Populární knihy
/ všech 47 knih
Nové komentáře u knih Zdeňka Kalisty
„Na knize je, bohužel, poznat její stáří a nepřízeň režimu, ve kterém vyšla. Obrazová část sestává jen z několika černobílých listů vložených rovnoměrně do textu, což vůbec neodpovídá bohatému, barvitému obsahu. Zevrubný popis barokního myšlení, je podepírán vesměs bohatými citacemi autorů, z pochopitelných důvodů naprosto chybí osobní zkušenost se zahraničními díly barokních autorů, kteří byli vzory těch našich. Velmi dobře byla vysvětlena odlišná role baroka v Česku, oproti ostatní Evropě. Jasně popsaný, dnes bychom řekli, koncept baroka, který je mi však svou přepjatou vroucností, mnohomluvností poněkud cizí.“... celý text
— engelbert
„Půvabné dobové svědectví z pera básníka, historika a romanisty Zdeňka Kalisty nejen o Wolkrovi, ale i o vlastním niterném a tvůrčím vývoji, jakož i o dobové kulturní a společenské atmosféře epochy v samých počátcích ČSR (víceméně kolem roku 1920), popisující vznik a chod různých literárních periodik, uskupení, diskusní kvas tehdejších pražských kaváren, působení a proměny různých osobností. Cenné faktograficky, ale i jako prosté svědectví o vývinu a ambicích mladého člověka (Kalisty) i jako pokus o interpretaci Wolkrova nitra, životních, emočních i intelektuálních pohnutek. V neposlední řadě pak i jako dovedné zachycení jednoho mezilidského vztahu, zrodu, prudkého vzplanutí, vrcholné etapy a postupného pohasínání a vychládání jednoho přátelství, v lecčems lepší a pronikavější než dnešní literární produkce zaměřená na „vztahovost“. To vše psáno krásným, vycizelovaným klasickým českým jazykem sečtělého vzdělance-literáta. V závěru obohaceno výborem (?) Wolkrovy korespondence s Kalistou, nesmírně pozoruhodné mj. tím, že jde údajně o jazykově autentické znění (tj. bez Kalistových oprav či redakčních úprav), nadto s jednou připojenou ilustrací Wolkrova autorství. Ideální by samozřejmě bylo, kdyby šlo o edici kompletní a oboustrannou, ale chápu že editor neměl jak získat své dopisy a lístky od rodiny zesnulého Wolkra zpět a opisy u sebe v archivu zřejmě neuchoval. Hodnotné jsou Kalistovy komentáře k jednotlivým dopisům, mohly však být ještě zevrubnější a explicitnější (opět – chápu však, že z perspektivy roku 1933, tedy z celkem krátkého odstupu, řada věcí nemusela – či možná nemohla? – zaznít). Jen škoda poměrně četných tiskových chyb, leč k dispozici je pouze jediné (první) vydání a v nakladatelství Václava Petra se patrně začátkem třicátých let s korekturami příliš nemazali.
Knihu vřele doporučuju i těm, pro něž je téma na první pohled apartní, ale zajímají se o literaturu, poezii, vnitřní život umělců nebo klidně jen o psychologii mladých lidí obecně (v diachronním aspektu) či jejich vztahy. Plyne jiným tempem než většina podobných prací dnešních, přičemž je vlastně smutným faktem, že něco jako „podobné práce“ už asi ani nevzniká. Ne že by obsah tohoto typu vymizel, ba naopak, plní všemožné autofikční či biograficko-interpretačně laděné prózy, ale že by jeden básník/umělec vylíčil takto zevrubně, analyticky, a přitom pěkně svůj reálný vztah k jinému, předčasně zesnulému a následně to vydal jako samostatnou knihu, to už by v dnešní době nejspíš ani nikoho nenapadlo. A – opět – vlastně škoda.“... celý text
— V_M
„Jakmile si zvyknete na poněkud archaický jazyk, je tohle jedna z knížek, která vám vysvětlí, proč studovat historii. Ač jsem to na začátku čtení vůbec nečekal a nikdy bych si nemyslel, že o podobně teoreticky zaměřené publikaci to budu schopen říct, ale tahle knížka mě nadchla.“... celý text
— honhof
„Nepochybně úctyhodné znalosti autora degraduje forma tohoto díla-nekonečně dlouhá větvící se souvětí, neustálé vsuvky a odkazy v nich, archaický slovosled-to vše mající zřejmě vzbuzovat údiv nad jeho dokonalým klasickým vzděláním básníka.Chvílemi se kniha z těchto důvodů nedá číst a irituje do té míry, že máte chuť odložit ji jednou provždy.“... celý text
— McBerny
„Vynikající po všech stránkách. Po přečtení autorovy poslední knihy "Tvář baroka" téměř povinná literatura. Je zde i obsáhlá teoretická část, ale hlavně konkrétní ukázky z českého literárního baroka. Patří to k těm knihám, které nečtete od začátku do konce, ale víceméně ji otevřete na libovolné stránce a narazíte vždy na něco osobitého. Zatím jsem všechny z těchto střípků ještě nepřečetl, ale v některých případech mne tyto ukázky mne dovedly k tomu, že jsem si toho od dotyčného barokního autora přečetl více v jiné knize - typicky Bedřich Bridel, Bohumír Hynek Bilovský nebo skvělý a nedoceněný Matěj Václav Šteyer.
Na straně 121 po číslem 64 najdeme báseň "O třech ženách schytralých" od lidového básníka barokní doby Jiřího Volného (1676-1745). Tuto báseň dosti přesně (nicméně osobitě) převedl do prozaické podoby Jan Werich. Příběh je všeobecně známý z knihy "Fimfárum" - pohádka "Tři sestry a jeden prsten".“... celý text
— Legens
Knihy Zdeňka Kalisty
Štítky z knih
eseje duchovno dopisy korespondence umění třicetiletá válka (1618-1648) baroko aristokracie, šlechta cestopisné příběhy 13. století
Kalista je 8x v oblíbených.