laura přečtené 1148

Dotek touhy 2019, Emily D. Beňová (p)

Tak do poloviny mě to docela bavilo - bylo to vtipné a zajímalo mě, co se z toho vyklube. Ale nakonec to bylo takové, já nevím, laciné? Stokrát obehrané? Průhledné? Za mě zklamání. Příběh šitý horkou jehlou, jako by autorka jen slepila kousky roztříštěné mozaiky a sem tam jí to k sobě tak úplně nepasovalo. Věty typu: Odmlouvala jsem ji od tebe. Přeplašené oči. Co to jako bylo? Špatný překlad nebo špatná autorka? A v neposlední řadě: to si kromě mě nikdo nevšiml, že autorka naprosto drze okopírovala scénu z filmu Deset důvodů, proč tě nenávidím? Popsala úplně stejnou scénu do posledního detailu, kterou z nám ze zmíněného filmu (a ten jsem viděla fakt mockrát, takže se rozhodně nepletu) - a nepřišlo jí to hloupé? Příběh o touze, chtíči, intrikách, zkaženosti, drogách, zradě i lásce. O hledání sebe sama, o ztrátách, sexu a životě v luxusu. Byl by to skvělý příběh, ale autorka to tak nějak - zabila...... celý text

Dokud nás pravda nerozdělí 2021, Emily D. Beňová (p)

Příběh má potenciál. Je zajímavý, napínavý, s nečekanými zvraty (i s těmi očekávanými). Je plný nástrah, zášti, manipulace, intrik i zoufalství. Je plný naděje, zmatku, výčitek svědomí i touhy. Touhy po lepším životě, po lásce, po pochopení. Bavilo mě to. Ale tolik hrubek či krkolomných vět (nejspíš vinou špatného překladu za který autorka nemůže) ho totálně zabíjí. Postavy kolikrát jednají nevěrohodně - nenávidí, plivou síru, dští oheň - a o dvě strany dál jsou plni pochopení a touhy napomáhat - vážně? To v mých očích příběh sráží. Čtivé, napínavé a neotřelé. Ale plný počet hvězdiček dát prostě nemůžu...... celý text

Až nás pravda spojí 2022, Emily D. Beňová (p)

Příběh má spád, grády, je plný napětí - prostě to od začátku sviští a vy se vezete a nestačíte zírat. Jo, tohle se mi líbilo o moc víc než první díl. Opět je plný intrik, závisti, chtíče i nenávisti. Kam až je schopen člověk zajít, když něco chce? Když to chce tak moc, že neváhá vraždit? Příběh o nenaplněné lásce, o touze, o zklamání. O pýše, aroganci i o křehké naději. O odmítání, nepochopení, neustálém boji se sebou samým, i o přetvářce. O bolesti. O zradě a osamění. O jizvách, které nám život uštědřil - ať už na těle či na duši. Někdo by však měl zapracovat na korekci - hrubky a špatný překlad příběh narušují. Mně to tedy vadilo hodně. Jinak skvělé! Nabité neustálými zvraty, překvapivé, čtivé. Nicméně konec jsem tak nějak předpokládala, takže mě nepřekvapil. Směřovalo to k tomu dlouho...... celý text

Volání divočiny 1995, Jack London

Příběh privilegovaného psa Bucka, který je násilně vytržen z prostředí, na jaké byl zvyklý, a jeho boji o přežití v těžkých podmínkách a za neustálého svištění biče... O krutosti, oddanosti, lásce i odvaze. Ale také o tom, kolik je potřeba odhodlání přežít v kraji, který nemá s nikým slitování. A jak je těžké odolat vábení divočiny... Zabij, nebo budeš zabit... Sežer, nebo budeš sežrán... Kruté, drsné, mrazivé. Protože tak to bylo. Tak to je. Bohužel...... celý text

