braunerova
přečtené 961
Zelenavý Ďábel
1927,
Josef František Karas
Průměrný a předvídatelný dobrodružný příběh se odehrává v 17.století na ostrově Hispaniola. Vyprávění ze života španělských hidalgů, francouzských bukanýrů a pirátů mě ničím nezaujalo. Autorovi jsou přece jen bližší domácí reálie z doby husitské a pobělohorské. Navíc pochybuji, že vzhledem k jeho neustálým existenčním potížím někdy v Americe byl .... celý text
Rekové verdunští
1927,
Jacques Péricard
Vše už je napsáno v komentáři níže. V srdci poručíka Péricarda zbyl jen obdiv k hrdinům a nenávist k bošům. "Na tomto místě zrodila se v nás jiná bytost, zde se po prvé naše oči otevřely světlu hrůzy, zde jsme sestoupili na dno oné propasti, kterou jest - lidské srdce. Zde jsme poprvé pochopili pravý smysl oněch slov, která jsme až dosud nechápavě pouze blábolili - válka a utrpení!"... celý text
Perejaslavská rada
1954,
Natan Rybak
Tvorba Natana Rybaka je spojená s oslavou stalinského režimu. Proto nepřekvapí, že ve svém románu líčí Chmelnického jako revolucionáře, který se snaží osvobodit rolníky z feudálního poddanství. Je pravda že tento výborný voják a politik dokázal probudit ukrajinské národní a náboženské uvědomění a strhnout i usedlé vesnické obyvatelstvo. Přesto to byl především šlechtic a registrovaný kozák. Mnohokrát je také zmiňována touha Ukrajinců stát se součástí ruské říše. Autor se pochopitelně drží ruského výkladu jednání v Perejaslavi v roce 1654, tedy že Chmelnický odevzdal Ukrajinu na věky věků Rusku. Naopak podle Ukrajinců to byl dobrovolný svazek dvou rovnocenných partnerů. Žádná písemná smlouva nebyla v Perejaslavi sepsána. Krutostí se v knize dopouští výhradně Poláci a Tataři. Autor jaksi "pozapoměl" na protižidovské pogromy, které páchali Chmelnického kozáci na svých taženích. Masové vyvražďování Židů a Poláků se odhaduje na 100 000 obětí. O zvěrstvech, která kozáci páchali na Židech po vpádu do Polska v roce 1648, vypráví Isaac Singer v knize Otrok.... celý text
Nepřátelé lidstva
1999,
Mika Waltari
Vzrušující příběh se v druhé půlce knihy začal kamsi vytrácet a hlavní hrdina sloužil jen jako pouhý prostředek pro nezáživný výklad dějin římské říše mezi roky 46 až 79 n.l. Fiktivní postava Minutus Manilianus se zná se všemi důležitými lidmi, náhodou je u všech důležitých událostí a má potřebu o všem dopodrobna vyprávět. Také mi vadilo, že občas je Minutus líčen jako lehce slabomyslný, jindy jako geniální podnikatel, tím se pro mě stal nevěrohodným.... celý text
Prales v plamenech
1924,
James Oliver Curwood
David Carrigan, seržant Královské kanadské jízdní policie, dostane za úkol vystopovat a zatknout zločince Černého Rogera Audemarda. Romantický dobrodružný příběh se odehrává na řece Athabasca a v divokých kanadských lesích provincie Alberta. Po většinu času řeší hlavní hrdina otázky milostné a mravní. Na mě příliš mnoho romantiky a příliš málo dobrodružství, knihu zachraňuje překvapivý konec.... celý text
Stalingrad: Ani stín naděje
1947,
Theodor Plivier (p)
Kdo už má o Stalingradu něco načteno, pro toho bude kniha zklamáním, jedná se o autorovu fantazii poznamenanou sovětskou propagandou. V příběhu se objevuje a zase mizí spousta fiktivních postav, jména generálů i vojáků jsou smyšlená, chybí historická poznámka. Theodor Plievier v roce 1934 emigroval do Sovětského svazu. Válku strávil "uklizen" v Taškentu. Knihu Stalingrad napsal na základě svědectví od německých válečných zajatců v táborech kolem Moskvy a ze spisů NKVD. Ze skutečných událostí si pak vybral, co se mu hodilo, a podal to čtenáři tak, jako by se to týkalo celé 6.armády. A tak všichni němečtí velitelé byli neschopní, byrokratický aparát okrádal prosté vojáky a Sověti poskytovali zajatcům jídlo a ošetření. Ve skutečnosti ze 107 000 zajatců přežilo pouhých 6000. Část jich sovětští vojáci postříleli hned, další zahynuli na pochodu ledovou stepí a v koncentračních táborech na podvýživu, nemoci nebo kulkou. Z 24 zajatých generálů zemřel jediný.... celý text
