kniznistranky
přečtené 368
Oko čarodějnice
2021,
Nelly Černohorská
Přečteno na jeden zátah - což už se mi dost dlouho nestalo - a bylo to úžasné! Autorčin styl je jeden z těch, na který si pár stran potřebuju zvyknout, číst pozorněji abych se do děje dostala, ale pak už to jelo a "vyflustlo" mě to až na konci. Brilantní! Nemám co vytknout a jsem maximálně spokojená. U Zlovolných bytostí, které jsem četla nedávno, mě autorka svou povídkou úplně stoprocentně nepřesvědčila a spíš se mi líbili její balady, ale tady si to sedlo jak prdel na hrnec, jak se říká. Dobře vymyšlené, za mě i uvěřitelné a navíc doplněné úžasnými malými ilustracemi. Ano, tohle já můžu! Jsem nadšení a těším se na další autorčinu tvorbu a na další knížku v této edici Zrnka temnoty! Za závěr bych jen řekla, že je možná lepší nic si o knížce nezjišťovat a pokud vás baví horor, prostě se do ní rovnou pustit. Přece jen, má 120 stran, takže jí někteří slupnou vážně na posezení.... celý text
Harry Potter a Fénixův řád
2018,
J. K. Rowling (p)
Myslím, že mě asi nikdy žádná knižní postava nevytáčeka tolik jako Umbridgeová. Reálně jsem párkrát během čtení zatoužila do něčeho praštit a vybít vztek na tu příšernou ženskou. Ani té filmové "růžové" verzi Umbridgeové se to nepovedlo až v takové míře. Během čtení jednotlivých dílů mě vždycky baví číst o těch věcech, které se do filmu nevešli a řekla bych, že v tomto jich bylo celekm dost a několik jich bylo i pozměněno. Neskutečně moc mě bavila část o skládání NKÚ, která byla detailně popsana a ne jen otazka jednoho záběru na žáky sedící u stolů a skládající zkoušku. Taky se mi moc libilo, jak to bylo zase o kousek temnější, to mě baví moc a těším se na ty poslední dva díly a na to, co v nich bude oproti filmům jinak. Ač jsem se tohoto dílu nejspíš trochu bála a odkládala ho hlavně díky té tloušťce a malým písmenkám, jsem maximálně spokojená! Prostě Harry je Harry (i když ten knižní mi přijde trpchu na ránu oproti filmovému). PS: Za mě bude vždycky nejlepší Ron!... celý text
Zlovolné bytosti
2021,
Nelly Černohorská
Několik měsíců jsem si brousila zuby na tuto autorčinu knihu a pořád tak nějak odolávala. Když jsem se ale dozvěděla, že jí bude vycházet novinka u mého oblíbeného nakladatelství, rozhodla jsem se, že si nejdřív přečtu její prvotinu a trošku se s její tvorbou seznámím. Na úvod musím říct, že Erbena v tom pozná nejspíš každý, kdo přečetl Kytici. Je to stejná hororová atmosféra, slovanská mytologie, duo dítě a matka... V knize máme jednu povídku a několik balad. Oboje má své kouzlo. Udělalo na mě dojem to vykreslení tehdejší doby, vesnické prostředí, strašidelné příběhy tradující se mezi lidmi. Líbilo se mi to moc! Povídka za mě trošilinku slabší než balady, ty jsem si opravdu užila snad všechny. Těším se na autorčinu další tvorbu. Tohohle nutně potřebuju víc!... celý text
Jal
2021,
Veronika Kutičková
Kniha mě svým námětem zaujala ještě před tím, než byla vydána. Tajná jalská rasa, Egypt, písek, pyramidy a samozřejmě město Jal... Prostředí, které autorka zvolila je samo o sobě dost lákavé. Já sama jsem nic odehrávajícího se v Egyptě ještě nečetla. První kapitola nám nabízí rovnou velkou akci, ale pak - bohužel - akce na několik stran téměř mizí. Tak do poloviny knihy se seznamujeme s postavami, vztahy mezi nimi navzájem a kulturou jalské rasy. Moc mě bavilo číst o historii, o bozích a jak všechno vzniklo. Bylo to skvěle vymyšlené a čtivé! To je velice důležité zmínit. I když se první polovina knihy nese spíš v klidnějším duchu, nuda to nebyla! Navíc musím vyzdvihnout skvělé dialogy, které byly uvěřitelné a nebyla to žádná vycpávková omáčka. Nejednou jsem se i nahlas smála. Druhá polovina, to byla jízda! Začalo se to stáčet trochu jiným směrem než bych si troufala čekat a příjemně mě to překvapilo. Paráda! Neodpustím si ale zmínit, že ke konci se tu odehraje jedna pikantnější scéna, která dle mého mohla být decentnější. Nejsem žádný puritán, to rozhodně ne, ale nějak mi to tam úplně nepasovalo rozepsané až do takových detailů. Ale to je jen můj názor. Konec slibuje další díl, i když dějová linka je vlastně ukončená. Jsem zvědavá, co bude dál. Rozhodně povedený debut mladé české autorky!... celý text
