Praha ožralá
Radim Kopáč , Petr Stančík
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452880/bmid_praha-ozrala-4KO-452880.jpg
4
34
11
Obsáhlá kniha provádí čtenáře po hospodách a vinárnách staré i novější Prahy a přináší obrazy ze života i z literatury. Kdo, kdy, kde, co, s kým – a proč. Vycházka od pozdně středověké Jedové chýše, kde se za časů Egona Kische tančilo s mrtvolou, přes hospodu U Ježíška, v níž úřadoval Jan Neruda, až k dejvické nádražce, kde se při pivu holduje Miloši Frýbovi. Kniha je bohatě ilustrována z dobových pramenů i nejnovějšími fotografiemi.... celý text
Přidat komentář
Keď som bol malý, strávili sme v r. 199O v Prahe nezabudnuteľné, nádherné dva týždne. Bývali sme v štvrti Malovanka v kultovom hoteli, ktorý sa dnes volá OREA Hotel Pyramida (vtedy myslím Dom rekreace?). Praha disponuje neskutočnou atmosférou, ktorú sa nedá nemilovať. A teraz si predstavte, akú musela mať v dávnej minulosti! Aj o tom je táto kniha. Najmä však ponúka prierez všetkými pražskými krčmami, z nich mnohé už samozrejme neexistujú (čo je trochu zvláštne, lebo ma učili, že krčmy nikdy nekrachujú). Okrem toho sa dočkáte množstva dochovaných archívnych textov (rôzne spomienky atď.). A najmä jedinečných fotiek a obrázkov. Z tých na nás dýchne úžasná dobová atmosféra. Zároveň na vás padne smútok, lebo tie časy sú pradávno preč a tí, ktorí vtedy žili, dávno nie sú medzi nami. A lepšie to už nebude, lebo dobre čo? Lebo dobre už bolo. V tomto je Praha ožralá geniálna. Žiaľ, nápad to bol vynikajúci, ale jeho pretavenie do praxe sa ukázalo byť mierne diskutabilným. Hoci som sa na knihu tešil, napokon ma sklamala. Dokonca som mal chuť dať iba 2*. Ale potom som vzal do úvahy aj to, ako úžasne vyzerá (už ten umelohmotný prebal!). Keď som k tomu následne pripočítal nejeden raz jedinečné fotky a fakt, že si s tým tvorcovia zjavne dali more práce, tak by bolo nefér dať menej ako 3*. Ale čakal som viac. Takto je to obávam sa kniha vhodná len na letmé prelistovanie, pričom sa kde-tu na pár desiatok sekúnd (max.) pristavíte pri konkrétnej kapitole. Pochybujem, že väčšina z vás bude so zatajeným dychom čítať komplet všetko. Autori si so zháňaním informácií dali očividne detektívnu prácu, ale pravdupovediac čítať po dvadsiaty raz o tom, kto, kedy a za akých okolností zakladal akú krčmu, bolo monotónne. Ale pravdaže kniha mala byť presne o tomto, takže jej de facto absurdne vyčítam práve to, že splnila svoj účel. Ako Pražák v dôchodcovskom veku, ktorý si na mnohé z krčiem pamätá, by som bol z takejto encyklopédie nadšený. Ale ja nie som Pražák v dôchodcovskom veku.
Neurazí,nenadchne. Nechutná fotka na obale a zavádějící název zapříčinila,že si knížka dlouho poležela na hromadě ke čtení. Nakonec jsem tomu nevhodnému dárku k narozeninám dala šanci v rámci čtenářské výzvy. Některé kapitoly byly skvělé, některé méně, některé jsem přeskákala rychločtením. Prostě i to pivo nechutná v každé hospě. Někde to padá jedno za druhým, někde drhne a někde radši nechat stát a rychle pryč.
Perfektní nápad, průvodce po pražských putikách. Obzvlášť Petr Stančík exceluje v romantickém popisu poutních míst pražských alkoholiků skrze staletí. Dozvíte se, kde se nachází Jedová chýše, Kovárna a Bába muzikantů Třech sester nebo budete žasnout nad Hrabalovým standardním kolečkem po nálevnách. Zkrátka jediný turistický průvodce, který si zaslouží být součástí vaší knihovny!
Skvělá kniha, díky které se dozvíte plno zajímavých informací a ještě se u toho i zasmějete, kniha je hlavně psaná opravdu čtivě, že jí zvládnete přečíst klidně i za celý jeden den. Je velkou škodou, že plno pěkných hospod, se zajímavou historií už jsou na smetišti dějin a nepodíváme se do nich, to bylo snad to jediné, co mě při četbě této knihy mrzelo. Co mě opravdu hodně dostalo je vyjádření jednoho z autorů (vyjádření není obsaženo v knize, pouze jsem ho slyšel v rádiu), že kniha se schválně prodává v obalu z důvodu toho, aby si čtenář tuto svou knihu mohl polít pivem.
Skvost. A zatím jediná "hospodská" kniha, která může konkurovat - pro mě dosud nedostižné - publikaci "Pardubické restaurace a hotely".
