Kyta přečtené 366

Marťan 2015, Andy Weir

Jsem nadšená. Co víc říct? Nejsem zrovna fanoušek sci-fi, takže jsem nečekala, že by mě kniha mohla bavit, ale díky velice pozitivnímu ohlasu jsem se do knihy pustila. Jako první jsem se však dozvěděla o filmu. Myslím, že zfilmování knize jen prospělo, protože právě díky němu se kniha stala slavnější a více čtenější. Už od první stránky jsem věděla, že to bude stát za to. Jako první mě zaujal styl psaní (ve formě deníku) a následně autorův smysl pro humor. Ty hlášky... prostě nenahraditelné. Technicko-chemické a (pro mě) složité pasáže mi ve finále nijak nevadily. Řekla jsem si, že tohle ke sci-fi evidentně patří. Překvapil mě však Markův optimismus. Měla jsem pocit, že to bere jako hrozně velké dobrodružství, že zůstal sám na pusté planetě a musí bojovat o přežití. Ale i když věděl, že jeho šance na záchranu jsou mizivé, nic neviděl černě a vždy hledal (a našel) nějaké řešení - to se mi na něm líbilo nejvíc. Tím se ukázalo na to, že vždycky může být nějaká naděje - ať už jde o cokoliv. Nevzdávat se a bojovat až do konce! Příběh mě hodně dojal. Hlavně to, když si uvědomíte, co všechno jsou lidé schopni udělat pro záchranu jednoho člověka. Skvěle napsané. I vymyšlené. Na příběh Marka Watneyho nezapomenu. :) PS: Film je stejně skvělý jako kniha. Obojí DOPORUČUJI!... celý text

1984 2020, George Orwell (p)

Silná kniha, která nutí zamyslet se nad světem, životem a společností. Orwellův svět dystopické budoucnosti je neskutečně dobře promyšlený a z celé knihy až mrazí. Svět, ve kterém neexistuje svoboda, láska ani radost, kde je měněna minulost a nadřízeným jde jen o moc, kde jsou lidé mazáni z minulosti – to je svět budoucnosti, který ve své slavné knize představil G. Orwell. Autor kritizuje totalitní režim a ukazuje, kam až jsou lidé schopni zajít jen proto, aby si získali a udrželi moc. Členové Vnitřní strany, tedy ti, co jsou u moci, se snaží mít pod kontrolou všechny myšlenky člověka a chtějí ho vychovat tak, aby byl oddán Straně a ničemu jinému. Vede se nesmyslná válka, která je jedním velkým podvodem. Lidé se stávají loutkami bez názorů a citů – v podstatě už se ani nejedná o lidi. Takový život by postrádal jakýkoliv smysl. Na obyčejných lidech však vůdcům nezáleželo, ti se soustředili jen na svou moc a jak si ji udržet. Svět, který Orwell stvořil, je šílený – nedokážu si představit, že bych nesměla myslet, na co chci, byla sledována na každém kroku, neměla bych nic, co by vytvořilo úsměv na mé tváři a že bych se jednou bála vlastních dětí, protože by mě mohli udat za nějaký „zločin“. Že bych žila ve světě bez citů a založeném na strachu a vzteku. Tuto knihu beru jako varování. Je nutné, aby moc ve státě byla rozdělena a aby nikdo své moci nezneužíval. Svět v této knize je opravdu extrémní a doufejme, že k němu nikdy nedojde. Tato kniha má celému světu co říct.... celý text

Hamlet 2005, William Shakespeare

Další Shakespearovo nezapomenutelné dílo. Hamlet skrývá hluboké myšlenky, nad kterými se člověk musí aspoň chvíli pozastavit, ať už chce nebo ne. Postav zde bylo opět dostatek a každá z nich měla jiný charakter; žádná nebyla úplně „obyčejná“, což se mi na Shakespearových dílech dost zamlouvá. Za nejsympatičtější bych označila rozhodně Hamleta a věrného Horacia. Kniha je díky Hamletovým slovním hříčkám a sarkastickým narážkám či dvojsmyslům hodně vtipná. Zajímavé bylo také prostředí a atmosféra na hradě – různé intriky, přetvářky, síly oddanosti, kritika a pomluvy druhých, vedlejší úmysly. Tohle dílo se mi líbilo i bavilo více než Romeo a Julie, jelikož má mnohem hlubší obsah a je vážnější a promyšlenější. Ani jedno dílo však nezklamalo. :)... celý text

