Clea3112 přečtené 184

Japonky nestárnou ani netloustnou 2014, Naomi Moriyama

Taková japonská verze Francouzky netloustnou :) Příběh mladé Japonky, která zakusí život ve Státech a s tím i problém zvaný obezita. Osobní story se volně prolíná s povídáním o japonské kuchyni a vzpomínkami na dětství. Řada receptů, a i když nezkusíte všechny, aspoň se seznámíte s běžným repertoárem japonské kuchyně.... celý text

Banánové dítě – Vietnamka v české džungli 2017, Duong Nguyen Jirásková

Dalo by se říct - otevřená zpověď vietnamské dívky, která se musí vyrovnávat se syndromem střetu světa dvou odlišných kultur, - její rodné vitenamské, a české, která ji obklopuje a formuje od dětství. Oceňuji otevřenost vyznání, které muselo být pro asijskou dívku zvláště obtížné, neboť asijská kultura velí zachovávat společenské dekorum za každou cenu. Duong nám tak ukazuje, že je holka jako každá jiná, která má občas trable se svým životem. Čtvrtou hvězdičku přidávám za řadu zajímavých interkulturních postřehů ze života Vietnamců. To mě prostě baví a zajímá :) Příjemné čtení obohacené o názor "z druhé strany", tedy o pohled autorčina manžela Jakuba. Úsměv na tváři vyvolávaly Jakubovy pokusy naučit se vietnamštinu. Nezvládnutí absolutně odlišného jazykového systému může přivést člověka do prekérních situací, kterým je lépe se zasmát :) O vietnamské mentalitě: "Dobře se uč. Poslouchej paní učitelku. Vyber si kroužek. Vyber si doučování.Vyber si školu. Vyber si zaměstnání. Vyber si kariéru. Vyber si život. A pak vyhoř. Protože tohle všechno za tebe vybírají rodiče, ostatní rodininní příslušníci, případně jejich moudří kamarádi. To všechno, protože člověka ve Vietnamu definuje práce. Proto se klade tak velký důraz na školu a budoucí kariéru. Jenže to může vést k tomu, že člověk dělá celý život něco, co ho vlastně nebaví. Že se stylizuje do něčeho, co vlastně ani nechce, a na konci se třeba i rozsype, protože ten tlak prostě nevydrží..."... celý text

Češi 1938: Jak Beneš ustoupil Hitlerovi 2016, Pavel Kosatík

Komiksy opravdu nevyhledávám, takže Výzva 2018 se stala opravdovou výzvou :) Přesto musím říct, že zpracování tématu nebylo špatné. Může-li tato forma pojetí jedné z komplikovaných kapitol naší historie přispět k její popularizaci v nejširším slova smyslu, pak říkám: Ano. Příběh je notně zjednodušen a otesán, ale hlavní dilema nejvyšších politických špiček té doby je představeno trefně. Pragmatimus versus národní hrdost. Mýtus versus tvrdá realita. Ani po tolika letech není snadné najít správné odpovědi.... celý text

Autismus & Chardonnay 2017, Martin Selner

Každý, kdo se s autismem setkal, ví, o čem Martin Selner píše. A kdo se nesetkal, má díky Martinově pootevření dvířek do neznáma možnost nahlédnout do světa, který je prostě jiný. Ne horší, či lepší...prostě jiný. Skrze Autorovy řádky se nás dotýká to nejčistší, co může být....ryzí lidství a humanita. Martinovi se podařilo představit určitý sociální problém bez absolutní snahy cokoliv dramatizovat, heroizovat, přikrašlovat, či měnit. A v tom je síla jeho knihy. Jsem ráda, že se objevila a právě v této podobě. Život - a práce - s autisty je pro všechny nezvykle náročný a Martinův nadhled, empatie, úsměv, dar k sebeironii i odhlalení svých vlastních slabostí je vlastně takovým malým poselstvím a nadějí všem rodičům a opatrovatelům, které hlasá : Nejste sami ! Co prožíváte, je normální. "Nedávno se mě někdo ptal, co jsem se od svých dětí naučil. Ta otázka mi pořád leží v hlavě, protože se mě lidé většinou ptají, co jsem naučil já je. Myslím si, že se pořád ještě učím. Ale například se snažím hledat si místa, kde je mi dobře. Říct si o odměnu, když se mi něco povede. A obklopovat se lidmi, kteří se za mě nestydí, ale pomáhají mi hledat."... celý text