Petr Stančík a Radim Kopáč jsou skvělí vypravěči - a s jejich schopností tlumočit zajímavě informace rozkročené mezi historií, zeměpisem, literaturou a výtahem ze zaručeně pravdivých "jedna paní povídala" tato kniha stojí a padá. Humor a nostalgie jsou namíchány ve správném poměru a sluší jim i lehká příchuť temnoty a koření vulgarity. Zhltla jsem během tří dnů - a trasa příštího pražského Tour de Pub po stopách osobností od Jakuba Arbesa po Neznámého Ožungra je v jednání...
Zajímavá příručka i okénko do dějin, zejména pro nás milovníky putyk a piva, kteří navíc ještě rádi šmejdí tam, kde se tyto dva fenomény protínají s literaturou, literáty a jejich postavami. Styl psaní obou autorů nevyhledávám, ale budiž. Něco nového to přineslo a na další návštěvu Prahy už mám plán. naprosto souhlasím s komentářem Skeeve pode mnou, vystihl dokonale vše.
Abych se přiznal, byla to trošku fuška se prokousat touto knihou. Ne každá historka a historické okénko bylo po chuti či nějak záživné, čtivé - ale tak jako s pivem, co moc nešmakuje, pomalu chtě nechtě dopijete, ale už se k němu pravděpodobně vracet nebudete. Knihu mi půjčil kolega z práce, ať si ji aspoň prolistuji a já, když už jsem ji měl v ruce a on na ni nespěchal, jsem se dal do tohoto... lehce hořkého literárního moku.
Kniha, navzdory svému názvu, který pravděpodobně měl zaujmout a pomoci v prodeji (a taktéž i díky vcelku méně vkusné fotografii na obálce knihy, která přeci jen "bouchne" do očí) nás seznamuje s historií hospod různých kategorií, restauračních zařízení a podobných a ne s opilci, jak by se mohlo prvotně zdát (tedy vlastně ano, i těmi, okrajově - ve většině případech slavnými umělci a mysliteli své doby, kteří alkoholu holdovali natolik, že jsou už notoricky s danými lokály spojováni). Autoři seznamy hospod rozdělili do dnešních městských částí a tou nejrozsáhlejší, pochopitelně, byla městské části Prahy 1. A zároveň i ta s tou nejbohatší historií, ze které bylo co vybírat. Taktéž se takové hospody nachází i v části "Praha 2", avšak tato část knihy je mnohem stručnější. Další městské části a jejich hospody, putyky a nálevny už byly jen takovým doplňkem a více než hluboká historie se zde zmiňovala ta nedávná, okolo dění před revolucí...
Kniha sama o sobě byla vcelku v jistém pohledu zajímavým počinem. I mě samotného překvapilo, v kolika historicky významných hospodách jsem ještě nebyl a nepil. Ale kdybych se k této knize nedostal, asi bych o tolik nepřišel.
Upřímně řečeno, očekával jsem víc. Zajímá mne především starší historie, zde byl kladen dost důraz i na historii nedávnou a to jde mimo mne. SNB, STB, Bondy - to mne, alespoň v této knize opravdu nezajímá. Název rovněž hloupý, právě tak, jako titulní foto. Chápu, že si kniha své čtenáře najde, ale za mne zklamání.
Po přečtení knihy mírná deprese, že do spousty zmíněných hospůdek se už člověk nepodívá z mnoha důvodů. Buď už neexistují nebo Covid. Ale díky za to, že jsem se tam zase aspoň na chvíli zašel takto ...
Štítky knihy
Kniha Praha ožralá je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 39x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 30x |
| Chystám se číst | 36x |
| Chci si koupit | 26x |
Dojem z tohoto průvodce je ve finále celkem rozpačitý. Velké plus si autoři zaslouží za skvělý nápad (i když nejsou zdaleka první) alespoň částečně zmapovat známé a zajímavé pražské hospody, restaurace a nálevny. Je to záměr nadlidský a tak zde zákonitě spoustu oblíbených podniků chybí - to může být první kámen úrazu. Úkol si proto pánové rozdělili a každý z nich napsal určitý počet hospodských portrétů a ač by se zdálo, že pestrost bude předností, je spíše na škodu, protože kvalita a zpracování jednotlivých příspěvků je značně proměnlivá. Někdy je hospodský medailonek opravdu čtivý a jindy zase nudný, jednou skvěle informativní, jindy spočívá vlastně jenom z úryvku z knihy nějakého známého autora a působí tak odfláknutě. Jako velké mínus pokládám i absenci mapy se zaznamenáním polohy jednotlivých podniků - jsou tu sice uvedené alespoň adresy, ale fakt mě jako mimopražského nebaví hledat to podle nich někde jinde. Nicméně i přesto je Praha ožralá stále zajímavým a zábavným čtením, kde můžete najít mnoho podniků, kde se doslova psaly (nejenom) literární a umělecké dějiny. Takže, jak již tady několikrát padlo, mohlo to být sice lepší, ale pro milovníka literární a bohémské subkultury i tak "must have".
P.S.: Jak jste proboha nemohli zmínit v kapitole o hospodě Na slamníku stejnojmenný slavný hit kapely Alkehol se zabijáckým refrénem: "Na slamníku, tam je hej, tam hezký holky pivo roznášej."