,
James O’Barr
Kam až vrána klesla. Z prvního temného dílu prosyceného emocemi přes bezduchou střílečku v koncentračním táboře až po útržkovité výjevy pomsty mladého indiána, který přišel před více jak sto lety o rodinu - a tak se mstí reinkarnovaným duším, lidem, kteří zlo spáchali v minulém životě. Osud tomu asi tak chtěl, abys se všichni znovu narodili ve stejnou dobu, na stejném místě a byli to stejní parchanti jako tehdy. Ovšem, jinak by se nedala eticky ospravedlnit vykonaná brutální pomsta za činy z minulého života... Nějak jsem zastáncem toho, že by takové dluhy a hříchy měly být splaceny ještě za onoho života, kdy jsou spáchány, ale čert to vem..... Návrat "hrdiny" po tak dlouhé době postrádá vcelku smysl. Motiv zůstává stejný... Jen zmrtvýchvstalý hrdina dostává do vínku navíc od vrány superschopnosti, kdy odhazuje auta jako kdyby byla z kartonu, skáče přes budovy jak marvelovský šašek v pestrobarevném kostýmu.... Z dřívější komiksové temné legendy se stala parodie sama na sebe. Prázdný bezduchý děj postrádající nějaký hlubší smysl, příběh vykradený sám sebou.... celý text
Evžen Oněgin
2008,
Alexandr Sergejevič Puškin
Velmi známý příběh, který se řadí mezi klasiky. Láska, čest, smysl pro povinnost... Ale i malichernost a skutky a špatná rozhodnutí, které mohou změnit celý váš život. Život... Často hledáme jeho smysl a místo v něm, ale když ho nalezneme, bývá už někdy pozdě. Mnohde jsem četl v různých rozborech díla, že Evžen Oněgin je obrazem zbytečného člověka. Pokud člověk, který nenalézá své místo v životě a nenalézá jeho smysl, neumí se v jistém ohledu "zařadit", je zbytečným, kolik nás zbytečných v tom případě po světě chodí? Kolik jedinců až po čase zjistilo, jakou chybu udělalo, kolik lidí až zpětně dokáže přehodnotit svůj dosavadní život - a přitom ne na smrtelné posteli. Pak už zůstává otázka, zda-li se se svou minulostí vyrovnat a jít dál, či se jen opět potácet ve zmaru do svých posledních dní. Oněgin nebyl žádným ctnostným člověkem a k mnohému musel dospět skrze velkou životní cestu. Ale proto bych ho nezatracoval, jakožto "člověka zbytečného". Oněgin, mrtvý a chladný zevnitř jakoby nalezl život, či spíše "srdce" posléze, oproti tomu Taťána je obrazem člověka, který žil srdcem, které bylo zlomeno a její velká část jí samotné zemřela. A lásku, či její ostré střípky, pro kterou žila a dýchala později upozadila na úkor cti a povinnosti. Je to dílo, které můžeme rozebírat z mnoha úhlů pohledu. Ale z pohledu samotných aktérů, jako mnohdy i v našich životech, tu přetrvává bolestná otázka a přitom plná pochyb, snění a zbytečného sebetrýznění - "co kdyby?" "Co by bylo, kdybych..." Otázka, na kterou vám nikdo nikdy přesně neodpoví. Jak bolestné bývá žití v tomto rozpoložení...... celý text
Struny osudu
2017,
* antologie
Druhý sborník povídek ze Světa Nejmocnějších, který stvořila Jitka Ládrová a nabídla jeho kulisy pro tvorbu ostatním autorům. A pokud mohu upřímně porovnat kvalitu první a druhé antologie, pokud tyto sborníky můžeme tak nazvat, druhá nese v sobě zajímavější i kvalitnější literární práce a dílka. Jakožto čtenář fantasy jsem byl spokojený a některé povídky se mi velmi líbily... Těším se na další díly, které na mě koukají z knihovny a říkají si o přečtení už nějaký ten pátek.... celý text
Láska: Věčná píseň vesmíru
2020,
Jason Martineau
Pokud budeme tuto knihu brát jako průvodcem lásky, museli bychom ho označit za velmi skromný a povrchní. Zde v této knize ale možná svým způsobem je důležitější forma a podání, než její "odborný" obsah. Milá slova, která jsou připomínkou lásky, jejich podob a významu jsou okrášlena, stejně tak jako celá kniha, překrásnými historickými ilustracemi. Tato kniha, jakožto mnohé z této edice, je krásným zpestřením a ozdobou knihovny.... celý text
