Nickky
přečtené 242
Osmý díl ze série. Osmý případ Harryho Holea. Opět nesmírně čtivá kniha, která vás udrží v napětí do poslední stránky. Jo Nesbø navíc dokáže vytvořit tak propracované a reálné postavy, že z každé stránky cítíte jejich emoce, touhy a sny. „Někdy si myslíme věci tolikrát a tak často, až máme dojem, že jsme je pronesli nahlas.” Samotný detektiv Harry a jeho profesní/osobní eskapády či náklonnost k alkoholu nemusí být pro všechny čtenáře „to pravé ořechové”. Jenže právě tyto nedostatky z něj dělají člověka. Byl svědkem mnoha těžkých událostí a přišel o ty, na který mu záleželo. A protože nechce být znovu raněn, utápí své city v alkoholu. Navenek se projevuje tvrdým chováním bez respektu k autoritám. Ale tam uvnitř, hluboko pod povrchem, se nachází křehká duše, která chce milovat a pomáhat těm, kteří to nejvíce potřebují.... celý text
„Instinktivně zhasl svítilnu a tma ho zahalila jako deka. Zadržel dech a naslouchal. Nic, pomyslel si. Nedej se. Zlo není věc, nezhmotňuje se. Naopak, je to absence věcí, absence dobra." Opět jsem se přesvědčila, že Jo Nesbø psát detektivky prostě umí. Fascinuje mě ta spletitost děje, kdy do poslední chvíle přemýšlíte, jak bude celý případ vyřešen a jaké grandiózní finále si pro nás autor připravil tentokrát. Rozhodně doporučuji číst knihy postupně. Harryho postava prochází vývojem a jeho charakter je formován řadou událostí, které mají následně vliv na jeho chování.... celý text
Mléko a med
2017,
Rupi Kaur
Poezii vnímám jako něco co pohladí lidskou duši dotkne se srdce vykouzlí úsměv na rtech anebo přiměje slzy aby kanuly po tvářích. Tato kniha pro mě poezii nepředstavuje neboť v ní nacházím jen smutná rozervaná až hrubá slova která někdo položil na papír a nechal je tam jednoduše ležet.... celý text
Styl Joa Nesbøho je prostě neuvěřitelný. Nepřestává mě překvapovat vystavění kompozice, promyšlené střihy mezi jednotlivými scénami a postupná gradace celého příběhu. Pokaždé si připadám, jako kdybych sledovala nějaký film. Nesbø zkrátka dokáže čtenáře vtáhnout do děje takovým způsobem, že ztratíte pojem o čase a chcete jen číst a číst. Do velkolepého finále vás vede spletitou cestou plnou křižovatek a zdánlivých odboček, které vám nejdříve připadají nepodstatné, ale v závěru zapadnou přesně na své místo. A na konci, kdy si připadáte jako po jízdě na horské dráze plné emocí, vám prostě dojdou slova. V jednotlivých postavách je navíc výborně reflektováno, že žádný charakter není pouze černý nebo bíly, ale je tvořen celou škálou barev. Bez váhání uděluji nejvyšší hodnocení.... celý text
Ovšem
2017,
Karel Kovy Kovář (p)
„Vždycky je lepší něco zkusit a zklamat se, než litovat toho, že jste to nezkusili vůbec." Na našem knižním trhu se již objevilo několik děl od youtuberů a blogerů. Ale až kniha Ovšem mě dokázala upoutat natolik, že jsem se rozhodla si ji koupit a přečíst. Kovy je jeden z mála youtuberů, které pravidelně sleduji. Je to milý a skromný kluk, který se občas nebojí snít. Do svých videí zvládne zakomponovat humor, ale zároveň se nebojí mluvit ani o závažnějších tématech. Musím se přiznat, že i přesto jsem ke knize přistupovala s mírnými obavami, zda Kovy zvládne to, co dává do svých videích, přenést i na papír. Po přečtení knihy můžu za sebe říci, že to dokázal. V knize nás Kovy nechává nahlédnout do svého nitra, podílí se s námi o zkušenosti, které formovaly jeho charakter a právě díky nim je tím, kým je. Vtipné a zábavné historky se střídají s těmi závažnějšími, někdy až bolestnými vzpomínkami. V knize nechybí ani pasáže na zamyšlení. O tom, jestli se nám nestírají hranice mezi iluzí a skutečností a zda si dokážeme představit, jaký je skutečný svět. Nebo o tom, jak se někdy snažíme být někým jiným, než doopravdy jsme. Nezraňujeme tím ale nikoho jiného než sami sebe. Knihu bych doporučila všem, kteří Kovyho sledují, ale také těm, co se snaží „fenomén youtube" teprve pochopit a vstřebat. Protože právě v této knize naleznete inteligentní a rozumný pohled na danou věc.... celý text
