V životech loutek
TJ Klune (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/515751/bmid_v-zivotech-loutek-644cb5fe86c11.jpg
4
86
25
TJ Klune vás zve hluboko do srdce prapodivného lesa a na mimořádnou cestu rodiny poskládané z náhradních dílů. Ve zvláštním, nenápadném domově postaveném ve větvích stromů žijí tři roboti – otcovský vynalézavý android Giovanni Lawson, mile sadistická mechanická ošetřovatelka a malý, neurotický vysavač. A žije s nimi i Victor Lawson, člověk. Jsou jedna rodina, schovaná a v bezpečí. Poté, co Vic z blízkého šrotoviště zachrání a opraví neznámého androida s označením „HAP“, doženou Gia ozvuky temné minulosti, a to tím nejhorším možným způsobem. Stačí totiž jen jediná kapka krve z Victorovy dlaně, aby upozornila roboty z Giova předchozího života na to, kde se nachází. A zatímco se Vicův domov hroutí v plamenech, Gio je zajat a odvezen zpátky do své staré laboratoře ve Městě elektrických snů. Zbytek Vicovy nesourodé rodiny se tak musí vydat na cestu nehostinnou krajinou, aby Gia zachránil před vyřazením, nebo ještě hůř, před přeprogramováním. Cestou za záchranou Gia musí Vic, zmítaný protichůdnými pocity zrady a náklonnosti k Hapovi, učinit rozhodnutí: Dokáže přijmout lásku s podmínkami?... celý text
Literatura světová Sci-fi Fantasy
Vydáno: 2023 , conQueer , Fantom PrintOriginální název:
In the Lives of Puppets , 2023
více info...
Přidat komentář
Asi jsem ztratila řeč.
Po přečtení Domu v blankytně modrém moři jsem si myslela, že to nic nepřekoná. Ale zmýlila jsem se.
Začátek mě vůbec nezaujal, ale po pár úžasných dialozích sestry Ratched a vysavače Ramba jsem se začala bavit a navíc příběh začal nabírat na obrátkách. Teda jestli se to u Kluneho knížek vůbec dá říct. Jsou to příběhy nabité sentimentalitou, dlouhými dialogy a myšlenkovými pochody. Ale i tak musíte číst dál a vědět co se stane a nejde přestat.
Moje nejoblíbenější postavy byly právě ty dvě výše zmiňované. Úžasná ironie v podání Ratched s naivitou Ramba vytvářeli úžasnou kombinaci.
Knížka nepostrádala vážnost, klid, ale na druhou stránku ani spád a vtip.
A přidanou hodnotou byl projev Saši Rašilova v prezentaci audioknihy. Myslím, že to v jeho podání bylo dokonalé. Je to audioknižní virtuos.
Každá knížka od Kluneho je pohlazením po duši.
Od autora som čítala už jeho dve predchádzajúce knihy a páčili sa mi. Z tejto som mala trošku obavy, pretože roboti nie sú moja obľúbená téma. Ale dopadlo to oveľa lepšie ako som čakala. Príbeh je opäť krásne napísaný, jemne, citlivo, užívala som si každú stranu a čítalo sa mi to veľmi dobre a to aj napriek tomu, že je to miestami dosť depresívne. Rambo a Ratched boli skvelí, ich slovné prestrelky ma veľmi bavili. Kým ich život prebiehal v lese, tak to bolo super. Lenže potom prichádza na scénu únos Gia a naši hrdinovia sa vydávajú na dlhú cestu. Tam ma to bavilo už menej. Všade samý robot. Taktiež náznaky istého romantického vzťahu neboli úplne moja šálka kávy a mierne mi tam vadili. Ale stále sa to čítalo veľmi príjemne, aj keď samotný dej už trošku haproval. Taktiež je tam dosť veľa myšlienok, nad ktorými sa dá zamyslieť.
O něco slabší díl, jelikož se nejspíš jednalo o scifi, takže mi to celkově kapku nesedlo, ale namluveno jako audiokniha skvěle :)
Poslechnuto jako audiokniha. Za me asi nejslabsi z tech 3. Od pulky se mi to desne vleklo a asi bych to odlozila, kdybych to neposlouchala. Nacteno to ovsem bylo skvele.
Jsem celkem zklamaná. TJ Klune napsal dvě z mých nejoblíbenějších knih a od jeho psaní jsem toho tolik očekával, ale tahle mi prostě nepřinesla stejnou úroveň. Sestra Ratched a Rambo byly postavy, které mě dokázaly nahlas rozesmát, ale samotný příběh byl pomalý a bylo pro mě těžké se do něho vžít.