Já, Iulia
2022,
Santiago Posteguillo
Román s přesahem do literatury faktu, takovéto knihy mám nejraději. První díl popisuje roky 192 až 197, konec vlády šíleného Commoda a tři občanské války. Výborný je podrobný popis bitev, nechybí mapy bojiště. Už se těším na druhý díl.... celý text
Srdce tajgy
2022,
Alexej Viktorovič Ivanov
Mé počáteční velké nadšení postupně upadalo. V jedné diskuzi jsem četl, že kniha splňuje hlavní znaky velké ruské klasiky - rozvláčné vyprávění, zimu, alkohol, beznaděj a zmar. Co se týče historické hodnověrnosti, autor byl odkázán na legendy, kusé informace v kronikách, několik jmen a doložené moskevské tažení knížete Starodubského proti Permu v roce 1472. Vše ostatní zřejmě budou jen autorovi fantazie, historická poznámka bohužel chybí. Ve vyprávění se vyskytuje množství etnografických, geografických a mytologických pojmů a ugrofinských a archaických slov, ale žádné vysvětlivky, slovníček nebo mapa. Část čtvrtá slouží především k ospravedlnění autorova světonázoru, že boj za svobodu nemá smysl a lepší je být další gubernií ruské říše, protože "nas mnogo". Toto myšlení v Rusku přetrvalo od 15. století až do dneška, momentálně se o tom Rusové snaží přesvedčit Ukrajince. Tato poslední část mě vysloveně nudila, dočetl jsem jen s přemáháním.... celý text
Hanibal
1942,
Mirko Jelusich
Výborná kniha. Životopis slavného vojevůdce ve formě beletrie. Každá kapitola popisuje jednu důležitou událost z jeho života. Podrobně jsou vylíčeny bitvy u Trasimenského jezera a u Cann, ostatně Hannibalovovo strategické umění se dodnes probírá na vojenských akademiích. V knize je také řada zajímavých informací. Kapitoly o návratu z Itálie a o útěku z rodného Kartága byly dojemné. "Vědí, že k nim bude hovořit, a čekají. Většina jich nebude jeho slovům ani rozumět; avšak už jeho hlas je bude plnit důvěrou, bude jim útěchou a vzpruhou a sejme z nich to nevysvětlitelné očarování, které k nim vysílá ta bílá zeď. Proto stojí bez hlesu a čekají a jen tu i tam vysílají plachý pohled k obzoru."... celý text
Lidé v tógách
1970,
Vladimír Neff
Nenáročné čtení. Iritovali mě slova jako rytíř nebo starosta, ty do starověkého Říma nepatří. A jak probůh autor přišel na toho kapitána legií? Kdo jsou Subriovi nepřátelé je jasné od poloviny knihy, ostatně i Titus se v závěru diví natvrdlosti hlavního hrdiny. Na jedno přečtení dobré, ke knize se ale už vracet nebudu... celý text
Noc, kdy Frankenstein četl Quijota
2018,
Santiago Posteguillo
Pan profesor je skvělý spisovatel, přečetl jsem za dva dny. Zajímavé a zábavné příběhy o slavných autorech a tajemstvích knih, ve kterých se jméno autora nebo knihy dozvíte až na konci příběhu. "Psal se rok 841 po Kristu, ale vysocí krutí světlovlasí muži o Kristu neměli ani ponětí. Jejich více než šedesát vikingských lodí plulo slušným tempem proti proudu řeky Liffey."... celý text
Exotické novely
1914,
Johannes Vilhelm Jensen
Jensen nepsal klasické dobrodružné příběhy, ale vyprávěl o dramatických osudech obyčejných lidí v různých koutech světa - Singapur, Čína, New York. Není to lehké čtení, dnes už takto nikdo nepíše. Výborná byla povídka Malý Ahasver o židovských emigrantech v USA: "Podobá se portrétům fajjúmským, polořeckým, poloafrickým a přec židovským a nyní stojí v Novém Yorku jako malý polský emigrant, který si sotva dovede utříti nos a nabízí ke koupi The World."... celý text
Dějiny světa 5
1963,
Jevgenij Michajlovič Žukov
