meluzena přečtené 505

Dveře do léta 1984, Robert A. Heinlein

Překrásná knížka. Spousta knih zasazených do budoucnosti, která je z našeho pohledu už minulostí (tahle je napsaná v roce 1957 jako sci-fi odehrávající se v roce 1970 a 2000), působí spíš úsměvně, protože obsahují předpotopní "technické vymoženosti", nebo naopak technologie, které jsou i v dnešní době stále v oblasti snů. Dveře do léta je oproti tomu dílko převelice roztomilé, protože jednak se v mnoha technických záležitostech až pozoruhodně trefuje a hlavně: samotný příběh je daleko víc o obyčejných lidských věcech jako je přátelství, zrada a láska (a nejmilejší kocour, samozřejmě!). Hezký příběh, svižně odvyprávěný pěkným jazykem, který přečtěte klidně na jeden zátah a máte z něj hřejivý pocit, že svět je snad stále ještě v pořádku. A že ikdyž je venku zima, má smysl hledat dveře do léta. Vřele doporučuji. --- "Můj táta vždycky říkával, že moudrý člověk by měl být připravený kdykoliv se rozloučit se svými zavazadly."... celý text

Babička pozdravuje a omlouvá se 2015, Fredrik Backman

Vtipné a zároveň neskutečně moudré. Fredrik Backman nám naservíroval výbornou knihu a mistrně do ní propašoval dvě velikánská poselství: 1. To, jak vnímáme konkrétního člověka TEĎ, je jen zlomek pravdy. Pokud poznáme cestu, která ho sem dovedla, náš pohled rázem může být (a bude!) výrazně jiný. Sedí to na Babiznu, Příšeru i Ochlastu. (i na babičku). 2. Vyprávění pohádkových příběhů je báječný způsob, jak bystrému člověku něco zásadního sdělit („chytrému napověz…“). Možná už jsme díky své civilizovanosti zapomněli, že to, čemu říkáme pohádky, byly původně metaforické příběhy, na nichž se posluchači měli postupně učit, jak to na světě chodí. Nemyslím uhlazené pohádky B.Němcové, ale všechny ty drsné a syrové příběhy, které posbíral třeba K.J.Erben - kde vše bylo symbolické a bystrý čtenář měl rozklíčovat jednotlivé symboly a metafory a aplikovat je v reálných situacích. Přesně jako to dělala Elsa. Řeč totiž není jen o tzv. pohádkách. Nebo si snad nezkontrolujete svoje záležitosti když se dozvíte ve zprávách o nějakém podvodníkovi? Nebudete opatrnější na dovolené, když se dozvíte o konkrétních lidech, které napadl žralok, dostali úplavici ze závadné vody nebo se dostali do potíží, protože si vyfotili co neměli? Ono totiž není zapotřebí, aby každý jedinec znovu objevoval trakař, ani aby udělal všechny myslitelné chyby proto, aby se poučil. A k tomu slouží příběhy. O reálných lidech, o princeznách, dracích a worsech. (Protože jak jinak připravit dítě (Elsu) na drsnou realitu? Babička v tom byla nepřekonatelná a Elsu připravila skvěle.) Ano, Elsa často vystupuje nikoli jako skoro osmiletá. Jenže není to taky jen metafora o tom, jak Elsa opustí sladkou nevědomost dětství a „dospěje“, protože je odhodlaná postavit se stínům? Vždyť někteří lidé jsou malými Elsami i v dospělém věku, protože takovou odvahu nikdy nesebrali. Asi nečetli ty správné příběhy. -------------- „Pouze odlišný lidi maj schopnost změnit svět, nikdo normální ještě nezměnil ani prd,“ říkávala babička. -------------- „Je to složité,“ řekne máma. To dělá pořád. Mluví jako Facebook. „Všechno je složité, dokud ti to někdo nevysvětlí,“ odsekne naštvaně Elsa. -------------- „Táta je na tanec mimořádně nešikovný. Vypadá při tom jako medvěd vzpřímený na zadních, který právě zjistit, že od pasu dolů spí.“... celý text