Lidstvu:
Vlastně jsi nanic,
ale vynalezlo jsi knihy a hudbu,
takže si tě asi ještě chvíli nechá.
Máš štěstí. Protentokrát.
Hudba ozubených kol představovala život.
Vymyšlený svět je celkem povedený. Ale sem tam to docela hapruje. Čím hlouběji z lesa se dostáváte, tím vám příběh připadá divný a účelový. Dokonce i Rambovo hlášky vám po určité době začnou vadit. A to, co pak přednese na konci příběhu k němu absolutně nepatří. Pan spisovatel poukazuje na to, že pokud lidé vyrobí roboty a ti se pak vzbouří, začnou pak dělat stejné chyby, jako lidé – jejich tvůrci. Je v tom trochu náboženstvý, fantastična, akce a lásky. Příběh jsem dočetl s velkou nechutí. Ono když pak vidíte, kam to všechno spěje, tak si řeknete, proč je to tak růžovoučké.
Malá ochutnávka:
Jsi hodný kluk. Možná trochu pošetilý, ale hodný. Řekl táta.
Naučil jsem se to od tebe, řekl Vic.
Já jsem taky hodný, ozval se Rambo.
Nesnesitelně, prohlásila Sestra Ratched. Ikdyž se zdá, že trpíš silnou úzkostlivou poruchou. Všichni jsme jedineční. Victor je asexuál. Giovanni je starý. A já mám sociopatické sklony, které se projevují v nebezpečných situacích.
Hurá! Zaječel Rambo. Všichni máme něco.
Proč se v tom příběhu neobjevuje více temna, více chyb strůjců i aktérů. Inu, je to spíše pohádka pro malé a menší děti. Jediný rozruch tam vlastně dělá sestra Ratched. Někdy jsem jí i fandil, aby ty svoje výhrůžky prostě udělala. Ale měl jsem smůlu, většinou to byl z její strany jen vtip. Obálka knihy také nevystihuje skutečné prostředí ve kterém roboti a člověk v lese žijí. Chybí na ní spousta podstatných věcí. Možná se zdá hezká, ale mám pocit, že jí Red Nose Studio mohlo vytvořit lépe. Ano, je to digitální tvorba a tak tam třeba mohl být vidět i ten výtah, kterým se Vic dostává do svého pokoje a laboratoře. A to nemluvím o spojovacích lávkách. Na obrázku to jsou jen nějaké liány, nebo co.
Citát: Zlomil mi smeták, když jsem ho s ním přetáhl. Ale jinak není špatný.
Musím přiznat, že jsem se několikrát od srdce zasmál. Hlavně hláškám, které měli Rambo a Retched. Avšak celkově to na mě působilo nevěrohodně, příběh nebyl propracován, tak jak jsem si z komentářů a anotace myslel. Vybral jsem několik citátů – spíše hlášek – a vložil je panu TJ Klunemu do jeho profilu. Najdete je v sekci Citáty. Tři a půl ozubených Hetešovo zelených robotických motýlků.
( ƸӜƷ ƸӜƷ ƸӜƷ Ƹ )
Citát: Vyjádřila bych ti uznání, jenomže pitomost na mě dojem neudělá. Kdyby ano, flirtovala bych s tebou.
Od T. J. Kluneho jsem četla již Dům v blankytně modrém moři a Pod šeptajícími dveřmi, a jelikož zrovna Dům se mi strašně moc líbil, byla jsem zvědavá i na další autorovu knihu. A jsem spokojená.
I tady se kombinuje fantasy/sci-fi příběh s prvky toho, co by mohl být (zdánlivě?) příběh z našeho světa. Fantasy/sci-fi prvky tu jsou ale spíše na pozadí a vytvářejí prostor pro příběh o lidskosti a o tom, co je v životě důležité - tak jak jsme to již mohli vidět v dřívějších autorových knihách. Byť ta lidskost tu může působit trochu jako paradox vzhledem k tomu, že část postav jsou stroje/roboti. Ale prostě to tady funguje a je to skvělé a možná o to víc ta lidskost tady vystupuje do popředí.
Hodně mne bavily ty oživlé stroje-roboti - hlavně Sestra Ratched a vysavač Rambo. Jejich interakce jsou zdrojem zábavy, padají z nich dost humorné hlášky a já se u toho docela dost nasmála. Bavilo mne to moc.
