• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Někde za mořem - Travis John Klune

Arthur Parnassus vede dobrý život, který si vystavěl z popela toho špatného. Je ředitelem neobvyklého sirotčince na vzdáleném a podivném ostrově a doufá, že se ... detail knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Travis John Klune

Někde za mořem

„Musím souhlasit s Nessie72. Toto pokračování Domu v blankytně modrém moři je stejné pohlazení po duši jako první díl. Pasáže s Linusem a dětmi jsou snad úplně nejlepší. Ale asi bych skutečně neměla číst knihy celé i s doslovem, protože ta zášť mi trochu zkazila hezký pocit z knihy.“... celý text
— jackdaw

---

Vlčí píseň

„Mno....kniha se mi líbila moc. Jen toho porna na můj vkus bylo příliš.....“
— Juzek

---

Vlčí píseň

„Z tohoto žánru jsem měla malinko obavy, ale zbytečně. I když vlkodlaci u mě nejsou moc oblíbení, tak autor vytvořil skvěle fungující společnost. Připadalo mi, že příběh dává přednost psychologii postav před akcí, ale rozhodně se to netáhlo. Neustále jsem se dojímala a když došlo na akci, hrozně jsem se o postavy bála. V knize najdeme i žhavé scény, které kupodivu byly velmi dobře napsané (žádné klasické nechutné výrazy u kterých obracím oči). Asi jedinou větší výtku mám k audioknize, protože byla hrozně pomalu načtená, ale po skoro maximálním zrychlení to bylo v pohodě.“... celý text
— katallinka

---

---

Dům v blankytně modrém moři

„Veľmi, veľmi až burtonovsky vtipné a pritom nežné nenásilné fantasy so šesťročným Luciferom a ďalšími skvelými postavami (víla vole). Čítať knihu bolo ako pozerať film a ten film som si skvele užil. A má výborný soundtrack. Postavu Linusa Barkera si človek nemôže nezamilovať. Výborné letné alebo naopak vianočné pohodové čítanie plné hlbokých a krásnych myšlienok.“... celý text
— kubo819

---

Dům v blankytně modrém moři

„Před časem tahle kniha způsobila docela poprask, četli ji všichni a všichni z ní byli nadšení. Byla jsem zvědavá, né že ne, ale očekávání jsem radši moc vysoká neměla. Začátek byl zvláštní, nemůžu se zbavit dojmu, že jsem tu lehce groteskní byrokratickou mašinerii už někde viděla, jen si nemůžu vzpomenout kde. Po odjezdu k moři se to vylepšilo a příběh se konečně rozběhl. Zbytek knihy už pak byl čtivý, milý, děti správně praštěné, dva „taťkové“ taky fajn - dávkováni v rozumné míře, vzhledem k tomu, že jsou v dětském domově. Jen tedy to poselství a morální poučení autor podává na můj vkus příliš důrazně a důsledně, až mi to trochu lezlo na nervy.“... celý text
— Anor505