Likviduju knihy, které jen zabírají místo v knihovně, a tak došlo i na Dějiny světa. Monumentální dílo je zcela znehodnocené komunistickou ideologií. Celé dějiny 17. a 18. století jsou prolezlé frázemi jako třídní boj, lidová osvobozenecká armáda, vykořisťování rolníků a proletariátu. Otci vědy Lomonosovovi jsou věnovány dvě stránky, ale že z německého studijního pobytu utekl zpět do Ruska pro dluhy a dezerci už sovětskou cenzurou neprošlo. "Solidarita pracujících mas Ukrajiny a Ruska se utužovala ve společném boji proti společným třídním nepřátelům." povstání Bohdana Chmelnického... celý text
Hansa
1924,
Wincenty Rapacki
Dobrodružný román poznamenaný nenávistí autora ke všemu německému. Na začátku 15. století byl Krakov hanzovní město, kde žilo mnoho Němců. V Polsku tehdy vládl Vladislav II Jagiello. Autor líčí Hanzu jako středověkou mafii, která vysává krev polského lidu. Pro členy Hanzy platí železná disciplína, za opuštění spolku je trest smrti. Hanza vyvolala v Krakově židovský pogrom, naštěstí se Židů ujali polští měšťané a přijali je pod svou střechu. Ti z vděčnosti houfně přestupovali na křesťanskou víru. Autor historických románů by neměl vytvářet alternativní dějiny. Ve skutečnosti byla Hanza volným obchodním spolkem, ze kterého mohl každý člen kdykoli vystoupit. Po dobu, kdy byl Krakov členem Hanzy, zažívalo město nebývalý rozkvět. Poslední židovský pogrom v Krakově se odehrál v červenci 1945.... celý text
Květiny a vojáci
1940,
Kacunori Tamai
Ani se mi nechce věřit, že je to pokračování výborného románu Válka a vojáci. Tohle nejsou reálné zážitky z války, ale propagandistické dílo určené japonským čtenářům. První část pojednává o pobytu Hainovi jednotky v Hangčou na přelomu let 1937/1938. Japonští vojáci se chovají jako vzorní turisté, za vše poctivě platí, zvou čínská děvčata na procházky a učí se čínsky. Číňané jim oplácejí opatrným přátelstvím. Druhá část Moře a vojáci začíná v září 1938 a popisuje tažení na Kanton.... celý text
Zlatý roh
2004,
Poul Anderson
Nechápu, proč je kniha v kategorii Fantasy. Jedná se o beletrizovaný životopis jednoho z nejslavnějších Vikingů Haralda Sigurdssona (1015-1066), který se stal norským králem Haraldem III. Nadchnula mě už předmluva, ve které autor uvádí prameny, ze kterých vycházel, a výslovnost vikingských jmen. Nechybí ani mapa Haraldova putování. První díl popisuje Haraldovu cestu do zlatého města Miklagard a jeho službu ve varjažské gardě byzantských císařů. A také boje s nepřáteli, od mrazivého Norska až po žhnoucí Sicílii.... celý text
Proroci z fjordu Věčnosti
2015,
Kim Leine
Nemám nic proti knižnímu sexu, pokud je to přiměřené a přirozené, jako třeba v Murakamiho románech. Podrobně popisované noční šmírování prostitutek a seznamování se s homosexuálními praktikami není nic pro mě, skončil jsem na straně 50. Jestli v Grónsku šířili křesťanství takhle úchylní kazatelé, nedivím se, že na to nemohou do dneška zapomenout. Fascinující historický román si představuji poněkud jinak.... celý text
Afrika pláče
1931,
Ernst Friedrich Löhndorff
Když dva dělají totéž není to totéž. Nedávno jsem četl knihu Na smetišti světa od V.Borina, která je také o cizinecké legii krátce po 1.světové válce. Oba autoři prošli výcvikem v Sidi-Bel-Abbes a v Saidě a oba legii po krátké době opustili. Oba zažili peklo na zemi - alkoholismus, sadistické poddůstojníky, kruté tresty, neschopné lékaře. Přesto je Löhndorff věrohodnější a sympatičtější. Popisuje i příčiny tohoto stavu a také kladné stránky legie. Výborné byly kapitoly z pouštních pevností a výprava proti Kabylům v horách Atlasu v Maroku. "Jsou muži, kteří v noci úplně nazí běží na dvůr, utíkají po schodech na střechu a tam provozují prapodivné tance, přičemž jejich zpěněné rty vřeští, takže poušť, povykující zvířecími hlasy, jako uleknutá zmlká a naslouchá." "Když jde do tuhého, bijeme se jako lvi... Ve chvílích nebezpečí uzavírá legie železný, nezničitelný svazek tovaryšství. A to proto, že musí bojovat o holé životy s nepřáteli, kteří se bijí méně pro čest a slávu, než pro svoji domovinu."... celý text