LEGACY
přečtené 230
Watchmen: Strážci
2005,
Alan Moore
Je jedno jak jste inteligentní a při četbě pozorní, protože s každým novým přečtením vidíte nový rozměr jenž vás zážitek jen a jen umocní. Pokud má někdo v hlavě předsudek, že jsou komiksy dětinský a jednoduchý čmáranice na odpočinkový čtení na dovolenou k pláži tak by si měl vyzkoušet divokost a preciznost tohoto díla. Vzdávám čest všem zúčastněným, a děkuji. Psychologie a prapracovanost postav a děje je na několikastránkový traktát.... celý text
Bohatý táta, chudý táta - Co bohatí učí svoje děti a chudí a střední vrstvy ne
2001,
Robert T. Kiyosaki
Hlavní heslo, které si odnesu bude, abych se naučil finanční gramotnosti.
Hyde Park Civilizace
2016,
Gabriela Cihlářová
Dana neskutečně obdivuji a Hyde Park je naprostý strop a povinnost pro každého zvídavce nebo intelektuála, nebo prostě jen člověka, který chce vidět profesionály v akci, na obouch stránách, jak na pozici moderátor a vedení tak, co týče výběru hostů, inspirace a poučení u každého dílu.... celý text
Leonardo da Vinci
2018,
Walter Isaacson
Velkého Leonarda jsem dostal na minulé Vánoce, bohužel až teď ,takřka na rok, jsem tuto vynikající biografii přelouskal a ono vysoké mínění, které jsem k němu choval přerostlo v obdiv a taky trochu nevěřícnost, že člověk, kterému nebylo poskytnuto ani pořádné vzdělání ani výhod se silou svého úsilí, důvtipu a nezměrné zvídavosti vypracoval na všestraně nadaného génia, který chtěl vědět vše o všem, a částečně se mu to podařilo, což je na dobu a na prostředky, kterými disponoval dechberoucí, a to si myslím, že si svá největší tajemství uchovával v hlavě jen a jen pro sebe. Člověk jej po přečtení už nevnímá jen jako člověka, co namaloval ten a ten obraz, vnímá ho jako člověka, který skloubil vědu a přírodu, člověka, který se bláhově snažil dostat co možná nejblíže k dokonalosti a tak své masterpieci nikdy nedal z rukou, člověka který byl schopen hodiny a hodiny civět před sebe a pozorovat křídla vážky, nebo udělat po hodině jeden tah štětcem na nějaké náboženské postavě, byť byl nevěřící, o člověku, který se nebál glorifikovat mužský pohlavní orgán a zároveň chodit v elegantním růžovém plášti s o několik roků mladším společníkem, nebál se ušpinit si ruky při svých rutinních pitvách, aby se dovtípil, který nerv nám vyčaruje na obličeji úsměv. Jazyk datla, nebo proč je nebe modré, očarování vodou jsou právě typy otázek, které si kladl asi jen jako jeden z mála, a díky obsedantní potřebě dopídit se k odpovědím, byl později schopen prošpikovat své obrazy tisíci malinkatých detailů, které obyčejné oko ani nepostřehne, a to úsměvné na tom je, že člověka, kterýho má svět zaškatulkovanýho jako nepřekonatelného mistra malíře, se primárně zaměřoval na roli vojenského konstruktéra a inovátora. Jakožto člověku, co rovněž maso strčí do pusy tak jednou za rok mě rovněž imponuje výběr jeho stravy, a pak je tu naprostá nepoddajnost autoritám, která člověku zdůrazní co pro Leonarda znamenala jeho svoboda. Autor nám poskytl myslím vyčerpávající informace a nechci vědět jak usilovně musel pracovat, aby tak komplexní a tajemnou osobu vykreslil, co možná nejpřesněji a přitom srozumitelně i třeba totálním uměleckým neznalcům jako jsem já. Ať už jste uvnitř svého bytu, nebo v dílně, nebo na ulici, bude ve vaší blízkosti alespoň jedna věcička, v které má Leo své prsty, anebo jí alespoň nějakým způsobem inovoval, i když se bude jednat o něco, co již bereme za samozřejmé jako třeba hever. Za týden jedu poprvé do Itálie a i když to nebude Florencie ani Milán, tak mě tahle kniha dost navnadila se o Itálii a její historii dost zajímat, a to je také myslím jeden z úkolů knih, aby v nás podnítila zvědavost v kruzích, které nám byly doposud neznámé, a kdybych mohl odpovědět na onu banální léta opakovanou otázku, v jaké éře, bych chtěl vyzkoušet si žít, byla by to asi renesance a výkvět géniů. Kniha je unikum, kterou ze své knihovny nepustím, a Leonardo by měl být pro nás obří inspirace.... celý text
