ivetka859 přečtené 199

Místo nahoře 1960, John Braine

Román propracovaný, barvitý na přirovnání, ale přitom čtivý a svižný. To, jak autor zvolil jména - pan Wales jako synátor vyšší třídy, Alice živoucí a Zuzana cudná a spořádaná... O Rozhněvaných mladých mužích si ze školy pamatuju akorát jejich pojmenování a že jsme se mu smáli. Mladá generace ztracená v předurčení třídním systémem a ohavnost cesty vzhůru k pozlátku. Skvěle jsou vystižené typologie postav - mladé dívky jsou hysterické, zato zralé ženy jsou tolerantní. Mladý muž je ambiciózní, ale ti ještě mladší jsou nesmělí a uhrovití. Šlo to číst jak bedlivě a obdivovat všechny narážky, tak letmo, odpočinkově a mít z toho dobře popsanou lovestory.... celý text

Kterak psáti a řečniti 1997, Ilja Hurník

Hezoučké, milé čtení, vyjadřování na úrovni, uctivě, ale přitom lidsky. Takové preludování.

Prázdniny v Česku 2021, Ladislav Zibura

Četlo se to jedna báseň! Člověk se rozhoduje, jestli se nechat unášet čtivostí, anebo si knížku dávkovat a důkladněji se přitom seznamovat se všemi těmi místy. Vypsala jsem si spoustu tipů na výlety a během čtení knížku koupila ještě dvakrát, protože tohle je zároveň geniální dárek pro kohokoli, kdo nesedí na zadku a občas výletí. Autor umí vybalancovat informace s humorem a obdivuji, jak se zvládl vyhnout mainstreamovým turistickým bodům (a když už na tu stezku korunami stromů dorazil, dal jim to sežrat) Jediné ale velké mínus byla velikost písmen. Chápu, že by knížka bývala měla možná až děsivý rozsah, ale tohle bylo velké znepříjemnění. A to nejsem ještě ani důchodce :D... celý text

Do hrobu si to nevemu 2021, Karel Šíp

Četlo se to pěkně, mile, plynule. Ačkoli jsem Karla Šípa viděla naposledy snad v dětství v televizi, živě jsem si ho v projevu představovala. Trochu mě zlobila hovorová čeština, ale vypravěčský styl si to asi žádá. Příběhy ze života jsou osobité, originální, zajímavé, úvahy jsou všední, ale s nápadem. Je to takové lidské a myslím, že jako dárek pro babi je to skvělé.... celý text

Karlík a továrna na čokoládu 2006, Roald Dahl

Tahle drobná knížka nemá ani 100 stran. Když jsem byla skoro na 40. straně a děti se teprve štosovaly před branami Wonkovy továrny, trochu mě předem mrzelo, že tu nejbarvitější část příběhu bude muset vzít vpravěč hopem. Nakonec to vyšlo akorát. Přirovnávala jsem totiž tradičně knížku k filmu a tam je pan Wonka představován včetně svěho dětství. Oproti tomu je knížka strohá, jednoduchá, vyřazuje zlobivé děti jak na běžícím pásu, nehloubá, nefilosofuje. Jednodenní jednohubka, lákalo by mě přečíst si jí v originále. Má i hezoučké ilustrace od českého autora, býval by z toho byl pěkný večerníček.... celý text

Malý Bobeš 1955, Josef Věromír Pleva

Hezoučký, pohádkový, ve třetí čtvrtině už trochu zdlouhavý a konec už znatelně na ruku socialismu. Ale jinak jak když čteš večerníček se spoustou slov, kterými pak můžeš častovat svého milého.... celý text

Tajemství Chimneys 2006, Agatha Christie

Žádnou anotaci jsem dopředu nečetla. A první čtvrtinu knížky jsem silně tápala. Nejenom ve vykonstruovaných reáliích fiktivního slovanského státu, ale i v tom, který z těch všech zločinů bude tím hlavním předmětem vyšetřování a hlavně, která z postav je podezřelý a která potenciální civilní detektiv. Hercule Poirot se totiž ne a ne dostavit na scénu. Přiznám se, že mi tam trochu chyběl, většinou vnáší do děje jakýsi systém a řád. Inspektor Battle ale taky nebyl špatný, měl jasný charakter, nebyl to žvanil. I přes přehršel politikaření a zápletek jsem si užila styl A. Christie. Umí vzbudit zájem, bádavost, natáhnout vyvrcholení, a pak čtenáře uvést v omyl, ale neodradit. Tahle autorka je prostě i přes slabší kousky můj oblíbenec.... celý text

Tartarin z Tarasconu 1950, Alphonse Daudet

Pěkné, rychlé, o životě a společnosti, trochu pohádka, trochu k zamyšlení. Ale tak oddychové, že kdybych tuhle knížku nepřečetla, o nic nepřijdu.