Osvícení
2019,
Stephen King
Tak, jak mě první Kingovka (Řbitov zvířátek) docela zklamala, tak mě tato Kingovka nadchla. Pecka! King se mi čte velice dobře, to jsem zjistila už u Řbitova zvířátek. Ovšem děj v této jeho knize, ten mě na rozdíl od té předešlé pohltil. Vtáhlo mě to. Popisy hotelu a atmosféry byly tak živé! Osamělý starý hotel v horách s bohatou, ne zrovna dobrou historií, teď ty popisy padajícícho sněhu, chumelenice, větru za okny a ožívajícího hotelu... Nemám slov! Četla jsem po večerech u lampičky, takže to také udělalo své. Ale tohle byla prostě paráda! Tahle si představuju skvěle napsaný horor! Opakuju se pořád dokolečka. Děj v knize se navíc odehrává z velké části právě v listopadu, takže lepší dobu na čtení jsem si vybrat nemohla. Sníh za oknem jsem sice neměla, ale sychravé nefalšované podzimní počasí ano. Obrovské doporučení!... celý text
Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda (navíc 2 povídky)
2014,
Robert Louis Stevenson
Nevím proč, ale vždycky jsem měla pocit, že notoricky všemi známý příběh doktora Jekylla a pana Hyda je obsáhlejší román a ne 80 stránková povídka. To byl první šokující poznatek během čtení této knihy, která v sobě ukrývá hned tři povídky o dobru a zlu - no, spíš o tom zlu. Moc jsem se těšila až se do povídky o Jekyllovi a Hydovi začtu a tak nějak nevím, jestli jsem spokojená nebo ne. Asi jsem čekala trochu víc. Určitě se mi líbilo, jak to bylo napsané a vymyšlené, to bezesporu. Takovéto počátky hororových strašidelných příběhů v klasické literatuře, to já můžu! Takže líbilo se mi to, ALE! Druhá povídka "Lupič mrtvol", ta mě zaujala o něco víc. Z té jsem konečně cítila takový ten pocit, když v noci čtete horor, všude je ticho a atmosféra udělá své. Lupič byl skvělý a líbil se mi ze všech třech povídek nejvíc. Poslední, závěrečnou, povídkou byl "Markheim" a uff... no... zklamání! Velké! Nejslabší ze všech a kdyby ve sbírce nebyl, vůbec by mi to nevadilo. Suma sumárum spokojenost, ale mohlo to být lepší.... celý text
Pozdravy záhrobí
2021,
Veronika Fiedlerová
Já jsem nadšená! Přiznávám, že ze začátku jsem si nebyla jistá, jestli mi kniha sedne a docela jsem se bála toho, že ne. Ale opak je pravdou! Pozdravy záhrobí jsou v první řadě úžasně čtivé. Jakožto pomalý čtenář jsem skoro až nechápala jak snadno a rychle se mi text čte a jak moc mě příběh vtáhl. Začetla jsem se hned. Z dějem už to bylo takové nejistější. Ze začátku se mi to moc nezdálo. Kniha je rozdělena do několika částí, kdy každá část se zabývá jedním případem, který náš hlavní hrdina řeší. A zároveň je na pozadí ještě další linka... No, trochu zamotanější koncept, ale o to dokonalejší a překvapivější rozuzlení věcí, které vám v průběhu čtení začnou zapadat do sebe a dávat smysl. Nečekejte od toho mrazivý thriller nebo horor, po kterém nebudete moct zamhouřit v noci oči, spíš je to geniálně vystavěný román o duchách a jednom fajn chlápkovi, co s nimi komunikuje a pomáhá tak vyšetřovat vraždy a pojistné podvody. Těším se, až autorka vydá něco dalšího a těším se ještě o to víc, že je to češka!... celý text
Krev elfů
2006,
Andrzej Sapkowski
Od samého začátku mě příběh vtáhl. Díky dvěma předchozím povídkovým knihám jsem už hrdiny moc dobře znala a těšilo mě s nimi trávit další čas a poznávat další část jejich příběhu. Jestli by se dala nějak jednoduše popsat tato první románová kniha ságy, tak byla rozhodně milá a zábavná. Celý tento díl je vlastně o dospívání malé Ciri. Mockrát jsem se usmívala ne-li skoro až smála u některých dialogů a děj mi přišel opravdu vtipný a úsměvný, u jiných částí byl zase tak milý a nevinný. Nevím, zda jsem u předchozích dvou povídkových knih vyzdvihla překlad ale myslím, že ne. Ten je opravdu bravurní! Hlavně slang trpaslíků, ten musí zákonitě bavit snad každého čtenáře! Opět jak jinak než geniální! Zbožňuju tento příběh o Geraltovi a Ciri a díky bohu mám před sebou pořád dost dílů, na které se můžu těšit!... celý text