Dítě číslo 44
2009,
Tom Rob Smith
Myslím, že se jedná o moji první knihu, která má jakoukoliv větší spojitost s Ruskem a jeho hrůznou minulostí plné bezpráví a lynčování. Samozřejmě je znát, že autor je touto zemí okouzlený, musel strávit několik měsíců v knihovně zavrtán do ruských reálií a tak se na pulty dostalo čtivo, které není úplně okázalé. Člověk má zde k postávám hodně blízko, vše navíc umocňuje fakt, že Rusko kdysi na podobné bázi fungovalo a do jisté míry ještě pořád funguje - proto si myslím, že je dobré vyzdvihnout ty, co zbrojí proti. Já měl u jistých pasážích trochu problémy udržet pozornost, ale myslím, že po půli jsem si začal všechny ty malé bezvýznamné slepé uličky dávat do souvislosti a najednou přede mnou stála bravurně vymyšlená story, která umí ve čtenáři vyvolat spoustu dojmů a vzbudí zájem nastudovat si něco více třeba o pracovních táborech. Není to kniha roku, ale zakončení je celkem strhující.... celý text
Lev, čarodějnice a skříň
1991,
C. S. Lewis (p)
"Bless me. What do they teach them at these schools" Do Narnie jsem se vrátil po dlouhých letech, kdy jsem v mládí viděl film (který v porovnáním s touto knihou je žalostně bídný) no a nestačil jsem se divit, co všechno se dalo v zemi za skříní nalézt. Prvotním impulzem byla jednoznačně zvědavost na styl pana Lewise, kterého chovám spolu s dalšími spisovatelskými anglickými esy tipu Tolkien, Rowlling, nebo Caroll v posvátné úctě. Rozhodně mě nezklamal. Přiznám se, že momentálně se mi čtou kratičké knihy daleko lépe, a tohle se dá slupnout jako malinu. To, co film nezachytil vám kniha poodkryje na výbornou. Ke každé postavě má člověk osobní vztah a přebírá si spolu s ní všechna rozhodnutí. Původně jsem o čtení nějakého pokračování neuvažoval, ale možná by to nestálo za hřích. Že je kniha určena pro děti, je hloupost.... celý text
Dvakrát sedm pohádek
1965,
František Hrubín
Z těch dětských časů, kdy mi tyhle pohádky čítávala maťinka před spaním už jsem mnohé zapomněl, ovšem stále vím, že mně svými slovy přemístila do jiného světa, kde se mohla tvořit dětská představivost, která nezná hranic. Ještě před tím než jsem rozeznal T od D jsem tuhle knížku mohl zarecitoval nazpaměť ... a když se zamyslím, dokáží to stále.... celý text
Cesta
2008,
Cormac McCarthy
Lidé si za pár let na tuto knížku možná vzpomenou a sami sebe proklejí, že neposlouchali bedlivěji. Audiokniha mě každopádně mírně zklamala.
Peter May je klasa. Dějové linky časů minulých a přítomných skvěle kličkovali z jedné kapitoly na druhou a zasněnému čtenáři, který měl tu čest pohlédnout na ostrovy drsného skotského západu, lemovaného nepřetržitým deštěm a větrem, tak dávali více a více vodítek k viníkovi, kterého jsem klasicky netrefil, (můj tip byla chvíli i Calumova máti). A přesně o tom mluvím, May zkonstruoval neuvěřitelné dějové linky, každá z postav se chvíli ubírá jinam, nebo se mění, a tak je hrozně těžké v té změti všech lidských neduhů a chyb najít pachatele. Rozhodně právem opěvovaný thriller plný napětí a zvratů, kde je dobré si i třeba pár faktů vygooglit, ať jste v obraze. Sám mám štěstí, že jsem měl štěstí tohle vzdálené zákoutí světa procestovat, a tak jsem si mohl tohle větrem ošlehané místo snáze představit, no a u místních je tahle kniha rovněž nebývale oblíbená, protože mě ze všech knihkupectví vykázali s pozdravem dlouhodobě vyprodáno. ...... zkrátka některé knihy jen tak přejedete očima a žádné vzrušení se nedostaví, a jindy knihu laskáte v dlaních - trefíte jackpot.... celý text
Španělština (nejen) pro samouky
2008,
Libuše Prokopová
Už od začátku zvládne každý z nás určit jestli se z té nebo oné knihy bude schopen zlepšit v daném jazyce. Kniha do puntíku splňuje to, co má v názvu, pokud se rozhodnete pro studium španělštiny na vlastní pěst tak stěží naleznete knihu, která by vás v jazyce posunula tak rychle jako tady tahle. Člověka musí jazyk hlavně bavit, potom u něho vydrží a jde to samo - pro úplný začátek je tohle bezkonkurenční volba.... celý text
