druzickaster přečtené 432

Milpardon, madam 1981, Vasilij Makarovič Šukšin

Povídky jsou krapet jiné, než na co jsem zvyklý. Jsou ze života, ze života v Rusku. Bavily mně, ale ty konce jsou takové zvláštní, jako by hudba skončila o jeden takt dřív. Každopádně jsem se pobavil, dozvěděl jsme se něco nového o životě a o to přece jde. Povídka ze záchytky mě pobavila fakt hodně a námět je tak dobrý, že by v pohodě stačil na samostatnou knihu. Poslední povídka je potom asi nejlepší.... celý text

Sharpův hněv 2011, Bernard Cornwell

Opět vzrušující příběh. Některé spojence by měli pověsit do průvanu, ale takoví darebáci jsou asi všude. Naštěstí to vyvažují ti stateční a dobří.

Sharpův únik 2010, Bernard Cornwell

Sharpe a jeho banda nakonec unikli. Bylo to zajímavé čtení, pravda je, že tyhle escape příběhy jsou zábavné a napínavé. Sharpe vs ženy - raději ani nekomentuji :)

Zvonokosy 2006, Gabriel Chevallier

Ani se nechce věřit, že je knize přes 80. let jak je stále aktuální. Nádherná sonda do maloměstského života, kde drobnost dokáže rozpoutat peklo na zemi a kde je vidět, že zlo plodí jen další a větší zlo. Jazyk je krásně květnatý a popisný, taky díky skvělému překladu, takže se kniha výborně čte a děj uhání kupředu opravdu rychle. Mohu jen doporučit.... celý text

Sharpovo zlato 2010, Bernard Cornwell

Hodně dobrodružný díl. Sharpovi vyloženě sedí, že si velí sám a má ssebou svoje (všeho)schopné chlapy. Závěr je dost hodně drsný, ale jak je psáno v knize, je to holt válka.... celý text

Mechanický pomeranč 2002, Anthony Burgess

Musel jsem krapet vychladnout, než jsem se odhodlal napsat komentář. Kniha je krutá a nemilosrdná. Hlavni "hrdina" je zmetek bez základů lidskosti, empatie, prostě typický psychopat. Jeho čtyři kumpáni nejsou o nic lepší. Nepřal jsme mu nic špatného, ale měl jsme problém ho politovat. Ač se asi neshodnu s většinou a vlastně ani s autorem, neměl bych problém u takovýchto lidí řešení "mechanickým pomerančem". Zajímavě je popsán osud oběti ve spojení s vrcholnou politikou, to je tak reálné až mě to děsí. Konec je zvláštní a nevěřím v něj. Jo a ten argot, kterým dotyčný mluví, je příšerný. Ne, že by si na něj člověk nezvykl, aby ne, když je to řeč tupců a primitivů, ale mozek se mu poměrně statečně bránil. Každopádně jsem rád, že jsem knihu četl, vyvolává emoce a to celkem silné a o to jde.... celý text

Máňa 1981, Jaroslav Havlíček

Dílo pana Havlíčka je pro mně magické a silné. Jeho provitna Máňa mně vyloženě pohltila. Havlíček je mág slova a hypnotizuje čtenáře. Při čtení jsem prožíval vše s hlavním hrdinou bylo mi smutno, měl jsem pochyby ale i radost. Havlíček umí udeřit na správnou strurnu a vypovědět radosti, starosti a ztřeštěnost mládí a čtenář se tak vrátí do těchto let a prožije si své malé dramata nemálo podobné dramtům v knize. Přiznám, že jako mladík bych z knihy neměl ten prožitek tak jako nyní. Zaujal i doslov paní Marie. Bylo zajímavé sledovat některé situace z druhé strany. Dal bych * i 10.... celý text

Tarzanova smrt 1966, Josef Nesvadba

Četl jsem dvě verze, škoda, že je název stejný a povídky jiné, ale co už, ta kterou jsem hledal tam stejně nebyla, asi to bude v Einsteinově mozku :) Každopádně pan Nesvadba, jak ho mám rád, vizionářsky temné a skličující. Takže du koupit Einsteinův mozek přátelé.... celý text

Sharpův orel 2010, Bernard Cornwell

V každém společenství se najde nějaký idiot co to chce pokazit všem, nejsem si až tak jistý, že to vždycky skončí šťastně. Richar Sharpe a jeho kumpanie pořád dobří a baví mně. Takže je čas na další díl.... celý text

Astronautův průvodce životem na Zemi 2014, Chris Hadfield

Prima oddechovka. Lidsky popsané strasti a radosti astronautů a kosmonautů. Musím uznat, je to spíš řehole než radost. Ovšem největší řehole je to pro rodinu, velký obdiv manželce i dětem, je to skutečná oběť. Velmi zajímavé jsou i autorovy populárně naučné videa z jeho pobytu na vesmírné stanici ISS uložená na soc. sítích. Knihu mohu jen doporučit.... celý text

Pan Kaplan má stále třídu rád 1995, Leo Rosten

Můžu se jen opakovat a řict, co už bylo řečeno. Kniha, potažmo překlad Je nádhera, koncert, jemně vybroušený diamant. Než jsem přečetl, nevěřil jsem, že lze anglické slovní hříčky a přebrety převést na češtinu. Díky naší slovní zásobě to ovšem lze a dokonce bez ztráty květinky. Chechtal a to doslova chechtal jsem se od začátku do konce. Obdivuji pámpresora zamiloval jsem si pana Kaplana i když, vyučovat bych ho nechtěl a i ostatní persóny ve mně zanechaly hluboké zážitky. Knihu můžu jen doporučit!... celý text