Kniha obsahuje i několik pěkných silných myšlenek o tom, co to znamená být člověkem, a také o možnostech volby - o možnosti zvolit si svou cestu a to, kým jsem.
Nakonec 4 hvězdy. Dům v blankytně modrém moři u mne zatím stále vede, ale i tohle bylo skvělé. Za sebe mohu určitě doporučit.
Výborný nápad, příběh a krásná obálka. Jediné co mi vadilo, a to dost, byl překlad v části kde potkali vílu a to oslovování jednou v množném a podruhé v jednotném. Špatně se mi tato část četla.
V jednom lese žijí 3 roboti android GIOVANNI LAWSON, mechanická ošetřovatelka SESTRA RATCHED a neurotický vysavač RAMBO. A ještě s nimi žije člověk VICTOR LAWSON. Victor jednoho dne zachrání ze šrotoviště androida s označením HAP. Dojde k určité události, kdy je unesený GIO a ostatní naši hrdinové se rozhodnou, že ho půjdou zachránit do Města elektrických snů, ve kterém se nachází. Zažívají spoustu dalších dobrodružství.
V knize se vyskytují další zajímavé postavy jako např. PRINCIPÁL, MODRÁ VÍLA aj.
Kniha se mi líbila. Humorné byly také hlášky Sestry Ratched a Ramba. Od předcházejících autorových knih bychom tuto knihu mohli spíše zařadit do žánru sci-fi. V knize se objevují také prvky LGBT (asexuál, nebinární postava). Kniha má přesah.
Obálka je moc pěkná.
Myslím si, že TJ Klune může svému domácímu robotickému vysavači poděkovat. Tohle je letní počteníčko skoro stejně tak dobré, jako Dům v blankytně modrém moři. (Doporučuji obě knihy!) Takhle jsem se nepobavila při čtení již dlouho - v rámci minimálního zapojení mozkových buněk. Četlo se to celé totiž jedna báseň a hlavní postavy se opět postaraly o skvělou zábavu. Kdo si neoblíbí Ramba nebo sestru Ratched by se měl jít léčit :D V knize to hezky jiskřilo drsným humorem, sexuálními narážkami a taky docela silným tématem. Jsme my lidi opravdu takový svině? Dají nám jednou námi vyrobené stroje co proto? A opravdu si to zasloužíme? TJ Klune možná nepíše knihy pro mou věkovou kategorii, ale je totálně úžasný vypravěč, má skvělý smysl pro humor a taky mu závidím tu bezbřehou fantasii. Je pro mě objevem loňského roku číslo J E D N A, u kterého si příště zase velmi ráda odpočinu. Není čtenář jen vysokými literárními skvosty živ...
Předchozí dvě knihy byly krásné, smutné a moudré zároveň. Tato byla jiná... o postavách bylo již napsáno hodně a s většinou souhlasím, měla jsem je ráda všechny, každý z nich má své kouzlo. I ten příběh byl opět zajímavý a nutil k zamyšlení, k úsměvu i k slzám. Vlastně by i tato kniha byla dokonalá nebýt jedné, pro mě naprosto nepochopitelné a zybtečné, skutečnosti narážky sexuálního charakteru. Nebýt jich, mohl to být klidně příběh, který bych doporučila větším dětem. Nevadí mi vznikající romantický vztah Vica a Hapa, dokonce ani Modrá víla, kteří nemají jasno v tom, kdo jsou. To vše patří do příběhu a je to v pořádku. Ale už část o Rambově "trubičce" mi přišla tak moc zbytečná a rušivá... a bohužel jich tam bylo víc. Škoda.
Už dlouho jsem se tolik nenasmál :-) miluju sestru Ratchet :-) chci rychle další knihu TJ Kluna :-)
Velmi zvláštní kniha, krásně napsaná. Její nejsilnější stránkou podle mého názoru jsou postavy. Spíš než kvůli příběhu samotnému jsem chtěla otáčet stránky hlavně kvůli těm postavám, Ramba jsem si absolutně zamilovala, já si snad budu muset koupit robotický vysavač i domů (a pojmenuju ho Rambo!). Skvěle napsané postavy se postarají o to, aby se čtenář pořádně zasmál, navzdory hořkosladkému příběhu. Málokdy se setkávám s tak vtipným smyslem pro humor, jako v této knize. Co mi naopak nesedlo byla romantická linka. A ať je konec knihy, jaký je, chovám k němu úctu.