Bílý Bim 1988, Gavriil Nikolajevič Trojepolskij

Ach, žlutý les, ten žlutý les! To je ten kousek štěstí, to je místo pro úvahy. V prosluněném podzimním lese je člověk čistší... Příběh jedné veliké psí lásky, oddanosti, naděje i beznaděje. Příběh plný zbytečné zášti, krutosti a zloby, ale i věrného přátelství a neochvějné víry v dobro. Příběh o jednom nešťastném psovi, který miloval, věřil a čekal... ...když pes ztratí naději, umírá přirozenou smrtí, tiše a bez reptání, umírá utrpením, o kterém svět nemá potuchy... Kdysi jsem viděla film. A pak jsem si koupila knihu. A trvalo spoustu let, než jsem sebrala odvahu si tenhle psí příběh přečíst znovu. Ať už je vám patnáct nebo padesát, srdce vás bolí stejně. A pokaždé ve mě něco umírá... Ach, Bime!... celý text

Bílý tesák 1995, Jack London

Nádherný, emotivní, drsný a krutý příběh o nesmiřitelných zákonech života, o hladu, smrti, odvaze, o tom, jak nás vnější vlivy formují, ať už chceme nebo ne. O jedné čisté, vlčí duši a o krutém poznání, že když chceš žít, musíš se o život umět porvat... Nejdřív jsem uvažovala, že knihu odložím - nebavilo mě to. Příběh jsem kdysi dávno jako malá holka viděla zfilmovaný, a s knižní předlohou to vlastně nemá vůbec nic společného. Jenže někdy v polovině knihy jsem se najednou přistihla, že nemůžu přestat číst. Tak moc jsem mu fandila. Tak moc mi ho bylo líto. Všechna ta nespravedlnost, krutost, bolest... Mohlo se z něj stát něco jiného než zlá, nesmiřitelná šelma, která nemá s nikým slitování? Která nenávidí všechno živé? Zajímavý je příměr s postavou kriminálníka na konci příběhu. Trest ho nezlomil. Byl by dokázal bez hlesu zuřivě bojovat a umřít, nedovedl však žít a dostávat bití. Čím divočeji bojoval, tím drsněji s ním společnost zacházela a drsnost měla jenom ten výsledek, že byl ještě zuřivější... Pes nebo člověk? A není to jedno? Co to o nás vypovídá? O společnosti, kde na soucit už jaksi nezbylo místo? Příběh Bílého tesáka mě v mnoha směrech překvapil. Nečekala jsem dobrý konec. Nečekala jsem, že se mozaika jeho osudů seskládá v jeden nádherný, nesmrtelný příběh o neskutečné odvaze, víře a touze. Touze milovat a být milován... Jak prosté...... celý text

Lassie se vrací 2009, Eric Knight

V životě někdy nastanou chvíle, kdy ho vezme osud do kleští a člověku nezbývá než sklonit hlavu a spolknout hrdost... I kdyby bylo napsáno tisíce příběhů, Lassie je jen jedna. Čemu se v životě nedá zabránit, to se prostě musí vydržet... Nesmrtelný, legendární příběh o věrnosti, touze po domově, odvaze a psí duši. O strastiplné cestě napříč Skotskem a Anglií, krutosti i odhodlání. Je čas. Čas jít. Jít naproti chlapci... O bídě. O drsném životě, který s nikým nemá slitování... I o štěstí, které přijde v těch nejneočekávanějších chvílích - v těch chvílích, kdy už přestáváme věřit. Dojemné, krásné, nadčasové. Lassie se vrací domů už spoustu let a nepřestane se vracet dokud budeme její příběh číst a vyprávět si o něm... Přes všechen myšlenkový vývoj, který lidé prodělali, nedovedou vysvětlit, jak to, že pták či zvíře, zavření v kleci a za tmy odvezení na míle daleko, vracejí se, jakmile se dostanou na svobodu, rovnou zpátky domů... Lidé vědí jen to, že zvířata dokáží věci, které oni sami nejen nedovedou, ale které ani nejsou s to vysvětlit...... celý text