Utrpení mladého Werthera
2017,
Johann Wolfgang Goethe
Jsou knihy, které člověk musí přečíst víckrát, aby je plně pochopil. Aby našel vše, co je v jejich slovech ukryto a s každým dalším čtením v nich viděl tu hloubku. Utrpení mladého Werthera je jednou z takových knih. Jde o pár stran, které jsou psány i překvapivě čtivě, ale to, co se čtenář dozvídá s dalším a dalším Wertherovým dopisem je těžší a těžší. Musela jsem si čtení dávkovat a proto mi těch asi 145 stran trvalo přečíst nějaké dva týdny. Tohle není čtení na jeden večer. Je lepší si to dávkovat a rozhodně mám v plánu si tuhle Goetheho knihu přečíst někdy znovu, i když na mě zas takový dojem neudělala. Mám pocit, že jsem ji nepochopila tak, jak by si zasloužila a to mám v plánu někdy v budoucnu napravit.... celý text
Ztracená naděje
2019,
Colleen Hoover
Právě jsem dočetla. Ke druhému dílu jsem se dostala nějaké čtyři měsíce po přečtení prvního - a to bylo dobře! Kdybych druhý díl četla hned po prvním, bylo by to opravdu to samé akorát jinýma očima. Takhle, s odstupem času, můžu říct, že lepší dobu jsem si vybrat nemohla. Hlavní linku jsem si sice pořád pamatovala, ale takové ty detaily kolem už moc ne. Ty mi Holderům pohled znova připomněl a celé to mělo své kouzlo. Návrat za starými známými nebo něco takového. Vzpomínám si, že u 'Bez naděje' mi zezačátku moc nesedlo to prostředí střední školy. To se v tomto pokračování už nekonalo. Celé to bylo vyprávěno z pohledu Holdera a zároveň se příběhem prolínaly jeho deníkové zápisky... Budu se opakovat, ale mělo to kouzlo! Zhltla jsem to jako vždy v podstatě hned. I když šlo o převyprávění příběhu očima jiného hrdiny, bavilo mě to moc. Doporučuju nečíst díly hned po sobě, ale proložit si to i jiným čtivem a po čase, až se trochu rozmlží detaily, se k příběhu Sky a Holdera zase vrátit a připomenout si jejich příběh.... celý text
Podivuhodný případ Benjamina Buttona
2018,
Francis Scott Fitzgerald
Od Fitzgeralda jsem doteď nic nečetla. Film, natočený podle této povídky, jsem také zatím neviděla, ale určitě se na něj chystám. Byla to kraťučká povídka, ale o to větší dojem na mě udělala. Skvěle a čtivě napsané, originální námět a spousta myšlenek a věcí k zamyšlení.... celý text
Kreutzerova sonáta
2018,
Lev Nikolajevič Tolstoj
Ač jsem nějakou tu klasiku na střední četla, Tolstoj mě minul. Měla jsem před ním respekt a zdálo se mi, že je to prostě moc těžké čtení. Teď, o pět let později, se ke klasice znova vracím a chci ji víc prozkoumat. Jak se říká: klasika je něco, co chce mít každý přečtené, ale nikomu se do ní nechce. Přesycenost všemi novinkami mne nakonec dovedla zpět a první karta padla na Tolstého a jeho Kreutzerovu sonátu, o které si ani nevybavuju, že bych se někdy učila, což je škoda. Jde o malou knížečku, pro některé záležitost na hodinku a jedno posezení u kávy. Ale tolik myšlenek, co je ukrytých v těch 140 stranách... Nečekala jsem, že mě to tolik pohltí! Doslova jsem hltala každé slovo, jak moc čtivé to bylo. Vracela jsem se a četla některé pasáže znovu a snažila si vrýt každou větu do paměti. Příběh je to vlastně jednoduchý s až primitivním dějem, ale s tolika úžasnými myšlenkami! Je tu popsané manželství dvou lidí, jejich vztah, jeho vývoj. Láska, touha, žárlivost, vztek... Je tu toho spousta, nad čím člověk při čtení i po dočtení musí přemýšlet.... celý text
Vévoda a já
2021,
Julia Quinn