Přesně v této knize (správně by se hodilo napsat audioknize) jsem se poprvé setkala s postavou svérázného detektiva Harryho Holea. Moje nadšení bylo tak velké, že jsem začala číst sérii od prvního dílu. Ten ovšem ještě zdaleka nedosahoval kvalit této knihy, takže jsem byla tehdy poněkud zaražená, částečně zklamaná a pokračovat s dalšími díly jsem odložila na neurčito. Až letos mě krátká ukázka v knižním magazínů a recenzní ohlasy přesvědčily, abych dala těmto knihám ještě šanci. A rozhodně se to vyplatilo. Velmi pozitivně hodnotím celkovou kompozici dějové linie, kdy musí být čtenář neustále ve střehu a také to, že (zdánlivě) uzavřený případ Ellen zůstává pro Harryho stále otevřený. Za sebe mohu knihu doporučit těm z vás, kterým se líbila Červenka (potažmo i předcházející Švábi a Netopýr). Rozhodně nebudete zklamáni. Na závěr tohoto komentáře bych ráda citovala jednu pasáž, kde je možné se přesvědčit o tom, že autor dokáže do napínavých scén zakomponovat i špetku humoru :-) Møller povytáhl udiveně obočí a konstatoval, že Waaler musí být velmi rozčilený - poprvé ho slyšel mluvit s nadřízeným útočným tónem. „Ano. Kde je Harry?" Waaler ukázal na červené otisky nohou na parketách. „Byl tady. Jak vidíte, vloupání. Začíná toho být k vysvětlování docela dost, že?" „Ptal jsem se, kde je teď?" Waaler a druhý policista si vyměnili pohledy. „Harry očividně nemá zrovna zájem se ospravedlňovat. Když jsme sem přišli, ptáček už byl pryč." „Aha? Měl jsem dojem, že jste celou oblast neprodyšně uzavřeli." „To ano," odpověděl Waaler. „Tak jak vám utekl?" „Za pomoci tohohle." Waaler ukázal na telefonní přístroj na stolku. Na sluchátku byly stopy, které vypadaly jako krev. „Utekl vám telefonem?" Møller pocítil - přes svou špatnou náladu a celkovou vážnost situace - iracionální nutkání se usmát.... celý text
„A vy, Harry, co děláte vy, když narazíte?" „Já? No... Já asi chvíli ležím. A pak zase vstanu, člověk stejně nemá jinou možnost" Z recenzí na knihy Joa Nesbøho vyplývá, že kvalita jednotlivých dílů má vzrůstající tendenci. Naprosto souhlasím. Zatímco v Netopýrovi a Švábech autor hledal svůj styl, občas klopýtl a vytvořil dějově hluchá místa, v Července už výborně pracuje s psychologií jednotlivých postav a dokáže rozehrát příběh se dvěma časovými rovinami. V předešlých částech jsme se mohli dozvědět řadu zajímavých informací o Austrálii a Thajsku. Ani tentokrát o to nejsme ochuzeni. Prostor dostává samotné Norsko. Jak v minulosti (během 2. světové války), tak v současnosti. Červenka nabízí pohled i do Harryho soukromého života. Sám čelí řadě těžkých situací (emočně na mě zapůsobila 5. část a vzkazy, které Harry nahrává na záznamník své kolegyně Ellen), přičemž jedna událost nebyla pro Harryho dosud objasněna a prostor jí nejspíše bude věnován v některé z dalších knih. Rozhodně doporučuji (i těm, které nenadchly první dva díly).... celý text
Manželé odvedle
2017,
Shari Lapena
Manželé odvedle mě bohužel zklamali. Nejspíše to bude opravdu tím, že jsem, soudě dle blýskavé nálepky, očekávala bestseller. (Nebo jsem možná očekávala druhou Zmizelou, která se mi líbila) Nápad, který autorka měla, je podle mě zajímavý: manželé nechají své miminko doma a když se vrátí, po dítěti jako kdyby se slehla zem... Jenže tak nějak "pokulhává" celkové zpracovaní. Všechny postavy mi připadaly poněkud nevýrazné a osobně si myslím, že by bylo lepší, kdyby měla kniha jednoho hlavního vypravěče. Knihu jsem chtěla ohodnotit jako průměr a doporučit jako nenáročnou četbu, ale potom přišel samotný závěr, ve kterém se autorka snaží šokovat. Nevím, ale nějak mi tam ten konec nesedí...... celý text
Sůl moře
2016,
Ruta Sepetys
Ruta Sepetysová na mě působí nesmírně sympaticky a musím se přiznat, že její tvorbu jsem měla v "hledáčku" již delší dobu. Ke čtení jsem se dostala ovšem až letos. Jako první jsem si vybrala knihu Sůl moře (nebo si ona vybrala mě?) a musím konstatovat, že mě zasáhla snad ještě více, než jsem čekala. Čtyři mladí lidé uprostřed války. Období neklidu, nesvobody a strachu. Oni, stejně jako tisíce dalších lidí, prchají před blížící se sovětskou armádou. Každý z nich pochází z jiného koutu země, ale jedno je spojuje: touha po přežití. Nikdo z nich nemá nejmenší tušení, že se stane součástí největší námořní katastrofy v dějinách. „Víš, strach je lovec. Obklíčí nás, když jsme bezbranní a nejméně ho čekáme. A když jsme nuceni dělat rozhodnutí." Joana, Florian, Emilia a Alfred jsou čtyři typově odlišné charaktery, které se v průběhu knihy vyvíjejí, poodhalují nám svoji minulost a činí důležitá rozhodnutí. Na autorce si nejvíce cením toho, že při psaní knihy pracovala s historickými prameny a čerpala ze vzpomínek pamětníků. A to nejdůležitější - do příběhu nezapomněla dát obrovský kus lidskosti. Není důležité, jaké jste národnosti, odkud pocházíte. Důležité je, jaké máte srdce.... celý text