Gemina 2017, Amie Kaufman

...jen taková chvilka...taková maličká chvilka...mezi tím okamžikem, kdy se rozhodneš - a tím, kdy přijde smrt... Kdy existuješ jenom ty a ten druhej a všechno, co se chystáš mu jednou provždycky vzít... Skoková stanice Heimdall. Dívka jistých půvabů. Chlapec pochybného charakteru. A invazní vraždící komando nepřátelské korporace, které má za úkol jediné: všechny zabít. Pokud jim v tom někdo nezabrání... ...když máte jen dvě možnosti, buď žít ještě chviličku, anebo to sbalit rovnou, většinou vezmete tu chvíli navíc. Ten jediný další nádech... Příběh lásky a zrady na pozadí vesmírných událostí... Krev, intriky, bolest, ztráta, žal. Šílenství i neskutečná odvaha. Svět, který se vám rozpadá pod rukama... Protože tohle je navždycky... ...ale - ...nakonec i mezi dvěma nádechy se může stát ledaco... Jenže zlo bez tváře číhá i v temných koutech skokové stanice. V teple reaktoru. Tam někde... se cosi zrodilo... ...a čeká... Napínavý, čtivý, nezvyklou formou pojatý příběh, který vás pohltí od první strany a vyplivne až na konci. Úžasné grafické zpracování. Šokující zvraty. Napětí. Děs. Fascinující a silně návykové - nedalo se přestat číst. ...nakonec nejde o to, co říkám, tady je hlavní, co udělám... Co ji čeká na druhé straně? Přesně to, co slíbil... Já? Já... Error... Skvělé!... celý text

Obsidio 2019, Amie Kaufman

Všimli jste si, že všechny prožité chvíle a všechna vzdálenost, kterou urazíme, nás podle všeho dovedou jen ke smrti? Epické zakončení vesmírné ságy... Fenomenální, úžasné, dechberoucí... Zlo je jen úhel pohledu. Padouch je vždycky ve vlastním vyprávění kladným hrdinou. Definice "zla" a "dobra" se neustále převalují sem a tam na vlnách lidského pojetí morálky... Na konci se vlastně vracíme zpátky na začátek. Drsné, kruté a bolavé. Šokující. Pár okamžiků, kdy zapomenete dýchat. Kdy nevěříte. Kdy věřit nechcete... ...když se jeden dost zamiluje, o moc víc než pytel jizev z něj nezbude... ...ale nakonec vám nic jiného nezbyde. Neskutečná adrenalinová jízda, těch víc jak šest set strach jsem přečetla za tři dny... Je zcela možné být sám v plné místnosti. Okolní obličeje samotu jen zhoršují. Přítomnost jiných vám jen připomíná, jak jste vlastně sami. Dokonalé. Tohle bylo fakt NĚCO! Já? Já nejsem. A najednou jsem. ...ale jsem? SPIROOOOOOOOOOOOOOOOOOO - Krása vesmíru spočívá v těch největších i v těch nejmenších věcech...... celý text

Illuminae 2016, Amie Kaufman

Věci nejsou důležité. Tak se to říká. Jestlipak ale ten, kdo to tvrdí, někdy přišel o všechno? Famózní, jedinečné, skvělé! Originální zpracování příběhu o neskutečné odvaze, statečnosti, lásce i zradě, o špatných rozhodnutích, vině i ztrátách. Po všech v někom zůstane prázdno... Byla jednou jedna planeta. Kde se nelegálně těžilo. A jednoho dne tuhle planetu nepřátelská flotila rozstřílela na kusy... Zázraky jsou jen statistická nepravděpodobnost. A osud je iluze, kterou se lidstvo utěšuje ve tmě. V životě není nic absolutního, jen smrt. Boj o přežití, bolest ze ztráty domova, rodiny, přátel... Naděje i bezmocnost, strach i zoufalé odhodlání to nevzdat. Pokud definicí šílenství je opakovat týž proces a očekávat jiný výsledek, pak je většina lidstva jistě nepříčetná... Napínavé, čtivé, šokující i děsivé. Adrenalinová jízda, která vás od první stránky vtáhne do děje a na konci vyplivne naprosto nevěřící. Jakože cože??? Lidé se svými krátkými životy a titěrnými sny a nadějemi, které vypadají křehké jako sklo. Ovšem jen dokud je neuvidíte ve světle hvězd... Nečekané zvraty, život, smrt - a mezi tím neochvějná víra, že takhle to přece nemůže skončit... ...ve všech, kdo mlčí ke zvůli tyranie, umírá člověk...... celý text

