Jakahol
přečtené 168
Harry Potter a Kámen mudrců
2002,
J. K. Rowling (p)
Ještě donedávna bych nevěřila, že si tuhle knihu někdy přečtu. Odmalička jsem se stále dokola koukala na filmy, ale o tyto knihy jsem nějak zvláštní zájem nejevila (což je dost zvláštní, jelikož jsem knihomol snad od narození :D ). Později jsem si jen stěžovala, že nechápu ten povyk kolem této série a zapřísáhla se, že mě to rozhodně mine obloukem. Před dvěma dny se ve mně ale jako blesk z čistého nebe objevila chuť to přece jen zkusit, abych mohla aspoň oprávněně říct, že Harry Potter za ten humbuk nestojí. Už po pár stranách mi ale bylo jasné, jak moc jsem se mýlila. Okouzlila mě hravost, pestrost ale také propracovanost příběhu, která, jak už teď předem vím, se bude každým dílem stupňovat. Na chvíli jsem se stala jedenáctiletým dítětem, nadšeným novým světem a pro všechny okolo naprosto nesnesitelným, protože jsem je po celé dva dny zahrnovala poznatky z knihy :D Opravdu jsem hodně překvapená že mě to tak chytlo a hned jdu na další díl :)... celý text
Probuzení Simona Spiera
2017,
Becky Albertalli
Neumím popsat, jak moc je tahle kniha dokonalá. Doporučuju všem, aby to zjistili sami jejím přečtením. :)
Falešný polibek
2017,
Mary E. Pearson
Bohužel mě Falešný polibek zklamal. Krásná obálka a nádherně napsaná první strana nejsou zárukou skvělé knihy. Hodně se mi líbilo rozpracování legend, starých textů a historie a je mi líto že se to více nespojilo s dějem i když některé pasáže to skoro slibovaly. Taky jsem si poměrně oblíbila hlavní hrdinku a několik málo dalších postav. Oceňuji styl psaní, protože ten je opravdu pěkný. Nejistota kdo je kdo knize trochu přidává, ale že by mě to zvlášť uchvátilo se říct nedá (asi jsem se do toho málo vžila). Možná to bude i tím, že mezi Kadenem a Rafem nebyly tak výrazné rozdíly, aby mi záleželo na tom který je který. Milostná linka je podle mě v knize hodně špatně postavená. A zrovna tu jsem zde čekala nějak zajímavě nebo aspoň pěkně romanticky zpracovanou když už nic. Ale ani toho jsem se nedočkala. Působilo to na mě, jako by to tam autorka nějak potřebovala vecpat, ale nezbývalo jí na to místo. Zbrklé, nepřirozené, nedůvěryhodné... I tohle bych odpustila, kdyby se alespoň v knize něco dělo. Ale vlastně tu máme jen dvě části, kde se v té první děje stále to samé dokola a v té druhé něco jiného stále dokola. Jako konečně zajímavá část měl našlápnuto konec, jenže těsně před tím, než se něco pořádně událo kniha skončila, což mě úplně odradilo od toho, abych aspoň zauvažovala nad lepším hodnocením.... celý text
Volání netvora
2012,
Patrick Ness
Po celou dobu čtení jsem měla pocit jako by mi někdo vyprávěl pohádku. Cítila jsem to příjemné napětí, očekávání a to kouzlo té chvíle. Ale narozdíl od pohádek tady měly myšlenky mnohem rozrostlejší kořeny. Atmosféra knihy si mě omotala kolem prstu nejen díky nádherným ilustracím. Zasáhla mě vlna emocí, která na konci způsobila úplné roztříštění, takže se mi po tvářích ještě dlouho kutálely slzy.... celý text
P.S. Stále Tě miluju
2016,
Jenny Han
Druhý díl byl stejně (ne-li více) milý jako první. Chytnul mě za srdce. Musela jsem ho zhltnout za jediný den. Splňuje přesně to, co od něj člověk očekává, což je příjemné, roztomilé, romantické a často vtipné čtení.... celý text
Caraval
2017,
Stephanie Garber
Styl, jakým je Caraval napsán, mi připomínal ohňostroj. Šly z něj cítit barvy a kouzla. A tak působí celá kniha. Jistě, občas je dost předvídatelná a hlavní hrdinka je ze začátku knihy až nesnesitelná ale pro mě to na magii celému příběhu tak výrazně neubralo. Svět Caravalu mě pohltil a nemůžu se dočkat až se jím nechám vtáhnout znova.... celý text
Všem klukům, které jsem milovala
2015,
Jenny Han
Naplnila přesně má očekávání. Je to roztomilé, romantické a občas trochu dramatické. Lara Jean mi je moc sympatická a rozhodně se těším na další knihu s ní.
Kruh
2012,
Mats Strandberg
Nemohu říct, že kniha byla špatná. Proto jí dávám poměrně vysoké hodnocení na to, že jsem se nedonutila ji dočíst. Začátek byl slibný, ale potom to spadlo do škatulky průměr. Třeba jí dám později ještě šanci.... celý text
Pěna dní
1994,
Boris Vian
Pěna dní mě opravdu zasáhla. Číst ji bylo jako plout po klidné veselé řece, nemyslet na nic jiného než na přítomný okamžik a najednou se začala přibližovat bouře, až... Vianovo psaní mě okouzlilo, baví mě jeho neotřelá nerealistická přirovnání, absurdní krátké události... a to, co kniha svým osobitým způsobem vyjadřuje, je opravdu výstižně. Rozhodně nestačí tuto knihu přečíst jen jednou!... celý text