Francouzky netloustnou - Tajemství věčné štíhlosti 2006, Mireille Guiliano

Velmi příjemné, úsměvnou formou psané povídání o francouzském životním stylu. Vyváženost, harmonie, kvalita, schopnost užívat si vytříbené chutě, kombinace zdravého a chutného.... prostě s mírou ode všeho trochu - toť hlavní devize M. Guilianové. I kulinářské hřešení je povoleno :) Jde o to vědět, kdy přidat a kdy polevit. V podstatě nic nového, nic převratného. V jednoduchosti a přirozenosti je celý půvab a tajemství Autorčina receptu na krásu :) Součástí knížky je i několik zajímavých a nenáročných receptů. Doporučuji :)... celý text

Muž, který sázel stromy 2006, Jean Giono

Krátký jednoduchý příběh o síle lidského ducha, pokoře, skromnosti, naději, víře, houževnatosti, o zázraku jménem příroda, o životě, harmonii a vnitřním naplnění... Životní filozofie s minimem slov bez okázalé nabubřelosti. Lepší než mnohá současná motivační literatura. Doporučuji.... celý text

Manon Lescaut 2001, Vítězslav Nezval

Lyrická balada o romantické lásce, pokušení, nevinné, naivní ctnosti i hříšné rozpustilosti, mladistvé odhodlanosti, touze a přesvědčení, bezstarostné lehkomyslnosti a okouzlení. Krásný poetický jazyk. Nestárnoucí nadčasová klasika české literatury. Za všechny poklady světa nedám jediný váš vlas. Za všecka mladá svá léta jedinou z vašich řas. Rád opustím tě, světe, rád rozplynu se v dým, jen když nám někdy kvete myrta a rozmarýn. Nad všecky krále králů, nad všecky mudrce budu, až ztratím skálu z prsou a ze srdce. Přijď, dlouhá noci, s vánkem, který nám bude vát, až budem věčným spánkem na věky spolu spát.... celý text

Nevyžádané rady mládeži 2017, Marek Vácha

Mám docela ráda motivační literaturu, ale kniha kněze Váchy mě příliš neoslovila. Uznávám, nejsem cílová skupina. Autor v úvodu předesílá, že míří především do řad již odrůstajících teenagrů (18-20 let), studentů, mladých lidí stojících na počátku vlastního samostatného života. Přesto se nemůžu ubránit pocitu jisté rozpolcenosti. Na jednu stranu Autor budí (nebo chce budit) dojem liberálního volnomyšlenkáře, který chce stát na jiném břehu než obvyklé autority (rodiče, učitelé...), na druhou stranu je celá kniha psána v imperativech a apelech, co máš, či musíš dělat. Svoboda spočívá v nabídnutí možností a alternativ, rozhodnutí zůstává na každém jedinci. Soudím, že přirozené autority ve společnosti (ať už je jí kněz, učitel,nebo filozof....) by měly spíše ukazovat cestu, respektive cesty, ne hlásat svá absolutní přesvědčení...... Ale nechci být vůči panu knězi nespravedlivá. Věřím, že formu i slova volil ze svého nejlepšího přesvědčení a s ohledem na své mladé čtenáře (z ústranního pohledu však jeho kniha může působit poněkud nešťastně "budovatelsky").Určitě to není špatná, nebo špatně napsaná kniha. Své čtenáře najde a již našla :) Jsou v ní zachyceny hodnotné myšlenky, které mají naději zapadnout, vzklíčit a přinést očekávanou žeň.... celý text

