Izumis
přečtené 134
Pod šeptajícími dveřmi
2022,
TJ Klune (p)
Pokud od této knihy očekáváte další „Dům v blankytně modrém moři,“ budete zklamaní. Tato kniha není v žádném případě horší, je pouze zcela odlišná. Mluví o životě a smrti, a také o všem poté. Po smrti. Hlavního hrdinu musíte nejprve poznat a pochopit, stejně jako to musejí udělat ostatní postavy, abyste ho začali mít rádi. Ale rozhodně to stojí za to. T. J. Klune mě uchvátil stylem psaní a české překlady jsou také moc povedené. Příběh je promyšlený, všechno začne postupně dávat smysl a hodně jsem se nasmála. :D... celý text
Legendy & latéčka
2023,
Travis Baldree
Na knihu jsem se neskutečně těšila, ale zklamala mě. Atmosféra byla skvělá a příběh sám o sobě zajímavý <3, jen zpracování a podání (styl psaní) mi to zkazilo. Často jsem se pozastavila nad zvláštními dialogy a nepotřebnými informacemi, které s příběhem ani atmosférou neměly nic společného. Některé popisy byly natolik zmatené, že jsem chvílemi nevěděla, co to vlastně čtu a proč. Romantická zápletka by byla lepší, kdyby tam ani nebyla. (Jako by to tam bylo jen protože je teď trend mít knihu s lgbt námětem.) S více postavami se vše asi v polovině knihy trochu zlepšilo, na chvíli. Není to vyloženě špatná kniha, ale nelze čekat žádné zázraky. :D... celý text
Šest vran
2017,
Leigh Bardugo
Kniha se mi celkově moc líbila, dobře se četla a velice jsem si užívala střídání pohledů postav - když se děj někdy překrýval, bylo zajímavé vidět to z jiné perspektivy. Taky mě fascinovalo, jak se minulost postav odkrývá postupně a čtenář si tak musí dát jednotlivé části příběhu sám dohromady. Pošťuchování mezi Wylanem a Jesperem bylo příjemným osvěžením, protože si dokážu představit dva kluky v pubertě, jak se takto mezi sebou baví. Chování ostatních postav bylo vzhledem k jejich věku trošičku nelogické (ať už měli minulost jakoukoliv). V 17ti letech by člověk přeci jen přemýšlel trochu jinak, než jak bylo ukázáno v knize. Myslím si ale, že všechny postavy měly alespoň jednu chvíli, kdy se chovali jako typičtí puberťáci - když si Inej vysnila nový život, nebo když Kaz několikrát ukázal, že jeho "zlá a nepřístupná" osobnost je jen takové divadlo, které se zoufale snaží i nadále hrát. V dnešní době by byl Kaz určitě kluk s dlouhou 'emo fází.' :D No a o Nině a Matthiasovi raději mluvit nebudu, jejich romantická zápletka mě většinu času spíše rozčilovala... Přiznávám, že některé části knihy si již nyní (čerstvě po dočtení) úplně nepamatuju, ale pocit z ní zůstává více či méně dobrý. Možná jsem ale čekala trochu víc..... celý text
Převorství u pomerančovníku
2020,
Samantha Shannon
Kniha má složitější začátek – najednou je představeno hned několik postav s vlastními dějovými linkami, které se střídají a občas to může být matoucí především proto, že žádnou z postav neznáme a prozatím o nich nic nevíme. Příběh se potom pomalu rozvíjí a za chvíli začne vše dávat perfektní smysl. Některé linky se spojí, jiné se zase rozejdou. Touto dobou už je však čtenář s postavami mnohem lépe seznámen a v ději se nadále neztrácí. (Kolem a kolem: vydržte pár desítek stran, do děje se brzy dostanete.) *možné spoilery, čtěte na vlastní nebezpečí* Ke konci potom příběh výrazně graduje a vše se zrychluje. Závěrečný souboj je oproti zbytku knihy jen krátkou kapitolkou, avšak autorka to zvládla perfektně a ukázala, že není potřeba vše zbytečně natahovat. Ve skutečnosti takovéto intenzivní souboje a bitvy nikdy netrvají dlouho. Pokud člověk doufá v dobrý konec, je to docela dobře předvídatelné. *dál jsou zcela určitě spoilery* Líbilo se mi, že autorka počítá s dobou cestování na koni, na lodi apod. a pokud není využito magie nebo mytických zvířat, vypadá doba cestování reálně. Pokud někdo umřel, pak k tomu byl pravděpodobně nějaký důvod; postavy neumírají zbytečně ani za účelem šokování čtenáře (jen v případě Kita bychom snad mohli polemizovat). Taky mě nadchlo uzavření knihy, kde je jednoduše vysvětleno, co se děje na světě po poražení úhlavního nepřítele a jak se kdo srovnává s nově nastalou situací. Všimla jsem si mnoha náznaků, které by snad mohly být rozebrány v další knize (nebo v „A Day of Fallen Night,“ kterou autorka vydala tento rok). Trochu mě mrzelo, že Věčný císař (a jeho císařská dračice) neměl v knize více prostoru – podle mě by se mohlo jednat o velice zajímavou postavu a také v závěrečném souboji se mohl angažovat více. Jediné, co mi na knize trochu vadilo, bylo množství romantických scén mezi dvěma ženami – také postelové scény byly jen lesbického charakteru (a že byly i příležitosti napsat něco o ženě a muži). Nechápejte mě špatně, obecně proti tomu nic nenamítám, jen mi to v tomto případě přišlo zbytečné.... celý text
Léto mezi řádky
2023,
Alena Štraubová
Jedná se o autorčinu první knihu (pokud vím) a teda rozhodně nezklamala! Příběh je poměrně jednoduchý, člověka nic vyloženě nepřekvapí, ale i přesto jsem si čtení neskutečně užila. V podstatě jsem knihu přečetla jedním dechem. Několikrát jsem se ale zastavila u situací, kdy se hlavní hrdina snažil tvářit jako hrozně vnímavý a psychologii znalý kluk, ačkoliv to vyznělo poněkud uměle - převážně z toho důvodu dávám jen 4* Znovu už se ke knize vracet nebudu, jednou to stačilo. Předávám ji dále své kamarádce; na její poličce s knihami s gay tématikou se bude mít lépe než u mě :D... celý text
Šťastně až navěky?
2023,
F. T. Lukens
Knížka se mi líbila, užila jsem si to, opravdu. (Po státnicích není můj mozek připraven na nic složitého, takže úplně top volba.) Ale osobně bych potřebovala asi prequel, abych se víc zajímala o všechny postavy (chápu, že mají roli v ději 'před' touto knihou, ale potom už se o nich nic moc nedozvíme. Taky zápletka je hodně jednoduchá, vše je založeno na špatné komunikaci, a někteří jiní autoři to zpracovali mnohem lépe.... celý text