Les - Návod k použití 2017, Peter Wohlleben

Dvě věci jsou naprosto jisté: autor má les opravdu rád a ví o něm opravdu hodně. Jenže jakoby nevěděl, pro koho tuhle knížku vlastně píše - zda pro nedělní procházkáře, ostřílené skauty, biology, ekology, hledače hlubších souvislostí a duchovních pravd nebo koho vlastně. A tak vedle sebe najdeme informace o tom, jak si opucovat zabahněné boty, jak se chránit před deštěm a komáry, proč nejíst zvěřinu, nesbírat moc hub, mít smíšené lesy a netěžit dřevo, proč se kmeny kroutí a rozdvojují, jak komunikují houby a stromy, jaký je duchovní význam stromů, že naše lesy nejsou lesy, ale plantáže na dřevo, atd. Každý čtenář si tak najde těch pár "svých" kapitol a ostatní ho moc neosloví, protože to už buď dávno zná nebo ho to (ještě) nezajímá. Celou knihou se vine apel, jak důležité je lesy chránit a často jsou uvedeny konkrétní důvody. V tomto kontextu pak působí poněkud podivně například to, že autor obšírně vysvětluje, jak škodlivá jsou zahradní krmítka a lesnické krmelce pro lesní ekosystém, načež se rozněžní nad tím, jak sám krmítka má a obhospodařuje, protože na nich rád pozoruje ptáčky. Navíc autor je Němec, takže se nám dostanou informace ohledně německé lesní legislativy, hospodaření, statistických údajů, stavu porostů a zvěře a otázka českého čtenáře, jak je to asi u nás, zůstane viset ve vzduchu.... celý text

Muž s fasetovýma očima 2016, Wu Ming-Yi

Velmi zvláštní, mnohovrstevnatá kniha. Tenhle poměrně nesourodý mix příběhů s občasnými prvky magického realismu ve čtenáři zanechá jakýsi neklid: Jak vlastně člověk svou činností ovlivňuje životní prostředí a jaký to má dopad na konkrétní lidi a oblasti? (... a co kdyby se to stalo mně?) Jakožto vnitrozemci sice čtěme příběhy lidí spjatých s oceánem „z bezpečné vzdálenosti“, a přece je otázka „Jaký je můj vklad?“ více než na místě.... celý text

Srovnávání, zabiják vašeho sebevědomí aneb Jak se srovnat sám se sebou 2017, Katarína Szabados Filasová

Povinná četba pro nás všechny, kteří jsme vyrostli v západní kultuře založené na soutěžení a všemožných tabulkách určujících již od dětství, kolik máme kdy měřit a vážit, kdy máme začít lézt, sedět, mluvit, chodit na nočník, kdy nám mají začít růst prsa/vousy atd. atd., takže už pak automaticky klademe otázky, kdy máme začít se sexem, jak často ho mít a kdy (ne)dělat to či ono. Též velmi užitečné čtení pro ty, co žijí Facebookem a sledují reklamy - není od věci se nachytřit, co na člověka v skrytu číhá. Vše hezky utříděné a vysvětlené. Nicméně jak říká i sama autorka, uvědomit si to je jen první krok. Skutečnou změnu může přinést až hlubší práce (terapie). Pokud patříte k těm šťastlivcům, že jste vůči svodům sociálních sítí a médií imunní nebo máte téma sebevědomí/srovnávání již zpracované, asi knihu zběžně prolistujete, ale nic objevného v ní nenajdete.... celý text

Kafka na pobřeží 2010, Haruki Murakami

Cesta do středu sebe sama je jako skok do prázdna - vyžaduje velikou odvahu, dopředu se o ní nic moc neví a záruky se neposkytují. Ale vyplatí se miliónově. To vám potvrdí každý, kdo ji absolvoval - jako Kafka - protože pak už může přestat utíkat. Zajímavé a zamotané příběhy hlavních postav odkrývané postupně, s lehkými prvky nadpřirozena. Poklona autorově vypravěčskému umu i propracovanosti děje. Knížka, která určitě stojí za povšimnutí, přestože závěr působil poněkud useknutě.... celý text