Jak dělat, co vás baví, a dostat za to zaplaceno
2012,
John Williams
Většinou mě nijak neláká si přečíst nějakou motivačně návodnou knihu, obzvláště typu "Přečti si to a zbohatni", "Tajemství úspěchu", "Jak se stát milionářem do týdne"... Tuto jsem našel ale v jedné knihobudce, když jsem ji doplňoval svými vyřazenými kousky. A tak jsem si řekl - proč ne. Za zkoušku člověk... No, věnoval jsem tomu nějaký čas, ale nemohu říci úplně s čistým srdcem, že toho lituji. Nebyla by to pravda. Kniha může pomoci někomu si srovnat myšlenky, priority, či dokonce objevit svůj přirozený talent - návodů na to je tu pár. Ale jako každá takováto příručka, trpí trochu i tato kniha takovými obecnými radami, které podává jakožto "zázračné odpovědi na vaše životní otázky", ačkoliv tvrdí třeba opak. Každý si z ní jistě vezme, co potřebuje. Pro někoho to bude bezva šance nastartovat své já, které prokrastinuje, či se někteří možná i bojí do něčeho pustit a toto jim může ukázat cestu, dodat odvahy. A nebo třeba to může být pro některé i cesta k objevení svého umu, talentu, o kterém nevěděli (jak jsem již zmiňoval), nepovažovali ho za talent, či na něj prostě zapomněli. Pravděpodobně i já si z četby něco odnesl, takže, možná kniha splnila svůj účel, přeci jen.... celý text
Praha ožralá
2021,
Radim Kopáč
Abych se přiznal, byla to trošku fuška se prokousat touto knihou. Ne každá historka a historické okénko bylo po chuti či nějak záživné, čtivé - ale tak jako s pivem, co moc nešmakuje, pomalu chtě nechtě dopijete, ale už se k němu pravděpodobně vracet nebudete. Knihu mi půjčil kolega z práce, ať si ji aspoň prolistuji a já, když už jsem ji měl v ruce a on na ni nespěchal, jsem se dal do tohoto... lehce hořkého literárního moku. Kniha, navzdory svému názvu, který pravděpodobně měl zaujmout a pomoci v prodeji (a taktéž i díky vcelku méně vkusné fotografii na obálce knihy, která přeci jen "bouchne" do očí) nás seznamuje s historií hospod různých kategorií, restauračních zařízení a podobných a ne s opilci, jak by se mohlo prvotně zdát (tedy vlastně ano, i těmi, okrajově - ve většině případech slavnými umělci a mysliteli své doby, kteří alkoholu holdovali natolik, že jsou už notoricky s danými lokály spojováni). Autoři seznamy hospod rozdělili do dnešních městských částí a tou nejrozsáhlejší, pochopitelně, byla městské části Prahy 1. A zároveň i ta s tou nejbohatší historií, ze které bylo co vybírat. Taktéž se takové hospody nachází i v části "Praha 2", avšak tato část knihy je mnohem stručnější. Další městské části a jejich hospody, putyky a nálevny už byly jen takovým doplňkem a více než hluboká historie se zde zmiňovala ta nedávná, okolo dění před revolucí... Kniha sama o sobě byla vcelku v jistém pohledu zajímavým počinem. I mě samotného překvapilo, v kolika historicky významných hospodách jsem ještě nebyl a nepil. Ale kdybych se k této knize nedostal, asi bych o tolik nepřišel.... celý text
Archeologické nebe
2021,
* antologie
Asi si pamatujete, nebo jste někdy někde narazili na reklamu jednoho nejmenovaného obchodního řetězce, kde stojí fešně oděná ženština s novou kabelkou, botami a kdo ví s čím ještě a pod ní je slogan "Šla jsem jen pro mandarinky"... No, tak já šel do trafiky jen pro tabák do dýmky a vrátil se s knihou. Mezi vším tiskem na mě vykoukl kus názvu "archeologické" a nad ním hlava Kelta nalezená v Mšeckých Žehrovicích. A protože jsem neměl rozečtenou beletrii a toto, byť jsem čekal něco jiného, bylo krátké krimi dle "skutečných případů" (a ještě navíc se zdálo, že z prostředí archeologie), odnesl jsem si ji i s tabákem domů. Dalším rozčarováním byl fakt, že jen jedna povídka z pěti je z prostředí archeologického, navíc je tu vyšší, než 99,99% pravděpodobnost, že tento příběh se ve skutečnosti neodehrál ani v pozměněných kulisách, snad jen v autorových představách. Ale i tak, jedná se o jisté literární jednohubky vycházející (pokud vím) jednou za dva měsíce v edici "Stalo se!" - 5x krimi, skutečné případy.... celý text