Dlouhý let domů 2020, Alan Hlad

Září 1940 V Eppingu Susan a její dědeček Bertie připravují na tajnou válečnou misi své poštovní holuby. Z druhého konce světa přijíždí do Anglie mladý Oliver, aby se stal pilotem Královského letectva. Originální a neotřelý příběh z válečné doby plný opravdového přátelství, něhy a lásky, oddanosti i víry, ale také nenávisti, zloby a beznaděje. Příběh, který nás zavede nejen do Londýna, zničeného nepřetržitým bombardováním, ale také do okupované Francie. Příběh plný neskutečné odvahy, bolesti, ztrát i křehké naděje. Vévodkyně byla úžasná! Válka šílená... Brala lidem všechno, ale něco jim přece zůstalo: Naděje a víra. A holubi... Neskutečně krásná obálka...... celý text

Mlčící fontány 2020, Ruta Sepetys

Madrid, 1957 Existuje kategorie věcí, o nichž se nemluví, jakýsi temný šuplík, kde ve vyhnanství žijí pravdy, jež nelze vyjádřit... Slunce, rozpálené ulice, drahé hotely a přepych - a jako kontrast chudoba těch zavržených, bída, hlad, strach. A někde mezi tím fotografie. Útržky života, který nikdo nechce vidět... Je snadné se nebát, když nemáš co ztratit, ale... Strach dává životu rozměr. Bez strachu bychom nikdy nepoznali odvahu... Příběh Španělska, jak ho neznáme. Pláč dětí, který nikdo neslyšel. Křik matek, který nikdo nechtěl poslouchat. Útlak, vraždy, falešná obvinění, mučení, nespočet smrtí ve vězení za malicherné prohřešky... Mezi dějinami a pamětí je napětí. Někteří z nás touží uchovat a vzpomínat, jiní touží zapomenout. Všichni máme své důvody... Příběh lásky syna amerického naftového magnáta a pokojské na pozadí událostí v poválečném Madridu. Příběh měkce našlapující mezi šepotajícími fontánami, rozpustile uskakující před kopytami býků v aréně zalité sluncem, plížící se opuštěnými chodbami spícího hotelu či setmělým hřbitovem mrtvých duší. Kruté, napínavé, šokující a bohužel pravdivé. Věděli jste to? Já ne. Jak se takové věci mohou dít? Tak dlouho, tak snadno? Byli všichni slepí? Báli se? Neměli na vybranou? Jak může být odvaha tak neochvějná, když má strach takovou moc? Opět naprosto skvělý příběh, který vás pohltí. Krásné, dechberoucí, smutné. To, co si myslíme, že víme, může mít k pravdě ve skutečnosti opravdu dost daleko. Pokud dál hledáme a klademe otázky, jednoho dne možná najdeme cestu k odpovědím. Ale odpovědi někdy vedou jenom k dalším otázkám...... celý text

Musím tě zradit 2022, Ruta Sepetys

Lež je jako sněhová koule. Valí se a valí, je čím dál větší a těžší, a nakonec už ji člověk skoro neuzvedne. Myslel jsem si, že jsem silný. Ale kolik toho vlastně unesu? Mrazivý, šokující příběh plný strachu, hrůzy, hladu, zimy a stínů. Jak můžeme čekat, že ostatní ucítí naši bolest a uslyší volání o pomoc, když můžeme jen šeptat? Ne tak dávno, ne tak daleko. Jak moc může jeden člověk ovládat miliony dalších? Kdo ve skutečnosti byl Nicolae Ceausesco? Nelítostný, krutý a bezcitný diktátor? Nebo prostě jen někdo, kdo využil své moci k zastrašování jiných a na jejich úkor si žil jako Bůh? Neuvěřitelné a šílené. Bohužel pravdivé. Téměř dvacet pět let teroru, šikanování, sledování, udávání, mučení a zabíjení. A fungovalo to. Tak dlouho. Tak blízko. Hrůza, manipulace, strach. Tak málo stačí, abyste se stali Bohem... Nezapomeneš na mě? Na kluka, co má na zádech připnutá křídla naděje, která nikdy nemohl roztáhnout. Už nikdy se nedozví, čím mohl být. Čím jsme všichni mohli být...... celý text

