Hyacint
přečtené 185
Cézannův život
1965,
Henri Perruchot
Tuto knihu mám spojenou se spoustou soukromých vzpomínek, stejně jako knihy o ostatních "Perruchotových miláčcích". Ta knížka vás naučí milovat dílo hlavního hrdiny, anebo aspoň se o ně začít zajímat, budete si pamatovat jednotlivé příhody a citáty. Ta knížka je krásná a byla by taková, i kdyby byl Cézanne vymyšlený.... celý text
Královská pomsta aneb Divoký hon krále Stacha
1990,
Uladzimir Karatkěvič
Skvělá věc. Oproti zmiňovanému Psu baskervillskému je tento příběh propracovanější, je vyprávěný typicky (bělo)ruským stylem a je zajímavý i svým sociálním laděním. Líčení chudoby a útlaku, života upadající šlechty, stejně jako pomsty mužiků, jakkoliv to autor jen lehce načrtává, je poměrně působivé. A kromě strašidelného příběhu bylo zajímavé i silné vlastenectví hlavního hrdiny (a nejspíše i autora samotného), který toho o své zemi, její historii a kultuře hodně ví, a přestože si nic z toho neidealizuje, nijak to jeho lásku k rodné hroudě nesnižuje. Matně si pamatuju i na film, který na mě kdysi dávno zapůsobil podobně, jako tato knižní předloha.... celý text
Aréna smrti / Vražedná pomsta / Síla vzdoru
2012,
Suzanne Collins
Napřed to přečetly jedním dechem moje děti, pak jsem to dal i já. Chápu, proč je to tak oblíbené, a jsem schopen vyrovnat se i s dlouhými oblékacími/kosmetickými/zkrášlujícími scénami, co ale nemůžu, to jsou ta kvanta mrtvých kolem hlavní hrdinky. Mnohé sama zabila, a z knih se nezdá, že by se jí to nějak extra dotklo. Je to prostě pořád takové čisté, syntetické a...pubertální. Takže, proč čtu něco, co sakra není pro mě?... celý text
