braunerova
přečtené 961
Řeka kouzelníků
1956,
Ladislav Mikeš Pařízek
Jan Mortier, profesor literatury v Antverpách, přidal do výuky oproti školním osnovám i výklad sovětské literatury. Za trest mu bylo nabídnuto nové působiště v Belgickém Kongu. To mě pobavilo, protože za stejný čin šla u nás nedávno jedna učitelka před soud a byla vyhozena z práce. V Kongu se Mortier "naučil milovat černý lid a černý lid mu jeho lásku začínal oplácet". V zapadlých vesnicích v pralese vykládal o svobodě a naslouchajícím domorodcům svítily oči nadšením. Kniha plná ideologie zůstala nedočtena a poputuje do knihobudky.... celý text
Nebezpečný uprchlík
1952,
Emma Osipovna Vygodská
Po výborném Alžírském zajatci velké zklamání. Dílo marxistické ideologie plné polopravd a demagogie. Všechno zlo, bídu a utrpení v Indii měli na svědomí sáhibové. Proto se hinduisté spojili s muslimy a povstal indický lid, sipahiové a rajjáti, chudí rolníci. Povstalci své zajatce nezabíjeli, to dělali jen Angličané. O povraždění anglických zajatců, žen a dětí v Dillí a Kánpuru není v románu ani slovo. Autorka také "zapoměla" na řadu faktů. Nešlo o žádné celonárodní povstání. Ve velké části Indie vládli stále rádžové, Sikhové a Nepálci dokonce bojovali na straně Britů. V příběhu je i fanatický bráhman který je ve službách Angličanů. To je ovšem od autorky velký úlet, bráhmani naopak podněcovali povstání, protože budování železnic a výstavbu škol považovali za přímé ohrožení kastovního systému. Opravdovou ironií pak je, že krátce před vydáním knihy v roce 1947 bylo zabito ve svobodné Indii při etnických čistkách mezi hinduisty a muslimy až 2 miliony lidí.... celý text
Exotické povídky
1939,
Johannes Vilhelm Jensen
Všechny příběhy pojednávají o vztazích dvou bělochů, muže a ženy, dvou koloniálních úředníků nebo obchodních společníků, které okolnosti donutily žít vedle sebe na nějaké exotické výspě civilizace. Nejvíce se mi líbila Olivia Marianne od Jensena. Ten je sice uváděn jako autor knihy, ve skutečnosti je ale od něj jen tato jediná povídka. Ale i Maugham, Stacpoole a Henry nebyli špatní.... celý text
Princezna z Thule
1894,
William Black
Milostný román o složitém vztahu dvou mladých lidí ze zcela rozdílných prostředí, malíře Lavendera z Londýna a Sheily Mackenzie, dcery krále z Borvy. Příběh z konce 19.století nemá s bájným ostrovem Thule nic společného, v anotaci jsou napsané úplné nesmysly. Království na ostrově Borva je sice fiktivní zemí, ale v románu je součástí souostroví Hebridy. Autor se při psaní inspiroval Isabellou Macdonald, která žila na ostrůvku Bernera v sídle Thule House nedaleko ostrova Lewis. Přečetl jsem jen první díl.... celý text
S vrcholu do propasti
1928,
Ferdynand Antoni Ossendowski
F.A.O. byl počátkem roku 1905 vyslán carskou vládou do Mandžuska, aby tam založil laboratoř a prováděl geologický průzkum. V první části knihy popisuje období rusko-japonské války, založení závodu na výrobu dřevěného uhlí, lovecké příhody a potyčky s chunchuzy, čínskými bandity. V druhé části líčí politickou situaci v Charbinu, kde ho koncem roku 1905 zastihla revoluce a byl zvolen předsedou místní revoluční vlády. Třetí část podrobně popisuje život trestanců ve vězení, kam byl odsouzen na dva roky za účast v revolučním hnutí. "Všude tam, kde se mohou setkati muž a žena, ať již ve velkých krásných městech, ať na osamělém ostrově, ba i ve vězení, kde ve dne i v noci ozývá se zvonění pout - přiletuje okřídlený Eros, krásný Kupido, ozbrojený lukem a šípy. Vypouští šípy tyto v srdce lidí, nedbaje na to, co nesou tyto sladké střely - či radost a štěstí, nebo muka a zoufalství."... celý text
Příboj
1947,
Helena Bochořáková