Vinnetou III 1968, Karel May

Kniha má dvě části; první je o Sans-earovi, druhá pak víc navazuje na Vinnetouovo stíhání vraha Santera. V závěrečných vysvětlivkách je to osvětleno tím, že K. May psal tyhle tři knížky na etapy a na přeskáčku 17let. A až jako poslední vytvářel okraje a spoje příběhu. Proto je to takový román-neromán. Třetí díl se mi líbil víc než druhý, ale jedničku to nepředčilo. Vytvořit ale takhle napínavý a zároveň tak vysoce čtivý příběh umí snad jenom K. May. Konec byl takový rychlý, grand finále proběhlo asi na 10stranách, Ale všechny přidávané zápletky, až moc velké náhody a nahrávky jsem brala v dobrém a připisuji je už k autorovu stylu vedení dějové linky. Vlastně je krásné pozorovat, jak autor opravdu drží opratě příběhu a on je tím strůjcem. Ani pravděpodobnost, ani čtenářovo očekávání, ale autor.... celý text

Dravec 2018, Marek Epstein

Ta knížka vlastně není špatná, je docela slušně napsaná. Ale prostě nefunguje, nijak mě nevytrhla, nedohnala k hlubšímu zamyšlení, nešokovala ani nepotěšila. Pravděpodobně na ní i brzo zapomenu. Prostě v tom obrovksym oceánu české tvorby o rodinných dramatech je jenom malou čudlou. Co na ní má plusové body, je náhled na psychologii všech tří aktérů patologické rodiny. První tři oddíly mapují nejemotivnější část příběhu každého z nich - pro matku je to odtržení dcery, pro dceru je to strach z otce a neznámé prostředí ústavu a otcovo achilova pata to všechno rozklíčuje, protože jeho patos tkví v dětství a kořenech. Agrese, přetahování a ubližování jsou teddy prvky, které se přenáší postupně z jednoho na druhého, z generace na generaci.... celý text

Meta 2020, Pavel Bareš

Někdy během loňského roku mi přišlo, že instagram změnil ráz z estetického na informační, zaplnil se texty a citáty, nadáváním na politiku v čele s premiérem, o právech a emancipaci žen, o vlastní individualitě, sexualitě, veganství posílilo... Přijde mi, že autor to všechno vzal a narouboval do kostry superhrdinského sci-fi. Jenom na to superhrdinství nakonec nezbylo moc místa. Chyběla mu tam už jenom Greta, fast fashion a podpora podniků. A aby tomu dal cool a punk kabátek, máme tu hovorovou češtinu s anglicismy, Žižkov, zvratky po alkoholu, kocoviny a patologický vztah s rodiči, podvody ve škole nebo třeba mileniálské nadávání na mileniály... Mimochodem, k smrti nenávidím "bysme". Možná, kdybych od začátku věděla, do čeho jdu, že hlavní téma bude teda STALKING, četlo by se mi to jinak. Ale když celá první polovina knížky je "pain" kvůli jazyku i bezcílnému obsahu, a druhá půlka je "pain", protože to už teda chcete dočíst, když jste si to protrpěli tak daleko, dobrý pocit z toho nemám.... celý text

Záhada na zámku Styles 2001, Agatha Christie

Tohle se četlo jedním tahem! Jmen bylo tak akorát, a i když jsem si je na začátku musela pečlivěji přečíst a utřídit, tak pak většinu knihy nebyl problém. Ladilo to k jednotlivým charakterům a dobře se to pamatovalo. Stáe jsem si představovala Poirota, jak ho znám z filmů z dětství, to mi určitě taky zlepšovalo dojem z knížky a náladu. Bavilo mě chytat se náznaků a detailů v příběhu, slovíčkaření. Vzbuzovalo to fantazii a snažila jsem se podle toho uhodnout vraha. No, neuhodla jsem. Klasika :)... celý text

Soběstačný 2020, Zuzana Dostálová

Možná jsem měla jenom velká očekávání, možná jsem málo empatická, možná jenom nemám ráda deprese, nevím... Do první třetiny autorka stihla zakomponovat smrt dítěte, rozvod, deprese a alkoholismus, smrt domácího mazlíčka, holocaust, samoživitelku a chudobu a pár dalších drobností. Prostě na co sáhne, to je špatně. Trochu mi to připomínalo Řadu nešťastných příhod. Předvídatelnost knížky byla na lvl milion, až do vztahu Štěpána s ošetřovatelkou nebo k tomu, že otec svolil se samostatným bydlením. Lidi vyzdvihují, že se jich knížka úzce dotýkala. Ono se není čemu divit, přeci jenom máme 50% rozvodovost, 0,5mil lidí s rakovinou ročně, první lásku zažil někdy skoro každý z nás, věrnostními programy jsme u nás posedlí a předvánoční obchody zažíváme šestinu roku. Kdyby aspoň knížka přinesla něco nového: podnět k zamyšlení, nový náhled na cokoli z obsahu, hezkou vzpomínku... Ne, je to jenom portfolio životních ztroskotání bez jakéhokoli resumé. Postavy jsou buď bezpodmínečně pašáci nebo bezpodmínečně blbci. Plusové body jsou za obálku a vystihnutí toho, jak Štěpán nad věcmi přemýšlel během svého dospívání.... celý text