Velké dobrodružství malého dráčka 2020, Petra Martišková

O tom, že když jsme jiní, neznamená to nutně, že jsme špatní. O touze zapadnout, odvaze, čestnosti, úsilí a přátelství. Dráček na své cestě za sebezpoznáním pozná, že mít přátele je víc než v něčem vynikat. Milý, hravý a dojemný příběh o tom, jak snadné je někoho odsoudit a jak těžké je dokázat, co se v každém z nás skrývá. O dračích bitkách, křehkých vílách, a o tom největším bohatství, které máme - a to je příroda a její kouzelný svět...... celý text

O nezbedné čertici 2017, Petra Martišková

Příběh o tom, jak je pekelně těžké dělat dobré skutky - a nebo, že by ne? Lili je čertovská holčička, kterou ze všeho nejvíc zajímá, jaké to je v lidském světě. Tak moc se tam chce podívat, že k nebezpečné výpravě přemluví i svého kamaráda Jonáše a oba dva využijí toho, že jednou za rok se pekelná brána otevře a čerti mohou projít do světa lidí... O lidech, čertech, cestě za novými dobrodružstvími, o stesku, lumpárnách, kamarádech a odvaze. Protože někdy ti malí mají víc odvahy než ti velcí... Knížka je plná nádherných ilustrací a příběh je napínavý, čtivý a pořádně zamotaný...... celý text

Hastrmanka Evelínka a zlatá rybka 2017, Petra Martišková

Čtivé, s nádhernými ilustracemi, zabydlené spoustou zajímavých postaviček z (nejen) vodního světa. O zlých sumcích, zlatých rybkách, splněných přáních a spoustě dobrodružství... Příběh o tom, že podvádět se nemá, že všechno má svůj smysl, že někdy vás to, co vás nebaví, bavit může začít, když se na to podíváte jinýma očima. A že být Hastrmankou není zase tak špatné, jak se na první pohled může zdát... Každý má někde svou zlatou rybku. Své nesplněné sny. Své touhy a přání. A někdy stačí málo, abychom si je splnili. Stačí jen chtít...... celý text

Hejkalka 2016, Petra Martišková

Úsměvné příhody jedné, tak trošku jiné, Hejkalky. O životě v Lese pokladů, o vzácných, kouzelných bylinkách, díky kterým se můžete v lese ztratit, zamilovat se, zapomenout na to, kým jste, nebo třeba létat. O tom, jak je důležité takové bylinky chránit a hlídat. O tom, jaké to je, když nikam nezapadáte a chcete být někým jiným. O lotrovinách a dobrodružstvích, která malou Hejkalku zavedou až do cizího, nepřátelského světa lidí...... celý text

Já jsem hlad: Příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši 2009, Petra Dvořáková