Sedmilhářky 2015, Liane Moriarty

Ke knize jsem se dostala náhodou díky Výzvě 2018 - Kniha, podle které byl natočený seriál. Neboť TV příliš nesleduji a seriály už vůbec ne, byla pro mě tato kategorie opravdovou výzvou. Zabrouzdala jsem proto pro inspiraci do zdejších diskusí. Musím přiznat, že mě kniha příjemně překvapila. Pomalejší rozjezd, ale s přibývajícím stránkami se zrychlovalo i mé tempo čtení. Prostě chcete vědět, jak to je... Ústřední téma, na první pohled banální, je zde postupně odhalováno a s každým novým detailem a informací si uvědomujete jeho závažnost a důsledky pro všechny. Psychologické portréty (charaktery, temperamenty, slabosti i přednosti) všech tří hrdinek jsou výtečně plasticky vykresleny. Největší rozpolcenost a vnitřní boj jsem vnímala u křehké Celeste, jejíž problém je ze všech nejpalčivější a o to více tutlaný. (Je dobře, že se tato ve společnosti "neviditelná" témata objevují v literatuře.) Každý z hlavních i vedlejších hrdinů a hrdinek je zatížen nějakým svým "vztahovým břemenem" z minulosti, či současnosti, a vyrovnává se s ním po svém. Oceňuji rovněž originální formu zpracování, která přidává na dynamice.... celý text

Klíč 2011, Džuničiró Tanizaki

Intimní problémy ve vztahu tohoto páru jsou jen prvoplánovou příčinou manželské krize. Ano, manželka je na japonské poměry neobvykle více náruživá. Ano, manžel se cítí být svou ochabující vitalitou a nedostatečnými schopnostmi ji uspokojit přirozeně náležitě frustrován. Nicméně intimní nesoulad a zvyšující se nespokojenost na obou stranách odhaluje problém mnohem závažnější. Absolutní neschopnost vzájemné komunikace. Tato barikáda, která má bezesporu své kořeny v japonské mentalitě (navenek projevovaná vzájemná úcta, respekt, úslužnost, hrdost), však ústí ve stupňující vzájemný chlad, nechápání potřeb toho druhého, dohánějící oba aktéry na hranici pohrávání si s životem a smrtí. Pokus přiblížit se jeden druhému "nastrčením" svého deníku partnerovi (oba dělají, že druhý deník nečtou, ale oba píšou tak, aby se druhý dozvěděl) ovšem nevychází. Oba partneři dál hrají "společnou hru" a žádný z nich nedokáže překročit svůj stín, shodit falešnou masku a odhalit před druhým své pravé já a niterné pocity. .... Vynikající psychologický román. Deníková forma posiluje čtivost textu, umožňuje preciznější vykreslení psychologických portrétů obou hrdinů. Pro Evropana 21. století může příběh působit až absurdně a nepochopitelně. Napadá mě trochu vzdálená paralela s McEwanovým dílem Na chesilské pláži, ačkoliv zde je pár podstatně starší. Nezkušenost jím tudíž nemůže být omluvou. Za nefungující vztah jsou odpovědni oba, ve finále však méně sympatií získává žena, pro jejíž chlad (svého muže nikdy neoznačuje jménem, mluví o něm jen jako o manželovi, nebo nemocném), kalkulaci, egoismus (omlouvané tajnůstkářstvím a výchovou) se jen ztěží hledá pochopení.... celý text

