Maki_Puchalovic
přečtené 255
Ikabog
2020,
J. K. Rowling (p)
Pravdou asi je, že jsem měla dost přehnaná očekávání, ale je velmi náročné překonat to svědivé nutkání srovnávat knihu s Harrym (malé doporučení - prostě zapomeňte, že kniha je od autorky HP, kniha se bude číst lépe). Od Rowlingové prostě tak nějak doufáte v kouzelný příběh z mystického prostředí. Bohužel tohle v knize úplně nenajdete, ale nebojte se, o překvapení také není nouze. Musím uznat, že příběh se dobře čte, děj je svižný a plný zvratů. Autorka se snaží na nic nezapomenout a hned několikrát se vrací a uzavírá mnoho vedlejších dějových linií. Vůbec netuším, pro jakou věkovou skupinu bych knihu doporučila. Možná by bylo nejlepší číst knihu spolu s dětmi a dle jejich reakcí četbu stopnout či vhodně komentovat. Nebo dopředu děti na možné problémy v knize připravit a prodiskutovat je s nimi. Ale určitě minimálně děti školou povinné. A o čem že ty problémy jsou? Mnoho úmrtí, politické pletichaření a tajemství zrození. Možná se autorka snažila sepsat takovou knihu, která by děti právě na nástrahy reálného života měla připravit prostřednictvím pohádkového příběhu. Celkově však knihu doporučuji. Určitě je potřeba vyzdvihnout krásnou obálku a ilustrace. Překlad se mi líbí, myslím, že je perfektní pro děti, aby si zapamatovaly názvy měst a postav, kterých je v knize opravdu mnoho. A hlavně je potřeba nezapomenout, co dokáže kytice sněženek…... celý text
Prokletí Černé královny
2016,
Pierre Pevel
Abych byla upřímná, tak knihu jsem vybírala podle obálky, prostě se mi líbila. Vůbec jsem netušila, co od knihy očekávat, jaký je děj či jestli by mě mohla vůbec bavit. Díky měkké vazbě se kniha stala mým častým společníkem ve vaně. A musím uznat, že nakonec se četla celkem příjemně. Co mě na knize okouzlilo, byl rozhodně svět, ve kterém se příběh odehrával. Autor se pokusil vzít jedno z nejkrásnějších měst na světě, kterým je Paříž, a propojit jej s magickým světem čar a kouzel. A musím uznat, že se mu to i z velké části podařilo. Jen mi trochu scházela lehkost v podání popisu tohoto kouzelného světa. Takové to vzrušené seznamování během něhož se pomalu noříte do jezera plného fantazie. Možná to bylo i mou čtenářskou nepozorností, že jsem si magický svět nedokázala plně převést do své fantazie, ale je pravda, že autor mi v tom také moc nepomohl. A zde se dostáváme k postavám. Autor se rozhodl, že postav v příběhu zainteresuje opravdu hodně. Určitě to není nic proti ničemu, ale co mě mrzelo bylo, že si s jednotlivými postavami a jejich vývojem nijak moc nepohrál. Hodně z nich končilo ve slepých uličkách. Měla jsem pocit, že už se trochu s postavami začínám seznamovat, poznávat je a najednou mi příběh končí. Určitě se jich zde objevilo hned několik, kterým by slušel větší podíl v příběhu, ale nakonec byli pouze vedlejšími figurkami (např. tajemný sluha). Co se týká příběhu, tak byl velmi košatý, mnoho uliček, které měly přispět k jeho rozvoji. Snaha autora o nastínění hned několika dějových linek, které se tvářily, že spolu nijak nesouvisí, se postupně měly vzájemně promíchat a spojit v nějaký epický konec. Dle mého se tak jednoduše nestalo. Nějak se ten ohňostroj po přečtení knihy tentokrát nedostavil. Jedním slovem bych knihu označila za velmi překombinovanou. Jde vidět, že autor do ní vložil velký kus práce a energie. Ale možná by zde nebylo na škodu popřemýšlet o větších škrtech, větším zaměření na detaily a popis. Vůbec bych se nedivila, kdyby autor knihu rozložil do třech dílů, pořád by měl stránky čím zaplnit. Knihu bych asi úplně nedoporučila, ale také bych od ní neodrazovala.... celý text