Výborný historický román, ve kterém není kladných ani záporných hrdinů. V příběhu se proplétají dramatické osudy obyvatel města Olomouc, evangelíků i katolíků, během stavovského povstání a třicetileté války. Dojemná byla pasáž, kdy naši emigranti stojí na břehu Baltského moře a pozorují příboj. Kupodivu sympatická byla postava kardinála z Ditrichštejna. "Nekřič! Nic ti to nepomůže. Dnes se stane, co chci já. Mám na to právo. Co mohu za to, že jsi mi právě ty přišla do cesty? Tak mladá, křehká? A neplač! Na pláč budeš míti ještě dosti času, až tu nebudu. Co, že je to hřích? Tvůj ne, jehňátko. Jen můj. A za ten zaplatím hotovými, až bude termín splatný."... celý text
Zdeptané lilie
1934,
Rafael Sabatini
Výborný romantický dobrodružný román s přesahem do historie a překvapivým koncem. Příběh začíná krátce před vypuknutím francouzské revoluce. Budoucí jakobín La Boulaye pracuje jako sekretář markýze de Bellecour. Mladík je fascinován filozofií Jeana Jacquese Rousseaua o rovnoprávnosti lidí a beznadějně zamilován do pyšné markýzovi dcery Suzanne. Na svém panství markýz vládne pomocí biče a šibenice, poddaní jsou pro francouzskou šlechtu jen kanálie. Revoluce 1789 a jakobínský teror ale změní běh světa. "Příšerný stroj, jejž nazvali žertovně národní břitvou - vynalezený a sestavený před několika lety drem Guillotinem - byl jednou ze změn, jež se stala po svém způsobu mocným činitelem. Ten stroj nebyl příliš vysoký a přece jeho stín dopadl přes celou délku a šířku Francie."... celý text
Válka
1929,
Ludwig Renn
Saský šlechtic Arnold von Golssenau sloužil za 1WW jako důstojník na západní frontě. Podle svých deníků napsal knihu o pěšákovi Ludwigu Rennovi, jehož jméno později přijal za vlastní. Děj začíná invazí do Belgie 1914, následují boje ve Francii, bitvy na Marně a Sommě, jarní ofenziva 1918 a návrat demoralizované armády do revolučního Německa. Pro čtenáře, kteří mají rádi válečné romány, je to strhující zážitek, pokud si zvyknete na autorův způsob vyprávění. Válka je psaná reportážním stylem, jednoduché věty, žádný vývoj postav, spolubojovníci umírají nebo mizí. Život v měsíční krajině plné mrtvých lidí i zvířat, přežívání bez budoucnosti a minulosti. Autor psal knihu v době, kdy se z něj stal zapálený komunista, člen Roter Frontkämpferbund. Přesto jeho voják Renn až do posledních dní války staví na první místo smysl pro povinnost a věrnost vlasti. Poručík Lamm mu proto věnuje knihu Simplicius Simplicissimus od Jakoba Grimmelshausena.... celý text
Poslední svět
1996,
Christoph Ransmayr
Tak tohle byl omyl. Koupil jsem si knihu na základě anotace, ve které ovšem chybí podstatná informace - jedná se o historické scifi. Maximus Messalinus byl reálná historická osoba. Když jsem se na straně 8 dozvěděl, že do Konstance přijel na škuneru, přečetl jsem si teprve komentáře níže. Mám scifi rád, ale tahle kniha mě vůbec nebavila. Možná má smysl pro ty, kteří rádi čtou Ovidia. Jak píše níže ludek7426, je to pocta jeho Proměnám. Nedočteno.... celý text
Smrt v houštinách
1944,
Alfred E. Johann
Autor v roce 1938 vyrazil z Kapského města na sever k řece Oranje, pokračoval do Německé jihozápadní Afriky a dále se plavil po řekách Kongo a Gabun. V této sbírce povídek vylíčil různá dobrodružství, tak jak mu je cestou vyprávěli různí lidé. Vlastní cestopisné poznámky tvoří jen malou část knihy. Některé povídky byly dobré, ale většinou to byla nuda, navíc provázená neustálým zdůrazňováním nadřazenosti německé rasy. Autor byl nacista a rasista, černoši pro něj byli bezejmenní podlidé, kteří mají jen "náprstek rozumu" a zapáchají. Nemohl jsem přitom nevzpomenout, jak krásně mluví o afrických domorodcích náš cestovatel Vilém Němec. Ke knize se už vracet nebudu a poputuje do knihobudky.... celý text
Šel jsem světa kraj...