Sharpův úder 2009, Bernard Cornwell

Nemůžu říct, že by mě politikaření v knize bavilo až tak moc jako ostatní děj, ale k osvětlení děje a zápletek to prostě patří. Poručík Sharpe se se svými muži opět činil a nelze říct, že by zahálel, to tedy ne.... celý text

O mé rodině a jiné zvířeně 1986, Gerald Durrell

Krapet bláznivá rodinka v čele se stoicky klidnou matkou. Mladý Gerry je sympaťák, ale za bráchu bych ho asi tak úplně nechtěl. Každopádně, život na Korfu je mi tak nějak velmi blízký a věru přiznám, že jsem jim jej záviděl. Příběhy byly jemné a laskavé a ke všemu se člověk i přiučí nové věci o cizokrajné fauně a flóře a taky o životě místních lidí. Kniha se mi líbila a určitě se k ní vrátím. Můžu jen doporučit.... celý text

Sharpovi střelci 2009, Bernard Cornwell

Tak to bylo drsné dobrodružství. Vojáci v té době to byly fakt chudáci, normální člověk by umřel už jen z těch podmínek a ne aby u toho ještě bojoval. Tento díl mně hodně bavil.... celý text

Byli jednou dva písaři 2004, Gustave Flaubert

Předně obrovská poklona autorovi, nastudovat takovou hromadu literatury pro napsání jednoho díla, skutečně neskutečné. Škoda taky, že nedopsal alespoň tuto první část. Ke knize jediná výtka, nejsem lingvista a francouzské názvy a jména, to bylo peklo, ale to je asi jediné, co lze knize vyčítat a ke všemu si za to můžu sám. Děj knihy není příliš veselý, ale vyvolal ve mně obrovskou spoustu emocí. Hlavní hrdinové mají můj obdiv nad svým téměř neutuchajícím optimismem, pozitivním náhledem na svět a téměř nekonečnou silou začínat znovu a znovu a znovu...chvílemi mě pěkně štvali, že se na daný problém vykvákli a vrhli se zase na další a zase s tou vervou a nadšením. Vedlejší postavy mě veskrze pudily svou omezeností, šosáctvím, nabubřelostí, nezájmem, povýšeností, pletichařením, závistí a už ani vlastně nevím čím ještě, protože těch negativ bylo mnohem víc. Autor tento marný boj a střet dvou dobráků a poctivců s hordou "pitomců" a zabedněnců vystihl tak přesně, až z toho mrazí a co víc, obávám se, že kniha ač přes 100. let stará je aktuální stále. Neplťe si knihu s u nás populárním seriálem, tím nechci říct, že je seriál špatný, ale je to velmi volná inspirace tímto románem. Román je nutno přečíst, to je jisté.... celý text

Sharpova kořist 2008, Bernard Cornwell

Richard Sharpe agentem, je to prostě voják mnoha tváří. Zajímavé politické intriky a že to těm darebákům vydrželo až do dnešních dní. Osoukromém životě pana Sharpa raději pomlčím.... celý text

Piknik u cesty 1985, Arkadij Strugackij

Nádherný příběh, který autoři podle mně ne zcela využili. Kniha potažmo námět by si zasloužil mnohem větší rozsah a propracovanější příběh. Každopádně mně kniha bavila a zaujala i myšlenka o "pikniku u cesty".... celý text

Sharpův Trafalgar 2008, Bernard Cornwell

Pan Sharpe na moři, proč ne. I přes vlažný začátek byl příběh zajímavý a bavil jsem se až do konce.

Z doby „Strany mírného pokroku v mezích zákona“ 1956, Jaroslav Hašek

Jak je psáno v ediční poznámce, ... ve výběru jsme neotiskli Haškovy populární povídky... Pravda je ta, že tvorba mistra Haška v této knize je úzce vázána jak politicky tak časově a v dnešní době nemají takový říz a ráz jako v letech jejich vzniku. I přesto nelituji času který jsem s touto knihou strávil a jsem rád, že jsem si opět rozšířil obzory.... celý text

Chcete vidět zlatou Prahu? 1989, Bohumil Hrabal

Budu se opakovat, nebudu originální, ale jedním slovem nádhera. Povídky vynikající, četly se jedním dechem. Doslov, chcete-li rozbor díly pana Pytlíka byl pro mne přínosem v životopisu a přehledu díla pana Hrabala do 80. let. Co se týká literáního rozboru, místy jsem uvažoval, jeslti jsme četli stejné povídky. Ani ne tak z pohledu literárního kritika, protože já jsem literární elév, ale pro mne to byly povídky smutné, veselé, melancholické, rozervané o obyčejných lidech pro obyčejného člověka jakojsem já. Tím si mne získaly a podmanily a chytly mne za srdce a jsou v mém srdci hluboko vydrápané a už tam zůstanou a jsem tomu rád, že je tam mám. Je víc, než pravděpodobné, že se ke knize ještě vrátím, ale doslov tentokráte vynechám.... celý text