...vlastní hranice nikdy nemůžeme nalézt s člověkem, který je v sobě sám nemá... Nejde o příběh, román ani novelu. Spíš o výkřiky zmučené duše. O hledání sebe sama, lásky, pocitu sounáležitosti, někam patřit, někomu, touze po pochopení, po prostém lidském objetí... Vyprávění o samotě, víře, zklamání, o cestě, která zdánlivě nikam nevede, o bolesti, jizvách na duši i věčném bloudění v troskách svého já. Připomínalo mi to žebráka, který chodí od domu k domu, zoufalý, zlomený, sám - a hladový. Když má duše hlad, ať hladoví i tělo. Když mě odmítáte, já také můžu odmítat. A co se nejsnáz odmítá? Za mě nejsilnější moment (a nejdrásavější) nemoc malého Vítka. To bylo hrozné. A tak nějak bylo pochopitelné, co přišlo pak. Jako vyvrcholení dramatu, jako jediné možné řešení, jako únik od bolesti, jako cíl, který si sami můžeme zvolit - na rozdíl od toho, co tomu předcházelo a co jsme si nezvolili... Přesto jsem se v některých částech ztrácela a nemít v sobě odhodlání dočíst, asi bych to vzdala. Pro dívky nepřehledné, zmatené. Nejhorší je poznání, že když si člověk nepomůže sám, nikdo mu nepomůže. Hlad je zkrátka silnější, vždycky byl. A přemoct ho můžeme jen silnou vůlí - a tím, že si uvědomíme, že ztrácíme víc, než získáváme... ...padala jsem stále hlouběji a hlouběji... Autorku vidím jako střípky rozbitého zrcadla, které kousek po kousku opatrně skádá k sobě, aby nakonec spatřila rozostřený odraz sebe samé. Kdo jsem? Hlad? Žena? Matka? Dcera? Přítelkyně? A záleží na tom? Jsem to přece já. Hlavně já. Úplně obyčejná a přitom nenahraditelná. Já...... celý text

Zahrada 2022, Petra Dvořáková

Lze pochopit nepochopitelné? Příběh o samotě, pochybnostech, hrůze, bezmocnosti, úzkosti, strachu, o naději, která přichází a zase mizí, o bezútěšnosti, zklamání, víře i znechucení. Bolavé, drsné, kruté a zdánlivě beznadějné. ...až když jsem se všeho vzdal, dostal jsem úplně všechno... ...odteď jsem cizincem všude, nejen v tomhle světě, městě i zahradě, ale i ve svém vlastním těle... Smutné. A děsivé. Odsoudit umí každý. Pochopit málokdo. Protože - jak lze pochopit nepochopitelné? Přečtěte si...... celý text

Rozetmění 2020, Jay Kristoff

Nikdy neustupuj... Nikdy se neboj... A nikdy, nikdy nezapomeň... A tak přicházejí. Mia a její cestující. Zatmění. Stínový kocourek. Ashlinn. Tric (mrtvý nemrtvý). Gladiatii. Musíš nechat minulost umřít. Jenže někdy neumře - někdy ji prostě musíš zabít... Mia vyhrála Venatus Magni. Všechno mělo skončit - ale velmi brzy všichni zjistíme, že vlastně nic neskončilo. Že to teprve všechno začíná... Ti, kdo nic nechtějí, nic nezískají - a ti, co za nic nebojují, si nic neudrží. A tak Mia bojuje. Vítězí i prohrává. Získává i ztrácí. Nejen sny, ale i přátele. Když něco máte, je součástí strach, že to ztratíte. Když něco tvoříte, je součástí strach, že to rozbijete. Když začínáte, je součástí strach, že skončíte. Strach nikdy není volba. Ale můžete si zvolit, jestli ho necháte, aby vás ovládl... Cesta, kterou Mia kráčí, je krvavá, bolavá a krutá. Ale... Nejlepší způsob, jak se naučit vyhrávat, je prohrávat... Drsná, šokující, adrenalinová honba za - za čím vlastně? Zadostiučiněním? Pomstou? Pochybným vítězstvím? Dost často mě autor zaskočil. Hodně to bolelo. Občas to bylo nechutné (víc než občas). Často kruté. Někdy krásné. Napínavé. Čtivé. Srdeční záležitost... Žít v srdcích těch, které tu zanecháme, znamená žít navždy... A najednou je konec. Budou mi chybět. Bylo to velkolepé, tak jiné, skvělé. Bylo to dechberoucí. A bylo to navždycky... Úder srdce dlouhý jako celý život. Prázdná věčnost. Jenom navždycky? Úplně navždycky...... celý text