Tahle kniha mně celkem zklamala. Myslím že to bylo i zpracováním ale i tématikou která mi nesedla. Od začátku byla kniha zvláštní ale jsem ráda že si autor zachoval čtivý styl. :))
Vůbec nevím, jak na to. Jak popsat pocity z této knihy? Moc jsem se těšila na novou knihu autora, protože jeho styl psaní je úžasný.
Čeho jsem se ale už na začátku bála, bylo proklamované sci-fi, které bych si dobrovolně nepřečetla ani náhodou.
No, nebudu lhát, snad po každé kapitole jsem knihu chtěla odložit, byla jsem naštvaná na autora, pak na sebe, protože mi došlo, že autor nemůže za to, že sci-fi, potažmo roboty nemám ráda, zkrátka jsem při čtení této knihy prošla tobogánem emocí a nakonec musím říct, že jsem zajímavější knihu nečetla. Nevím, co se stalo, kde nastal ten zlom, ale všechny postavy, jejich charaktery, myšlenky, emoce, jejich propracovanost, lehkost, humor, něžnost, to je to, co je charakteristické pro postavy z knih TJ Kluneho, ať už jsou o čemkoli.
A i když se našlo pár věcí, které jsem zatím nedokázala vstřebat, tak knihu rozhodně doporučuji.
Mám rozporuplné pocity. Zároveň oceňuji samotný nápad na knihu, humor a pár zajímavých myšlenek, ale jinak jsem zpracováním spíše zklamaná a nedostalo se mi toho, co jsem očekávala.
Za mě zatím nejslabší kniha autora. Ale možná to není vůbec knížkou, jen hodně špatným obdobím a momentální situací.
Knihy se určitě nebojte a jděte do ní.
"Co uděláš, když jsi zapomněl všechno, co jsi znal? Začneš zase od začátku."
Uprostřed hlubokého lesa v domcích postavených ve větvích stromů žije chlapec Victor Lawson spolu se svým otcem Giovannim, s malým úzkostlivým vysavačem jménem Rambo a s psychopatickou Sestrou Ratched (= Registrovaný Automat na Testování Chorob, Edukaci a Dekontaminaci). Victor jednoho dne pátrá na šrotovišti po náhradních dílech a najde vyřazeného androida, kterému později vyrobí funkční srdce a pojmenuje jej Hap (Rambo toto jméno vyloží jako Hysterický Antisociální Panák). Obyvatelé domova z náhradních dílů si nejprve nejsou jistí, zda pro ně Hap nebude nebezpečím. Jako osudná chyba se však ukáže Victorovo drobné škrábnutí, k němuž přišel při prohledávání šrotoviště. Jeho krev totiž přiláká pozornost robotů z Města elektrických snů. Ti o pár dnů později vypálí celý lesní domov a odvedou Gia do svých laboratoří, kde hrozí, že bude přeprogramován. Parta našich tří robotů s Victorem v čele se proto musí vydat na dlouhou pouť za záchranou Gia.
V životech loutek je postapokalyptické scifi s místy až černým humorem. Ačkoli Loutky napsal stejný autor jako Dům v blankytně modrém moři, jsou jak svým stylem, tak tématem odlišné. Dům je laskavě ňuňu, kdežto Loutky jsou místy ujeté a některé vtípky lehce balancují na hraně (u některých hlášek Sestry Ratched jsem si říkala jakože vážně? =P =D). Nemusí proto sednout každému. Z pozvolnějšího bláznivého začátku se čtenář prokouše až do bodu, kdy příběh začne nabírat na vážnosti, tempo mírně zrychlí a dovede jej až k dojemnému konci. Líbilo se mi, jak autor předkládá myšlenky o budoucnosti, technologiích, lidskosti a přátelství. Jak myslíte, že byste se cítili, kdybyste zůstali posledním člověkem na Zemi a obklopovaly vás jen stroje?
Slabší 4/5 *
Štítky knihy
roboti lesy romance sci-fi fantasy gayové LGBT, queer, LGBT+
Autorovy další knížky
| 2022 |  Dům v blankytně modrém moři |
| 2022 | Pod šeptajícími dveřmi |
| 2023 | V životech loutek |
| 2024 |  Pieseň vlka |
Kniha V životech loutek je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 95x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 99x |
| Chystám se číst | 79x |
| Chci si koupit | 36x |
| dalších seznamech | 3x |
TJ se člověku umí zavrtat až pod kůži. Všechny knihy, co zatím vyšly v češtině, jsou tak krásné. Vtipné, dojemné, k zamyšlení…