Dekameron 2007, Giovanni Boccaccio

V poslední době jsem se přesvědčila o tom, že čím víc jsou knihy delší, tím jsou lepší. Totéž platí i o knize Dekameron. Zpočátku se mi kniha zdála nekonečně dlouhá a nebyla jsem si jistá, jestli ji vážně dočtu, ale protože čtení nebylo nijak náročné a namáhavé, stránky ubíhaly rychle. Jednotlivé příběhy byly svižné a nechyběl jim humor, čtivost ani pointa v závěru. Některé novely dokonce končily tak, že jsem se nad nimi musela zamyslet. Kniha skrývá spoustu důležitých myšlenek a filosofických úvah, které však nebyly už tolik čtivé a zajímavé, a proto mi jejich přečtení trvalo déle. Mnohdy jsem také nechápala chování postav a sama jsem uvažovala nad tím, jak bych asi jednala na jejich místě. Prostředí jsem si díky autorovu poutavému vyprávění dokázala živě představit. Příběhy byly buď jednostránkové, nebo dlouhé a bohaté tak, že jsem se někdy v ději i ztrácela a jelikož těch příběhů bylo tolik, ke konci se mi pletly s těmi předchozími. Některé náměty se mi líbily více, některé méně; každopádně jsem si z mnohých vzala ponaučení. Kniha se mi celkem líbila a hodnotila bych ji kladně. :)... celý text

Nepřítel mého nepřítele 2013, Kateřina Petrusová

Zamilovaný příběh s nádechem mafie. :) Za sebe jsem moc spokojená. Opět jsem se přesvědčila o autorčině humoru, originalitě a smyslu pro šťastné konce. Postavy Robert a Johnny zaručeně nezklamaly. Tady jde vidět, jak s člověkem může zamávat láska a co pro ni všechno dokážete udělat. Nebyla zde nijak složitá zápletka, proto je to takové oddychové čtení, u kterého můžete v klidu zapomenout na svět kolem vás. První díl byl o fous lepší, ale i tak nemám co vytknout. Doporučuji!... celý text

Silo 2014, Hugh Howey

Díky velmi poutavým reklamám jsem se o Silu doslechla ještě před jeho českém vydání a okamžitě jsem usoudila, že tohle bude něco pro mě. Ke knize jsem se dostala až teď, asi rok po jejím vydání, a trochu lituju toho, že jsem se čtením ještě pár let neotálela. Postavy mi věkově byly celkem vzdálené, takže jsem se do nich nedokázala pořádně vžít. Tak dlouho jsem se do žádné knihy ještě nezačítala. Ne že by mi vadily podrobné popisy a seznamování s prostředím, jenže tady jsem se jimi nemohla vůbec prokousat. Mnoho pasáží mi tam přišlo zbytečných. Bylo sice zajímavé číst, jak silo vypadá a jak tam věci fungují, ale třeba rozsáhlý popis činnosti nějakého generátoru mě vůbec neoslovil. Ale samozřejmě kniha MÁ svoje kvality. Promyšlenost, originalita, napětí a mnoho dalšího. Autor vytvořil skvělý a rozhodně nezapomenutelný postapokalyptický sci-fi román, ze kterého vám běhá mráz po zádech a v mnoha chvílích vám i poklesne čelist. Musím uznat, že Hugh Howey má skvělý vypravěčský talent a dokáže upoutat čtenářovu pozornost; obzvlášť na koncích kapitol. :) Nejsem s knihou na 100 % spokojená, ale z hlediska děje nezklamala. Dobré knihy dokážu ocenit a tahle není výjimkou. Lepší 4*.... celý text