Tulák po hvězdách 2001, Jack London

Ve své době to musela být bomba. Pokud jste reinkarnaci teprve objevili, budete asi nadšeni. Pokud je ale pro vás samozřejmou součástí reality, asi si víc budete všímat obsahu a formy knížky a třeba vás bude iritovat, jak hlavní hrdina některé věci opakuje pořád dokola. Kniha jako by byla 3v1 - o brutálním vězeňskému systému, o "toulání po hvězdách" a o převtělování jako přirozené součásti života duše - a každou z těchhle "částí" bych hodnotila jinak. Příběhy předchozích životů jsou výborné a nadčasové, na zbytku je už trochu znát, že je to napsáno před více než 100 lety.... celý text

Jasno lepo podstín zhyna 2016, Sara Baume

Ač ve vlastním domě, žije jako bezdomovec, na okraji společnosti, odpudivý i sám sobě. Příliš starý na to, aby ještě něco dokázal a příliš mladý, aby to už vzdal. Jediný blízký tvor je jednooký pes, kterého si vezme z útulku. To poslední, co byste od něj čekali, je nezatížené, a vlastně velmi poetické vnímání. Pokud se oprostíte od vlastních předsudků nad všechnu tu ošklivost a krutost a vlezete si do jeho bot, překvapí vás hloubka, kterou tam najdete. „Za odlivu vidíme brodivé ptáky, jak ostrými zobáky rozrývají bahno a drancují podzemní civilizaci slaných organismů. A za přílivu vidíme dvojice kachen, vždycky v páru. Kachny jsou jako ponožky. Když máte jen jednu, tak něco nehraje.“ -- „Brzy se v obchodech objeví bachraté oranžové dýně (...) a plastové masky na gumičku s dírama pro oči. Brzy nastane čas, kdy být pochmurný a strašidelný, podivný a zpotovřený je skoro přijatelné.“ -- „A stejně tě musím obdivovat, jak se chováš podle svého. Nechci z tebe udělat takovou tu hračku na baterky, která ťape a ňafá, když jí zmáčkneš knoflík. Neměl jsem ti říkat fuj. Neměl jsem žádné právo ti vnucovat svá lidská kritéria, když mně to, že jsem člověk, nikdy nic dobrého nepřineslo.“ -- „Já taky hltám. I když teď nikdy nehladovím, pamatuju hlad, a tak občas zoufale, bezmyšlenkovitě hltám, jako bych najednou moh sníst všechna ta pořádná jídla, která jsem nedostal v dětství.“... celý text

Cizinec v manželství 2016, Emir Kusturica

Kusturicovy balkánsky švihlé filmy můžu, ale v knižní podobě mi to nějak nesedlo - jako by všechen ten bezútěšný život přeplněný alkoholem, násilím, socialismem, válkou a kriminalitou, navíc bez naděje na zlepšení - jako by mě to zavalilo jako balvan. Díky tomu jsem si ale uvědomila Kusturicovu genialitu, s níž tuto atmosféru ve svých filmech odlehčil a překlopil do černohumorné polohy. Pro povídku V hadím objetí neplatí výše uvedené - ta je tíživá i poetická. Díky za ní.... celý text