Suši v duši 2012, Eva Urbaníková

Teprve když se květina přesadí, ukáže se, jak moc je vlastně adaptabilní, zda zvládne/nezvládne zakořenit v novém prostředí a jak moc jí chybí původní zázemí....Autobiografický příběh slovenské dívky, která s nadšením a plným odhodláním skáče po hlavě do tolik odlišného kulturního světa Země vycházejícího slunce, aby se z něj zase pomalu, krůček po krůčku vynářela a zjistila, že vše, co na první pohled působí krásně, idylicky a exoticky, ne vždy takové bývá i ve skutečnosti. Příběh, který napsal - a píše docela často v nejrůznějších variantách, -život. Po literární stránce čtivá story pro ženy, ale přidávám čtvrtou * za opravdu podrobné informace z každodenního života Japoncůa přiblížení jejich mentality. Je znát, že autorka strávila v Japonsku mnoho let a že byla sama japonskou kulturou fascinována natolik, že se ji snažila nejen "naučit", ale i pochopit. Svými postřehy, detaily a autenticitou (třebaže v mnohém subjektivní) předčí i mnohé průvodce. Vztah muže a ženy bývá komplikovaný už jen svou odlišnou podstatou samotného bytí a potřeb, o to více je to složitější, narazí-li na sebe dvě zcela odlišná kulturní prostředí s jinými tradicemi, zvyky, prioritami, temperamenty... To, co na začátku láká a fascinuje (oba světy), se může nakonec ukázat nepřekonatelným zdrojem problémů.... celý text

Mezi čtyřma stehnama 2014, Mária Ďuranová

Ženské čtení pro ženy o ženách. Ke knížce jsem se dostala vlastně náhodou díky VÝZVĚ 2018 - kniha od slovenského autora. A nebylo to špatné. Příběh tří žen, které se - každá po svém - vyrovnávají s krizí středního věku. Každému osud nadělí do vínku nějaké trápení, se kterým se musí v životě vyrovnat a každý hledá svou cestu, jak s tímto darem naložit. Autorka kombinuje ich-formu s er-formou, ale vůbec to nějak zásadně neruší. Psáno čtivě, zvládnuto za pár večerů :)... celý text

První láska, poslední pomazání 2004, Ian McEwan

Starý známý McEwan. Syrový, balancující na hranici "normálního". Chladný a přitom vyvolávající celou škálu pocitů. McEwanovy hrdiny nemůžete mít rádi, a přesto vás facinují. Zmítáte se mezi zavržením a současnou snahou "pochopit", protože za každým příběhem je nějaké skryté trauma, hluboká osamělost, dysfunkční zázemí, sexuální anomálie. Jeho svět je plný podivínů, deviantů a outsiderů, skrze něž autor otevírá třináctou komnatu a dává nahlížet na lidský život z jiných úhlů. Nejsilnější příběhy jsou bezesporu Motýli, Rozhovor s mužem ze skříně, Převleky, Doma je doma (předzvěst Betonové zahrady). Velký čtenářský zážitek.... celý text

Pornografia 2017, Jean-Baptiste Del Amo

Upřímně řečeno při hodnocení této knihy jsem poněkud na rozpacích. Na jednu stranu je jasné, že je to setkání s Autorem, který umí psát, má smysl pro nádherný lyrický jazyk, metaforu, svými popisy před vámi maluje obrazy a vy vnímáte každý detail a fascinovaně hledíte na plátno, které se před vámi rozprostírá. Na druhou stranu obsah a popisy, kterým se Autor věnuje, ve vás vyvolávají autentický pocit znechucení, odpor, odvrácení. Je to bezesporu literární záměr. Kontrast, kterým jste utloukáni až do samého konce. Del Amo je mistrem expresionismu, cítíte všechen ten zápach hnijícíh odpadků, vidíte všudepřítomnou prolezlost plísní, vnímáte pot a tělní tekutiny ještě pulzujících těl ... a uvědomujete si prázdnost a beznaděj některých lidských životů. A není to nic hezkého, ani příjemného. Příběh je jednoduchý, strohý a spíše jen jakousi kulisou v pozadí na scéně s velkolepou výpravou. Opakujícím se leitmotivem pozvolna se rozkládajícího těla mladého prostituta s krvavou ranou v těle vás Autor dostane tam, kde vás chce mít ... Ke knize se určitě nevrátím, ani si ji do knihovničky nepořídím. Nicméně bych si ráda od Del Amo přečetla ještě něco jiného, bude-li přeloženo. Hvězdičky uděluji za jazyk.... celý text