Nebezpečná láska 2012, Kateřina Petrusová

Jsem nadšená! Vlastně jsem nevěděla, co přesně mám čekat - možná hodně té mafie a kriminality? Nebo naopak oné "nebezpečné lásky"? Dostalo se mi od všeho trochu a jsem spokojená. Děj mě vtáhl do děje hned na první stránce a já se od knihy nemohla odpoutat. Řekla bych, že docela dobrý start (i konec). Čtivost, nápaditost, originalita, napětí, láska. A autorčin smysl pro humor. Nic mi tam nechybělo a četlo se mi to vážně skvěle. Moc se mi nestává, že bych pro čtení nějaké knihy obětovala několik hodin (/menší většinu) místo spaní; tady mi to však přišlo úplně normální. Rozhodně nelituji času stráveného nad touhle skvělou knihou. Dokonce mi ke konci ukápla nejedna slza. No co dodat. :) A aby se nezdálo, že tuhle knihu vychválím až do nebes, musím říct, že by se na ní našlo pár negativních maličkostí. Např. ne vždy kniha byla dostatečně čtivá a já ji poté musela na chvíli odložit. Možná teď někoho naštvu, ale - Michael mi občas připomínal Christiana z Fifty Shades. Ze všech hlavních postav jsem si nejvíc oblíbila Roberta a Johnnyho; proto mě docela potěšilo, když jsem zjistila, že se Robert ukáže i v dalším díle. :) ! ... Autorka nezklamala. Nevím přesně, kdy čtenáři začali mít něco proti českým spisovatelům, ale paní Petrusová ukázala, že i čeští autoři dokážou vytvořit úžasné dílo. Určitě se těším na další díly a vřele DOPORUČUJI!... celý text

První 2015, Kiera Cass

Já pořád nevím, jak bych měla knihu ohodnotit... Na jednu stranu mě První dokonale vtáhla do děje a já si čtení užívala, ale na druhou stranu bych na ní měla kupu připomínek a kritiky. Každopádně musím uznat, že měla krásný nápad. Ale její zpracování... to je o něčem úplně jiném. Pořád mi tam něco chybělo. Nechci tuhle zajímavou sérii nějak odsuzovat. Skrývá krásný příběh s pohádkovým nádechem; každá dívka by si určitě chtěla prožít to, co prožila America (samozřejmě jen to dobré!) a tohle je určitě taky jeden z faktorů, proč je tahle série tolik oblíbená. Na chvíli se prostě můžete ztratit v tom krásném světě a o ničem jiném nepřemýšlet... Celý díl jsem ale měla takový pocit, že to nepůsobí dost uvěřitelně, obzvlášť některé pasáže (například Maxonovo chování ke konci). Tenhle díl byl zkrátka jako na houpačce, v mnoha směrech. Myslím, že to chtělo nějakou sladkou tečku na závěr; takhle to bylo hrozně uspěchané a "nedokončené", což byla velká škoda. Chybí spousta dovysvětlení. Myslím, že autorka si ukousla moc velké sousto. Nápad a čtivost byly největšími plusy. 4* :)... celý text

Eleanor & Park 2014, Rainbow Rowell

Elita 2015, Kiera Cass

Dovolím si říct, že tohle je určitě nejslabší díl, přestože jsem ještě nečetla ani třetí. Ze Selekce jsem byla nadšená a opravdu jsem se nemohla dočkat pokračování, ale Elita mě strašně zklamala. Je to tak skvělý nápad, ale tak nedotažený! Šlo tam prakticky stále o totéž: vnitřní boj hlavní hrdinky - Maxon nebo Aspen? První nebo druhá kasta? Dokázala by být dobrá princezna?... Tenhle milostný trojúhelník mě už v druhé polovině knihy přestal bavit. Každá kapitola byla o tom samém! Vlastně byl docela zázrak, když se tam objevila i trocha té akce. O tom absurdním chování postav ani nemluvě. V tomhle díle na mě America působila jako naivní puberťačka, která nedokáže racionálně uvažovat. A to, co se vyklubalo z Maxona - bez komentáře. Ale ty nesmyslné myšlenkové pochody Ameriky... Jsem ráda, že už to mám za sebou. Je mi líto, že to musím hodnotit takhle negativně vzhledem k tomu, jakým skvělým dojmem na mě zapůsobila Selekce, ale tohle bylo vážně přes čáru.... celý text

Selekce 2014, Kiera Cass

Zpočátku mi Selekce připadala jako Hunger Games: rozdělení vyšší a nižší společnosti, soutěživost, následně i milostný trojúhelník a dokonce i podobnost Gavrila s Caesarem. Nechápala jsem, co na téhle knize všichni vidí, dokud jsem samozřejmě postupně nezačala poznávat i jiné kvality a plusy téhle skvěle začínající trilogie. Náramně mě bavila a nemohla jsem se od ní odtrhnout - to byly ty momenty, kdy jsem si říkala, jak moc jsem udělala dobře, že jsem Selekci vůbec vzala do ruky. Je to příjemná, oddechová knížka, u které můžete aspoň na chvilku vypnout a na nic nemyslet. Dokonalé rozptýlení od reality. Hned se mi zalíbil autorčin styl psaní, díky němuž se kniha čte sama a stránky plynou tak, že to snad ani nepostřehnete. Není co vytknout: postavy zajímavé a sympatické a Maxon jako princ je zkrátka úžasný. Děj je moc dobře vymyšlený. Uvidíme, co nás čeká v dalším díle. :) Naprosto skvělá kniha, doporučuji všem a ihned se pouštím do Elity! :)... celý text

