Veronika Fiedlerová

česká, 1985

• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nová kniha

Steny záhrobí - Veronika Fiedlerová

Benedikta Klausnera pronásledují stíny minulosti. Pátrání po smrtícím tajemství vede až ke kořenům mezinárodní pojišťovací společnosti. Nenávist nepřátel a touh... detail knihy

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Steny záhrobí

„Záhrobní trilogie završena nejlepším dílem. Svižný, strhující, místopisně, charakterově, mytologicky a akčně natolik dobře propracovaný děj, že i ten závan kýče v závěru je jen mžitkovitý záblesk nepříjemného světla na jinak potemnělé knize. Jsem rád, že se domácí horror dopracoval k takovéto podobě, zde není prakticky co vytknout a srovnání se zahraniční produkcí (jsou-li někomu třeba) jsou zcela na místě.“... celý text
— eraserhead

---

Pozdravy záhrobí

„Velmi nenápadná knížka, nad kterou jsem si po pár stránkách povzdechl, že jsem se zase nechal napálit a dostal jsem do ruky další tuctovku.... Ale jak jsem se prokousával dále, zjistil jsem, že kdykoliv mám trochu času, šáhnu po této knize. A to je pro mě známka kvality. Autorka postupně zdařile buduje Benediktovu osobnost, úspěšně se vyhýbá snadnější cestičce klasického klišé mladistvého hrdiny a vykreslí nám postavu jak z partesu. Příběh už zas tak převratný není, ale Benedikt spolehlivě táhne děj dopředu. Vlastně je to jedna z mála knih, kdy mě postava zaujala více než děj. Takže za mě je potřeba chvíli vydržet a kniha se čtenáři dostane pod kůži. Podařený kousek! Hodnocení 4,5/6, zatím dám 4, abych měl možnost zlepšení na potencionálních 5.....“... celý text
— Sitth

---

Steny záhrobí

„Hodnotit poslední díl záhrobní trilogie je celkem oříšek. Steny záhrobí totiž mají všechny ty ingredience, které mi chyběly v díle prvním, avšak současně tomu chybí právě ty složky, které se mi v první knize naopak líbily. Ale srovnávání knih je chabá berlička, takže k věci. Vyprávění mě nestrhlo hned; je zde patrná příprava na věci budoucí, která ovšem zaseje semínka strachu na ta správná místa. Popravdě, pokud jsem některý z předchozích dílů označil jako „vhodný pro horrorové vegetariány“, v tomto ostřejším guláši už nějaké ty voňavé kousky mrtvol plavou. A pokud se mluvilo o detektivním ladění, tady bych to definoval spíše jako něco mezi horrorovým thrillerem a Indiana Jonesem. Ze zahraniční části románu sálá autorčino nadšení pro hřbitovy (které sdílím) a tuto část příběhu jsem si užil nejvíce. Body navíc za hádanku v textu! Příběh je napínavý jak kšandy a už dlouho se mi nestalo, že bych se nad knihou zasekl a četl hluboko do noci. A to i přes to, že jsem vnímal rozmáchlost až roztříštěnost nápadů, kterých možná bylo až příliš. Řada z nich mi pak připadala zahraná do autu či vyšuměla do neurčita. Ústřední děj ale pohromadě naštěstí drží, o čemž svědčí i to, že se mi občas dařilo predikovat „zvrat následovaný překvapivým zvratem, který bude mít zvrat“ (ano, hrozný zlozvyk). A finále? Inu, má své chyby i klady; víc neprozradím, neboť magie této knihy spočívá v tom, že už nemáte jistotu, jak to s Benediktem dopadne. Závěrem mohu potvrdit, že mě Steny záhrobí hodně bavily a jde o důstojné zakončení trilogie. Vhodné pro věrné Benediktovy fanoušky, (nek)romantiky a další temné duše.“... celý text
— Morbidus

---

---

Steny záhrobí

„Tato kniha mě dostala, je v ní utrpení, bolest a strach, autorka se toho nebála a teď má krev na rukách. Beznaděj odlehčí vtip, vzpomínky na minulost, nenávist a zlost, Benovi už bylo líp. Sami čtěte a bojte se, až zhasne poslední svíce, až temnota ovládne svět, já vám neřeknu více než těchto pár vět. Kniha je velmi čtivá, stránka střídá stránku, záhrobím polapená a potřísněná, ukradla mi kus spánku.“... celý text
— Ilčik22

---

Pomiluj smrt

„„Že to byla sebeobrana? To přece nemění nic na tom, že před tebou leží kus masa, z něhož vyprchal život tvojí vinou.“ „Obyčejně ženy mužům neukusují penisy.“ Desátý příběh ze série Zrnka temnoty mě mile překvapil. Příběh má zajímavou postavu, temné prostředí a velmi povedený konec. Všichni účastnící tohoto thrilleru nejsou normální. Každá postava má svou temnou minulost a někteří i hodně krvavou přítomnost. Veronika Fiedlerová mě mile hrůzně překvapila. Zjistil jsem, že napsala tři mysteriozní detektivní příběhy a určitě si je nenechám ujít. Pomilovat smrt má temný prostředí a smutnou hlavní postavu. Malá ochutnávka: Máš pravdu. Život je utrpení. Je to cesta ke smrti. Konec je vysvobozením z útrap existence. Mezistupeň k rozkladu. Zní to tak . . . klidně, bezpečně. Proč se tedy rovnou neutopit v těch hlubokých světlech, zaplavená teplem. Neboj se, vůbec to nebude bolet. . . Dívka se jménem Aloisie Margetzin by si podle mého zasloužila větší pozornost a vůbec bych se nebál knižního zpracování. Příjemnou věcí je i fakt, že svůj příběh si vypráví v ich formě. Její proměna-kletba-osud je sice celosvětové klišé, ale je to opět z jiného pohledu, spíš takového romantického. Zpracování se velmi povedlo. A protože je to knížečka o 130 stranách, nenudí a rychle se to čte. A ačkoliv je to krvavé, hlavní hrdince stejně fandíte. Opět povedený příběh v této edici. Citát: I když jsem poznala, jaká je zrůda, bylo mi ho nakonec líto.“... celý text
— Terva

Žánry autora

Horory Literatura česká Fantasy Erotika

Štítky z knih

vraždy detektivní a krimi romány česká fantasy Rakousko-Uhersko duchové a přízraky nekromancie nadpřirozené schopnosti české horory paranormální schopnosti pojišťovnictví

Fiedlerová je 14x v oblíbených.
Osobní web autora