Většinou odolám knihám, které jsou všemi vychvalované a doporučované, ale tohle mě lákalo stále víc a víc... Příběh je to jednoduchý, prostý, nenáročný, odpočinkový... a nevím, kolik synonym pro to samé bych ještě našla. Vyvíjí se podle očekávání a podle očekávání i dopadne, ale moc jsem si u čtení odpočinula. Ideální letní dovolenkové čtení. První polovinu knihy jsem se smála skoro pořád. Dialogy mezi postavami byly skvělé, chytlavé, zajímavé. Líbilo se mi to moc. Druhá polovina už byla vážnější, řekla bych místy až dramatická a taky romantická. Milostné scény tu samozřejmě byly dle očekávání, ale jejich popisy byly i přesto decentní. Ač tato kniha poprvé vyšla už před více jak deseti lety, myslím, že s popisy milostných scén může konkurovat kde jaké současné vyzdvihované romantické knize, kde je to všechno tak nějak bez elegance a pořád dokolečka. Já jsem s knihou spokojená. Nic, co by člověka úplně uchvátilo, chybky to má, ale dokonale si u toho člověk odpočine a vypne mozek.... celý text
Proč? 13x proto
2009,
Jay Asher
Sáhla jsem po této knize, když jsem neměla zrovna optimistickou náladu a venku pršelo. Dočetla jsem ji asi o necelý měsíc později, kdy taky nemám úplně optimistickou náladu a venku leje už celý den. Nemyslím si, že to bude náhoda... Tohle je silný příběh, těžký příběh podaný až bravurně jednoduchou formou a to je možná ještě mrazivější. Kniha vyšla už před spoustou let, ale do povědomí lidí se dostala až díky seriálu. Což je na jednu stranu škoda, na druhou buďme rádi alespoň za to, protože díky tomu se z Hannah Bakerové z 'nějaké zapadlé knížky' stala Hannah Bakerová z 'knihy a seriálu, jejíž příběh otevřel lidem oči a ukazuje to, co mnozí raději vidět nechtějí'. Těžko psát názor na takový příběh. Můžu jen říct, že kniha končí dle mého otevřeně a seriál je v tomto případě moc dobrým doplňkem a pokračováním.... celý text
Rod země a krve
2020,
Sarah J. Maas
Přemýšlela jsem, jak mé pocity a dojmy z této knihy popsat. Autorka nám tu představuje zajímavou směs fantasy zasazené do relativně moderní doby. Najdeme tu v podstatě všechno od magie, nejrůznějších starých artefaktů a všech tvorů a ras, které z fantasy knih známe (andělé, víly, chiméry, vlkodlaky a upíry - v tomto díle tzv. měniči atd.), až po auta, vrtulníky, bojové tanky a situace typu: anděl si vytáhne z ledničky vajíčka, usmaží si je na pánvičce ke snídani a udělá si u toho selfíčko. Takhle to zní trochu jako bizár a ano, chvíli trvá, než se čtenář začte a pochopí, jak tento svět typu 2v1 vlastně funguje. Nejdřív sem byla zmatená a pak postupně čím dál víc nadšená z toho světa, který tu autorka vymyslela. Za mě lepší svět než Dvory. Půlměsíční město mě po této stránce - i přes ten bizár - fakt sedlo o dost víc. Během čtení některých scén mi hlavou současně létaly tyto dvě absolutně odlišné myšlenky, které nejspíš i dost vystihují moje rozporuplné pocity po dočtení: "To bylo tak boží a úplně jak psaný mě na míru ta scéna, to tam přesně pasovalo toto!" a hned současně s tím: "WTF? To si u toho psaní házela kostkou a solila tam jednu věc za druhou podle toho, co jí zrovna padlo?". Jak říkám, prostě trochu bizár, ale člověk k tomu asi musí tak přistupovat, když tuto knihu otevře a pustí se do ní. Je to pohádka pro dospělé. Tentokrát se autorka zaměřila víc na akčnost a napětí a odpustila si ten přehršel sexuálních scén jako bylo třeba ve Dvorech. Tady se sice nějaká také objevila, ale v těch skoro 800 stranách je to doslova zanedbatelné množství. Když se ještě vrátím k ději, líbila se mi ta thrillerovo-detektivní linka o pátrání po vrahovi a v kombinaci s tím zbytkem se mi to moc líbilo. Ale bohužel, konec, ten to trochu zabil. Rychlé a vyřešené v podstatě lusknutím prstu a to už jsem autorce bohužel nežrala. Velké plus ale vidím v tom, že ač jde o první díl série, končí to uzavřeně a nepotřebujete vlastně číst pokračování, aby jste se dozvěděli víc. PS: Syrinx byl nejúžasnější a hned bych si ho vzala domů. A věřte tomu, že vy taky!... celý text