Román o Tristanovi a Isoldě 1929, Joseph Bédier

Antigoné / Élektrá 2009, Sofoklés

Papírová města 2014, John Green

Stále moc nevím, co si o téhle knize mám vlastně myslet. Po dočtení jsem zůstala hledět do prázdna a přemýšlela nad všemi těmi filosofickými úvahami, které John Green v knize tak dokonale sepsal. Kniha je přímo naplněná citáty a metaforami o papírových městech a přetrhaných provázcích. Opět další autorova kniha, která mě donutila zamyslet se nad životem; o lidech, o kterých si myslíme, že je známe, ale není to tak úplně pravda; o tom, jak v druzích vidíme hlavně tu dokonalost, kterou si představíme; a když zjistíme, že ti lidé jsou ve skutečnosti úplně jiní, dostane nás to... Podobnými úvahami bych zabrala klidně další odstavec, zatímco Green to dokázal shrnout do jediné věty. Příběh o Margo a Quentinovi bych mohla srovnávat s Hledáním Aljašky. Vlastně tahle kniha je něco jako "hledání Margo"; akorát zápletka se vyvine jinak. Druhá část knihy mi nepřipadala tak dobrá jako ostatní dvě, za což strhávám jednu hvezdičku - přišlo mi, že se tam nic moc neděje. Greenovy postavy v Papírových městech byly opět výjimečné a dokázaly mě zaujmout stejně jako jeho jiné. Obzvlášť Margo měla zvláštní charakter. Velké plus dávám za autorův smysl pro humor. Tak dobře jsem se u knihy už dlouho nezasmála. :) Asi moje druhá nejoblíbenější kniha od Johna Greena. Doporučuji!... celý text

Král Oidipús 2010, Sofoklés

Kvůli zastaralým výrazům se mi kniha četla těžko. Jistě jsem nebyla sama, komu to v dnešní době dělalo problémy. Měla však rychlý spád, čímž mě dokázala naplno vtáhnout do děje. Autor dílo zpracoval dokonale a já se ani trochu nedivím, že Král Oidipus patří mezi nejlepší antické tragédie vůbec. Ukrývá totiž neobyčejný příběh plný napětí a nenadálých zvratů. Než jsem knihu začala číst, nevěřila jsem, že by mě mohla něčím zaujmout, ale po dočtení se ukázalo, že i tragédie stará více než dvě tisíciletí mě může bavit. Kdyby kniha byla převyprávěná do dnešního, moderního jazyka, věřím, že bych jí porozuměla víc a určitě by mi nic neunikalo, ale na druhou stranu si myslím, že ta staročeština čtenáře víc přenese do určitého období a čtenář si tak představí celé drama mnohem výrazněji. Doporučila bych těm čtenářům, které zajímá starověká literatura.... celý text

Vražedná léčba 2015, James Dashner

Má očekávání byla hodně velká. Po předchozích dvou dílech, kdy jsem se do Labyrintu zamilovala a těšila se na strhující pokračování, mě po dočtení docela zarazilo, že se vlastně žádný strhující závěr nekonal. Nejsem vyloženě zklamaná, ale zkrátka jsem čekala něco velkolepějšího. Kniha byla opět plná akce a napětí, ale rozhodně ne v takovém množství jako třeba u Labyrintu, kde jsem se od knihy nemohla ani na chvilku odtrhnout. Tady se mi to stávalo snadno. Někdy se mi dokonce zdálo, že se nic zajímavého neděje a řeší se stále dokola to samé. Děj byl v různých směrech předvídatelný, ale i tak mě některé sledy událostí nestačily překvapovat. Podle mě nejslabší díl série, ale jako rozuzlení série stál za to, třeba jenom kvůli tomu, aby se vám dostalo odpovědí na otázky. Určitě doporučuji!! Jsem nehorázně ráda, že se mi tahle úžasná trilogie dostala do ruky, protože určitě patří k nejlepším, jaké jsem zatím přečetla. Celkově bych ji hodnotila 5* za ten hlavní nápad a originalitu. :)... celý text