1944,
Mario Appelius
Tak u téhle autobiografie jsem se hodně nasmál. Mario Appelius byl rozený dobrodruh, bystrý pozorovatel a vtipný vypravěč. Jeho otec byl vojenským atašé, přesto už v 9 letech poprvé utekl z domova, v 15 byl plavčíkem a o rok později jako černý pasažér plul do Saigonu, aby procestoval celý svět. Byl ale také zapálený fašista a rasista. Příhody z Asie a Afriky byly výborné, Paříž nudná, konec knihy je pak oslavou italského fašismu. Nejtemnější byla kapitola Ostrov kokosových palem, kde M.A. se svými kumpány, ozbrojeni revolvery a bičem, honí do otrocké práce v pralese malý nárůdek domorodců na filipínském ostrůvku Roroquí. "Můj otec četl algebraické pojednání jako román, zatím co jeho syn Mario se narodil bez matematických buněk ... Ještě dnes, kdykoliv si vzpomenu na nejmenší společný násobek, představuji si jej jako druh jakéhosi obrovského polypa s dlouhatánskými chapadly. Kořeny a mocnitelé jsou pro mě kabalistickými pojmy. Stejnou záhadou pro mne zůstalo, jak lze rozdělit kosočtverec nebo kouli bez nože, sekery nebo pily."... celý text
Plamen smrti
1927,
Heinz Welten
Jan již v mládí zjistí, že je jasnovidec, který vidí blížící se smrt. Klade si za vinu, že tomu nedokáže zabránit. Zajímavý nápad s modrým plamínkem zůstal nevyužitý, knihu jsem z větší části prolistoval. Od autora starověké trilogie jsme čekal přece jen více.... celý text
Operace Barbarossa
1996,
Paul Carell
"... velitele 3.oddílu 73.dělostřeleckého pluku (dříve 2.oddíl 56. dp z Hamburku-Wandsbeku ...)" je to přesně jak píše hanak_v_exilu. Ať začnete číst kdekoli budete nadšení, než se vám po několika stránkách začnou dělat mžitky před očima nad tím množstvím jmen a čísel divizí, pluků, praporů a rot. Před odbornými znalostmi autora smekám, ale do čtivosti knih třeba Guido Knoppa to má daleko. Prozatím odkládám nedočtené.... celý text
Dědictví faraonovo
1916,
Maximilian Kern
Doktor Kastner, archeolog profesor Griesbach a koptský křesťan Uassif el Chajat se vydávají hledat tajemnou oázu Tuat v lybijské poušti, kde mají údajně žít vyznavači boha Ré, kteří tam uprchli po smrti faraona Achnatona (v knize je nazýván Chuenat) před pomstou Ramesse III. Autor čerpal z výsledků badatelské činnosti cestovatele a geografa Friedricha Gerharda Rohlfse, který roku 1878 spolu s Čechem Antonem Steckerem prozkoumal lybijskou poušť až po oázu Kufra. Místy tak kniha připomíná spíše cestopis. Vlastní příběh je předvídatelná oddechovka na jedno přečtení.... celý text
Černý lovec
1928,
James Oliver Curwood
Opravdu krásný romantický a dojemný příběh. Většina postav i událostí jsou skutečné, včetně Černého lovce, mnoho podrobností uvádí autor v poznámkách pod čarou. Je to asi nejdrsnější autorova kniha. Příběh popisuje krátké období Sedmileté války v Americe mezi roky 1754 a 1755. Přepady a zabíjení osadníků indiány bylo tehdy stejně běžnou věcí jako skalpování nepřátel, což praktikovali rudoši i běloši. Surová realita na hony vzdálená výmyslům Karla Maye o čestných a ušlechtilých indiánech, které bohužel ovlivnily celé generace jeho čtenářů.. V předmluvě spisovatel s pýchou vzpomíná na svou prababičku, která pocházela z kmene Mohawků. "Odnímati ženám a dětem skalpy je strašlivý zvyk, a potrvá tak dlouho, dokud naši místodržitelé a angličtí místodržitelé budou platiti penězi za lidské vlasy."... celý text