Vlčí léto laponského mlynáře 2007, Arto Paasilinna

Knížka mi evokovala vynikající film Volný pád, kde vcelku spořádanému Michaelu Douglasovi prostě jednou rupnou nervy, čímž spustí domino destrukce s tragickým koncem. Ale protože Vlčí léto laponského mlynáře není hollywoodská produkce, vše je trochu jinak, a to je moc dobře. Gunnar Huttunen je vcelku neškodný podivín, který starousedlíky irituje už z podstaty – přišel odněkud z jihu, nikdo o něm nic neví, koupil starý mlýn a opravil hoblovku na šindele a daří se mu, místní mládež místo aby spořádaně seděla doma, vysedává u něj a směje se jeho vyprávění a předvádění různých zvířat; a nejhorší je, že v noci občas vyje tak, že se rozštěkají psi v širokém okolí a nikdo se nevyspí. Svoji nelibost dávají nepokrytě najevo, aniž si připustí, že tím provokují mlynářovu potrhlost. Tahle tenká knížečka nabízí k zamyšlení téma normality – co jsme ještě ochotni tolerovat a kam až jsme ochotni zajít, abychom se zbavili toho nenormálního. (Anebo co je kdo ochoten tolerovat nám?*) Celá knížka je výborně napsaná, má svižné tempo, výborná je též směsice charakterů vč. samotného Gunnara. Celé vyprávění je lehce švihlé a závěr tomu všemu dá korunu. Určitě doporučuju k přečtení. ------- *) ...protože co když jste tím Gunnarem vy? Co když jste v očích vašich sousedů obtížným hmyzem třeba proto, že máte pět opravdu živých dětí nebo cvičíte v paneláku na trombón nebo máte štěkací psy? Nebo jste jiní=divní třeba tím, že sekáte trávu starou sekačkou (neřku-li kosou), chodíte pěšky, jezdíte vlakem, nejíte maso, nebo co já vím...? Co byste udělali vy, kdyby na vás dělali hon jako na Gunnara?... celý text

Každé jaro pampelišky 1957, Anna Sedlmayerová

Knížka z 50. let o tom, jak jedna máma prožívá vztahové kotrmelce svých dvou dcer a bilancuje své manželství. Úvodní část knihy psaná formou dopisů je natolik rozvláčná a naivní, že jsem čtení několikrát odložila. Pak se forma změní na normální vyprávění a už se čte dobře, nicméně reálie, názory na vztahy i pohnutky jednotlivých postav jsou pořád dost poplatné době. (Jasně, některá schémata platí i dnes, ač v trochu jiném kabátě.). Některé vnitřní monology jsou až tak moudré, že působí spíš jako výstřižky z učebnice psychologie či příručky osobního rozvoje a balancují na samé hraně uvěřitelnosti.... celý text

Záhada čínského hřebíku 1999, Robert van Gulik

Výborná „staromódní“ detektivka, kde čest a spravedlnost jsou nejvyššími hodnotami. Trochu mi to připomínalo detektivky s Herculem Poirotem - dobrý příběh, žádné moderní vymoženosti, žádný stres ani cool výrazy, což bylo velmi příjemné.... celý text

Stopařův průvodce Galaxií 2002, Douglas Adams

Pro milovníky sci-fi parodií určitě kultovní záležitost a povinná četba. Pro ostatní asi více či méně potrhlá blbůstka, nicméně dostatečně inteligentní a proložená vlídným humorem. Suma sumárum, tenoučká knížka, "převážně neškodná" :-), která s mírnou nadsázkou patří k všeobecnému vzdělání.... celý text

Elon Musk 2015, Ashlee Vance

Elon Musk je bezesporu neobyčejný člověk. Nadprůměrně inteligentní, cílevědomý, s výjimečným technickým nadáním, obrazotvorností, fotografickou pamětí a téměř nadlidskou odolností vůči psychické zátěži. Nesnáší lajdáky a hlupáky, kteří (mu) brání v uskutečňování cíle nejvyššího, a sice záchrany lidstva - viz úryvek: „Možná jsem jako dítě moc četl komiksy,“ řekl Musk. „V komiksech jde skoro vždycky o to, že někdo zachraňuje svět. Připadalo mi přirozené, že by se měl člověk snažit svět zlepšit, protože opak nedává smysl.“ Profesionálně napsaná kniha, která Muska ukazuje z různých úhlů pohledu. U každé kontroverzní záležitosti je předkládána Muskova verze, i verze protistrany (pokud byla ochotna autorovi poskytnout rozhovor), není to ani bulvár ani suchý výčet faktů ani odborné čtení. Knížka má šmrnc a předkládá čtenáři velikánskou mozaiku, v níž je radost si číst.... celý text