Hrbáč 2008, Paul Féval

Román s velkým R. Milostné pletky a vyznání, šibalské intriky, výmluvy a pomluvy, ale hlavně rytířství a jeho ctnosti, symboly krásy nebo smutku, souhry náhod, Bůh to tak chtěl... Z filmu si jako malá nepamatuju téměř nic, možná jen že hrbáč byl převlek, druhá identita. A tak se mi knížka četla dobře, bez spoilerů a ovlivněné představivosti. A četla se hezky, jedním dechem. Hlubokomyslné, srdceryvné monology byly občas až moc v naznačeních, ne vždycky jsem tomu dobře porozuměla. Ale tak nějak mi to pasovalo ke způsobům té doby a nakonec jsem vždycky zase chytla nit. Nenapadlo by mě, že polovina knihy popisuje události sotva dvou dnů. Autor je mistr oddalování rozuzlení a natahování příběhu. Určitě od něj ale chci přečíst něco dalšího.... celý text

Romeo, Julie a tma 1959, Jan Otčenášek

Byli jsme na inscenaci v divadle V Dlouhé, tehdy jsem v tom vnímala téma mladistvé a mladické rebelie a živosti kontra válka a život v omezeních a strachu. S knížkou se ale ten vjem rozšířil o silně citovou rovinu, jakousi naléhavost a tíseň mladého člověka. K tomu ta válka dostala konkrétní časové body - protektorát, atentát na Heydricha, masivní represe, popravy v Kobylisích na denním pořádku, pátrání po skrytých kolaborantech, a navíc se děj odehrál jen během těch tří týdnů. To všechno najednou přidávalo na intenzitě. Pořád ale tohle drama proplétala něha, laskavost, lidskost a niterná krása. Jazyk byl malebný a chvíli zase útržkovitý, jen dojmy, vjemy, střípky. Prostě hluboce krásné.... celý text

Vraždy v ulici Morgue a jiné povídky 1964, Edgar Allan Poe

Ten fakt, že držím v rukou základní kámen detektivního žánru, mnohonásobně převyšoval četbu samotnou. E. A. Poe tvořil svoje povídky i básně systematicky, silně analyticky a hlavně odzadu. Tak vznikly detektivky - nejdřív vezmeme chronologicky poslední událost děje - smrt zavražděného, a pak analyzujeme, co jí předcházelo. Číst ale slovo od slova myšlenkové pochody a dedukce, včetně slepých uliček a důkazů sporem, je silně náročné na hlavu, porozumění a orientaci v textu. Trvalo mi naladit se na tenhle styl, proto mi asi každá další povídka přišla lepší než ta předchozí.... celý text

Mlhy na Blatech 1985, Karel Klostermann

Krásně psané, krásně čtivé, vtáhlo mě to, fandila jsem i nesnášela. Škoda, že to rozuzlení bylo takové hopem.

Dvorní šašci 1990, Viktor Fischl

S Viktorem Fischlem jsem objevila úplně nový tok myšlenek, nového autora co do obsahu a sdělení. Možná jsem si ale měla nechat delší prodlevu od Písně o lítosti, abych byla lačnější a vnímavější, možná jsem měla přehnaná očekávání. Knížka je to skvělá, vlastně jí samotné není co vytknout, jen v porovnání nenabízí žádné posazení na zadek. Líbilo se mi, že V. F. pojímá život Židů i po konci války, jejich všednosti a myšlenky, způsob vzpomínání. Znatelně se opakují autorovo myšlenky a polemika, které hrály prim v Písni o lítosti: Jsme nicotní, protože nikdy nebudeme vědět vše, existuje osud a k čemu jsme předurčení?, plníme naší roli na tomto světě? V. F. se čte tak dobře, protože neplýtvá omáčkou, zbytečně a naprázdno. Na 150 stranách bylo tolik obsahu, děje a myšlenek, jako bych přečetla trojnásobek.... celý text

Dešťová hůl 2016, Jiří Hájíček

Pro mě třetí přečtená knížka od Hájíčka. Čte se velmi snadno, příjemně a dobře, to jo, ale s každou další je to větší a větší vypínačka. Plyne to, je to čtivé, ale týden po přečtení nemám ponětí, že jsem tu knížku měla v ruce. Nic to ve mně nezanechalo.... celý text

Píseň o lítosti 1992, Viktor Fischl

Čte se to jako po másle. Nebo spíš poetičteji: plyne to jako proud řeky, kam chodíval Jakub rybařit. Na útlém prostoru ale s velkým množství jmen a postav autor zachytává několik životních mouder, zákonitostí a úkazů v mezilidských vztazích ve víře a v uvědomění. Lítost k druhým tu znamená lásku, respekt, péči o druhé a jejich upřednostnění před sebou samým. A uvědomění se nese v duchu smíření s chodem života. Autor neodsuzuje každé lidské chování má svojí příčinu a nikdo nám nemůže zazlívat, že konáme ve vlastním zájmu. Je to knížka, která člověka zklidí a jednoduše přináší mravní ponaučení. Samozřejmě nejlepší postavou je dědeček Filip pro svojí moudrost a rozvážnost.... celý text