Skleněný pokoj 2009, Simon Mawer

Mendelův trpaslík 2010, Simon Mawer

Tvé překrásné já 2015, Chuck Palahniuk

Nemůžu si pomoct, ale Palahniukova sexy-scifi vize ve mně zanechává smíšené pocity. Nápad a myšlenka tam jsou, ovšem koncept a zpracování nějak pokulhává. Obsah i jazykové prostředky se se sebou perou na každém kroku. A zatímco příběh běží, přemýšlíte, kdo je tady vlastně ta Chytrá Horákyně....autor sám, který se vysmívá všemu a všem rozehrávající parodii na požitky a závislosti dnešního konzumního a přetechnizovaného světa v trochu převrácené rovině, nebo vy sami, když přistoupíte na Palahniukovu hru a snažíte se vžít a sžít s některým z jeho hrdinů (ale s kterým, ehm, že?). Zdá se, že se "Tvoje překrásné já" nějak zakuklilo a záhy vyklubalo v "Palahniukův Překrásný Paradox". Kniha je na jednu stranu velmi čtivá a přitom docela nudná a předvídatelná, hrdinové zpočátku věryhodní a následně absurdně vyšinutí mimo všechny normy, vize obnoveného matriarchátu (kdy si ženy zcela vystačí se svými hračkami, muži jsou zavrženi a jen se zoufale plouží ulicemi, když hledají své drahé ztracené polovičky) následně popřena svrchovanou rolí Nadsamce Maxwela (který to přece jen vše řídí svými prsty na tlačítkách ovladače) … a z vršků Himalájů se tomu všemu směje svěží dvousetletá Babá Šedovousá, jejíž autoerotické hrátky a praktiky - ruku na srdce – asi nikoho moc nerozehřejí :) A přesto všechno … dávám tři *. Protože kniha, která ve vás zanechá nějaký dojem, byť rozporuplný a vy nad ní po dočtení ještě chvíli dumáte, je pořád lepší než neslaný-nemastný snack, na který si na druhý den již ani nevzpomenete.... celý text

Nevěry 2005, Jana Moravcová

Takové průměrné ženské povídání o tom, jak naložit s tím, když život přivane partnerská trable. Některé povídky byly úsměvné a odlehčené, jiné v trochu vážnější poloze, některé úplně prosvištěly a dnes si je již nepamatuji. Asi každý pohled má své místo a opodstatnění. Jako je pestrý život, jsou pestré i názory a postoje k životu samu. Každý si najde své.... celý text

Nevinný 1997, Ian McEwan

Pokaždé si říkám, že McEwan už nemůže překvapit. Může. Syrové. Trefné. Hluboké. Ačkoli k té hloubce se čtenář musí prokousat krok po kroku. McEwan ví, kdy má ubrat a kdy přidat, aby čtenář po zalapnutí knížky v sobě nechal doznít všechny struny, které Autor rozehrál. Těší mě, že je zde více čtenářů, kteří ladí s tímto autorem :)... celý text

Malý pražský erotikon 2014, Patrik Hartl

Životní příběh dvou pražských rodin v průběhu tří generací. Je to takové oddechové čtení na letní dovolenou, ačkoliv mezi řádky můžeme "přečíst" mnohem více....že život není jednobarevný, že se musíme naučit dělat kompromisy, zkusit vidět svět i očima toho druhého, umět odpouštět i hledat svou cestu štěstí. Napsáno s úsměvem, s příměsí lechtivé erotiky, čtivě :)... celý text