Pravěk a jiné časy 2007, Olga Tokarczuk

Velmi zvláštní kniha, po které je dobré sáhnout v tom správném rozpoložení. Pokud budete čekat normální knížku, asi budete zaskočeni, a když narazíte na „podivné“ esoterické myšlenky, možná budete uvažovat, zda vůbec číst dál.. Ale pokud se nenecháte odradit, zjistíte, že s přibývajícími stránkami jsou tyhle neobvyklé úhly pohledu v knize čím dál přirozenější, že vedou k samé podstatě, a že právě ony činí knihu tak jinou a vlastně velmi modrou. A možná se ve vás zahnízdí neodbytná myšlenka, že vnímat jen to, co je na povrchu a nesnažit se ani nakouknout, co je pod tím, by byla škoda. „Domov důchodců nebyl postaven starým způsobem a neměl žádná okna na server, jako by se ti, co jej postavili, snažili vzepřít čtvrté, nejtmavší části světa, aby nekazili starouškům náladu.“ --- „Den byl krátký, jako by byl nemocný a neměl sílu dojít až do konce.“ --- „Stáli u nemocničního okna a snažili se pochopit neštěstí, které Míšu potkalo. Možná se uhodila do hlavy a poškodila si tak všechna důležitá centra: řeči, chuti do života, radosti ze života, neopakovatelnosti života.“... celý text

Dům 1993, Anna Sedlmayerová

Nezapomenutelná, výborně napsaná kniha, která má ohromnou sílu a hloubku. Kniha, o které se nedá moc dobře psát, protože všechno zní divně plytce; kniha, kterou si prostě musíte sami přečíst. Oslava touhy po životě, opravdovosti a lidství se silným protiválečným poselstvím. A nejen protiválečným - ony totiž obě světové války, vítězný únor i srpen 1968 mají jedno společné: bezpráví, utrpení a plíživý strach, kterým se člověk nemůže bránit a které ho přesto fatálně ovlivňují. Knihu naprosto geniálně vypráví dům, v němž se během let vystřídaly tři různé rodiny. Dům - nestranný, a přesto nepřetržitý pozorovatel, který vidí a slyší i to, co se před ostatními pečlivě skrývá, co jde až na dřeň a co vás dostane (pokud to k sobě pustíte).... celý text

A každé ráno je cesta domů delší a delší 2018, Fredrik Backman

Co cítí člověk s Alzheimerem? Je to těžší pro něj nebo pro nás? Velké a těžké téma, které není snadné zpracovat bez kýče a patosu. Pokud máme někoho takového poblíž, můžeme se tak akorát snažit nevyčítat a nevztekat se, když během návštěvy vystačí třeba s jedinou otázkou, protože zapomene nejen odpověď, ale i to, že se na totéž už (třeba čtyřikrát) ptal. Autor v úvodu píše, že tento text vznikl, protože si potřeboval utřídit myšlenky na toto téma, a nikoli se záměrem vydat ho jako knihu. Ale já bych si přece jen raději počkala, až to bude chtít napsat jako knihu, protože tenhle text na mne působí jako když někdo přemýšlí nahlas a pinká myšlenky bez jakéhokoliv cenzury. A Fredrik Backman má určitě na víc.... celý text

Zimní pohádka 2009, William Shakespeare

Čtyři sta let starý pohádkově černobílý příběh o tom, kolik zla může napáchat žárlivost (škoda, že v tom je stále aktuální). Vše (tedy skoro vše) se ale nakonec v dobré obrátí: zlo je potrestáno a napraveno a dobro nepřišlo (zcela) k úhoně, ač si vytrpělo své.... celý text

Naše příroda 2000, kolektiv autorů

Základní informace o živočichách a rostlinách střední Evropy - u každého obrázek a kratičký popisek (do kterého se někdy bohužel nevešly důležité detaily). Pro základní orientaci naprosto ideální, pro větší zahloubání se je třeba sáhnout po podrobnějších publikacích.... celý text

Jak se nakupovalo, vařilo a jedlo ve staré Plzni 2013, Jana Slámová

Pár stran úvodního textu a spousta černobílých fotografií; na konci přetisky dobových reklam a recepty. Pro milovníky starých časů velmi příjemné počtení.