Bitcoin a ti druzí: Nepostradatelný průvodce světem kryptoměn
2018,
Boris Kaliský
Ještě před touto knihou jsem četl "Bitcoin a jiné kryptopeníze budoucnosti" od D. Stroukala a J. Skalického, která je jistou uživatelsky přívětivou příručkou pro základní orientaci ve světě těch nejznámějších kryptoměn. A ačkoliv ji třeba považuji za méně povedenou ve srovnání s touto knihou - "Bitcoin a ti druzí: Nepostradatelný průvodce světem kryptoměn", i tak bych ji také doporučil. "Bitcoin a ti druzí: ... " je přece ale o nějakou tu příčku jinde. Boris Kalický informace vzal z širší perspektivy, nevynechal i nějaké to "proč, jak a kdy..." a přináší i praktické informace jak pro uživatele a majitele kryptoměn začínající, tak i pokročilejší, kteří možná "vědí jak na to", ale i tak jistě naleznou v této publikaci zajímavosti, které je možná minuly, či je opomněli. Kniha sama o sobě je psána velmi čtivou a příjemnou formou. Rozhodně bych doporučil i těm, kteří se jen chtějí dozvědět, o čem se to neustále mluví v jejich okolí, i když je to něco zcela mimo ně.... celý text
Vojtěch Hynais
1990,
Marie Mžyková
Hynaisova díla na mě vždy dělala velký dojem. Úžasné zachycení daného okamžiku a neuvěřitelně realistické vyobrazení především lidských postav a těl, bravurní práce se světlem.... Jeho klasická akademická tvorba si získala prve pozornosti a zaslouženého obdivu především v zahraničí (Itálie, Francie, Rakouské země, kterých jsme byli součástí - kde i léta působil a studoval), pak i u nás, v zemích českých. Tato kniha je takovým stručným životopisem malíře a umělce Vojtěch Hynaise, ve kterém najdete i pár ukázkových obrazů, povětšinou velmi známých, v barevném i černobílém provedení.... celý text
Stonehenge: Chrám pravěké Británie
2019,
Robin Heath
Prastarý Stonehenge vždy lákal nejen svou velikostí, ale i tou tajemnou rouškou, za kterou skrývá svůj původ, účel a svou historii. Byl vždy předmětem spekulací a okolo této samotné megalitické stavby vzniklo za stovky a stovky (zde můžeme říci přímo i tisíce) let přemnoho mýtů. Až poslední desetiletí díky moderním technologiím a samozřejmě i díky více poznatkům o naší (lidské) historii se naše domněnky a spekulace mohou více blížit skutečnosti a poodkrýt maličko onen závoj tajemna. Primárně musím ocenit překrásné zpracování této malé knihy. Jak přes obal knihy, tak i její obsah plný dobových dřevorytů a ilustrací. Autor zde v krátkosti vyzdvihl podstatné a zajímavé informace o jeho, jak již jsem zmiňoval, původu, stavbě, historii a pravděpodobném účelu. Zmínil i jiné, obdobné stavby napříč jeho okolí a souvislosti mezi nimi. Stručná kniha, leč přínosná - a navíc ozdoba knihovny.... celý text
Runy a jak jim rozumět
2020,
Cassandra Eason
Jakožto úvod pro neznalé severských run nabízí tato kniha stručný popis významu těchto symbolů, co se týká výkladu pro různá věštění. Ohledně věštění samotného zde autorka přibližuje i rozličné způsoby výkladu i "praktické příklady", na kterých jednoduše rozebírá možnou symboliku run jakožto odpovědí na možné kladené dotazy, náhledy na dané životní situace a tak dále. Takže ti, kteří si doma (či venku někde v přírodě) chtějí "věštit", těm může být tato velice jednoduchá knížečka třeba i nápomocná. Ale pro ty, kteří se chtějí do znalostí run ponořit hlouběji (nejen z hlediska nějakých kouzel a věštění), doporučil bych rozhodně jinou literaturu. Na této knize jsem ocenil poslední kapitolu, kde autorka píše o vázaných runách a jak snadno na ně.... celý text