jezekk
přečtené 321
Tváře ve stínu
2016,
Zdeněk Kalista
Některé kapitoly/medailony neskutečně silné (Pekař, Zahradníček, Křelina...), některé spíše "tenčí" (Lev Blatný, Teige...). Vcelku nelze autorovi upřít snahu pochopit druhého, i když s ním měl drobnější neshody nebo i vážnější rozepře. Rozhodně jsem neměl pocit, že by si chtěl s někým vyřizovat účty, spíš jsem často cítil z textu smířlivý tón. Kalista byl v mládí velmi levicový, považoval se za komunistu (snad byl i autorem první česky psané básně na Lenina), ale při studiu na UK (historie u Josefa Pekaře) se postupně od levicové ideologie odpoutával a začal se vracet zpět ke své katolické víře (po smrti svého otce) - tato světonázorová proměna mu vydržela až do jeho smrti. Ale právě díky tomu se znal snad se všemi, kdo měli, a snad stále mají, co říct, a to jak na levici (Nezval, Halas, Toman, Teige, Biebl aj.), tak i na pravici (Knap, Křelina, Zahradníček aj.), byť ne každý se takto vyhraněně "politicky" musel profilovat. Četl vydání z r. 2016, ale bohužel jsem zaznamenal mnoho chyb - překlepy, datace.... celý text
Poletování jednoho ptáčka
2019,
Josef Kroutvor
Číst tuto knížku je jako sedět v lese u horského potůčku: díváte se na čistou vodu, která teče mírným proudem, občas to zabublá či žbluňkne; víte, že žádný žralok nebo krokodýl se ve vlnách neobjeví, ani tsunami se z korýtka nezvedá, ale to vůbec nevadí, jen sedíte, čučíte do vody, posloucháte zvuky lesa a víc vám netřeba. Autor v zásadě drží ve svých vzpomínkách chronologickou linii, ale nenechává se jí příliš svazovat. Je to takový trs příhod, drobných událostí prostých nějaké velké dramatičnosti či "vykloubenosti". To neznamená, že by byl život Josefa Kroutvora čirá selanka (dvakrát třikrát je zmíněna šeď, zmar a tupost naší předlistopadové minulosti), spíš to dokládá autorovu snahu všímat si těch podstatných, tj. v dané situaci život obohacujících a smysluplných momentů, setkání. Josef Krtoutvor si na nic nehraje a vyznívá autenticky (např. v momentech, kdy zmiňuje svoji roli v tzv. šedé zóně nebo samizdatu). A o vytříbeném autorském stylu se nemusím ani zmiňovat, to je u Kroutvora samozřejmost (horský potůček, ehm). Už se těším na jeho "Potíže s dějinami"!... celý text
Na ramenech obrů
2018,
Umberto Eco
Ačkoli jsou samotné přednášky vzrušující čtení, výsledný dojem sráží místy dost nepovedený překlad (především v "kapitole" Krása). Ale jinak Eco opět ukázal, že jeho přehled a hloubka znalostí západní kultury jsou fascinující.... celý text
Kniha básňů převeršovná, již vlastnodušně protrpěl a v řeč svázal Eberhardt Hauptbahnhof, básník český
1995,
Eberhardt Hauptbahnhof (p)
Výpravy pro starší a pokročilé
2019,
Jiří Peňás
Velmi uspokojující čtení, autor píše osobitě, zná mnoho z historie, (kulturních) dějin, architektury, je vtipný a často má jednotlivé "kapitoly" nádherně vypointované, navíc je to staromilec, což ovšem sympaticky čtenáři nevnucuje, spíš si tak někdy posteskne, ale ví, že s tím nic nenadělá.... Bohužel je odbytá redakce: spousta chyb v letopočtech (v řádu staletí) i místních názvech (Valdice/Valtice) atp. Každopádně autorův přístup je - alespoň pro mě - inspirující. Už se těším na další díl... celý text