Spáleniště: Zkouška 2014, James Dashner

Knihu jsem zaklapla teprve před chvílí a opravdu... Nemám slov. Ten konec mi dočista vzal dech. Druhý díl mi připadal stejně úžasný jako první. Bylo to stejně čtivé, nápadité, originální a hlavně nepředvídatelné! Ze začátku jsem dokonce samým vzrušením a napětím nemohla normálně dýchat. Bylo to tak moc nepředvídatelné, že mi prostě nezbývalo než číst dál s otevřenou pusou. Spáleniště bylo jiné než Útěk, ale v tom dobrém slova smyslu. Tunely, cesta, město, raplové... Na každé stránce se něco dělo. Nemohla jsem se od knihy odlepit; každá kapitola mě nutila přečíst další a další. Překvapivě tady nechyběl ani humor; bylo zvláštní, že jsem se musela smát i v těch nejméně vhodných situacích. Všechny pocity ani nejdou popsat; zkrátka si knihu musíte přečíst, abyste pochopili moje nadšení. :) Co se týče děje... Něco úžasného! Mohla jsem si představovat stovky různých scénářů, ale děj se přesto ubíral někam jinam a neustále mě překvapoval. Na spoustu otázek se mi nedostalo odpovědí, což mě v závěru začalo pořádně frustrovat. Proto se tolik nemůžu dočkat, až se začtu do Vražedné léčby; až se dozvím, kdo je skutečně na té dobré straně a hlavně za jakým účelem to hrdinové všechno museli podstoupit. Jsem si jistá, že autor nezklame ani potřetí. DOPORUČUJI!*****... celý text

Druhá stříbrná kniha snů 2015, Kerstin Gier

Ani teď mě Kerstin Gier nezklamala. Druhý díl série Silber byl stejně dobrý jako ten první. Nemám k němu absolutně žádné výhrady. Jsem naprosto nadšená! Kniha se četla sama, byla napínavá, vtipná, měla (jako vždy) originální zápletku a mnoho dalšího. Tenhle díl nebyl tolik akční jako předchozí, ale mně to vůbec nevadilo. Je to taková příjemná, oddechová kniha a je jen na vás, co od ní budete čekat. Už od prvního dílu bádám nad tím, kdo by mohla být ta tajemná Secrecy. Připadám si strašně napjatá a frustrovaná, když jsem dočetla i druhý díl série a pořád nevím, kdo to je. Autorka umí čtenáře tak skvěle napínat! Nemůžu se dočkat, až se ve třetím díle dozvím to jméno. :) PS: Dosud mě fascinuje představa se snovými dvěřmi...! Akorát škoda, že je ve snu nikdy nenajdu. i když... Kdo ví? ;))... celý text

V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys

Jsem nesmírně ráda, že jsem tady narazila na tuhle knihu a ještě radši, že jsem měla tu čest ji přečíst. Vtáhla mě do děje prakticky hned na první stránce. Přečetla jsem ji jedním dechem a ani trochu se u ní nenudila. Příběh o krutosti, nenávisti, lásce i naději mě zasáhl, jak jen mohl, a mnohdy i natolik, že mě dovedl až k pláči. Nevěřila bych, že mě nějaká kniha dokáže tolik zasáhnout. S Linou a všemi osatními postavami jsem soucítila od začátku do konce. Nedokázala jsem dělat nic jiného než kroutit hlavou nad vším svinstvem způsobém Sověty. Kniha mi otevřela oči a hlavně poukázala na to, čeho všeho jsou lidé schopní. Říct, že se mi kniha líbila, by bylo trochu divné vzhledem k tomu, jaké věci se tam děly, ale rozhodně mě celým obsahem zaujala. Určitě se k ní nejednou vrátím. Další kniha, kterou by si měli přečíst všichni.... celý text

Biblické příběhy 2002, Ivan Olbracht (p)

Zajímavé příběhy ze Starého zákona pro mládež. Podány zajímavým a někdy i napínavým a poutavým způsobem. Trvalo mi ale strašně dlouho, než jsem se (úspěšně) prokousala tou staročeštinou. Kdybych to neměla přečíst jako povinnou četbu, asi bych po ní nesáhla; po dočtení jsem ale usoudila, že by byla chyba knihu nechat nepřečtenou. Nebyl to sice můj šálek čaje a kdoví, co je na těch příbězích pravdy, ale stejně knihu doporučuji těm, co zajímá tenhle směr. - Velké plus za ilustrace.... celý text